Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Věčná renesance knihoven – zpráva ze 40. konference Spolku maďarských knihovníků

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Věčná renesance knihoven – zpráva ze 40. konference Spolku maďarských knihovníků

0 comments
Autoři: 

Ve dnech 24.–26. července 2008 se v maďarském Szombathely konala 40. výroční konference Spolku maďarských knihovníků (Magyar Könyvtárosok Egyesülete – MKE) s podtitulem Věčná renesance knihoven – od knihovny krále Matyáše Korvína ke znalostním centrům 21. století. Konference jsem se zúčastnil na základě pozvání maďarské župy Vas, která je partnerským regionem Zlínského kraje.

Základní informace o MKE v angličtině jsou dostupné na webu spolku, jejich český souhrn pak v článku Ivo Brožka ze stejné akce v roce 2000 [1]. Materiály z konference (pouze v maďarštině) jsou k dispozici rovněž na webu (včetně fotogalerií). Jednání probíhalo většinou v prostorách Krajského kulturního a mládežnického centra a částečně také ve dvou spolupořádajících knihovnách: Berzsenyi Dániel Könyvtár (Knihovna Daniela Berzsenyiho – krajská knihovna pro župu Vas a současně městská knihovna pro Szombathely) a Nyugat-magyarországi Egyetem – Savaria Egyetemi Központ Könyvtára (Knihovna univerzitního centra Savaria – Západomaďarská univerzita).

V úvodu konference přivítala účastníky Klára Bakos – prezidentka MKE, Ferenc Kovács – župan regionu Vas, dr. György Ipkovich – starosta Szombathely, prof. Károly Gadányi – děkan Univerzitního centra Savaria a dr. Márta Pallósi-Toldi, ředitelka Knihovny Dániela Berszenyiho.

Slavnostní úvod s názvem Renesance vědění v 21. století patřil maďarskému ministru školství a kultury, Istvánu Hillerovi, který byl sám na počátku své profesní dráhy knihovníkem. Vzpomínal na své dětství a setkávání s knihou, zejména prostřednictvím svého otce – knihovníka. Ve své řeči zdůraznil, že v dnešní době globalizace a internetu se více než kdy jindy ukazuje důležitost lidského faktoru v knihovnách jakožto klíčového elementu, bez kterého technologie nemají smysl. Také virtualizace služeb podle něj nenahradí (a neměla by) roli fyzických, „kamenných“ knihoven, které mohou být a jsou místy setkávání a relaxace. Zmínil se také o tom, že téměř polovina maďarských knihoven (zejména v malých obcích) není ještě připojena na internet a za tímto účelem se připravuje velký grantový program, který má za cíl nejen internetovou konektivitu, ale vybudování multifunkčních kulturně-vzdělávacích občanských center s knihovnou jako jednou ze součástí.

Po přestávce pokračovalo plenární zasedání zajímavou přednáškou sociologa, dr. Györgyho Csepeliho. Jejím tématem byla Kreativní společnost. Zabýval se tím, jaké jsou vlastně předpoklady kreativity a čím se vyznačuje. Jako jeden z hlavních rysů charakterizoval typicky dětskou, neustále opakovanou otázku Proč? Dokud si člověk uchová ono nespokojení se se stavem věcí a udivenost nad tím, že věci jsou tak, jak jsou, musí se ptát, proč tomu tak je a zákonitě ho pak napadne, že by to mohlo být jinak. Tuto situaci ilustroval citátem z Heideggera. V rámci přednášky byla promítnuta část dokumentárního filmu (50.–60. léta) o maďarském vynálezci a zlepšovateli, který zásadním způsobem vylepšil běžný zemědělský pluh, ale nebyl pochopen ani přijat, naopak, stal se nevítaným „potížistou“. V závěrečné části přednášky dr. Csepeli prezentoval dotazníkové šetření týkající se internetu a jeho vztahu ke tradičním informačním zdrojům – jsou relevantní, mají stále smysl? Jako jednu z rolí knihoven zmínil i podporu malého a středního podnikání (nejen věci vymyslet, ale také je dokázat udělat – viz zmíněný pluh, který se dodnes vyrábí, ovšem jinde než v Maďarsku). Jako tři velké vzory kreativity uvedl Leonarda da Vinciho, Mozarta (v opozici k Salierimu) a Ignáce Filipa Semmelweise, maďarského porodníka, který poznal a prosadil důležitost hygieny rukou u lékařů.

