Když jsem v prosinci 2002 vyhodnocoval stránky takřka tří set českých a moravských knihoven, u každé stánky jsem si stručně poznamenal, co mne na ní nejvíce zaujalo. A to jak v kladném, tak i záporném smyslu. Jednou z knihoven, u níž jsem popsal nejvíce řádků, byla Městská knihovna v Blansku. Tu tedy navštívíme v březnovém sloupku.

Úvodní stránka mne upoutala jednak dvojí nabídkou tvořenou sedmi položkami, jednak fotografií knihovny. Nabídka je totiž pro jistotu uvedena jak ve vodorovném řádku nahoře, tak i ve svislém sloupku vlevo. Já jsem raději využíval svislou nabídku, protože se mi lépe četla tmavá písmena na žlutém podkladu než bílá písmena na šedém podkladu.

Třípatrová budova na fotografii vzbudila mou pozornost svou impozantností a jen mne mrzelo, že jsem se nikde nedozvěděl, ve kterém patře je knihovna umístěna. Tento údaj by se nejvíce hodilo uvést buď na úvodní stránku, nebo do nabídky nazvané Kontakt. Úvodní stránka však jen informuje, že byl uveden do provozu online katalog, nabízí seznam ekologické literatury a upozorňuje na prodlouženou otvírací dobu v oddělení pro dospělé v pátek.

Nabídka nazvaná Kontakt je mnohem faktografičtější, ale ani v ní se umístění knihovny v budově nezjistí. Je tu sice adresní údaj, avšak pokud nevíte, kde se nachází Rožmitálova ulice, bez dotazování se místních obyvatel třípatrovou budovu stěží najdete. Snad by přitom nebyl takový problém doplnit stránky malou mapkou, jako to udělali např. knihovníci z Břeclavi. A pokud je malování plánku příliš pracné, mohou břeclavští aspoň odkázat na mapku Blanska na webu svého zřizovatele.

V nabídce Kontakt se však dočteme některé méně běžné údaje, za což blanenské knihovníky chválím. Patří mezi ně číslo bankovního účtu i údaj, u které banky byl založen. Tou je Komerční banka, takže blanenští knihovníci snad nebudou mít takové starosti, jako ty knihovny, které mají účet u Union banky. V těchto dnech se o krachující bance na internetu píše velmi často, takže nepřekvapí, že např. nový český fulltextový vyhledávač jyxo zachycuje sousloví "Union banka knihovna účet" ve 177  dokumentech. Pro nás zajímavý záznam však dává jen ve výpisu z báze HBI monitor u Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Doufejme, že tento údaj je zastaralý a že si už ostravští knihovníci zřídili účet u stabilnější banky...

Vraťme se však ještě do nabídky Kontakt, která obsahuje jména sedmnácti pracovníků knihovny, včetně jejich e-mailových adres, a jména devíti členů knihovní rady. Vzhledem k tomu, že dvě třetiny členů knihovní rady se honosí vysokoškolskými tituly, předpokládám, že mají i e-mailové adresy. Pokud je webmaster utajuje jen proto, aby se nemusela knihovní rada zabývat vyřizováním e-mailových dotazů, klidně tam mohl e-mailovou adresu ponechat. Zveřejněná e-mailová adresa ředitelky blanenské knihovny mi stejně nebyla nic platná a stále čekám na odpověď na mail, který jsem jí poslal 14. prosince 2002...

Na úvodní stránce mne zaujala především informace, že knihovna využívá online katalog Koniáš. Není to stejnojmenný katalog monografií královohradecké vědecké knihovny, nýbrž další instalace katalogu Městské knihovny v Praze. Po kliknutí na odkaz označený jako "bližší informace" se dostaneme na stránku s pokyny k používání online katalogu systému Koniáš. Doufám, že jsou s ním blanenští knihovníci spokojeni, protože čtenáři mohou s jeho pomocí vyhledávat (ve třech režimech), mohou kontrolovat své konto, automaticky prodlužovat a rezervovat. Odzkoušet si to mohou v nabídce nazvané On-line katalog.

Pokyny k používání online katalogu systému Koniáš jsou navíc zpestřeny citátem. Bohužel nikoliv stylově citátem Antonína Koniáše, ale Umberta Ecca. Jeho názor zní: "Skutečný milovník knih vůbec nemusí přečíst všechny. Důležité je, že ví: ta či ona kniha tu je a máme ji k dispozici pro budoucnost." Blanenští knihovníci jsou po českobrodských a českodubských knihovnících dalšími, kteří obohatili své stránky moudrostí. Na stránkách českodubské knihovny však je citátů o knihách vícero.

Zatímco nabídka Služby knihovny mne zklamala pro absenci v textu zmiňovaného výpůjčního a provozního řádu a ceníku (služby jsou uvedeny jen obecně), nabídkou nazvanou Historie knihovny si stránky v mých očích polepšily. Je vidět, že autor textu o historii knihovny se seriózně tímto tématem zabývá. Text je sice stručnější, než ten, který se najde např. na stránkách liberecké knihovny, ale oživují jej dobové fotografie, což jsem v podobném rozsahu dosud nikde neviděl.

Z posledních tří nabídek - Výstavy a akce, Spolek Rastislav, Prodej knih - mne nejvíce zaujala posledně jmenovaná. Nabídka akcí totiž zvala na výstavu, která skončila již 7. února, a nabídka nazvaná Spolek Rastislav více hovořila o zhotovení repliky praporu než o tomto pěveckém spolku. A tak jedině u nabídky Prodej knih jsem mohl ocenit poměrně široký výběr knih vydaných blanenskou knihovnou. Určitě ale ne vyčerpávající, jak mi prozradil pohled do online katalogu mé mateřské knihovny. Nevím, proč blanenská knihovna tají, že vydala i idylu o pěti zpěvech nazvanou Heřman a Dorotka. Údaje o pěti knihách v této nabídce mohly být rovněž úplnější. Akvizitérovi v knihovně přeci nestačí jen anotace a reprodukce obálky, ale potřebuje znát i vročení, cenu, ISBN. Pokud blanenští knihovníci neví, jak tuto nabídku upravit, mohou se inspirovat třeba stránkami příbramské knihovny.

A tak jsem nakonec měl největší radost z anglické verze stránek blanenské knihovny skrývající se pod ikonkou s britskou vlajkou. Vedle hezkých fotografií interiéru jsem ocenil půdorysné plánky oddělení, které prozradily, že knihovna obývá 2. a 3. patro, zatímco přízemí a první patro patří ČSOB. Vida, další banka!

Na anglické stránce jsem konečně našel i text ceníku. Jen mi dělalo dost velké problémy, abych si v něm přečetl černé údaje na tmavě modrém podkladu. A nabídka Odkazy zcela chybějící v české verzi byla v anglické verzi realizována aspoň ikonkami serveru Na vrcholu, Seznamu, Města Blanska a Atlasu. Že by si blanenští knihovníci více vážili zahraničních uživatelů internetu?