Jaké byly začátky firmy Medistyl, respektive její sekce informačních služeb?
V roce 1991, kdy ustala státní podpora a rešerše již nemohly být poskytovány za symbolické ceny, stály podniky před otázkou, zda chtějí i nadále získávat informace - ovšem ze západních databázových center a za tržní ceny. S kolegou Horkým jsme tedy zkusili našim klientům, o které jsme se 10 let starali, nabídnout informační služby na komerční bázi. Bylo totiž jasné, že ústav, kde jsem působil, je odsouzen k zániku a státní podpora v této oblasti zahyne. Firma Medistyl vznikla v červenci 1991, informační služby v podání dua Boček-Horký do ní byly vneseny až v lednu 1992. Ačkoliv firma Medistyl provozovala a provozuje i jiné činnosti než jsou rešeršní služby, spojovala nás na začátku mimo jiné také spolupráce na databázi nebezpečných chemikálií, do které firma Medistyl zajišťovala medicínskou část. Zakladatelem firmy je RNDr. Ing. Jaroslav Řehák, CSc., který je od založení také jejím ředitelem.

Jak se firma během těch deseti let vyvíjela?
V roce 1993 se nám podařilo získat zastoupení konsorcia STN International v rámci projektu německé spolkové vlády na podporu zemí Východní Evropy. Tato podpora spočívala v systému slev na databáze centra STN International. Tyto slevy se postupně snižovaly, v prvním roce byly až 80 %, dnes jsme na světových cenách. V šokovém období, kdy jsme měli ze symbolických cen přejít na ceny komerční, představovaly tyto slevy skutečně výraznou podporu.

Naše bývalé zákazníky jsme oslovili mimo jiné také v souvislosti se školením pořádaným právě pro STN International. Tehdy na naši nabídku vylepšených komerčních informačních služeb pozitivně zareagovalo celých 85 % oslovených, kteří měli zájem o naše služby i za těchto změněných podmínek. Když jsme o tom tehdy informovali do Německa, přijela kontrolní komise na první školení, protože oni prostě nemohli uvěřit tomu, že máme tak vysokou odezvu. Běžně se totiž už 5 % odezva u takovýchto marketingových akcí považuje za velmi úspěšnou…

Byly skutečně všechny tyto firmy schopné přežít přechod na komerční systém informačních služeb?
Tak vysoký ohlas na naši nabídku jsme měli především díky tomu, že naprostá většina oslovených byli lidé, se kterými jsme se dobře znali. S postupem času nám někteří z těchto klientů zachovali věrnost, jiní však odpadli. V průběhu těch deseti let, kdy jsme mohli sledovat vývoj v podnicích, jsme bohužel byli v řadě případů svědky smutných konců. Po rozmetání informačního střediska nebo určitých oddělení prostě zmizeli partneři a nebo neexistuje výzkum a vývoj a tudíž ani zájem o informační služby. Toto je zásadní problém: pokud v podniku není výzkum a vývoj, těžko tento podnik bude mít zájem o odborné informace, maximálně bude požadovat informace obchodně-ekonomického a marketingového charakteru, našim hlavním zaměřením jsou však informace vědecko-technické, patentové apod.

Jak tedy žije a přežije dnešní Medistyl? Kdo jsou jeho klíčoví zákazníci?
Zjevný posun v zaměření našich služeb je dán tím, že většina požadavků přichází z farmaceutické sféry. Našimi klíčovými zákazníky jsou tedy farmaceutické firmy. Farmacie je totiž obor, ve kterém jsou informace odborné nebo patentové zcela zásadní. A to už z toho důvodu, že farmaceutický výzkum je nesmírně drahý a tak jakékoliv úspory dané tím, že výzkumníci dostanou správné informace ve správný čas, jsou pozitivně hodnoceny současným managementem farmaceutických firem. Chemie, která byla základem naší práce a ze které jsme vyšli, zaznamenala drastický pokles v poptávce informačních služeb. Kontakty a klienti, které jsme měli, zmizeli téměř v propadlišti dějin.

Přicházejí vůbec noví zákazníci?
Ano, samozřejmě, přicházejí i noví zákazníci, ačkoliv příliš neinzerujeme a spoléháme spíše na osobní doporučení. Také v rámci jedné firmy jsme schopni získat nové zakázky. Hlavní, co v oblasti zviditelnění děláme, je školení. Školíme jak uživatele, kteří by si chtěli rešerše dělat sami (a kterých je minimum), tak především zákazníky, které seznamujeme s možnostmi a fungováním našich služeb. Tímto školením u nás prošlo - zejména v prvních letech fungování našich služeb - přibližně 400-500 lidí. Každopádně však firmu živí cca 10 největších zákazníků, ostatní (včetně nových) samozřejmě přicházejí také se zakázkami, ale často jsou limitováni právě objemem peněz, které za naše služby vůbec mohou zaplatit.