Druhý den jednání pokračoval plenárním zasedáním, které moderovala ředitelka Knihovny Dániela Berzsenyiho, dr. Márta Pallósi-Toldi. V první obsáhlé přednášce s názvem Od knihovny krále Matyáše Korvína ke znalostním centrům 21. století se dr. Péter Dippold (zástupce ředitele Národní knihovny Széchényiho, Budapešť) věnoval vývoji knižní kultury obecně a zejména historii dostupnosti (literárních) dokumentů. Zmínil důležité okamžiky vývoje – vynález knihtisku, zavedení mezinárodní klasifikace apod. Podrobně se věnoval vývoji role autora, copyrightu a cenzury. Od historického stavu, kdy se knihovny (víceméně úspěšně) snažily mít anebo alespoň bibliograficky podchytit veškerou literární produkci se dostáváme do doby, kdy je úplná bibliografická registrace nedosažitelným ideálním stavem. Závěrem dr. Dippold charakterizoval dnešní roli knihoven jakožto poskytovatelů obsahu (content providers) a zamyslel se nad pojmovou distinkcí termínů free access (svobodný přístup) a open access (otevřený přístup) ve spojitosti s otázkou práv autora a práv veřejnosti.

Další široce pojatou přednáškou bylo vystoupení emeritního profesora katedry knihovnictví Univerzitního centra Savaria, dr. Gyuly Tótha, s názvem Poselství z historie čtenářství. Podal přehled významných momentů v dějinách čtenářství: od středověkého čtení nahlas ve školách a kostelech k modernímu čtení potichu, přechod od svitků ke kodexu, od čtení pro užitek (staré Řecko) ke čtení pro zábavu (starý Řím) ad. Konstatoval také psychologickou analogii tohoto globálního vývoje čtenářství s individuálním vývojem od dětského k dospělému čtenáři. Vyzdvihl význam díla Rogera Chartiera pro bádání v oblasti dějin čtenářství.

Dopolední jednání zakončil svým vystoupením zahraniční host konference, dr. Georg Ruppelt, ředitel Gottfried Wilhelm Leibniz Bibliothek v Hannoveru. Hovořil na téma Změna strategie německých knihoven v závislosti na demografickém vývoji. Německá populace stárne, klesá porodnost a v roce 2050 se očekává, že bude více něž 35 % obyvatelstva starších 65 let. To je třeba zohledňovat při výběru literatury do knihoven i v nabídce služeb. Dalším charakteristickým rysem je velké množství dětí imigrantů – jazyková bariéra a kulturní odlišnosti. Za jeden z důležitých problémů označil dr. Ruppelt nízkou úroveň chlapeckého čtenářství – podle výzkumu čte pravidelně pouze 1/3 chlapců, a to především naučnou literaturu, zatímco pravidelných čtenářek ve školním věku jsou ca 2/3 a převládá u nich zájem o beletrii. Za jeden z důvodů tohoto stavu se považuje nedostatek mužských čtenářských vzorů v převážně ženském pedagogickém prostředí a v rozvedených rodinách bez otce. Na západě Německa je navíc údajně málo školních knihoven a jejich roli tak musí plnit veřejné knihovny. Jako perspektivní příklady podpory čtenářství uvedl dr. Ruppelt např. spolupráci knihoven s církvemi (po mši do knihovny nebo přímo mše v knihovně), spolupráci s knihkupci a nakladateli (možnost výpůjčky knihy před jejím nákupem) nebo spolupráci s kiny (besedy se školními třídami po návštěvě filmového představení, možnost půjčení literární předlohy filmu). Citoval také zajímavý holandský projekt Knihovny 2040 [2] zabývající se vývojem knihoven a jejich služeb. Jsou zde např. vize knihoven distribuovaných na nejrůznější místa (hotely, hostince, nádraží, parky...). V závěru byly zmíněny výsledky německého průzkumu veřejného mínění z roku 1998 Mám rád knihovnu, protože ... a představen projekt podpory čtenářství Akademie für Leseförderung der Stiftung Lesen an der Gottfried Wilhelm Leibniz Bibliothek.

