Přiznávám, že po vyhodnocení stránek knihoven, které soutěžily o ceny Biblioweb 2007, jsem byl jimi natolik nasycen, že jsem si musel dát na pár týdnů oddych a věnovat se jiným aktivitám. Proto také pravidelný sloupek Ikara, do něhož píši o webech knihoven již od ledna 2002, se v dubnovém ani květnovém čísle neobjevil. Těm, kdo jej postrádali, se omlouvám.

Na začátku jsem zmínil soutěž o nejlepší webové stránky knihovny, takže se hned podíváme na stránky vítěze - Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

Letos sice soutěžilo jen 24 knihoven, ale většina stránek byla velmi obsažná, takže hodnocení zabralo hodně času. To platilo i o stránkách zlínské knihovny, a proto jsem přivítal, že na její hlavní stránce není pouze prohledávač stránek, ale i mapa stránek. Mimochodem, letos porotci zjišťovali, zda knihovny mají oba tyto praktické nástroje a za každý dávali po jednom bodu.

Na stránkách zlínské knihovny bych se ostatně bez mapy stránek dost špatně orientoval, protože se její webmaster snaží, aby se návštěvník dozvěděl z hlavní stránky co nejvíce informací. Ta na první pohled vypadá dost nepřehledně. Mapa stránek však dokládá, že stránky zlínské knihovny mají promyšlenou koncepci. Skládají se z pěti hlavních nabídek: Služby, Katalogy, Knihovnám, O nás, Odkazy, z nichž se dostaneme do 62 podnabídek. To je tak velký počet, že by dnešní sloupek byl velmi dlouhý a nikdo by ho nečetl do konce, kdybych o každé podnabídce napsal jen několik řádků. Zmíním se proto jen o několika z nich, které mne nejvíce zaujaly.

První z nich je ediční činnost, do níž jsem se dostal po kliknutí na obálku publikace nazvané Příběh tištěné bible. Určitě ji nepřehlédnete, je vystavena na hlavní stránce v užším levém sloupci. Vydáváním publikací se zabývá řada českých knihoven a některé jako například Jihočeská vědecká knihovna proto vytvořily příslušnou stránku se základními bibliografickými údaji a informací, jak si knihu objednat. Zlínská knihovna však šla ještě dál. Pod údaj o ceně umístila ikonku Objednat. Po kliknutí na ni se objeví formulář, kam vepíšete údaje o sobě a o zvoleném způsobu platby. Pokud nechcete platit fakturou nebo složenkou, knihovna vám nabídne možnost uhradit cenu publikace v oddělení pro dospělé čtenáře. O této možnosti se dočtete pod ikonkou Objednat v textu, který je propojen odkazem na plánek oddělení, abyste v knihovně dlouho nebloudili. A pokud nechcete kupovat zajíce v pytli, můžete si knihu nejprve ve zlínské knihovně vypůjčit. Přitom ani nemusíte vstupovat do elektronického katalogu a hledat v něm. K tomu slouží další ikonka nazvaná Záznam v katalogu. Elegantní řešení, že?

Širší prostřední část hlavní stránky obsahuje základní charakteristiku knihovny včetně odkazu na jejího zřizovatele. U krajských knihoven přitom není zcela běžné, že se návštěvník stránek knihovny dostane na stránky krajského úřadu hned z úvodní stránky. Kromě zlínské knihovny to tak funguje už jen na hlavní stránce krajské knihovny v Karlových Varech, v Kladně a Olomouci, kde je umístěno logo krajského úřadu, resp. krajský znak. Možná, že to požadoval zřizovatel, možná, že to napadlo webeditora. Každopádně návštěvník stránek krajské knihovny, který zatouží podívat se na stránky jejího zřizovatele, nemusí používat vyhledávač. Pokud je na hlavní stránce Moravskoslezské vědecké knihovny, kontakt na krajský úřad by měl najít v nabídce Moravskoslezský kraj mezi odkazy na nejvýznamnější instituce. (Ještě obtížnější to však má návštěvník stránek ústecké knihovny, protože odkaz na krajský úřad musí hledat v podnabídce Instituce zařazené do nabídky Internet…)

Vraťme se ale raději zpátky na hlavní stránku zlínské knihovny. Na ní se mi líbilo, jak propaguje výsledky literární soutěže Magnesia Litera. Řada knihoven jako např. prostějovská na soutěž na začátku roku upozornila a odkázala na stránky, kde mohli čtenáři dát původní české knize hlas. Po vyhlášení vítězů snad jen jindřichohradecká knihovna upravila odkaz tak, aby se zájemci mohli podívat, kdo byl oceněn. Pouze zlínská knihovna byla nápaditá a po skončení soutěže přinesla nejen seznam vítězů, ale opatřila je odkazem do svého katalogu, aby byl návštěvník stránek informován, zda kniha je k dispozici nebo půjčená. Mimochodem, ve chvíli, kdy píši tyto řádky, je volný jeden ze tří exemplářů Simiona Výtažníka, a kdybych byl čtenářem zlínské knihovny a měl PIN, mohl bych si exemplář rezervovat pouhým kliknutím myši. V užším pravém sloupci je anketa, která na rozdíl od anket umísťovaných na webu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové není tvořena jednou otázkou, ale hned čtrnácti. Podobně jako hradečtí knihovníci nabízejí možné odpovědi, takže se těším, až zlínští knihovníci anketu statisticky zpracují a výsledky umístí na webu.

Pod anketou je naskenována titulní stránka Zlína, podnikových novin vydaných 4. března 1938. Po kliknutí na ni se návštěvník stránek dostane do nabídky, která přináší informace o projektu Baťovské noviny v digitální podobě. Z ní vede odkaz na bibliografické údaje a na plný text, který je vystaven v systému Kramerius. Chápu, že vzhledem k autorskému zákonu si mohu naskenované stránky prohlédnout pouze v prostorách knihovny a nikoliv na svém počítači. V tomto směru je benevolentnější Ústav pro českou literaturu AV ČR. Stejné omezení jako ve zlínské knihovně ostatně platí i pro práci s Krameriem na stránkách Národní knihovny ČR. Ta však navíc umožňuje plnotextové vyhledávání z počítačů mimo knihovnu pomocí systému CONVERA Retrieval Ware. Uživatel si tak z domácího počítače může zjistit, ve kterém čísle časopisu se psalo o tom, co ho zajímá, a objednat si konkrétní článek pomocí meziknihovní výpůjční služby. Myslím, že by tuto službu přivítali i jiní návštěvníci stránek zlínské knihovny a že by to byla cesta, jak je dále vylepšit.