Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Velmi osobní recenze knihy Osobní knihovna Karla Čapka

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Velmi osobní recenze knihy Osobní knihovna Karla Čapka

0 comments
Rubrika: 

VORLÍČKOVÁ, Blanka, KHEL, Richard, ČECHOVÁ, Petra. Osobní knihovna Karla Čapka. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2011, 250 s., xvi s. příl. Osobní knihovny. ISBN 978-80-7080-791-0.

Redakcí časopisu Ikaros jsem byla požádána, abych napsala recenzi na publikaci Osobní knihovna Karla Čapka autorů Blanky Vorlíčkové, Richarda Khela a Petry Čechové. Je těžké psát recenzi na knihu o osobní knihovně autora, který je od dětství jedním z mých nejmilejších. Mé dlouholeté potěšení z Čapkova díla se navíc v dospělosti přetavilo v již více než dvacetileté působení ve Společnosti bratří Čapků. A proto se musím omluvit těm čtenářům časopisu Ikaros, kterým se bude zdát má recenze příliš osobní, málo kritická. Ano, má recenze je velmi zaujatá, neboť je psána jako vyjádření obdivu ke Karlu Čapkovi, a zároveň jako velké poděkování autorům knihy za to, že se pustili do tohoto nelehkého dobrodružství.

Muselo to být skutečně dobrodružství, ocitnout se ve vile v ulici Bratří Čapků v Praze na Vinohradech, v prostorách, ve kterých od roku 1925 nejen žil a pracoval Karel Čapek, ale ve kterých se také scházela řada význačných kulturních a politických osobností dvacátých a třicátých let 20. století včetně T.G. Masaryka. Určitě na autory působila autenticita tohoto prostředí stejně silně, jako kdysi na mne. Velmi poutavé muselo být i prohlížení téměř dvou tisíc knih, které tvoří součást Čapkovy knihovny, a objevování četných věnování, poznámek atd. Věřím, že tomu tak bylo, protože pro mě byl opravdový požitek touto publikací listovat a přímo objevitelské dobrodružství se s obsahem Čapkovy knihovny seznamovat.

Publikace veřejnosti velmi podrobně přibližuje knihy Čapkem vlastněné, zachycuje jejich stav, odkrývá četné poznámky a věnování

Publikace veřejnosti velmi podrobně přibližuje knihy Čapkem vlastněné, zachycuje jejich stav, odkrývá četné poznámky a věnování (Zdroj: reprofoto z knihy Osobní knihovna Karla Čapka, s. 56 a 57)

Je velmi cenné, že knihy z Čapkovy knihovny byly zpracovány tak, jak byly v jednotlivých skříních a policích uloženy, i když zdaleka není jisté, zda je toto jejich uložení původní. Dokonce lze předpokládat, že řazení knih bylo v pozdějších dobách několikrát změněno, např. u řady encyklopedií byly doplněny i svazky, které vyšly až po Čapkově smrti. Přesto jsem přesvědčena, že bylo rozhodnutí autorů o způsobu zpracování knih Karla Čapka dle řazení správné. Více tak vynikla autentičnost tohoto souboru. Vynechány ze soupisu jsou pouze knižní celky, které pravděpodobně nepatřily přímo Čapkovi, ale např. Olze Scheinpflugové nebo jejímu otci Karlu Scheinpflugovi.

Z provedeného soupisu lze vysledovat, jaký široký záběr knihy odrážejí. Řekla bych, že tematický záběr knihovny Karla Čapka je stejně tak mnohovrstevný, jak byly mnohovrstevné i jeho zájmy a záliby. A dokládá také Čapkovu pověstnou důkladnost - když se chtěl s nějakým tématem podrobněji seznámit, pořídil si k tomu i příslušnou literaturu. Ovšem když dané téma dokonale prozkoumal a probádal (a zpracoval ve svém díle), s chutí ho opustil, aby se vrhl se stejným elánem na téma jiné. Právě tento široký rozsah zájmů Karla Čapka se do určité míry projevuje i v jeho knihovně. Jsou v ní zastoupeny nejen svazky české i světové prózy a poezie, ale obsahuje i odborné publikace z oblasti filozofie, estetiky, psychologie, sociologie, literatury atd. V knihovně najdeme také řadu encyklopedií, např. Ottův slovník naučný nebo Meyers Lexikon. Výraznou skupinu tvoří cestovatelské průvodce a další publikace s informacemi nutnými k cestování, včetně populárních průvodců Karla Baedekera - připomeňme si zde známé soubory Čapkových fejetonů Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930), Obrázky z Holandska (1932) a Cesta na sever (1936). Neméně významnou část Čapkovy knihovny představují různé praktické příručky o zahradnictví a nabídkové katalogy a prospekty zahradnických firem – v této souvislosti můžeme zmínit půvabnou Čapkovu knížku Zahradníkův rok (1929). Součástí knihovny jsou i publikace z řady specifických oborů, ze kterých Čapek čerpal znalosti a informace při tvorbě svých děl, např. o atomu a kvantové teorii, o radiologii a imunoterapii apod.

