Že jste nikdy neslyšeli o Velké Jesenici? Tato obec se 736 obyvateli a průměrným věkem 38,5 roku, z toho se 418 obyvateli v produktivním věku, jak tvrdí server Města a obce online, má však knihovnu i se svými stránkami. Dokonce letos soutěžila v Bibliowebu. Sice skončila na posledním místě, ale tento neúspěch ji neodradil, což velmi oceňuji. Vedoucí knihovny Marta Valešová před několika týdny upravila webové stránky a požádala mne o jejich posouzení. Možná že můj názor zaujme nejen ji, ale i čtenáře Ikara.

Na úvodní stránce knihovny se mi líbí střízlivá grafická úprava. Na rozdíl od úvodní stránky samotné obce, z níž se na stránky knihovny vstupuje a která mému oku tolik neladí, je podklad bílý a písmena zelená. Bohužel se zde jen dozvíme, že knihovna je místem literárního pošušňání, avšak informace o tom, kde se nachází a jaké služby nabízí, musíme hledat až v dalších nabídkách.

Zůstaňme však ještě chvíli na úvodní stránce. Představa, že knihovna je vlastně literární jídelnou, kde se nabízí válečný román nadívaný špionáží či dietní četba z lékařského prostředí, je docela nápaditá a originální. Viděli jste už nějaké knihovní stránky koncipované jako jídelníček? Autor nebo autorka textu, pokud je to sama paní vedoucí, v něm nabízí i pikantní literaturu faktu se salátem z knih o sportu a kutilství (jak píše) za pouhých sto korun pro dospělé a 50 Kč pro děti a pro navození lepší chutě přidává místo nápoje návštěvu internetu zdarma. Navíc text doprovází fotografie pánvičky s knihami. Na stránkách Jeffersonovy laboratoře jsem sice viděl fotografii pánvičky, na níž se „smaží“ dusík, ale že se dají na ní smažit i knihy, jsem se dozvěděl až z velkojesenických stránek :-). Ale teď vážně: musím říci, že stránce napomohla úprava tohoto úvodního textu. Předtím byl přeci jen text zbytečně obšírný a místy rádoby vtipný, jak dokládá zpravodaj U nás.

Mimochodem, ocenil jsem i užití výrazu „pošušňání“, protože je to sice hezké české slovo, ale na webech se zatím příliš neobjevuje. Můj oblíbený Google je našel jen na 273 stránkách a hned po kliknutí na první odkaz se mi při četbě receptu na kuře s žampiony sbíhaly sliny. Zato český vyhledávač jyxo vám nedoporučuji, i když jich našel trojnásobek. Pokud jste puritáni, tak vás musím varovat, protože bude nabízet převážně pornografické stránky …

Pro informaci, kde knihovnu najdeme, musíme jít do nabídky nazvané Kdy+kde. Je jednou z devíti nabídek uvedených na úvodní stránce. Neobvyklé je jejich seskupení. Čtyři nabídky jsou pod sebou v levé části stránky, zbývajících pět pak úhlopříčně nad velkým nápisem Knihovna Velká Jesenice.

První nabídka na úhlopříčce nese název Historie a obsahuje výpisy z místní kroniky, v nichž se psalo o knihovně. Nejstarší zápis (ten ale zřejmě z kroniky nepochází a bylo by vhodné jeho původ upřesnit) pochází dokonce z r. 1869, kdy knihovna měla přes 1300 svazků, tedy zhruba třetinu současného stavu. Druhá nabídka se jmenuje Pověsti. Taková nabídka je na webu českých knihoven zcela ojedinělá, i když to neznamená, že by se knihovny o pověsti nezajímaly. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně dokonce v roce 2003 vydala publikaci Pověsti a balady z Valašska, Hané a Slovácka. Názvy třetí až páté nabídky (Odkazy, Akce, Fotky) naproti tomu chybějí na stránkách knihoven jen výjimečně.

V nabídce Akce jsou texty zaslané do literární soutěže Jesenická strašidla i dopis autorky dívčích románů Lenky Lanczové. Ta se v něm omlouvá, že už nemůže tak často jezdit na besedy do knihoven, protože opět pracuje v knihovně. Možná by proto mohla velkojesenická knihovnice požádat jinou autorku dívčích románů Ivonu Březinovou, která na stránkách uvádí, že besedy v knihovnách neodmítá.

V nabídce Fotky jsou k dispozici dvě sady záběrů: šest z rekonstrukce knihovny, která proběhla o prázdninách, a čtyři z vánoční nadílky. Ani o obsahu nabídek umístěných pod sebou (kromě již zmíněné Kdy+kde jsou to Služby, Ceny a Kontakt) nemohu říci, že by byly něčím mimořádným, snad jen výrazem "poplatek za prodlení". Častěji se píše "poplatek z prodlení", tedy poplatek z něčeho. Je ale pravda, že tento výraz se najde i v ceníku morkovické knihovny a několika dalších.

Závěrem přejdu k výčtu svých připomínek. Vzhledem k tomu, že jsou stránky umístěné na serveru obce, hodilo by se přidat sem nabídku umožňující cestu k nim. Jen na nich jsem se dozvěděl, že knihovna má automatizovaný knihovní systém. Tuto informaci by bylo vhodné někde zmínit na vlastních stránkách knihovny, pokud jej knihovna opravdu má. Na fotografiích z rekonstrukce knihovny jsem na výpůjčním pultu sice zahlédl počítač, ale na snímcích z vánoční nadílky tradiční sáčky s knižními lístky. Že by k automatizaci došlo až po Vánocích? Ať je to jakkoliv, nemělo by být problémem umístit na webu soupis knih nebo aspoň jejich novinek. Inspirace se dá hledat na stránkách místní knihovny v Bludově, tedy podobně malé knihovny. Taky seznam odebíraných časopisů na stránkách postrádám. Do nabídky Kdy+kde bych doporučil přidat mapku obce s vyznačením knihovny. Sice je umístěna v 1. patře obecního úřadu, ale ne každý ví, kde obecní úřad hledat. Pozorným studiem fotografií (mimochodem, prospěly by jim popisky, které by prozradily, kdo je na fotografiích zachycen) jsem si všiml, že na nástěnce visí zdařilé kresby strašidel od dětí mateřské školy. Možná by dětem i jejich rodičům udělalo radost, kdyby se kresby převedly do elektronické formy a umístily na stránkách knihovny i s názvem strašidla nebo dítěte, jako to udělali novoveselští knihovníci.

Ať je kvalita stránek jakákoliv, určitě je velkojesenická knihovnice znamenitou kuchařkou. V loňském roce totiž uspokojila 51 registrovaných čtenářů. Zřejmě jim vyhovovalo, že jim naservírovala „horor se zálivkou z psychologického drasťáku“ i „dobrodružné příběhy na divoko s omáčkou z historických románů“, jak jsem se dočetl na stránkách této knihovny…