Z široké nabídky odpoledního jednání v sekcích jsem si vybral sekci Pokročilé informační technologie a informační společnost (v rámci MKE nově založená sekce právě u příležitosti této konference). Tématem jednání byly Nové příležitosti v oblasti pokročilých informačních technologií. Po komerční prezentaci produktu SWETSwise uvedl jednání Ádám Paszternák z Národní knihovny zahraniční literatury, který zdůvodnil motivaci pro založení této sekce a vtipně ilustroval současné postavení knihoven v informačním vesmíru na základě přirovnání knihovny k multifunkčnímu švýcarskému armádnímu noži.

Následoval příspěvek Károly Füzessiho z Ústavu knihovnictví a informatiky Univerzity Eötvös Loránd v Budapešti, který představil připravovaný webový portál o knihách a knihovnách pro čtenáře i knihovníky nazvaný jednoduše PORTÁL. Měl by např. poskytovat prostor pro výměnu názorů na knihy, možnost tvorby individuálních virtuálních knihovniček oblíbených titulů, funkci „najdi knihu v nejbližší knihovně“ apod. Záměr tematicky připomíná web knihovny.cz, ovšem s větším přesahem do literární oblasti a s funkcemi Webu 2.0. Spuštění PORTÁLU je plánováno na září 2008.

Dalším referujícím byl András Kardos ze stejného pracoviště, který prezentoval probíhající projekt maďarského souborného katalogu UTCA. Vzniká sběrem záznamů z různých knihovních katalogů, bibliografií i ručních vstupů. Bude podporovat mj. funkci tagování jednotlivými uživateli (social cataloging, folksonomies) a klade si za cíl být co nejúplnějším a pokud možno bez duplicit (viz http://konyvtar.info/utca/).

Závěr sekce patřil interaktivnímu hodinovému programu s názvem Informační společnost a knihovny, který měl pomocí techniky scénáře (scenario) za cíl formulovat stav a perspektivy vývoje knihoven v kontextu vývoje společnosti. Program moderoval dr. Lászlo Karvalics z Ústavu knihovnictví a informační vědy Univerzity v Szegedu a Róbert Pintér z Ústavu informačního a znalostního managementu Technické a ekonomické univerzity v Budapešti. V první části se účastníci společně pokoušeli formulovat klíčové „hnací síly“ v oblasti knihovnictví a informací. V druhé části se pak snažili identifikovat čtyři základní varianty vývoje, které vycházely z kombinací podmínek přístupnosti informací (od přísně regulovaného k absolutně svobodnému) a šíře služeb knihoven (od „barokního“ = rigidního, konzervativního přístupu svázaného pravidly až k „renesančnímu“ = volnomyšlenkářskému a inovativnímu přístupu). Výsledkem byly tyto alegoricky nazvané varianty: „Severní moře“ (baroko + striktně regulovaný přístup), „partyzánský boj“ (renesance + striktně regulovaný přístup), „romantika“ (baroko + svobodný přístup) a „digitální ráj / anarchie“ (renesance + svobodný přístup). Tento program byl zajímavý jak z hlediska jeho výstupů, tak díky použité metodě (scenario), která byla pro většinu účastníků nová.

