Stránky knihovny v Rožnově pod Radhoštěm patřily mezi ty, které mne mimořádně zaujaly při vyhodnocování soutěže Biblioweb 2002. Jak se nakonec ukázalo, nelíbily se jenom mně, hodně bodů dostaly i od ostatních členů poroty a umístily se na pěkném 9. místě. Protože z knihoven působících ve městech do 20 tisíc obyvatel měla více bodů jen knihovna v Ústí nad Orlicí, odnesli si rožnovští knihovníci z předávání cen na konferenci ISSS v Hradci Králové diplom za druhé místo.

Hlavní stránka knihovny mne překvapila poměrně bohatým menu s 13 nabídkami. Nás hodnotitele potěšilo, že webmaster Emil Míček v něm nezapomněl na mapu stránek, takže jsme se v nich mohli rychleji orientovat a prověřit, zda je na nich vše, za co jsme dávali kladné body. Je zajímavé, že mapu stránek u řady větších knihoven buď nenajdeme vůbec, nebo jen její nefunkční ikonu. Hlavní stránka rožnovské knihovny je navíc vybavena vyhledávačem a k mé úplné spokojenosti pouze chybí počítadlo přístupů na stránky.

Pod vyhledávačem stěží přehlédnete dvě vlajky. Levá ve slovanských barvách nesignalizuje verzi v ruštině, jak by někdo mohl myslet. Pořadí vodorovných pruhů, červená, bílá a modrá, odpovídá nizozemské trikoloře, která inspirovala cara Petra Velikého k navržení ruské vlajky, a láká ke vstupu na stránky psané holandsky. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, zda v Rožnově pod Radhoštěm žije holandsky hovořící komunita nebo zda si radní za družební město zvolili nizozemskou obec. Ani vyhledávač na stránkách knihovny, ani na stránkách městského úřadu tuto záhadu nevysvětlil. Mohl jsem jen vyslovit hypotézu, že holandské stránky nějak souvisejí s rožnovským krajanem dr. Kabelou, který emigroval do Nizozemí. Každopádně jsem konstatoval, že po havlíčskobrodské knihovně je rožnovská knihovna druhou v naší republice, která stránky přeložila do jazyka, jímž mluví pouze 15 milionů obyvatel.

Druhá vlaječka v barvách bílé a červené upozorňovala na možnost prohlédnout si stránky v polštině. Takovou vlaječku najdeme i na stránkách knihovny v Českém Těšíně, kde však je v polštině stále jen text v pohyblivém řádku. Do polštiny si přeložili stránky i karvinští knihovníci. Na opačné straně hranic však naše kolegy nenapadlo, že by obdobně vstřícní mohli být k nám. Podíváme-li se na stránky veřejných knihoven v Bielsko-Biale, Rybniku, ba i Katowic, s překvapením zjistíme, že nemyslí na uživatele, kteří nemluví polsky. Nejen že stránky nejsou v češtině, nejsou ani v němčině či angličtině…

Z Polska jsem se tedy zklamaně vrátil do Rožnova a dokončil prohlídku hlavní stránky knihovny s nepřehlédnutelnou fotografií budovy, seznamem nedávno uspořádaných akcí (knihovna je velmi aktivní, během posledních dvou měsíců uspořádala řadu besed včetně jedné s JUDr. Cyrilem Svobodou, kvízy, výstavu soch duchů vyrobených dětmi v nadživotních velikostech (myslím duchy, nikoliv děti) a meditačních setkání. Mne osobně zaujalo zapojení rožnovské knihovny do sběru sešitů a pastelek pro bosenské děti, který organizuje vsetínská knihovna a celosvětově koordinuje hnutí Na vlastních nohou.

Na hlavní stránce jsem našel i interaktivní anketu zjišťující spokojenost uživatelů se službami knihovny. V nabídce možných odpovědí je i zcela negativní "vůbec" a je potěšitelné, že tuto možnost zvolilo jen něco přes deset procent osob. Určitě mezi ně patří různí žertéři, které baví pozorovat, jak mohou jedním kliknutím ovlivnit statistické výsledky.

