Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Velština, nejstarší jazyk v Británii, prožívá renesanci

Čas nutný k přečtení
3 minut
Již přečteno

Velština, nejstarší jazyk v Británii, prožívá renesanci

0 comments
Autoři: 
O jazycích, které se vztahují k Britským ostrovům, jako velština (angl. Welsh, velš. Cymraeg), cornwallština (Cornish), gaelština (Gaelic), bretonština (Breton) a manx (Manx - jazyk, kterým se mluvilo na ostrově Man), jsem sice slyšela, ale považovala jsem je za jazyky mrtvé nebo spadající spíše do oblasti folklórní. Pokud mluvím o velštině, můj krátký pobyt ve Walesu me poučil, že tomu tak rozhodně není.

Hned jak přejedete most při ústí řeky Severn severozápadně od Bristolu, poznáte, že jste za sebou nechali Anglii a vstupujete na území Walesu. Všude uvidíte anglicko-velšské silniční ukazatele a informační tabule. Jak pokračujete dál, postupně se pořadí jazyků mění na velšsko-anglické. Lidé ve Walesu mluví buď anglicky se silným velšským přízvukem, který činí jejich projev méně srozumitelný i pro Angličany, nebo velšsky.

Velština se vyvinula z jazyku Keltů, původních obyvatel, kteří se zde usadili před dvěma a půl tisíci lety, a, jak tvrdil známý spisovatel a profesor na Oxfordské univerzitě J. R. Tolkien, je vůbec nejstarším jazykem v Británii. Dnes jej aktivně používá asi půl miliónu lidí, z nichž zřejmě nikdo není monoglot. Odborníci se domnívají, že jeho počátek spadá do druhé poloviny 6. století. V té době se velšsky mluvilo na severu Anglie, na jihu Skotska a ve Walesu. Nejstarší dochovaná próza v tomto jatyce pochází z počátku 9. století, nejstarší báseň ve velšské literatuře se vztahuje k bitvě u Chesteru kolem roku 615. Když byl přijat zákon o sjednocení (Act of Union) v roce 1536, na jehož základě byl Wales připojen k Anglii, velština nebyla oficiálně uznána ve Walesu, ale překlad bible do velštiny pomohl tento jazyk udržet pri životě. Je zajímavé, že velština se během své dlouhé historie sice vyvíjela, a to hlavně v lexikální oblasti, ale neprodělala zdaleka takovou proměnu jako angličtina od dob Chaucera do dneška.

Velština je jazyk velmi odlišný od angličtiny. Sami Velšané říkají, že výslovnost je poměrně jednoduchá, protože každé písmeno ma svou hlásku, většinou pouze jednu, nevyskytují "němá" písmena jako v angličtině, všechny samohlásky existují v kráké a dlouhé variantě. Přízvuk leží, až na malé výjimky, na předposlední slabice.

Velština mě velmi zaujala, a tak jsem navštívila státní Cathys High School v Cardiffu, kde jsem hovořila s učitelkou velštiny paní Clare Bryanovou. Od ní jsem se dozvěděla, že v minulém století se velšsky mluvilo prakticky všude ve Walesu. Na začátku tohoto století britská vláda však považovala velštinu za brzdu ve vzdělání dětí, a proto byla silně potlačována. Velšsky se nadále mluvilo v rodinách, ale tato situace vyvolávala u Velšanů pocit méněcennosti. V 60. letech Saunders Lewis začal vést intenzivní mediální kampaň za podporu velšského jazyka. Byla založena Velšská asociace, která sehrála také velmi pozitivní roli. A tyto snahy přinesly ovoce. Velšané dosáhli dvojjazyčných nápisů, možnosti vyplňovat formuláře ve vlastním jazyce, dostalo se jim práva na tlumočení při úředních jednáních. Každý rok první týden v srpnu se koná festival literatury a hudby "Eisteddfodau" v různých místech ve Walesu, který má více než stoletou tradici.

Postupem doby vznikly 3 typy škol (od 5 do 19 let):

1. bilinguální (děti zdatné ve velštině se učí všechny předměty ve svém jazyce, děti s menší znalosti velštiny se učí náročnější předměty jako např. matematika a fyzika v angličtine, ostatní ve velštině),
2. čistě velšské školy (angličtina se vyučuje jako předmět - jejich počet v posledních letech vzrostl) a
3. anglické školy (velština se uči jako předmět průměrně pět hodin ve dvou týdnech do 14 let poté je nepovinná, avšak od přísštího roku bude její výuka do 16 let zavedena obligatorně).

Velsština se přednáší také na samostaných katedrách University of Wales v Cardiffu a Swansea a v kombinaci s jiným oborem lze získat magisterský titul.

Velština je dnes oficiálně uznávaný jazyk v Británii i vrámci Evropské unie. Některé pozice v úřadech ve Walesu (a nejen tyto) mohou obsadit pouze lidé, kteří jej ovládají.

Velšané jsou na svůj původ a jazyk hrdí. Když se seznamují, obvykle se ptají, zda jste Velšan. To ovšem neznamená, že s vámi budou jednat jinak, pokud bude odpověď záporná. Velmi důsledně rozlišují pojmy Anglie a Wales. Když jsem z Walesu odjížděla a uklouzlo mi: "Moc se mi v Anglii líbilo", byla jsem dotázána: "A ve Walesu se vám nelíbilo?" Příště si dám určitě větší pozor na to, co říkám.

Hodnocení: 
Průměr: 4 (hlasů: 2)
TOMANOVÁ, Eva. Velština, nejstarší jazyk v Británii, prožívá renesanci. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2017-02-20]. urn:nbn:cz:ik-10268. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/10268

automaticky generované reklamy