Vyráběli knihy jako kdysi

0 comments

Autoři:

Peslerová, Veronika

Vydání:

2008, ročník 12, číslo 9

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

O několik stovek let zpátky se přenesli účastníci již druhého ročníku Letní školy knihy, pořádané Krajskou knihovnou Vysočiny v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Ateliérem Ve větrných kopcích ve dnech 21. – 25. července 2008. Letní školička se konala v penzionu Šejdorfský mlýn v obci Okrouhlička na Havlíčkobrodsku na Vysočině a byla určena dětem i dospělým nejen z kraje Vysočina. A jak prozradila lektorka kaligrafie a jedna z hlavních organizátorek Hana Linhartová, složení účastníků kurzu bylo skutečně velmi různorodé. Účastníci se sjeli z celé republiky, třeba až z Brna či Ústí nad Labem a jejich povolání byla také různá – pracovníci muzea, knihovny, dokonce i jeden profesor informatiky. A protože na letošní kurz přišlo pouze osm přihlášek, byla atmosféra kurzu velmi rodinná.

Celých pět dní se tedy účastníci kurzu učili psát kaligrafickými pery a vyráběli iniciály. Nakonec vše všili do knihy, kterou si sami svázali tak, jak to dělali lidé v době, kdy se ještě všechno dělalo ručně. Když usedali k psacímu stolu, museli si naši předkové seříznout husí brk a namáčet ho do inkoustu bylo třeba poměrně často. Takže je to úplně jiné než jen vzít do ruky propisovací tužku.

Účastníci kurzu si tedy postupně prošli kaligrafickou, iluminátorskou a knihvazačskou dílnou pod vedením lektorů, kteří v sobě mají nejen spoustu umu a znalostí, ale i zapálení a trpělivosti.

Kaligrafickou dílnu vedla lektorka Bc. Hana Linhartová, pedagog volného času a arteterapeut, která se kaligrafii věnuje již čtyři roky. Seznámila účastníky se základy evropské kaligrafie, se základními pravidly kaligrafického psaní, s pomůckami a specifickými potřebami pro psaní, s kaligrafickými abecedami a způsobem jejich psaní. Vrcholem dílny však bylo vlastní zkoušení si kaligrafického psaní samotnými účastníky. Nejprve se začínalo čárkami tesařskou tužkou, s níž se účastníci učili první kaligrafické tahy a připadali si znovu jako prvňáčci, kteří se učí psát. Ale všem to šlo dobře, takže brzy se mohli chopit kaligrafického pera a pustit se do kreslení původních kaligrafických abeced. Během dne se všem podařilo opsat si nějaký oblíbený text, který stojí za několikahodinovou námahu, kdy všechny, uvyklé psát už jen na počítači, chytaly do rukou pomalu křeče. Ano, psaní je dřina, ale také obrovská radost, která se ještě umocnila, když si účastníci mohli své texty vyzdobit iluminací.

V iluminátorské dílně se účastníkům věnoval Mgr.A. Martin Findeis, který je seznámil s iluminacemi, tj. knižní malbou zejména středověkých rukopisných kodexů. Pod odborným dohledem lektora si každý z účastníků mohl miniaturu - iniciálu na první stranu, nebo iniciálu v textu, ono první zdobné písmeno známé ze starých kronik - do vlastnoručně vyrobené knihy i namalovat. A najednou se z nijak výrazně výtvarně nadaných účastníků stali malíři a ilustrátoři. Inspirováni kouzlem středověkých iluminátorů a povzbuzováni lektorem pomalu a pečlivě nanášeli na papír barvy a konturám dodávali zlatý a stříbrný lesk.

Knihař Jaroslav Těsnohlídek vedl dílnu knihvazačskou. Obsahem dílny bylo seznámení s historickým vývojem knihy a knižní vazby a s původem knihy. Účastníci dílny si však především vyrobili svoji vlastní knihu! Na vlastní kůži si tak zkusili, jak se kniha tvoří. Pod vedením lektora si své iluminované rukopisy svázali a opatřili deskami potaženými kůží. Mnozí z nich ani nevěřili, že jsou u cíle. Že skutečně drží v ruce svou vlastnoručně vyrobenou knihu.

A co vlastně účastníky vedlo k tomu, aby se přihlásili? Jeden z účastníků (učitel na vysoké škole v Brně) prozradil, že to byla touha po seberozvíjení, něco nového se naučit a dovědět se víc o knize jako takové. A vše se mu vyplnilo! A přání trochu si odpočinout, vyčistit si hlavu či se něco nového naučit, byla motivací i všech ostatních účastníků.

Vyrábět knihu se tedy na letní škole za týden naučilo osm účastníků a všichni byli z pobytu v Okrouhličce nadšení. Měli totiž možnost vrátit se do časů, kdy se knihy netiskly, ale psaly, ručně malovaly a zdobily překrásnými iniciálami, šily a vázaly do kůží. Do doby, kdy každá kniha byla jedinečným dokladem umění lidí, kteří se na ní podíleli. Cíl celé letní školy byl tedy splněn. Každému z účastníků byl zprostředkován bezprostřední zážitek završený výsledkem – vytvořenou knihou.