Nabídka "O knihovně" obsahuje tradiční seznam oddělení a kontaktů na jednotlivé pracovníky. Z třinácti pouze dvojice označená jako uklízecí četa nemá mailovou adresu. Nechybí ani odkaz na jednoduchou mapku okolí knihovny a na knihu návštěv. Jak v ní píše pracovnice knihovny, vinou změny programovacího jazyka však rožnovští přišli o předchozí záznamy, a tak si zatím v knize moc nepočtete. To např. návštěvní kniha internetového čtrnáctideníku Severské listy by vydala již na román…

Z nabídky "O knihovně" se dostaneme i k údajům z historie knihovny a k výpůjčnímu řádu. Prohlédnout lze fotografii zakládací listiny z r. 1872 a čtveřice budov, kde knihovna během 130 let sídlila. Ve Výpůjčním řádu asi překvapí klauzule, že při zapomenutí čtenářského průkazu čtenář zaplatí 5 Kč. Tato částka však již není uvedena v ceníku služeb!

Nemohu se nezmínit ani o katalogu knihovny. Ten spravuje Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně a společně s ní do něho přispívá 12 knihoven. Je v systému KP-win a bohužel se v něm neuvádí stav výpůjčky. Kromě něho rožnovští vystavují seznamy zvukových dokumentů na kazetách, hudebních CD, multimediálních CD-ROM a seznamy odebíraných časopisů. Ty z nich, které jsou v nějaké formě vystaveny na Internetu, mají příslušný hypertextový odkaz. I když je posledně uvedený seznam aktualizován k 22. 4. 2002, chybí na něm odkaz na obsah Čtenáře.

Nabídka "Akce" je provázána s nabídkou "Novinky" a umožňuje volit mezi jednotlivými měsíci. Nabídka "Služby" již kromě zmíněného ceníku podává přehled o tom, co jednotlivá oddělení poskytují. Nejvíce mne zaujal text o přístupu k plnotextovým časopisům EBSCO. Rožnovští jsou podle stránek EIFL jednou ze 74 městských knihoven, které tuto službu nabízejí. Na svých stránkách však informaci o tom zveřejňuje vedle rožnovské pouze dalších 26 městských knihoven! I když někomu může připadat informace o možnostech projektu EIFL opavské nebo třebíčské knihovny obsažnější, zdání klame. Díky 14(!) hypertextovým odkazům v sedmnáctiřádkovém textu poskytují rožnovští knihovníci detailnější informace.

Mezi méně běžné nabídky bych zařadil tu, která je označena slovem "Nezaměstnaní". Knihovna spolupracuje s Úřadem práce, poskytuje nezaměstnaným týdně 30 minut Internetu zdarma a na svých stránkách, podobně jako na stránkách karvinské knihovny, nabízí řadu užitečných odkazů. Je zajímavé, že se tímto nápadem neinspirovaly dosud žádné knihovny ze severních Čech, kde je rovněž velká nezaměstnanost!

"Odkazy" a "Rožnovsko" jsou názvy posledních dvou nabídek. Pro obě je společné, že obsahují desítky užitečných odkazů. Pro knihovníky je zde i "link" na obsahy časopisu Čtenář, který jsem postrádal v seznamu časopisů, pro děti např. internetová konference Junior. Nejcennější je již zmiňovaný Rožnovský rozcestník, protože usiluje o kompletnost a vyzývá tvůrce webových stránek z Rožnovska, aby knihovně poskytovali údaje o svých stránkách. Ke 4. dubnu 2002 rozcestník zachycoval 62 internetových adres a dokládal tak, že na Valašsku se místo pastvy ovcí věnuje mládež tvorbě webových stránek.

Stránky rožnovské knihovny jsou vzorovým příkladem, jak propojit jednotlivé texty hypertextovými odkazy. Z drobných nedostatků bych zmínil chybějící odkaz na seznam CD z mapy stránek. Navíc se nelze odtud dostat na nabídku nazvanou "O knihovně" - URL je totiž chybné. Stálo by za to opravit i drobné překlepy jako slovo "Statistictické" na mapě stránek, "ternetové připojení" na stránkách Historie a "proběla" ve zprávě o vernisáži duchů.