Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Výpravná kronika knihoven od Sumerů po renesanci

Čas nutný k přečtení
2 minut
Již přečteno

Výpravná kronika knihoven od Sumerů po renesanci

0 comments
STAIKOS, Konstantinos Sp. The great libraries : from antiquity to the renaissance (3000 B. C. to A. D. 16000). New Castle, Del. : Oak Knoll Press ; London : British Library, 2000. xvi, 563 s., 32 s. bibl. : 293 reprodukcí a fotogr. ISBN 1584560185 (USA); 0712306617 (UK). V záplavě populárně-naučné a odborné literatury různé úrovně pojednávající o Internetu a všem, co s ním souvisí, které jsme svědky v každém větším knihkupectví, musí na nás prostřednictvím publikace řeckého autora Konstantinose Sp. Staikose dýchnout atmosféra dávno zašlých časů, které dnes jako jeden z jejich artefaktů připomínají právě knihovny. Publikaci po čtyřech letech po jejím uvedení v originále vydalo letos nakladatelství Oak Knoll Press ve spolupráci s British Library v anglickém překladu pod názvem The great libraries : from antiquity to the renaissance (3000 B. C. to A. D. 16000).

Tato kniha v reprezentativním provedení (velký formát, křídový papír a typografická úprava) a jemu odpovídající ceně (125 dolarů) zachycuje, jak její titul napovídá, v historickém přehledu výstavbu a proměnu knihoven. Zvláštní zřetel je brán na středomořský region jako kolébku evropské civilizace, počínaje objevem písma v Mezopotámii a tamějšími (sumerskými, babylonskými a asyrskými) sbírkami (včetně té nejznámější založené králem Aššurbanipalem v 7. století př. n. l.), přes Egypt s proslulou Alexandrijskou knihovnou (která je v současnosti znovu budována na stejném místě), antické Řecko a Řím, Byzanc, knihovny středověkých univerzit a klášterů, které představovaly centra tehdejší vzdělanosti, až po soukromé a dvorní knihovny v italských městských státech (Florencie, Modena, Benátky a další).

V textu je věnována pozornost nejen funkcím knihoven (které zůstávají principiálně stejné, avšak jejich výkon je ovlivňován úrovní poznání, dostupnými technologiemi používanými při výrobě záznamových médií, kulturními, politickými a přírodními podmínkami), ale i jejich architektuře a výzdobě a vybavení interiéru. Text je doplněn poznámkovým aparátem umístěným nezvykle jako marginálie na vnitřním okraji listů. Bohatý obrazový doprovod je tvořen kvalitními reprodukcemi rukopisů, dřevořezů, stavebních plánů a současnými fotografiemi. Druhá část knihy charakterizuje vývoj čtrnácti evropských knihoven v uvedeném období (samozřejmě s určitými přesahy), mezi nimiž figurují např. Bibliotheca Laurenziana ve Florencii, Nationalbibliothek ve Vídni, Bibliotheca Corvina v Budapešti, Bodleian Library v Oxfordu, Bibliotheca Vaticana v Římě a Strahovská knihovna v Praze. Jednotlivé kapitoly se soustřeďují vedle obsahové struktury a velikosti fondu na osobnosti zakladatelů těchto knihoven, které do jisté míry odrážejí jejich osobní zájmy a mocenské postavení, a další významné postavy v jejich historii.

Publikace je k dispozici v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR jako v jediné instituci, která přispívá do Souborného katalogu ČR (stav k 30. září 2000).

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip. Výpravná kronika knihoven od Sumerů po renesanci. Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2020-12-04]. urn:nbn:cz:ik-10617. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10617

automaticky generované reklamy
registration login password