Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

V knihovně dánského města Aarhus

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

V knihovně dánského města Aarhus

0 comments
Autoři: 

Pozorný čtenář tohoto sloupku, věnovaného webovým stránkám knihoven, si určitě všiml, že dosud jsem se zabýval převážně stránkami českých a moravských knihoven. Zahraniční knihovny s výjimkou stránek tří polských knihoven zatím zůstávaly stranou. Přitom stránky mnohých severských knihoven obsahují řadu zajímavých nápadů. Mé chabé znalosti nejen finštiny, ale i švédštiny jsou důvodem, proč se jim vyhýbám. V říjnovém sloupku však učiním výjimku díky tomu, že jsem se vrátil z mezinárodního workshopu pořádaného Pulmanovou organizací. Workshop se konal v dánském Aarhusu, kde tamní knihovníci ve svých přednáškách často zmiňovali projekty, které ovlivnily i vzhled jejich webových stránek. S jejich pomocí jsem se mohl lépe seznámit s obsahem stránek místní knihovny a získat materiál pro tento sloupek.

Hlavní stránka aarhuské knihovny nepůsobí zvlášť esteticky. Ve vrchní části totiž webmaster užil fotografii příliš malého výseku budovy. A tak jen ti, kteří pravidelně knihovnu navštěvují, poznají, z jaké strany budovy byl záběr pořízen. Pod ním je vodorovné rozbalovací menu se sedmi nabídkami. Webmaster se inspiroval stránkami dánské televize, která rovněž dává přednost vodorovnému menu před svislým, jaké jsem popisoval například na stránkách českobudějovické knihovny.

Na jednotlivé stránky aarhuské knihovny lze přecházet i s využitím nabídky šesti hesel vlevo pod sebou, přičemž poslední umožňuje prohlížet aspoň část stránek v angličtině. Pod šesticí hesel je umístěno šest ikon webů, které uživatelé zřejmě často využívají, a proto nejsou skryté v podnabídkách. Mezi ně patří nenápaditá oválná ikona se vstupem do dánského souborného katalogu i nápaditější ikona s nápisem aarhus.dk. Původně to byla doména města, ale to ji prodalo soukromé firmě, která o ni dokázala lépe pečovat. Že fandí knihovně, se na jejích stránkách pozná ze skutečnosti, že na její hlavní stránce vpravo dole je vstup do katalogu aarhuské knihovny. U nás přitom bývá problém dosáhnout toho, aby zřizovatel krajské knihovny umístil na svou hlavní stránku odkaz na knihovnu, natož její online katalog…

Ale vraťme se zpátky na hlavní stránku aarhuské knihovny. Je pro ni typické množství bannerů upozorňujících na nejzajímavější akce a projekty. Umístění těchto bannerů i jejich výběr se každodenně mění. Ve chvíli, kdy píši tento článek, zaujímá významnou pozici banner přivádějící uživatele na zbrusu nové stránky vytvářené pěti knihovnami, v čele s aarhuskou. Každý den se na nich objeví recenze knih pro dospělé, psané knihovníky nebo studenty z kodaňské univerzity. Navíc pod názvem téma měsíce zde budou zveřejňovány delší literární studie. První z nich má název Dánská literatura po roce 1950. Mne však zaujalo, že jsou zde i odkazy na knihovníky, kteří jsou pokládáni za odborníky na jednotlivé dánské autory.

Hned nad popisovaným bannerem je upoutávka na online aukci hlavní aarhuské knihovny. Dosud jsem znal pouze antikvariát břeclavské knihovny a při troše štěstí jsem v jeho seznamech vystavených na internetu mohl najít to, co sháním. Pokud jsem byl příliš pomalý, kdokoliv mne mohl předběhnout. V případě aarhuské aukce mám na rozhodování, zda si koupím knihu, dva týdny. Mohu ji mít, pokud za ni nabídnu více než jiný zájemce. Že aarhuská knihovna získá více finančních prostředků než břeclavská, je zřejmé. Přitom za aukční software nic neplatí, je to totiž freeware americké firmy Everysoft.

Podobně jako hradecká knihovna umisťuje aarhuská knihovna na hlavní stránku anketní otázky. Současná otázka slouží ke zjištění intervalu návštěv knihovny a využívá přitom freeware firmy Quickpoll, pomocí něhož zároveň aarhuští knihovníci stanovují návštěvnost jednotlivých stránek. Zcela suverénně přitom vedou ty, které slouží jako online katalog a umožňují rezervovat žádané knihy, i prodlužovat vypůjčené. Vstup do něho je jak z pravého okraje hlavní stránky, tak i z nabídky e-service ve vodorovném menu. Z této nabídky se dostaneme i do nabídky databází, z nichž nejvíce využívaná je článková. Podobně jako u našich článkových bází je obsah článku vyjádřen klíčovými slovy, vstup nevyžaduje heslo a rešerši si můžeme udělat z domova. Chce-li uživatel vstoupit do plnotextové báze dánských novinových článků, musí si zajít do knihovny, protože knihovna zaplatila za přístup jen z některých počítačů.