Celou konferenci doplňoval bohatý doprovodný program a společenské akce. V rámci prvního dne proběhlo udělení Cen Józsefa Fitze, což je ocenění maďarských knihovníků a ministerstva školství a kultury udělované nejlepším knižním publikacím. Byly také předány pamětní medaile MKE – obdoba českých medailí Z. V. Tobolky (jednou z oceněných byla např. slovenská kolegyně, ředitelka Knižnice Antona Bernoláka v Nových Zámcích, Marta Szilágyiová) a výroční cena pro nejlepšího mladého knihovníka. Milou pozorností pořadatelů byly drobné dárky pro všechny účastníky, kteří v době konference slavili své narozeniny. V závěru prvního dne jednání proběhla také slavnostní recepce župana regionu Vas a zajímavý kulturní program s názvem Kouzlo tance, ve kterém vystoupil místní taneční soubor. Po oficiálním zakončení programu druhého dne následoval společenský večer, v sobotu pak několik tematických výletů do okolí.

Během konference probíhala také malá soutěžní přehlídka krátkých filmových dokumentů, které o sobě natočilo nebo si nechalo natočit několik maďarských knihoven. Každá ze zúčastněných knihoven přihlásila vždy jeden delší, ca patnáctiminutový dokument a jeden kratší, ca dvouminutový reklamní spot. Účastníci konference měli možnost formou dotazníku pro jednotlivé filmy hlasovat. Archiv filmů je k dispozici na webu konference. Dalším doplňkem programu byla také obvyklá výstava firem a sponzorů (ze známých jmen např. EBSCO, SUWECO CZ, Ex Libris ad.). Po dobu celé konference parkoval před místem konání autobus s pojízdnou výstavou Petöfiho literárního muzea ke stému výročí založení časopisu Nyugat (Západ), významného maďarského kulturně-společenského periodika první poloviny 20. století (viz např. také stránky maďarské národní knihovny věnované tomuto výročí).

Zajímavá byla rovněž exkurze do dvou pořadatelských knihoven, Knihovny Dániela Berzsenyiho (několik fotografií v popisu jednotlivých oddělení) a Univerzitní knihovny Savaria (fotogalerie). Obě knihovny sídlí v nedávno rekonstruovaných a dostavěných budovách, které ji poskytují důstojné, příjemné a kapacitně dostatečné prostory pro služby uživatelům.

Závěrem lze shrnout, že celá konference včetně dalších akcí byla odborně zajímavá a probíhala ve velmi příjemné, srdečné a pohostinné atmosféře. Bylo vidět, že toto setkání – navíc jubilejní čtyřicáté – je pro zhruba pět stovek maďarských kolegyň a kolegů opravdovou událostí. Můj největší dík pak patří sympatické Katalin Lovász z Ústavu knihovnictví Univerzitního centra Savaria, bez jejíhož tlumočení do angličtiny bych byl v neproniknutelném světě maďarského jazyka naprosto ztracen.

Poznámky:
  1. Podrobnější informace o maďarském knihovnictví a knihovnách v angličtině lze nalézt např. v publikaci: Libraries and librarianship in Hungary 2006. Budapest : Ministry of education and culture, 2006. 44 s. Dostupné na World Wide Web: <http://mek.oszk.hu/04200/04288/html/contents.html>. ISBN 963-06-1101-5.
  2. BRUIJNZEELS, Rob, VAN TIGGELEN, Nicoline. Bibliotheken 2040 : die Zukunft neu entwerfen. Bad Honnef : Bock+Herchen, 2001. 83 s. ISBN 3-88347-227-1. (Dostupné v KKL NK ČR.)
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KAŇKA, Jan. Věčná renesance knihoven – zpráva ze 40. konference Spolku maďarských knihovníků. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 9 [cit. 2019-12-14]. urn:nbn:cz:ik-12921. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12921

automaticky generované reklamy
registration login password