Tradiční stres, který se vždy vystupňuje krátce před uzávěrkou Ikara, protože nevím, o které knihovně psát, mi tentokrát pomohla vyřešit ředitelka litvínovské knihovny mgr. Marcela Güttnerová. Požádala mne totiž, abych se podíval na nové stránky její knihovny a napsal jí na ně názor. Téma říjnového sloupku tak nabylo konkrétní podoby.

Dřívější stránky zavedené asi v říjnu 2003 se mi líbily více než ty z roku 2002, protože světle modré pozadí s tmavě modrými písmeny ladilo mému oku více než sytě celomodré pozadí se sytě žlutým textem. Nové stránky působí díky několika zvoleným odstínům hnědé a téměř bílému podkladu ještě příjemněji. Nejvíce se mi na úvodní stránce zalíbil nápad umístit hlavu řeckého filozofa nalevo od rozevřené knihy. Bohužel nikde na nich není uvedeno, o jakou osobnost se jedná, a tak jsem musel zavítat na stránky Michaela Kiskeho vyobrazující významné filozofy a hudebníky všech dob. Z nich vyplynulo, že litvínovský webmaster zařadil na úvodní stránku bystu Aristotela. Ta se sice najde na desítkách webových stránek, ale na knihovních stránkách jen výjimečně. Kromě stránky litvínovské knihovny snad už jen na stránce Řecké knihovny v Curychu. Zato citáty z Aristotelových děl najdeme na knihovních stránkách snáze. Např. stránkám veřejné knihovny v německém Dahme vévodí Aristotelova myšlenka "Alle Menschen streben von Natur nach Wissen." (Server Wikiquote ji překládá jako "Všichni lidé od přirozenosti touží po poznání").

Doufejme, že po poznání touží i obyvatelé Litvínova a že proto navštěvují litvínovskou knihovnu. Jak se do ní dostanou, se dozví z úvodní stránky, protože je na ní mapka okolí propojená s mapovým serverem Atlas. Z hlavní stránky se také lze snadno přihlásit k odběru informací o akcích knihovny e-mailem. Slouží k tomu jeden formulář, druhý pak ke zrušení odběru, což je možná méně elegantní než řešení ústeckého webmastera), ale pro běžného uživatele zřejmě srozumitelnější. Aby se návštěvník nemusel dlouho zdržovat, najde na úvodní stránce adresní údaje, otvírací dobu, knižní novinky a online katalog. Další informace jsou pak k dispozici v devíti nabídkách (Kontakt, Služby, Ceník a pravidla, Akce měsíce, Naši partneři, Zajímavé odkazy, Pro školy, Historie, Fotogalerie). Pokud by návštěvník tápal, může využít fulltextový prohledávač stránek. Je potěšitelné, že tuto užitečnou pomůcku nacházím v poslední době již i na stránkách menších knihoven...

V nabídce Kontakt jsem ocenil, že kromě adresních údajů hlavní knihovny (včetně IČO) a její pobočky Citadely jsem tu našel i adresní údaje o zřizovateli knihovny. Notorický stěžovatel má tak usnadněnou situaci a nemusí zdlouhavě pátrat, kam má kvůli stížnosti psát či telefonovat, nechce-li si stěžovat přímo v knihovně :-).

Každá nabídka má zpravidla několik podnabídek. To je případ nabídky Služby, kde v jedné z podnabídek lze najít formulář na již zmiňované zasílání informací z knihovny. Jsou tu ale i další online služby. V této nabídce je formulář na registraci čtenáře knihovny, formulář na elektronické prodlužování výpůjční lhůty (na rozdíl od systému T Series čtenář sice nemůže prodloužit jen některé tituly, ale výhodou je, že mu knihovna posílá e-mailovou zprávu o prodloužení) či MVS formulář. V této nabídce jsem se dozvěděl, že knihovna letos zavedla i službu vypalování dat, kdy uživatel zaplatí od 15 do 30 Kč, podle toho, zda chce mít data na CD-R či CD-RW. Knihovna nově nabízí i stahování dat z flash disku, za což požaduje pětikorunu. Do nabídky Služeb byl zařazen také seznam CD-ROM. Obsahuje názvy stříbrných kotoučků a na rozdíl od havířovské knihovny u řady CD-ROM zatím podrobnější charakteristika chybí.

Velmi inspirativní byla pro mne nabídka Akce měsíce, protože jsem se z ní dozvěděl, že v říjnu bude Pasování prvňáčků na čtenáře. Aktivita, za niž Mahenova knihovna v Brně loni dostala zvláštní ocenění v soutěži Knihovna roku, tak nalezla napodobitele nejen v knihovnách v Lysé nad Labem a ve Vsetíně, ale i v Litvínově. Místní knihovníci rovněž podobně jako třinečtí organizují schůzky dětí, hrají s nimi hry, učí je ručním pracím, chodí s nimi na výlety. Tuto aktivitu nazývají Knihovnické klubko. Výlety s knihovníky nejsou však omezeny jen na děti, jít mohou i senioři. V září pro ně knihovna uspořádala např. výlet do duchcovského zámku a dokonce jim hradila jednu cestu autobusem. Také o výletech s dospělými nelze tvrdit, že je to nápad zcela originální, najde se např. na stránkách Knihovny Jana Drdy v Příbrami. Zato za pořádání akce nazvané "Pravidelné listování Radnicí při kafíčku" nelze upřít litvínovským knihovníkům prvenství. Těm, co neznají "Radnici", prozradím, že je to název místního čtrnáctideníku. Je sice dostupný na internetu, ale při pohledu na fotografii šálku kávy, která je litvínovským seniorům nabízena, jsem zalitoval, že věkem mezi ně ještě nepatřím...

Na nabídce Naši partneři se mi líbilo, že se nejednalo pouze o výčet, ale že u Mostecké uhelné společnosti bylo uvedeno, co knihovně poskytla. Podobným způsobem by bylo vhodné charakterizovat i zbylé tři partnery - SKIP, Městskou knihovnu v Olbernhau a Partnerský spolek Litvínov, o. p. s.

Nabídka Pro školy se na českých knihovních webech také často nevidí. V případě Litvínova je navíc rozčleněna na tři podnabídky podle typu škol. Možná že by se zde kromě uvedené e-mailové adresy hodilo umístit i formulář, kterým by si školy objednávaly akce podobně, jako to svého času dělala jedna česká knihovna.

Nové stránky litvínovské knihovny se mi velmi líbily. Snad jen bych vytknul poměrně chudou nabídku Fotogalerie, do níž by se hodily fotografie interiéru pobočky Citadely. Ty se na rozdíl od fotografií interiéru hlavní knihovny a jejích oddělení nenajdou ani v nabídce Služby. U fotografií z Dětského dne či výletu do Olbernhau by nebylo na škodu, kdyby bylo uvedeno datum pořízení obrázků. Webmaster by si měl rovněž prověřit, jak vypadají stránky na notebooku. Na tom mém při rozlišení 880 x 600 pixelů a nastavení velikosti textu v MS Internet Explorer na nejmenší chybělo ve slově Litvínov poslední písmenko.