Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Výsledky evropského průzkumu využívání veřejných knihoven

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Výsledky evropského průzkumu využívání veřejných knihoven

0 comments
Autoři: 

Nadace Billa a Melindy Gatesových pověřila nezávislou společnost pro průzkum veřejného mínění provedením průzkumu v 17 zemích EU k identifikaci názorů na využívání veřejných knihoven a způsobů jejich využívání. Cílem průzkumu bylo porozumět tomu, jaký mají veřejné knihovny v EU vliv na život svých uživatelů. Průzkum byl na začátku tohoto roku dokončen a byly publikovány jeho výsledky.

K dispozici je jednak 22 stránková závěrečná zpráva [v češtině, ve formátu .pdf] a také úplná zpráva s výsledky ze všech 17 zúčastněných zemí [v angličtině]. Rádi bychom zde tedy přiblížili cíle a metodiku výzkumu a zveřejnili krátké shrnutí (které je součástí závěrečné zprávy).

Kontext výzkumu

Veřejné knihovny v Evropské unii (EU) hrají dlouhodobě významnou úlohu ve svých obcích: poskytují bezplatný přístup k informacím, poradenství kvalifikovaných knihovníků a představují prostor pro setkávání veřejnosti. Vzhledem k tomu, že  smysluplná účast na společenském dění  v rostoucí míře vyžaduje přístup k digitálním informacím a zdrojům, celá řada veřejných knihoven v EU rozšířila svou nabídku o přístup k informačním a komunikačním technologiím (ICT), jako jsou počítače a internet.

Přibývá důkazů o tom, jak přístup veřejnosti k ICT přispívá k rozvoji ekonomiky, zdraví, vzdělávání a společnosti[1]. Například v rámci Světové studie dopadu přístupu veřejnosti k ICT, která se zaměřuje na pět rozvojových zemí, bylo zjištěno, že uživatelé veřejně přístupných počítačů uvádějí pozitivní účinek spojený s komunikací (79 %), vzděláváním (78 %), přístupem k informacím státní správy (40 %) a zdravím (37 %). Více než 80 % veřejných služeb je nyní v EU plně k dispozici on-line[2], nicméně v roce 2011 využívalo služeb státní správy elektronickou formou pouze 41 % obyvatel EU[3]. Dnes zažívají někteří Evropané první zkušenost s počítači nebo internetem ve veřejné knihovně a pro některé lidi to může být stále jediné místo, kde se k ICT mohou dostat (nebo se k nim dostat, aniž by museli platit poplatky, jež si nemohou dovolit)[4].

V rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění vytyčila EU ambiciózní cíle v mnoha oblastech rozvoje, k nimž přispívají snahy o zpřístupnění informací – zejména zaměstnanost, inovace, vzdělávání a sociální začlenění. Očekává se, že členské státy EU cíle v těchto oblastech splní do roku 2020. Existují dílčí důkazy, že přístup k ICT prostřednictvím veřejných knihoven může přispívat k provádění konkrétních opatření pro růst, vzdělávání a soudržnost spojených se strategií Evropa 2020, jako jsou digitální dovednosti a milníky začlenění popsané v Digitálním programu pro Evropu (jedné ze sedmi vlajkových iniciativ této strategie) nebo neformální a informální vzdělávání, zmiňované ve třech ze sedmi vlajkových iniciativ. V jiných sférách této strategie, jako je podpora kvalifikovaných pracovních sil a zprostředkovávání pracovních příležitostí, může být úloha veřejných knihoven méně zřejmá a je potřeba získat další údaje, aby se prokázal tento přínos veřejných knihoven a přispělo se k zajištění podpory jejich práce ze strany EU.

Tento výzkum, který zahrnuje zprávu za celou EU a jednotlivé země, zadala Nadace Billa a Melindy Gatesových k osvětlení úlohy veřejných knihoven v podpoře hospodářských a sociálních opatření v rámci strategie Evropa 2020.

Výzkumná metoda

Výzkum se prováděl v těchto 17 zemích: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Spojené království a Španělsko.

Výzkum sestával z několika fází. Nejprve proběhl sekundární výzkum s porovnáním stávajících informací, které objasnily podmínky veřejných knihoven v dotyčných zemích, s využitím zdrojů jako mezinárodní knihovnická organizace IFLA, státní a místní knihovnické statistiky, místní knihovnická sdružení, státní statistické úřady, Eurostat, Eurobarometr atd. Průzkum se realizoval v říjnu/listopadu 2012.