Nejméně navštěvované jsou naopak stránky jednotlivých poboček aarhuské knihovny. Dostaneme se na ně buď z poslední nabídky vodorovného menu, která je nazvána Bibliotekerne, nebo naopak z první nabídky (Abningstider) svislého menu. Velmi jsem si v ní oblíbil interaktivní mapu s vyznačením poboček. Pokud se ocitnete kurzorem myši na názvu obce, zobrazí se otvírací doba. Kliknete-li na název obce, otevře se stránka se základními údaji o pobočce, včetně dopravního spojení. Na rozdíl od stránek českých knihoven, které v lepším případě uvádějí čísla autobusů, je na aarhuských stránkách navíc odkaz na jízdní řády místního dopravce.

Prohlédněme si nyní postupně celou nabídku vodorovného menu. První (Forside) slouží k návratu na hlavní stránku a není rozbalovací. Druhá (Born) je určena dětským návštěvníkům. Aarhuští knihovníci po řadě pokusů došli k závěru, že stránky pro děti musí být atraktivní, mají-li je oslovit. U nás bohužel k tomuto poznání dospěli snad jen v knihovně v Karlových Varech a Bohumíně. Nejméně přitažlivě působí BogKidz, což je sajt pro děti i mládež obsahující recenze knih. Protože dánští nakladatelé odmítají v knihách uvádět, pro který věk jsou jednotlivé tituly určeny, knihovníci recenze zařazují jen do dvou kategorií - pro menší a větší děti. V každé z nich se objevuje třicítka recenzí a u jména recenzenta e-mailová adresa, aby se děti mohly vyjádřit k jeho často velmi osobním názorům. Samozřejmostí je možnost okamžitě si rezervovat recenzovanou knihu.

Dotbot je dětský portál obsahující Kloge Age, což je encyklopedie s internetovými odkazy vhodnými pro děti od 9 do 15 let. Mizz Linkz posílají děti své weby k posouzení, Klatremusen Kitty je určena pro menší děti, Container Cannie dostává recenze knih a filmů od dětí, Max Megabyte pomáhá dětem při tvorbě webových stránek. Spoerg Olivia je další nabídka nazvaná podle oblíbeného rozhlasového pořadu, v němž se mohly děti ptát na cokoliv. Nyní kladou své všetečné otázky knihovníkům. A pro nejmenší je určeno několik volně šiřitelných her v nabídce Spillehjornet.

Třetí nabídka ve vodorovném menu (Litteratur) obsahuje kromě již popsaného projektu Litteratursiden i projekt ForfatterNet, což je databáze biografií a bibliografií žijících dánských autorů. Knihovníci ji naplňují ve spolupráci s jednotlivými autory a umísťují v ní i krátké nahrávky autorských čtení.

Nabídka Lokalhistorie patří k chloubě aarhuských knihovníků. Několik oskenovaných starých fotografií města můžeme vidět třeba na stránkách prostějovské knihovny, ale pod názvem Danske Billeder se skrývá něco mnohem většího. Je to databáze 5000 fotografií z historie tohoto takřka 300 tisícového města. Ještě nápaditější je databáze vzniklá přepisem dat ze sčítání osob v Aarhusu v letech 1787, 1801, 1834, 1845 a 1860. Znáte-li jméno osoby, můžete snadno zjistit, v kterém domě a s kým žila v 19. století, v případě cizinců můžete hledat podle země, odkud přišli. Nabídka Aarhus leksikon je obdobou báze o regionálních osobnostech, kterou můžeme vidět např. na stránkách příbramské knihovny, i když ta dánská je mnohem rozsáhlejší.

O nabídce zvané e-service jsem psal již v souvislosti s elektronickým katalogem. V její podnabídce nazvané Gode links si prohlédněte výsledky dalšího projektu, jímž se aarhuští knihovníci pyšní. Jsou to stránky pro přistěhovalce. Pokud žije ve městě více než sto přistěhovalců jedné národnosti, musí mít v knihovně knihy ve svém jazyce. Navíc pro jedenáct jazykových skupin (z těch méně běžných je to např. kurdština a turečtina) jsou od r. 1996 vytvářeny stránky s odkazy na elektronické noviny vydávané v zemích, odkud zástupci těchto jazykových skupin přišli.

Šestá nabídka je označena jako Nyheder & Arrangementer a v podnabídce Top-ti je denně zveřejňován seznam 10 nejoblíbenějších knih, cédéček a filmů. V podnabídce Nyhedslisten se lze seznámit s novými tituly podle určitého tématu a objednat si zasílání příslušného seznamu každý týden.

Na závěr jsem si ponechal službu, která mne nejvíce nadchla, i když je provozována např. ve Španělsku i ve Velké Británii. Nazývá se Biblioteksvagten a volně ji můžeme přeložit jako "Zeptej se knihovníka". V r. 1999 s ní začaly dvě dánské knihovny, nyní jich už je dokonce 34, takže knihovníci mohou spolupracovat a střídat se v odpovídání na nejrozmanitější dotazy čtenářů. Mají rozepsán rozvrh služeb. Žádná otázka není přitom tabu, neposkytují se pouze lékařské a právnické rady a odpovědi na školní úkoly. Pro dotazy slouží buď chatovací program, nebo formulář, který vyžaduje i uvedení věku a doby, jak dlouho je dotaz akutní. Během několika let si vytvořili dánští knihovníci množství pomocných databází, takže na málokterý dotaz nenajdou odpověď.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Aleš. V knihovně dánského města Aarhus. Ikaros [online]. 2002, ročník 6, číslo 10 [cit. 2020-01-22]. urn:nbn:cz:ik-11126. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11126

automaticky generované reklamy
registration login password