Universita v Severní Karolíně je v kruzích knihovníků a informačních pracovníků známá především svojí prestižní Školou informační a knihovnické vědy, se kterou Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK udržuje kontakty. Pro časopis Ikaros se nám podařilo získat velmi zajímavé příspěvky dvou našich kolegů, Richarda Papíka a Veroniky Fantové, kteří na této škole působili jako stážisté. Veronika přibližuje čtenářům prostředí školy z pohledu studentky, Richard pak v podobě "poznámek učitele". V obou velmi čtivých a osobních popisech zážitků, každodenního života i řádu školy se objevuje řada překvapivých postřehů, sžíravých srovnání i humoru.
Redakce Ikaros

V uplynulém semestru školního roku 1998-99 jsem měl tu čest přednášet semestrální předmět "Competitive Intelligence via Online Databases" na School of Information Science and Librarianship. UNC, jak je zkracován název univerzity, a jež je nejstarší státní univerzitou ve Spojených státech, je poměrně prestižním akademickým stánkem a podle jednoho z žebříčků VŠ institucí (několik tisíc subjektů) je na 23. místě. V Severní Karolíně je i další prestižní univerzita (soukromá) a ta je dokonce na místě 7. Její název je Duke University a je poměrně mladou. Duke a UNC jsou rivalové v mnoha oborech a ve sportech (na to si Američani potrpí) rovněž. Nejsou však rivalové v informační a knihovní vědě, neb ta se studuje jen na UNC. Široko daleko není jiná škola. Nejblíže snad v Tennessee.

Učil jsem v souladu s jejich metodami a metody české to doplnily a byly snad zajímavé a přínosné dle četných zpětných vazeb. Odzkoušel jsem si řadu postupů. O některé projevili zájem i američtí kolegové, což potěšilo. Spíše ale já jsem chtěl být v pozici maximálního se otevření novým metodám a poznatkům (o tom jinde a jinak), ale bylo co nabídnout i směrem tam. Mnoho věcí jsem mohl odzkoušet a inspirovat se fantastickým technickým zázemím a morální podporou amerických kolegů - profesorů. Kolegové jsou to skvělí.

Americký student (v programu jsem měl budoucí magistry a PhD studenty) je dobrý (Američani jsou fajn, ale musíte k tomu dospět jejich poznáním, pochopit je, nevytahovat se na ně, protože my sice máme historii, ale to taky je často všechno, co můžeme nabídnout, oni nahrazují tento nedostatek mnoha věcmi, o kterých se nám může nechat jen zdát) pracovitý, uctivý :-))) k akademickému sboru i kolegům, avšak o svá práva si tvrdě řekne, celkem je přímý a jde k věci, sděluje-li něco. Ona pověstná americká povrchnost je diskutabilním prvkem a nedá se to vysvětlit jednou větou. Je a není. Vyberte si. Kritika se děje bez servítků, ale s úctou a často bez osobní agrese, jako vídáme u nás. Problémy jsou řešeny většinou konstruktivně a rychle. Problémy se uměle nevytváří, neb na ně není čas.

Americký student si řekne o své přímo. To jsem pocítil i osobně, kdy není možné odpřednášet byť jen část na základě ryzích zkušeností , ale že se to musí doložit literaturou, z které student vše nastuduje. Ne vždy člověk najde adekvátní literaturu k odpřednášenému tématu, zvláště děje-li se tak na základě pracovních a jiných vlastních zkušeností. Řadu věcí jsem tedy řešil vlastní výrobou. Moc se mi líbilo učit americké studenty a sdílet tu atmosféru. Bavilo mne to. Všechno. A moc jsem si zvykl na ten jejich krásný vztah k informační vědě a knihovnictví, ke knižní kultuře, ke vzdělání. O to víc jsem nabroušen tady a teď. Ale energie má proudit konstruktivně, takže nechť jde před můj vlastní práh, k mé výuce, k mým studentům. Na blbosti není čas. Respektive je ho škoda.

Student obdrží na začátku semestru podrobnější teze k předmětu, který si zapisuje elektronicky v daném termínu, a řadu instrukcí od učitelů včetně klasifikačního schématu a nároků, často podrobné schéma výuky a podrobný rozvrh. Tyto záležitosti učitel drží podobně jako kolegové, ale může si řadu věcí upravit dle sebe. Akademická svoboda je respektována. Učitel je tvůrce a učí se rád nové metody, jež si pak nechá často zhodnotit, anebo mu je to zhodnoceno za něj. :-)) To jsou zpětné vazby studentů, kolegů atd. Zpětná vazba je pro budoucnost. Nemá za účel ničit. Často jsem slyšel od kolegů zmínky, že chyba v jejich předmětu je tam a tam a že příště na to musí jinak. A jen tak mezi řečí. Američtí učitelé oboru částečně byli nebo stále jsou v ryzí praxi a vědí, jak vypadá knihovna či jiná informační instituce "zevnitř", ale také jiní v praxi nikdy nebyli. Jako u nás či jinde. Nehodnotím, konstatuji. Je to lavírování mezi teorií a praxí. Obé je nutné a obé se doplňuje.

