Tak, jak se mi s přibývajícím věkem zhoršuje zrak, větší oblibu u mne nacházejí stránky knihoven, ale i jiných institucí, na nichž lze měnit velikost písma. (Těm méně zkušeným připomínám, že např. v MS Internet Exploreru se toho dociluje přes nabídku Zobrazit a podnabídku Velikost textu.) V loňském roce tato možnost nebyla k dispozici na stránkách klatovské knihovny, což jí ubralo body a připravilo o lepší umístění v soutěži Biblioweb. Když jsem však letos zavítal na její stránky, tento nedostatek byl již odstraněn. Na to ostatně upozorňuje komentář správce webu skrytý pod souslovím Em Resizable v levém dolním rohu zmíněných stránek.

Tato úprava není to jediné, co pomáhá osobám se zhoršeným zrakem. Dokonce mohou změnit vzhled stránek kliknutím myší na žlutý čtvereček s piktogramem člověka se slepeckou holí hned vedle ikonek s německou a britskou vlajkou. Ty slouží pro přechod na stránky v německém a anglickém jazyce, což nikoho nepřekvapí, protože jinojazyčné stránky knihoven jsou poměrně časté. Zato piktogram člověka se slepeckou holí (pro návrat do původního stavu se musí kliknout na zelený čtvereček s piktogramem osoby bez hole) s takovou funkcí, pokud mne paměť neklame, jsem viděl jen na klatovských stránkách.

Další neobvyklostí je měsíční kalendář v podobě, jako se vyskytuje na rubu různých propagačních kartiček rozesílaných na konci roku, tedy pouze s číselným označením dnů. Barevně však nejsou na něm odlišeny neděle a státní svátky, ale dny, kdy se v knihovně koná nějaká akce. Pokud je pořádá městská knihovna, jsou modré, pokud je pořádá někdo jiný, jsou purpurové. Je-li v určitý den zorganizováno více akcí, barva je tyrkysová. Je to sice zajímavý nápad, ale běžný návštěvník jej pochopí, teprve až když si pročte patnáctou nabídku. Ta má na rozdíl od zbylých nabídek, které jsou na tmavě modrém podkladu, podklad šedý a nese název Nápověda. S takto nazvanou nabídkou se setkávám na stránkách knihoven spíše v podnabídce Katalog, kde slouží k vysvětlení postupu vyhledávání, než na hlavní stránce. Její součástí je jen u Státní technické knihovny (tam slouží spíše k vysvětlení obsahové náplně jednotlivých nabídek) a pak součástí hlavní stránky klatovské knihovny. Vyplatí se ji prostudovat, protože kromě vysvětlení barev na měsíčním kalendáři a přepínání vzhledu stránek pro osoby s normálním zrakem a zrakem zhoršeným je tu i upozornění na rychlou navigaci (umožňuje přímý vstup na nejčastěji navštěvované stránky) a na základní ovládací prvky prohlídky knihovny.

Prohlídka knihovny je název šesté nabídky ve svislém sloupci nebo sedmé nabídky ve spodním řádku při změně vzhledu stránek pro osoby se zhoršeným zrakem. Název to není originální, některé knihovny jako Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice dokonce volí označení virtuální prohlídka. Na své stránky však umístí pouze řadu fotografií interiéru knihovny, které se při nejlepším po poklepu myší zvětší, a to je vše. Novátorství klatovské knihovny spočívá v tom, že na stránce je půdorys knihovny se směrovými tlačítky umožňujícími přechod k půdorysu dalšího patra. Navíc jsou některé části půdorysu aktivní a po poklepu myší na jejich ploše se objeví fotografie oné místnosti. Trochu mi to připomínalo prohlídku na stránkách českolipské knihovny, tam však jsou jen dvě směrová tlačítka (dopředu a dozadu), zato jim prohlídka začíná již na českolipském náměstí...

