Ve dnech 12. až 14. 5. 2003 pořádala Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě seminář s názvem "Knihovny v Evropském roce osob se zdravotním postižením" s podtitulem Česko - slovenské setkání knihovníků k práci se znevýhodněnými uživateli v knihovnách. Byl to již pátý a v Havlíčkově Brodě konaný čtvrtý ročník zaměřený na odstraňování bariér v komunikaci s lidmi se specifickými potřebami. Cílem bylo stejně jako v předchozích letech, naučit se užitečně, korektně a především lidsky nabídnout lidem se specifickými potřebami kvalitní, pohodlný a bezbariérový přístup k četbě, informačním zdrojům a speciálním službám, které knihovny díky moderním, zejména elektronickým informačním technologiím, mohou nabízet a také v široké míře nabízejí.

Zahájení semináře se ujal ředitel KKV Mgr. Tomáš Gec, který předeslal užitečnost takovýchto jednání, jak pro knihovníky, tak následně pro potencionální uživatele a popřál zúčastněným plodné prožití následujících dnů.

Seminář byl rozdělen do tří navzájem se ovlivňujících bloků. Evropská unie - naše společná cesta, Služby knihoven osobám se zdravotním postižením a třetí závěrečné téma Bez bariér. V souvislosti s přípravou připojení naší republiky k Evropské unii je nutné i v knihovnách jako centrech informací vytvářet efektivní postupy informování lidí o této problematice. První přednášející byla PhDr. Kateřina Čadilová z Informačního centra Evropské unie při Delegaci Evropské komise v České republice , která v první řadě osvětlila kdy a proč EU vznikla a jaké jsou její politiky. Dále zmínila dosavadní iniciativy EU v oblasti knihovnictví a knihoven a komunitární programy pro knihovny v rámci EU.

Pozvání na seminář přijal člověk z nejpovolanějších - JUDr. Jan Hutař, který řídí Legislativní odbor Národní rady zdravotně postižených ČR a odborně připomínkuje chystané zákony a vyhlášky. Ve svém vystoupení se vyjádřil k problematice Evropské unie ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, k výhodám i nevýhodám přijetí a věnoval se otázkám sociálního zabezpečení, systému služeb a zaměstnanosti znevýhodněných občanů.

V bloku uzavírajícím první přednáškový den vystoupila PhDr. Jaroslava Zemková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy jejímž tématem bylo - Četba v životě mentálně postižených. Paní doktorka nejen,že je výbornou teoretičkou, ale své poznatky si ověřuje i v praxi. Všichni víme, že četba je důležitá pro každého člověka, nejinak je tomu u člověka s postižením. Knihovníci však musí vědět jak k těmto uživatelům přistupovat. Pro mentálně postiženého je návštěva knihovny jedním ze sociálních kontaktů a zkušenost, kterou nemůže jinak získat. Asi 80 % ze všech mentálně postižených trpí lehkou mentální retardací, lze tedy předpokládat, že pod odborným a citlivým vedením i oni najdou cestu ke knize. Proto si zaslouží, abychom věnovali této problematice pozornost a vytvářeli i pro ně vstřícné a přátelské prostředí.

V teplých podvečerních hodinách měli účastníci možnost využít procházky po městě Havlíčkově nebo popadnout plavky (které si prozíravě přivezli) a oddat se vodním radovánkám v místním plaveckém bazénu.

Druhý den byl v plánu moderovaný blok zkušeností účastníků semináře, v němž jako první vystoupil Dr. Vincenc Streit z Národní knihovny na téma Služby knihoven členských států EU zdravotně postiženým občanům. Milými hosty byli přátelé ze Slovenska a tak i ředitel Slovenské knihovny pro nevidomé Matěje Hrebendy v Levoči Jaroslav Michal Kacera využil této možnosti a seznámil nás s činností "své" knihovny, pohovořil o metodickém působení a informačních službách pro zrakově postižené klienty. Mgr. Dagmar Nováková z oddělení pro děti a mládež Městské knihovny v Piešťanech se podělila o své zkušenosti z práce s handicapovanými dětmi. Nejen pro ně pořádají tzv. tvořivé dílny a vybudovali hernu pro zdravé i handicapované děti. Jako čtvrtá přispěla do pléna Jana Vejsadová, vedoucí útvaru specializovaných služeb pro handicapované Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě, dosavadními zkušenostmi z práce útvaru specializovaných služeb v KKV a příklady práce ostatních knihoven otevřela prostor všem, kteří v závěrečné diskusi přispěli svými náměty. Např. Radka Vojáčková z KVK v Liberci, Martina Malíková z Měk v Jihlavě, Nella Slavíková z Měk v Pelhřimově, Renata Mašindová z Měk v Šumperku, Eva Bazalová z Měk v Třebíči, Marie Pospíšilová z Měk v Kyjově a další.