Na SILS se veškeré informování děje v naprosté většině v elektronické formě -- v HTML struktuře v prostředí WWW nebo v elektronických konferencích. Ocenil jsem takové možnosti, a také jsem zřídil pro svůj předmět diskusní elektronické fórum (konferenci), ve kterém jsem nejenom zadával studentům úlohy ke zpracování doma a jako přípravu na další hodiny a zároveň jsem tak vyzval k vzájemné výměně zkušeností, což studenti rádi využívali. Byl jsem překvapen touto kooperací a zkoušel jsem americké studenty více týmově sblížit, i když se říká, že ve studentské práci jsou spíše individualisté (např. při zpracování úkolů neexistuje, že by student něco opsal, stejně tak to platí pro zkoušky – zde nejde jen o vnitřní čest, ale i nátlak prostřednictvím zákonů a nařízení univerzity, nedodržení bolí).

Americký VŠ učitel je soustředěn jen na obor, méně vytížen nesmysly, motivován morálně a ekonomicky, aby se oboru v klidu věnoval. Český VŠ učitel je méně soustředěn na obor, více vytížen nesmysly a nemotivován morálně, a ekonomicky už vůbec ne. Jeho kvalita a setrvávání na české VŠ jsou pak závislé na tom, zda je fanda, "rentiér", anebo ten, kdo se v praxi už ne snadno uplatní a už nezbývá než učit. Pojem "nesmysly" nelze definovat jednoduše a jednoznačně, ale vůbec se tomuto bezbřehému tématu nemíním věnovat. Na to jsou jiní a nechť nekonečně vystupují v televizi apod. Dokud se nezmění poměr společnosti, odborníků i veřejnosti ke školství a potažmo i ke knihovnám, je to ztráta času a exhibicionismus věčných diskutérů.

Americký učitel neučí často tolik jako český, ale více se studentům věnuje, dále přípravám na lekce, přednáškové činnosti v zájmu oboru, dělá výzkum, vytváří týmy s ostatními kolegy nebo se studenty, něco řeší a hraje si při tvrdé práci. Na čas se nekouká a je běžné pracovat i sobotu a neděli. Mnozí pracují telematicky i z domova, neboť telekomunikační paušální poplatky pro nekonečnou práci s Internetem jsou kolem 20 USD měsíčně. Jak nestydaté je to u nás, se nebudu zmiňovat. Stávka českých internautů hovoří za vše. Defenestrace odpovědných za tento stav vedoucí k potlačování rozvoje Internetu je na místě.

Osobně jsem začínal ráno mezi 8.00 a 9.00 a jako po napínavém filmu jsem usedal na mé (vypůjčené) kolo před půlnocí, abych odjel do svého pronajatého bytu asi 3 míle daleko. Ráno jsem opět přijížděl na kole a míjel studenty v jejich "jeepech", když čekali na parkovací místo. Kolo bylo výhodnější, tedy kromě deštivého počasí. Občas se práce proloží sportem s kolegy profesory i studenty. Pak se opět pracuje, studuje, bádá. V kampusech univerzity člověk žije úplně jinak a je to fantastické. Čas plyne rychle, ale hezky a pohodově. Člověk není vysilován něčím, co nefunguje a není k mání, protože ... V tom se člověk zkazí. Nejhorší je, že i řada věcí u nás by šla spustit hned, ale nejde to, nejde to.

K tomu všemu bádání, studování, učení ... je člověk skvěle obklopen knihovnami a informačními zdroji (psát a popisovat je nebudu – jednak mnozí už vědí své a já z toho mám navíc deprese).

Největší zisk a zážitek? Pracovat a myslet s Američany v oboru informační a knihovní vědy, vidět je dennodenně a ne jako turista či návštěvník. Neprojít si letmo knihovny a říci "hm", ale nechat to na sebe působit tak, jak je to je možné, být na nich závislý a doslova tam vyspávat. Jestli u nás máme nejlepší vztah k pivu a umíme ho i dělat, v Americe je kolébka teorie i praxe informační a knihovní vědy. Lze tomu rozumět, nedivit se, ale podstatné je, že my to "všechno" nemáme v té pragmatické realizaci. Ptám se i proč? Na mnohé "proč" znám odpověď, ale to by bylo o něčem jiném. Ale ono se to pohne. Někde už hýbe. Bude ještě "legrace".

Bližší informace o struktuře studia, knihovnách a jejich službách a mnoho dalšího je možné vysledovat na www, respektive je možné se podívat na web celé univerzity, a odtud pak se dostat na informace o jedné z nejprestižnějších knihovnicko-informačních škol ve Spojených státech, ale i jiných kateder a ústavů.