Dne 15. října 2010 oslaví Hudební oddělení Knihovny města Hradce Králové 70. výročí založení (1940). V té době již existovaly instituce, které vedly k zárodku budoucí městské knihovny.

Předzvěstí městské knihovny bylo založení takových institucí, jako Živnostensko-čtenářská jednota v roce 1868 v domě „U Zlatého orla“ na Velkém náměstí. V roce 1872 následovala Beseda – spolek pro národně uvědomělý společenský život, dále akademický studentský spolek Dobroslav a Mansardní knihovna. V Hradci působil i vzdělávací spolek Neruda s dětskou knihovnou. Již v jeho čítárně byly mezi 110 druhy časopisů i týkající se hudby. Nicméně u kolébky nynější Knihovny města Hradce Králové, mateřské organizace hudební knihovny, stály instituce dvě.

V červnu 1898 byla na městské zastupitelstvo podána žádost o propůjčení, osvětlování a vytápění čítárenské místnosti. Tak byla ustavena Veřejná Palackého čítárna, která byla spolu s Obecní knihovnou umístěna v domě čp. 33 na Velkém náměstí a otevřena v roce 1899.

Již tehdy byla hojně navštěvována studenty, i když tajně, protože návštěvy studující mládeže byly zapovězeny (především z důvodu „nevhodných“ informací nabízených v novinách a časopisech).

Již v prvních letech 20.století čítárna navázala spojení s pražskou univerzitou formou „universitních extensí“ (veřejně předkládané předměty přednášené na univerzitě) pořádaných právě zde. Významnou osobnosti pro čítárnu byl dlouhá léta dr. Batěk.

U této aktivity Palackého čítárna neustrnula. Byl předložen návrh na uspořádání abonentních koncertů, jejichž úspěšné pořádání bylo přerušeno 1.světovou válkou.

V roce 1912 byla konečně čítárna přestěhována do čtyř místností v domě U Špuláků, kde pokračovala v abonentních koncertech a dále rozšířila svou činnost i na sféru výtvarnou. Po roce 1916 však byla uzavřena, částečně i z politických důvodů, později organizačně spojena s lidovou knihovnou, dosud sídlící na Kavčím plácku.

Dne 27. 3. 1923 vzniká Městská veřejná knihovna jako výsledek splynutí dvou institucí.

Městská veřejná knihovna byla založena 1894 na základě snahy profesora reálného gymnázia Aloise Matušky, městského radního dr. Františka Ulricha a kopisty L. Domečky. Fond byl vybudován na základě rozsáhlého knižního fondu . Knihovna sídlila za kostelem sv. Ducha, později obývala společné prostory s Palackého čítárnou, několikrát se stěhovala, měnila i název na Obecní knihovnu, až v roce 1923 splynula definitivně s Palackého čítárnou. V roce 1939 byla knihovna přestěhována do nových prostor bývalého Záložního a úvěrního ústavu v nynější Tomkově (dříve Jungmannově) ulici.

Rok 1939 byl pro knihovnu obdobím dalším podstatných proměn. Kromě zásadních změn týkající se knihovnických odborných prací došlo k založení oddělení cizojazyčné literatury, dětského a hudebního oddělení. V rámci běžné půjčovny byl postupně vydělován narůstající fond hudební literatury. Když postupně přibýval i fond partitur v souvislosti s dary i nákupy, bylo rozhodnuto o zřízení samostatného oddělení, možná i z důvodu poskytnout, v dobách nacistické represe vůči literárnímu odkazu, další, méně napadnutelné knihovní zdroje, které by mohly sloužit české veřejnosti v dobách okupace.

Přípravné práce trvaly rok a dne 15. 10. 1940 bylo oddělení otevřeno a již tehdy bylo jedním z největších v Čechách. Bylo umístěno v hlavní budově v Tomkově ulici. Od počátku bylo využíváno hudebními školami, místní Sokolskou filharmonií, Královéhradeckým smyčcovým kvartetem, Klicperovým divadlem i pěveckými sbory. Původní fond činil 1 295 svazků odborné literatury a hudebnin. Fond oddělení byl využit po roce 1951 i v rozvoji nově zřízené meziknihovní výpůjční služby.

Od roku 1956 byly sbírky  hudebního oddělení rozšířeny o novou skupinu dokumentů. Odstartoval ji dar Ministerstva školství a kultury, obsahující  rozsáhlou diskotéku gramofonových desek. Tento základ by dále rozšiřován nákupem od Československého gramofonového klubu. Oddělení rozšířilo svou nabídku i o poskytování pomoci školám a závodům při přípravě pořadů pro literárně hudební večery a pořadů s ukázkami klasické i moderní hudby.

V letech 1953–1960 byla Krajská lidová (Městská) knihovna sloučena organizačně se Státní vědeckou knihovnou a hudební oddělení bylo umístěno v jejích prostorách.

Po opětovném rozloučení knihoven v roce 1960 bylo Hudební oddělení opět přestěhováno zpět do Tomkovy (dříve Jungmannovy) ulice a zde pro svoji práci získalo větší prostory v místnosti nynější ředitelny a přilehlých prostor. Přibyla samostatná posluchárna. Od roku 1965 pracuje hudební oddělení též s fondem odborných hudebních časopisů. V rozmezí let 1967–1980 bylo doplňování fondu výrazně zkvalitněno možností využití devizových prostředků pro nákup titulů západní provenience. Oddělení navazuje spolupráci s královéhradeckým Hi-fi klubem, organizací Svazarmu.

