V oblasti používají jednotliví autoři různou terminologii (síťová organizace, inteligentní podnik, organizace založená na znalostech apod.). Podstata učící se organizace je založena na poznatku, že vědomosti a znalosti přispívají ke konkurenceschopnosti podniku. Síťové sdílení znalostí předpokládá sdílenou vizi, proaktivní chování a systémový přístup. Schopnost sdílet poznatky a zdroje bezprostředně souvisí se vzděláváním. Při studiu chování uživatelů se používají modely a metody kognitivní vědy. Chování uživatelů lze zkoumat na různých úrovních (vyhledávání informací, interakce člověk-stroj, využití informací). Při zkoumání se používají statické a dynamické modely, modely individuálního a typického uživatele a další. Poměrně novým přístupem je zkoumání vztahu člověk-počítač, které se zaměřuje na vytváření na člověka orientovaného (human-centered) rozhraní a celého informačního prostředí. Při vyhledávání uživatel uplatňuje různé strategie (analytické a prohlížecí systémy), které závisí na jeho znalostech a informační gramotnosti. Většina uživatelů uplatňuje spíše jednodušší (prohlížecí) metody vyhledávání. Pro zjištění skutečného stavu je žádoucí se v ČR věnovat systematickému studiu uživatele a jeho informačního chování pro zajištění optimalizace činnosti knihoven a informačních institucí. V odlehčeném koreferátu V. Karen prezentoval "pilotní průzkum diplomovaného informačního specialisty".

(js)