  • V České republice byl dotazován ohledně využívání knihoven a počítačů v knihovnách a názorů na knihovny reprezentativní vzorek 986 lidí z řad veřejnosti ve věku 15+ (17 816 lidí ze 17 zemí).
  • Rozhovory probíhaly v knihovnách. V České republice se realizovalo 705 rozhovorů s lidmi, kteří v knihovnách veřejně přístupných počítačů (PAC) nevyužili (12 537 v 17 zemích), a 697 s lidmi používajícími PAC (11 716 v 17 zemích). Rozhovory se v České republice odehrály v 50 vybraných knihovnách, které byly vybrány a kontaktovány za pomoci zástupce Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), a respondenti byli dotazováni osobně.
  • Provedla se kvalitativní práce v terénu, která v každé zemi zahrnovala pět 60minutových hloubkových rozhovorů s vedoucími knihoven a čtyři 90minutové skupinové diskuse s uživateli PAC. V každé zemi byly zastoupeny nejméně 3 knihovny v městském i polovenkovském prostředí.

Výsledkům průzkumu se přiřadila statistická váha tak, aby byly reprezentativní pro obyvatelstvo každé země. Stejně se postupovalo i k vyrovnání váhy každé země v rámci celkových celoevropských výsledků, poměrně k počtu obyvatel.

Shrnutí

Cíle a výzkumný přístup

Nadace Billa a Melindy Gatesových pověřila společnost TNS, nezávislou společnost pro průzkum veřejného mínění působící po celém světě, provedením průzkumu v 17 zemích EU k identifikaci názorů na využívání veřejných knihoven a způsobů jejich využívání. Cílem průzkumu bylo porozumět tomu, jaký mají veřejné knihovny v EU vliv na život svých uživatelů.

Součástí průzkumu byl:

  • seminář s lidmi zainteresovanými na této studii, na němž se stanovily priority výzkumu;
  • sekundární výzkum se sběrem a porovnáváním údajů o knihovnách;
  • průzkum u reprezentativního vzorku obyvatelstva každé ze 17 zemí ve věku od 15 let;
  • průzkum mezi uživateli knihoven a uživateli veřejně přístupných počítačů (public access computer, PAC) od 15 let věku v knihovnách všech 17 zemí; a
  • kvalitativní výzkum uživatelů a zaměstnanců knihoven.

V této zprávě je představen stručný přehled výsledků za Českou republiku a srovnání s celkovými výsledky EU.

Podmínky veřejných knihoven

  • V rámci sekundárního výzkumu se konstatuje, že se v České republice nachází 5 408 veřejných knihoven, což odpovídá 5,1 knihovnám na 10 000 obyvatel, tj. výrazně více, než činí průměr celé EU: 1,3 knihoven na 10 000 obyvatel.
  • V současné době je zajištěn přístup k počítačům v téměř všech veřejných knihovnách v České republice.

Využívání knihoven a PAC

  • V České republice využilo služeb veřejné knihovny v uplynulých 12 měsících přibližně 1,9 milionu dospělých, tj. cca jeden z pěti dospělých (21 %), zatímco u dospělých v celé Evropě je to necelá čtvrtina (23 %).
  • V České republice v uplynulých 12 měsících využilo PAC odhadem 0,3 milionu dospělých, tj. 4 % dospělých. To je zcela v souladu s průměrem celé EU (4 % dospělých).
  • Mezi českými uživateli PAC byly oproti průměru EU více zastoupeny ženy a osoby, které ukončily řádné denní studium ve věku do 19 let. Častěji to byli také lidé žijící ve velkoměstě nebo velkém městě.
  • Primárními motivacemi uživatelů PAC jsou v EU bezplatnost služby a absence jiných možností. Uživatelé PAC v České republice oproti svým protějškům v EU jako důvod využívání počítačů ve veřejných knihovnách častěji zmiňují poradenství zaměstnanců knihovny a pomoc od jiných uživatelů.
  • Celkově se odhaduje, že 90 000 uživatelů PAC v České republice nemá jinou příležitost internetového připojení nebo bezplatného internetového připojení.
  • Hodnota přisuzovaná službám PAC byla v případě uživatelů v České republice mírně nižší než průměr EU. Celkově 90 % českých uživatelů PAC uvedlo, že jsou knihovnické počítačové a internetové služby hodnotné. V EU pak činil podíl všech uživatelů PAC 92 %. Že jsou tyto služby velmi hodnotné, ovšem odpovědělo 27 % uživatelů PAC v ČR, což je výrazně méně, než činí průměr EU (36 %).
  • Spokojenost s počítači a internetem ve veřejných knihovnách byla mezi uživateli výrazná: 92 % uživatelů v České republice uvedlo, že je s nimi spokojeno.