Od poloviny 60. let je oddělení pracovně zajišťováno knihovnickou silou s odpovídajícím hudebním vzděláním. Díky výsledkům své práce je oddělení začleněno do Komise veřejných hudebních knihoven díky Státní knihovně ČSR (nyní Národní knihovně) a následně se stává členem české skupiny hudebních knihoven IAML (dříve AIBM), tj. Mezinárodního sdružení hudebních knihoven.

Začíná se budovat fond magnetofonových záznamů. Velkým přínosem je právo povinného výtisku, které, v rámci hudebních partitur přepustila tehdejší Okresní knihovně knihovna Státní vědecká. Fondy oddělení se stále zvyšují a kapacita stávajícího skladu již nedostačuje.

Léta 1981–1987 se nesou ve znamení stavebních činností. Byl zakoupen dům v Tomkově ulici 620, v bezprostřední blízkosti hlavní budovy. Adaptace byly ukončeny 1986 a v tomto roce byly hudebnímu oddělení dány k dispozici prostory pro půjčovnu, studovnu, sklady a kanceláře. V roce 1988 bylo dokončeno i poslechové studio, které knihovně nyní slouží též jako komorní sál pro pořady. Na trhu se objevuje nové médium – kompaktní disk, které odstartuje novou vlnu zájmu.

Období bezprostředně po revoluci 1989 bylo pro hudební oddělení Okresní knihovny ve znamení zavádění a testování knihovnického automatizovaného programu SMARTLIB. Automatizace posunula možnosti využívání fondů dále. Ve 2.polovině 90. let začalo oddělení za rozvíjet informační činnost budováním fondu kompaktních disků. Poskytovalo též metodickou pomoc hudebním knihovnám v regionu i širší oblasti. Do roku 2008 pořádalo Hudební oddělení bienále odborných knihovnických seminářů.

Pracovnici nově zřízené informační sekce se podařilo vytvořit největší ucelený fond kompaktních disků s hudební tematikou v České republice. Oddělení na tuto iniciativu navázalo využíváním databází interních (EBSCO, ProQuest aj.), ale především dalších, s externím, on-line výstupem pro uživatele (Oxford Music Online a Naxos Music Library). Informační pracoviště též spolupracuje při realizaci diplomových prací s Univerzitou Hradec Králové. Od roku 2003 nakupuje oddělení i DVD, od roku 2007 uzavírá smlouvy na absenční půjčování tohoto fondu.

V současné době má Hudební oddělení Knihovny města Hradce Králové (bývalé Okresní knihovny) půjčovnu hudební literatury, not a audiovizuálních dokumentů, ke které patří studovna. Samostatnými součástmi oddělení jsou poslechové studio a informační pracoviště. V roce 2008 byla do sekce Hudební knihovna začleněn i Zvuková knihovna pro nevidomé a slabozraké.

Hudební knihovna poskytuje služby uživatelům z Hradce Králové i z celého Královéhradeckého kraje.

Přehled významných osobností knihovnického života, které ovlivnily vznik a činnost hudební knihovny v Hradci Králové:
Dr. Batěk – Veřejná Palackého čítárna – 10.–30. léta 20. stol.
Alois Matuška – Městská veřejná knihovna – 90. léta 19. stol, 10. léta 20. stol
Dr. František Ulrich – Městská veřejná knihovna – 90. léta 19. stol, 10. léta 20. stol
Ladislav Domečka – Městská veřejná knihovna – 90. léta 19. stol, 10. léta 20. stol
Anna Rybová – Městská veřejná knihovna – 20.-30. léta 20. stol.
Inspirátor založení hudebního odd. Dr. František Hejl – 40. léta 20. stol.
paní Černá – 40., 50. léta 20. stol.
Dr. Marie Reinišová – 60.–70. léta 20.stol.
Lumír Lánský – 70.–80. léta 20. stol.
Dr. Lia Koudelková – 90. léta 20. stol.

Fondy:

Knihy (stav k 1. pol. roku 2010: 11 200 knihovních jednotek):

• produkce česká: odborná s ohledem na hudební instituce v HK a Univerzitu HK
• hudební pro širokou veřejnost
• produkce původních socialistických států: především biografická, nástrojová
• produkce zahraniční: příručková

Časopisy (stav k 1. pol. roku 2010: 1 535 knihovních jednotek):

• produkce čeká: ucelené řady studijné, nabídka běžného trhu
• produkce zahraniční: ucelené řady – bývalý povinný výtisk

Hudebniny (partitury) (stav k 1. pol. roku 2010: 38 850 knihovních jednotek):

• pozůstalosti či archivy: Prof. J. Lamač, K. Mikan, Z. Stoklasa, prof. M. Součková
• konfiskáty: částečně vráceny po 1989
• povinný výtisk (post. SVKHK)
• produkce česká: běžný trh
• produkce zahraniční: dříve: zahraniční literatura, kulturní střediska; nyní: bežný trh, internet

Zvukové nosiče a CD-ROM a DVD (stav k 1. pol. 2010: 32 000 knihovních jednotek s GD):

• běžný trh, internet, smlouvy

Databáze: 2 on-line

• konsorcia, smlouvy

Vlevo budova hudebního oddělení, vpravo poslechové studio