Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Vězeňské knihovnictví ve Velké Británii – konference vězeňských knihovníků Time for Change 2005

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Vězeňské knihovnictví ve Velké Británii – konference vězeňských knihovníků Time for Change 2005

0 comments

Vězeňské knihovny mají ve Velké Británii dlouhou tradici. Patří mezi specializované knihovny, jejichž posláním je naplnění jednoho ze základních lidských práv – práva na informace osobám, které jsou z nějakého důvodu izolované ve specializované instituci (např. dlouhodobě nemocní, uvěznění).

Ve Velké Británii se vězeňské knihovny sdružují do skupiny činné v rámci britské knihovnické organizace CILIP. Jednou ročně se zástupci jednotlivých vězeňských knihoven scházejí na konferenci, kde jsou probírány nejnovější trendy ve vězeňském knihovnictví.

V roce 2005 se toto setkaní nazvané "Čas změny" konalo v Leedsu ve dnech 9. a 10. října 2005. Přítomni byli zástupci knihoven působících ve velkých anglických věznicích [1]. Konference byla rozdělena následovně: nejdříve proběhlo přivítání a úvodní přednášky, dále následovaly přednášky, jejichž témata účastníci předem oznámili. Autorka se zúčastnila přednášek: "Začínáme v práci vězeňského knihovníka" a "Rady a tipy pro správný dotazník". Následující den přednášky pokračovaly tématy "Internet uvnitř – zavedení internetu do věznic - pro a proti" a "Vývoj čtenáře".

Nejdříve bych se chtěla věnovat tématu přednášek a závěrem přejít k osobním dojmům.

První přednáška "Začínáme s prací vězeňského knihovníka"

Přednáška "Začínáme s prací vězeňského knihovníka" se zaměřovala na obvyklé problémy, se kterými se lze v této činnosti setkat:

  • přístup k informacím
  • nedostatek komunikace
  • práce v režimu vězení

Každý vězeň je oprávněn k 20–30 minutám pobytu v knihovně týdně. Knihovní fondy by měly ideálně obsahovat minimálně 10 knih na jednoho vězně. Příruční fond vězeňské knihovny musí zahrnovat tyto publikace: Archibolds (publikace, podle kterých lze přibližně určit délku trestu), Deklaraci lidských práv a informace o soudních strukturách nejen ve Velké Britanii, ale i v Evropské unii.

Další velice důležitou věcí je úvodní slovo o knihovně pro nově příchozí – tady má knihovník možnost najít a především zaujmout budoucí uživatele.

Rovněž se doporučuje používat při klasifikaci předmětová hesla, což je pro vězně vhodnější než MDT nebo DDT.

Druhá přednáška „Rady a tipy pro správný dotazník“

Přednáška „Rady a tipy pro správný dotazník“ se zabývala jednotlivými kroky, které jsou nezbytné pro správné vytvoření dotazníku.

  1. Plánování
    • Nejdůležitější stupeň.
    • Určit, co chceme vědět.
    • Určit, kdo jsou respondenti.
    • Určit, jak se ptát na data.
  2. Design
    • Nejdříve porovnat s již vypracovanými dotazníky.
    • Myslet na prezentaci – velikost textu 14, hodně barevné a zajímavé.
    • Zadat relevantní data.
  3. Shromáždění dat
    • Zadat datum, do kterého sběr dat musí skončit.
    • Vytyčit si realistické cíle.
    • Být proaktivní.
    • Pracovat s partnery při sběru informací.
  4. Vyhodnocení informací
    • Při vyhodnocení informací si musíme dávat pozor na vědomě lživé vyplnění dotazníků (dělání se zajímavým, vtipy).
  5. Jednat na základě získaných informací
    • Tato jedinečná fáze je nejdůležitější.
    • Sestavit akční plán.
    • Publikovat data.

Třetí přednáška "Internet uvnitř – zavedení internetu do vězeňských knihoven - pro a proti"

Přednáška "Internet uvnitř – zavedení internetu do vězeňských knihoven – pro a proti" se zabývala ožehavým tématem současnosti.

Přístup k internetu by byl naplněním základního lidského práva – práva na informace a umožňoval by vězni najít pro něj důležité informace, např. o bydlení, různých příspěvcích a kurzech. Pomáhal by tak připravovat ho na život po propuštění. Navíc by umožňoval komunikaci s rodinou, s právními zástupci. Přístup k internetu by také mohl sloužit k dalšímu vzdělávání, např. formou e-learningu.

Na druhou stranu by internet mohl být zneužívám k obtěžování obětí, případně k přípravě další trestné činnosti.

V současnosti je situace taková, že některé anglické věznice internet mají zpřístupněný a některé nikoliv. Zpřístupnění internetu závisí přímo na vedení věznice, protože musí být velice pečlivě vyřešena a ošetřena všechna s internetem spojená bezpečnostní rizika.

Čtvrtá přednáška "Vývoj čtenáře"

Přednáška "Vývoj čtenáře" se soustředila zvláště na vytvoření čtenářských skupin, které ale nejsou nejvhodnější do vězeňského prostředí, protože v těchto zařízeních je vysoká fluktace uživatelů. Ve vězení je daleko vhodnější vytvořit takzvané bookchains, které jsou ideální pro situace a prostředí, kde je obtížné utvořit čtenářskou skupinu. Bookchains fungují tak, že uživatelé, kterým jsou představeny nové knihy, mají za úkol napsat jednoduché shrnutí děje. Výhoda této metody spočívá v tom, že čtenáři zůstávají anonymní, ale přesto se mohou vyjádřit.

Osobní dojmy

Mé osobní dojmy z konference jsou velmi pozitivní a jsem přesvědčena, že vězeňské knihovny, pokud je jim dána šance, jsou skutečně schopny vytvořit dobré předpoklady pro zkvalitnění dalšího života vězňů po propuštění z výkonu trestu. Knihovna může výrazně přispět ke snížení opakované kriminality tím, že je schopna zprostředkovat vzdělávání delikventů.




Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
ŠKODOVÁ, Vesna. Vězeňské knihovnictví ve Velké Británii – konference vězeňských knihovníků Time for Change 2005. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 5 [cit. 2019-08-18]. urn:nbn:cz:ik-12067. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12067

automaticky generované reklamy