Pokud firma, která se navíc živí u nás tak složitě uplatnitelným zbožím jakým jsou informace, nepotřebuje výrazný marketing, považuji to za znamení stability a úspěchu. Co tedy škodí podnikání v oblasti informačních služeb?
Firma nedávno prošla poněkud vážnějšími problémy, které sice nepramenily přímo z informační části Medistylu, ale velmi znatelně se jí dotkly. Medistyl provozuje také jiné aktivity, jednou z nich je i hygienická služba, která byla poskytována státnímu podniku České dráhy. Firma Medistyl měla s Českými drahami uzavřenu platnou smlouvu na poskytování hygienických služeb, avšak nebylo jí za tyto služby zaplaceno. Kauza se táhla přibližně dva roky a Medistyl se dostal do problémů, které se postupně rozložily na celou firmu. Relativně nedávno došlo k ukončení celého sporu mimosoudním vyrovnáním a tím ustaly i problémy, které nám takto vznikly.

Je tedy možné, že platební neschopnost některého z vašich velkých zákazníků může Medistyl znatelně poškodit nebo dokonce položit?
Ano, to je samozřejmě možné, protože firma je relativně malá. Na druhou stranu ale případ Českých drah byl výjimečný tím, že plánovaný zisk představoval významnou část příjmů firmy. Jinak musím konstatovat, že naprostá většina našich zákazníků se chová v tomto smyslu ctnostně, nemáme žádné chronické neplatiče.

Co bylo největším úspěchem firmy? Nemyslím finanční úspěch, spíše nějakou významnou zakázku.
Na tuto otázku se skutečně těžko odpovídá. Největším úspěchem firmy asi bylo, že jsme mohli oslavit 10. výročí. (Smích.) Udržet se v této branži je - jak víte - značně problematické. Informace o našich zákaznících z pochopitelných důvodů nezveřejňujeme. Co je však pro nás významné je fakt, že řadě podniků již došlo, že potřebují zajistit průběžnou informovanost, takže zpracováváme také SDI rešerše. Podnikům to přináší úspory času i peněz, mohou si získané informace dále zpracovávat a nám se tato činnost lépe plánuje. Máme tak lepší představu o objemu práce i o předpokládaných příjmech. SDI rešerše se nám také pohodlněji zpracovávají. Proto také tyto SDI rešerše cenově zvýhodňujeme.

Máte pocit, že tendence objednávat SDI služby stoupá, a nebo na to firmy nemají finanční prostředky a od těchto služeb ustupují?
Na tomto vývoji se podílí několik faktorů. Jedním z nich je tendence v některých firmách dělat si SDI sami. Přihlásit se do databázového centra může dnes každý, takže to, co u nás je tou přidanou hodnotou, je know-how, umět rešerše kvalifikovaně formulovat. Některé podniky zkusily jít vlastní cestou a nepovedlo se jim to, jinde si rešerše dělají sami a přicházejí pouze se speciálními nebo složitějšími dotazy.

Co podniky, které ještě nedospěly k přesvědčení, že potřebují informace? Myslíte si, že stále přetrvává tendence investovat do informačního zabezpečení chodu podniku až na posledním místě?
Domnívám se, že toto je otázka výchovy. Dnešní situaci ovlivňují především dvě skutečnosti. Za prvé, v řadě podniků stále přetrvává starý management, který pamatuje doby, kdy dostávali rešerše za symbolickou cenu. Když k nim dnes přichází požadavek na financování rešerší, mají problém to pochopit. Tím druhým faktorem je Internet. Řada podnikových vedoucích nabyla na základě četby populárních článků dojmu, že nemusí platit za informace, protože vše se dá najít na Internetu. Já používám Internet hodně, a to zejména v přípravném stádiu, kdy mapuji nějaký problém, ale založit rozhodnutí, zda postavit fabriku či zavést pětiletý výzkumný program, na datech získaných z Internetu je velmi pochybené. I když dnes existuje spousta informací a zdrojů, které jsou zadarmo, v řadě podniků však má růst využívání Internetu pozitivní vliv i na využívání placených zdrojů. Mění se však charakter dotazů, dříve byla firma odkázána na databázové zdroje, dnes přijde klient s vytištěnými stránkami z Internetu a požaduje podrobnější informace.