Ti ze slovenských hostů, kteří neměli přednáškovou povinnost, mohli navštívit dvě knihovny našeho regionu a to v Ledči nad Sázavou a v Pelhřimově. Podle jejich slov byli nadmíru spokojeni.

Ostatní se vrhli na další vzdělávání pod vedením PhDr. Eleny Sakálové, CSc. a Marty Matthaeidesové, CSc., obě jsou z Katedry knihovnické a informační vědy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Nosným tématem odpoledne se staly zvláštnosti knihovnické práce s různě zdravotně postiženými uživateli. Paní doktorka Sakálová se věnuje problematice postižených dětí a mládeže. Cíle knihovnické práce se zdravotně postiženými dětmi by měly spočívat v zabezpečení přístupu k informacím a dokumentům zaměřených na jejich duševní, mravní a sociální rozvoj, v hledání a aplikování specifických metod práce s knihou, které podporují rozvoj osobnosti dítěte a napomáhají jeho vzdělávání, rozvoji kulturních aktivit a socializaci. V podobném duchu pokračovala i paní doktorka Matthaeidesová s problematikou odstraňování bariér v práci s různě postiženými dospělými. Složitost práce se zdravotně postiženými je komplikována častou kombinací postižení. Z hlediska knihovnické práce je důležité, zda jde o postižení trvalé, dlouhodobé nebo krátkodobé. Kromě jiného nastínila dělení v legislativě EU na sociálně znevýhodněné a zdravotně znevýhodněné a seznámila přítomné s dílčími výsledky průzkumu, provedeného mezi nevidomými v Městské knihovně v Bratislavě. Tečku za náročným dnem udělal hudebně poetický večer "Velké prádlo" s poezií Ivany Měkotové v podání Aleny Fučíkové a za kytarového doprovodu Jiřího Vencovského.

Poslední den jednání byl věnován nejpočetnější skupině handicapovaných uživatelů knihoven, a to jsou těžce zrakově postižení a nevidomí čtenáři. Této skupině uživatelů poskytuje své služby největší počet našich knihoven. Jako první uvedla své zkušenosti v interpersonální komunikaci knihovníka se zrakově postiženým uživatelem vedoucí oddělení pro nevidomé a slabozraké Městské knihovny v Bratislavě PhDr. Ludmila Bokniková. Obeznámila přítomné s celkovým zaměřením svého oddělení a průzkumem, na kterém se podíleli studenti vysoké školy, kteří vystupovali jako nezávislí pozorovatelé práce knihovníka s klientem.

Jako host vystoupil ředitel Knihovny a tiskárny pro nevidomé K.M. Macana Bohdan Roule. Seznámil nás se současnou činností této instituce, edičním plánem a s perspektivou digitalizace nahrávek zvukových knih.

Závěrečným bodem byla přednáška Ing. Petra Nováka ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Jeho informace o dostupnosti knihoven, označení digitálním hlasovým majáčkem a dalšími orientačními prvky zajímaly mnohé z přítomných. Jistě i poznámka týkající se stavebně technických požadavků novostaveb a rekonstrukcí z hlediska užívání zrakově postiženými osobami, kterou upravuje stavební zákon a jeho prováděcí předpisy.

Závěrem lze říci, že to byly sice velice náročné tři dny, ale na druhou stranu velice poutavé a stimulující k další práci. Povzbuzení potřebujeme čas od času všichni.

Některá vystoupení budou k dispozici v elektronické podobě v Knihovnickém zpravodaji Vysočina na adrese www.knihzdar.cz/kzv.