Vnímání veřejných knihoven a jejich vliv

  • Uživatelé v České republice hodnotili „bezplatný přístup k internetu“ a „bezplatný přístup k počítačům“ jako důležitou knihovnickou službu mnohem méně než průměr EU: obě tyto služby jsou důležité pro přibližně čtyři uživatele z deseti oproti sedmi iživatelům z deseti v případě celé Evropy.
  • Asi dvě třetiny (67 %) široké veřejnosti v České republice (uživatelů i těch, kteří do knihoven nechodí) se domnívají, že knihovny jsou velmi efektivní, efektivní nebo poměrně efektivní, co se týče naplňování potřeb obce. Tento údaj byl mírně vyšší, než činil průměr EU (64 %).
  • Pouze něco přes třetinu (36 %) české veřejnosti si myslí, že si veřejné knihovny zaslouží větší finanční podporu než v současné době, což je nepatrně méně než průměr EU (40 %).
  • Celkově 95 % uživatelů PAC v České republice, více než průměr EU (83 %), uvedlo, že využívání PAC má pro ně nejméně jednu výhodu. Jedná se o přibližně 280 000 obyvatel ČR.
  • Uživatelé knihoven v České republice častěji než průměr EU rozhodně souhlasili s tím, že „veřejné knihovny jsou přátelské a příjemné“ (65 % v ČR oproti 58 % v EU), že v nich „pracují velmi kvalifikovaní knihovníci“ (50 % v ČR oproti 43 % v EU) a „představují politicky neutrální prostředí“ (56 % v ČR oproti 50 % v EU).

Neformální a informální vzdělávání

  • V České republice se 34 % uživatelů knihoven v uplynulých 12 měsících v knihovně zúčastnilo vzdělávací aktivity, což je více než průměr EU (25 %).

Zaměstnání a používání PAC pro pracovní účely

  • Něco přes třetinu (35 %) uživatelů PAC v České republice v uplynulých 12 měsících použilo knihovní počítače pro aktivity spojené se zaměstnáním, což je o trošku více než průměr EU, tj. 30 %. Odhadem se jedná o 100 000 českých uživatelů PAC, kteří této možnosti využili pro aktivity spojené se zaměstnáním.
  • V uplynulých 12 měsících zhruba 18 500 uživatelů v ČR použilo PAC k tomu, aby se ucházeli o práci, a odhadem 6 000 dospělých si takto úspěšně zajistilo práci.

e-Government a aktivní občanství

  • Průzkum v knihovnách ukázal, že přibližně jeden z pěti uživatelů PAC v České republice (23 %) v uplynulých 12 měsících použil PAC ke komunikaci s veřejnou správou, což odpovídá průměru EU (24 %). Nejčastějšími způsoby, jakými čeští uživatelé PAC komunikují s veřejnou správou, je získávání informací z internetových stránek těchto orgánů (17 %), stahování úředních formulářů (9 %) a posílání vyplněných formulářů (9 %).
  • Celkově jeden ze čtyř uživatelů PAC v České republice (25 %) v posledních 3 měsících použil PAC pro aktivity spojené s občanskou participací, v souladu s průměrem celé EU (26 %). Mezi dvě nejfrekventovanější aktivity spojené s občanskou participací bylo hledání informací o spotřebitelských/zákonných právech (13 % v ČR oproti 11 % v EU) a četba a psaní názorů na občanská nebo politická témata prostřednictvím internetových stránek (11 % v ČR oproti 14 % v EU).
Dokumenty ke stažení:
Závěrečná zpráva [v češtině, ve formátu .pdf] a úplná zpráva s výsledky ze všech 17 zúčastněných zemí [v angličtině].
Poznámky:
  1. Viz The Global Impact Study of Public Access to Information & Communication Technology (Světová studie dopadu přístupu veřejnosti k ICT) o rozsahu, charakteru a dopadu přístupu veřejnosti k informačním a komunikačním technologiím. Tato studie se zaměřuje na knihovny, telecentra a internetové kavárny a zkoumá jejich vliv na celou řadu oblastí včetně komunikace a volného času, kultury a jazyka, vzdělávání, zaměstnání a příjmů, správy věcí veřejných a zdravotnictví. Provedla ji Skupina pro technologii a sociální změny (TASCHA) Washingtonské univerzity a je součástí širšího výzkumného projektu, který podporuje kanadské International Development Research Centre (IDRC, Výzkumné centrum pro mezinárodní rozvoj) a grant IDRC od Nadace Billa a Melindy Gatesových.
  2. Eurostat, 2010.
  3. Eurostat, 2011.
  4. Sciadas, G., společně s Lyons, H., Rothschild, C., & Sey, A. (2012). Public access to ICTs: Sculpting the profile of users (Přístup veřejnosti k ICT: utváření profilů uživatelů). Seattle: Technology & Social Change Group, University of Washington Information School.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
IKAROS, redakce. Výsledky evropského průzkumu využívání veřejných knihoven. Ikaros [online]. 2013, ročník 17, číslo 8 [cit. 2019-07-15]. urn:nbn:cz:ik-14120. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14120

automaticky generované reklamy
registration login password