Dovedete si dnes vůbec představit, jak bude vypadat Medistyl ve svém dvacátém, třicátém nebo padesátém výročí?
Do určité míry lze extrapolovat vývoj technologií, od kterých se pak odvíjejí možnosti informačních a rešeršních služeb. V roce 1983 jsme začínali s (fyzicky) obrovskými 15 MB disky, které se musely každou chvíli vyměňovat; nedávno ohlásila Chemical Abstracts, že bude v příštím roce k dispozici jejich kompletní dílo od roku 1907 online, což představuje objem asi 20 mil. záznamů vyhledatelných podle bibliografických údajů a abstraktů. Přitom donedávna byly k dispozici záznamy pouze do roku 1967, teprve v roce 2001 byly zpřístupněny záznamy až do roku 1947. Toto by si před deseti lety bylo těžké představit a dnes si zase nedovedeme představit, co bude možné za dalších deset let. Nejde jen o technologie, ale i o to, že se to komerčně musí vyplatit. Určitý vývoj můžeme vidět také v selekčních možnostech, objevují se nová indexovaná pole i nové databáze. Dříve nebyl dotaz typu "zjistěte mi, ve kterém roce byl v některé ze zemí EU uveden na trh preparát s účinnou látkou X o síle Y miligramů" řešitelný. Podobnou tendenci, tedy rozšiřování záběru databází směrem do minulosti, vidíme také na medicínských oborech. Má to své opodstatnění, protože řada léčiv má kořeny v hluboké minulosti a je potřeba zjistit například údaje o měření toxicity látek. Některá tato měření se dají najít právě ve starých zdrojích. Nová měření by totiž byla značně nákladná…

Ráda bych se zeptala, jaké jsou klíčové znalosti pro to, aby se člověk mohl orientovat a také uživit v oboru komerčních informačních služeb.
Při vší úctě k absolventům knihovnického zaměření na FF UK, pokud má někdo dělat rešerše v určitém oboru, měl by tento obor také vystudovat. Pokud si mohu přihřát svou polívčičku, chemické rešerše by měl dělat chemik a strojařské zase strojař. Je to z důvodů terminologie, kterou rešeršér musí dobře znát. Chemik se samozřejmě může, například prostřednictvím postgraduálního studia, naučit teorii databází, ale je těžké přemlouvat knihovníka, aby se naučil rozdíl mezi ortho-xylenem a para-xylenem. (Boček předvádí klasický případ, který má uložen pod poetickým názvem "vatička". Jde o chyták na ne-chemiky při zpracování rešeršního dotazu.) Praxe v informačních službách pro podniky to nakonec potvrzuje: v některých případech nám informační pracovníci sice zadávají rešeršní dotazy, ale konečným odběratelem je odborník, se kterým také případně dojednáváme podrobnosti zadání. Potvrzuje se, že příprava dotazu, jeho přesné zadání a doladění jsou naprosto klíčové.

Závěrem se každé své zpovídané oběti ptám na nějaký veselý zážitek. Ve vašem případě nepochybuji o tom, že máte v zásobě kuriózní dotazy či veselé historky z rešeršní kuchyně.
Za ta léta máme samozřejmě mnoho "veselých historek z natáčení", nakonec člověk se u té práce musí nějak odreagovat. Snad proto se již stala pravidelná prezentace netradičního využití informatiky na konferencích CS ONLINE. Letos (v roce 2001) bylo předmětem testu datum udělení patentu na bezpečnostní špendlík (sichrhajcku) a Martin Bloch připravil lingvistickou hádanku…

…kterou redakce s laskavým dovolením (a plným zachováním copyrightu Martina Blocha) přetiskuje. Svá řešení můžete posílat na adresu redakce, výherce ale žádnou cenu nedostane. Kdo si chce zajistit klidné spaní, může se na řešení zeptat někoho ze svých kolegů, kteří byli na posledním CS ONLINE.

Děkuji za rozhovor, laskavé přijetí a chutné pohoštění, které zbylo z oslav desetiletého výročí firmy.

Hádanka:
Každá ze dvou následujících skupin obsahuje deset českých potrhlých vět.
Všechna slova z téže skupiny mají jednu speciální vlastnost.
Jakou vlastnost mají slova z první a jakou z druhé skupiny?
Najdi nejdelší slovo mající první, resp. druhou, resp. obě vlastnosti.

Skupina 1
Víme obé z opisů.
Ať ufonům osolí obědy.
Zač seděl opatův zeť?
Ač sedím v aule opery, velím obraně Aurory.
Obrazy opic a ořů vylomíme sekyrou.
Sekáči obrali Kurdy z osady o víno a opili se u sila.
Sem vestavíme zeď z opuky a okapy vyložíme onyxem.
Osel si kupí seno aniž zasere ves zeminou.
V onom kurzu učí opat kupu kurev sexu.
Opat už zase sere za keřem.

Skupina 2
Ohni si nos i ústa.
Zjara si mnu oči a otok na rtu.
Dano, snes mi putnu k potoku!
Upni si včas kutnu na boku.
Z toho bloku si dodnes čtu tu novinu o koni.
Lupni žok obroku a odnes ho ke kinu.
Ohlas mi tu kartu do ucha.
V dlani minu a šinu si to na Spartu.
Za lesem upros Ninu o onu sloku.
Dnes ucti Olinu a uklohni ji soba na ohni.