Vedle běžných nabídek, jako je Publikační činnost, Napsali o nás či Regionální služby, jsem narazil i na nabídku, která je u tohoto typu knihoven méně běžná. Jmenuje se Doplnění fondu a obsahuje formulář, který návštěvník vyplní, má-li pocit, že by nějakou knihu měla klatovská knihovna vlastnit. Myšlenka to sice není nová a hudební oddělení Krajské knihovny v Karlových Varech tímto způsobem zjišťuje dezideráta (na webu však není formulář, ale pouze výčet údajů, které je třeba elektronicky sdělit určenému pracovníkovi) již delší dobu. Podobný formulář jako klatovská knihovna je např. vystaven i na webu Zemědělské a potravinářské knihovny v Praze. V pražské knihovně se však musí navíc vyplnit rok vydání a pořadí vydání, zatímco klatovským knihovníkům stačí název knihy, ISBN, jméno autora a vydavatele či dodavatele. Novátorství klatovské knihovny v tomto případě spočívá v možnosti sledovat, jak se knihovna k návrhům čtenáře postavila. Každý požadavek je totiž následně vybarven podle toho, zda knihovna titul na základě požadavku objednala (světle zelená), zda titul byl již ve fondu (žlutá) nebo zda požadavek odmítla (černá). Na můj vkus je to příliš pestré, protože webmaster zvolil 10 barev, aby mohl vyjádřit, zda se titul zakupuje do půjčovny, do studovny nebo do jiného knihovního oddělení, ale jinému se takové řešení může líbit.

Na závěr jsem si nechal nabídku nazvanou krátce, ale výstižně Kamery. Údajně poskytuje okamžité záběry ze tří kamer, které jsou umístěny v oddělení pro děti a mládež, ve studovně a ve společenském sále. Vzhledem k tomu, že článek píši v neděli 27. března po 17. hodině, není divu, že je klatovská knihovna uzamčena a kamery nejsou zapnuty. To koneckonců tvrdí i řádek na hlavní stránce knihovny vygenerovaný podle data přístupu a konstatující "Dnes je neděle 27.3. 2005; všechna oddělení jsou zavřena". Poslední záběr ze studovny pochází proto z pátku 25. března z 18. hodiny, kdy knihovnu opouštěl poslední čtenář. Spíše mne překvapilo, že poslední záběr z oddělení pro děti a mládež byl pořízen ve čtvrtek v 16:51. V pátek knihovna pro děti nebyla otevřena? Ještě překvapující je fakt, že poslední záběr ze společenského sálu je starý tři měsíce. Asi účastníci akcí nemají rádi, když jsou sledováni nediskrétní okem kamery. Zřejmě z toho důvodu se na internetu nenajde příliš mnoho záběrů z kamer umístěných v knihovnách. V České republice je poskytuje právě jen klatovská knihovna. I v zahraničí se snímá webovou kamerou spíše exteriér knihovny než její interiér. A tak jsem uspěl jen s pohledem na vstup do Hamiltonovy knihovny na Havajských ostrovech, kde však je dvanáctihodinový posun, takže se budova v neděli utápěla v noční temnotě, a s pohledem na vnitřek Willardovy knihovny v Evansville. I ta sice vzhledem k neděli byla uzavřena, ale kameru měla zapnutou. Jak jsem se dozvěděl ze stránek pro hledače duchů, ve Willardově knihovně se občas objevuje duch Šedé dámy. Kvůli osobám, kteří po něm pátrají, tak musí být kamera v provozu nepřetržitě...

Stránky klatovské knihovny se mi líbily. Obsahují řadu dobrých nápadů a i po stránce informační jsou na výši, takže věřím, že dobře uspějí v letošním ročníku soutěže Biblioweb. Mimořádně mne zaujal nápad s již zmíněným kalendářem akcí. Jen bych doporučoval, aby vysvětlení barev v něm bylo slovně uvedeno hned na hlavní stránce. Ne každý čte nápovědu a mohl by být ochuzen o využívání této přehledné pomůcky.