K zajímavostem Čapkovy knihovny patří např. do jedné z knih vložený (a zatrhaný) seznam gramofonových desek hudebního nakladatelství Odeon v Berlíně. Na tomto místě bych chtěla upozornit na rozsáhlou sbírku Čapkových desek, která zahrnuje i unikátní soubor orientální a lidové hudby z celého světa. Čapek shromáždil svou sbírku převážně v letech 1928-1933 a když ji v roce 1981 předávali Čapkovi dědicové do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, obsahovala celkem 462 gramofonových desek s více než 50 hodinami hudby. Kolekci doplňovalo ještě 115 katalogů světových gramofonových firem s cennými informacemi o nahrávkách. V rámci programu UNESCO Paměť světa (a za přispění ČNB) se podařilo tuto Čapkovu sbírku převést na kompaktní disky a část zpřístupnit odborné i laické veřejnosti.

Čapkova knihovna obsahuje také poměrně rozsáhlý soubor pohádek z různých zemí. A znovu můžeme sledovat, jak tato sbírka pohádek sloužila Čapkovi i jako studijní materiál, protože nejen sám psal pohádky (Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, vydáno v roce 1932), ale také teoretické stati o nich (eseje K teorii pohádky, Několikero motivů pohádkových a Několik pohádkových osobností byly publikovány v souboru Marsyas čili na okraj literatury v roce 1931). Do soupisu Čapkovy knihovny byl zařazen i soubor knih, který zdědil po svém otci MUDr. Antonínu Čapkovi a několik knih v jeho knihovně je označeno jako redakční výtisk.

Knihovna Karla Čapka má však jednu zvláštnost: nevznikala pouze tak, jak vznikají naše vlastní knihovny – nákupem knih dle našich zálib a dary od blízkých a přátel. Karel Čapek byl velká osobnost, světově uznávaný spisovatel, dramatik, novinář, zakladatel českého PEN klubu, který udržoval kontakt se spoustou význačných osobností po celém světě, takže hodně zahraničních i domácích, slavných i začínajících autorů si pokládalo za čest, že mu mohli darovat výtisk svého díla opatřený věnováním. Autoři publikace Osobní knihovna Karla Čapka zde všechna věnování uvedli a díky tomu lze snadno zjistit, že vesměs tyto dedikace vyjadřují obdiv, úctu a přátelství dárců k Čapkovi. Mezi autory, kteří vepsali do svého daru Čapkovi své věnování, se objevují např. ze zahraničních osobností Catharine Amy Dawson-Scott (zakladatelka PEN klubu ve Velké Británii), Filippo Tommaso Marinetti (zakladatel futurismu), spisovatel Georges Duhamel, R.N. Coudenhove-Kalergi (zakladatel Panevropské unie), spisovatel Heinrich Mann a další. Z českých autorů připsali do knih Čapkovi své věnování např. Jaroslav Durych, Ferdinand Peroutka, Vladislav Vančura, Fráňa Šrámek a jiní. Domnívám se však, že v některých případech byly tyto dary zaslány ne vždy zcela nezištně, vždyť by bylo přece úžasné, kdyby tak uznávaný spisovatel napsal o knize začínajícího autora recenzi! Jako příklad lze uvést Františka Ungera, který ke své knize milostných veršů Hudba v duši napsal nejen uctivé věnování, ale dokonce přiložil i dopis s žádostí o reakci na zaslanou knihu.

Knihovna Karla Čapka se tak díky těmto darům rozrůstala jaksi sama od sebe, mimovolně, bez jeho přispění. Takovýchto knih s věnováním, které Čapek rozřezal (rozuměj četl nebo aspoň prolistoval), je v jeho knihovně více než 400, ovšem dalších více než 70 knih sice věnování obsahuje, ale rozřezány nejsou, a navíc je nerozřezáno přibližně 130 knih bez věnování a asi 30 knih je rozřezáno pouze částečně. Zde by se dalo nádherně spekulovat o tom, čí knihy Čapek rozřezal a četl, a čí pouze zařadil do knihovny; na takové téma by se daly vytvářet nejrůznější teorie, tyto úvahy však ponechme literárním badatelům.

Vraťme se však k samotné publikaci o osobní knihovně Karla Čapka. Ta obsahuje nejen bibliografické údaje o jednotlivých knihách, ale i velké množství dalšího velice cenného materiálu. V úvodu knihy autoři velmi podrobně popsali způsob, jakým ve zpracování knihovny Karla Čapka postupovali a uvedli její základní členění. Jak už jsem výše uvedla, zpracování knih probíhalo tak, aby bylo zachováno jejich uložení ve skříních i řazení v policích, navíc knihy byly při zpracování opatřeny signaturami, aby bylo usnadněno jejich vyhledávání a případné další využití. Každá kniha byla nejen zkatalogizována, ale rovněž velmi pečlivě prohlédnuta – autoři si všímali nejen případných věnování, ale i podpisu Karla Čapka v některých knihách, uvádějí eventuální poznámky, zatrhávání v textu, jsou zmiňovány i vložené lístky, pohlednice, účtenky za knihy a dopisy – to vše může být velmi důležitým pramenem pro literární badatele. U některých citací knih autoři dokonce publikují i výňatky z Čapkových recenzí těchto knih či úryvky z jeho korespondence týkající se konkrétního díla.

Kniha Osobní knihovna Karla Čapka je také doplněna unikátním obrazovým materiálem: bibliografické záznamy jednotlivých knih jsou na každé dvoustraně doprovázeny černobílými fotografiemi s ukázkami titulních listů, věnování, podpisů, poznámek atd. Také na šestnácti stranách barevných obrazových příloh jsou ukázky tohoto doprovodného materiálu, několik barevných fotografií však nabízí i pohled do interiéru Čapkovy vily (můžeme např. vidět fotografii pracovního stolu Karla Čapka s buňátem – nepřekotitelným kalamářem profesora Jakuba Hrona). Publikace Osobní knihovna Karla Čapka obsahuje také stať Petry Čechové Karel Čapek – čtenář, což je upravená část z její bakalářské práce Knihy v životě a díle spisovatele Karla Čapka (2008). Kniha je doplněna i seznamem použité literatury a jmenným rejstříkem autorů a dalších původců jednotlivých svazků Čapkovy knihovny, včetně dárců a osob, které jsou zmiňovány. Připojen je i rejstřík indivizualizujících prvků, které byly v řadě svazků nalezeny.

Je třeba také připomenout, že ke knize existuje i její internetová verze, která je součástí portálu (a celého projektu) Knihovny významných českých osobností. Konstatování, že autoři pouze převedli publikaci Osobní knihovna Karla Čapka do elektronické podoby, by bylo příliš zjednodušené. Samozřejmě i zde jsou uvedeny základní informace o vzniku projektu a kompletní soupis knihovny Karla Čapka, ale autoři výborně využili možností elektronické verze v tom, že bibliografické záznamy knih, které obsahují nějaké zajímavé prvky, jsou doplněny velkým množstvím obrazového materiálu: fotografiemi knižních obálek (včetně jedinečných obálek Josefa Čapka), titulních listů a stran s různými poznámkami či věnováním. Tuto obrazovou část je možné prohledávat abecedně podle příjmení autora díla.

Jednu drobnou připomínku bych zde však přeci jen měla: osobní knihovnu Karla Čapka a jeho část vily nespravují potomci Karla Čapka. Stávající majitel pan Karel Scheinpflug je vnukem bratra Olgy Scheinpflugové, JUDr. Karla Scheinpfluga, který byl nejen svědkem na svatbě Olgy a Karla v roce 1935, ale zejména se staral o autorská práva svého švagra Karla. Tato nepřesnost je však pouze nepodstatným detailem, který nijak nesnižuje význam elektronické verze publikace Osobní knihovna Karla Čapka. Navíc skutečnost, že oddíl věnovaný Čapkovi je součástí celého portálu Knihovny významných českých osobností, nabízí nejrůznějším badatelům neuvěřitelné možnosti srovnávání a analýz knihoven řady velikánů české kultury a vědy.

Závěrem bych chtěla vyjádřit velký obdiv autorům za to, že se chopili této velmi náročné práce – museli nejen zkatalogizovat téměř 2000 knih, ale každou knihu museli prolistovat, opsat případné věnování či poznámky, nafotit doprovodný materiál atd. Domnívám se také, že publikace Osobní knihovna Karla Čapka není pouze obyčejným soupisem Čapkovy knihovny, ale velmi cenným studijním materiálem pro badatele a skvělým dárkem pro všechny zájemce o život a dílo Karla Čapka.

A co o knihách a knihovnách osobních i veřejných říkal sám Karel Čapek? Řídil se ve své vlastní knihovně těmi „zásadami“, které popisuje ve svých úsměvných fejetonech? Určitě velmi dobře rozumíme Čapkovým steskům při řazení jeho osobní knihovny (Čert je vem!), zasmějeme se jeho popisu veřejné knihovny (Kam se dějí knížky), či nás pobaví svou kritikou českých nakladatelů (Knihovna). Poskytl nám také „návod“, jak vlastně máme číst (Kterak se čtou knížky). Tyto fejetony jsou jen malou ukázkou z Čapkovy tvorby, můžeme v nich však vysledovat nejen Čapkův vztah ke knihám a k četbě, ale zejména můžeme obdivovat jeho laskavý humor, schopnost nadhledu a jazykové a stylistické mistrovství.

Na úplný závěr si dovolím jednu řečnickou otázku: jak by se Karlu Čapkovi líbily současné veřejné knihovny bez „tajemných foliantů a tlustých katalogů“? Věřím, že by ho zaujaly nové informační technologie, snad by ocenil i širokou nabídku služeb v dnešních knihovnách… Co by Karel Čapek odpověděl, se však můžeme pouze domýšlet, správnou odpověď by nám mohl dát jedině on.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HARTMANOVÁ, Květa. Velmi osobní recenze knihy Osobní knihovna Karla Čapka. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 6 [cit. 2019-10-22]. urn:nbn:cz:ik-13929. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13929

automaticky generované reklamy