Protokol telnet, díky němuž se děje ten zázrak proměnit našeho elektronického miláčka v terminál počítače vzdáleného tisíce kilometrů, provázel neodmyslitelně Internet při jeho růstu, ale teď mu nezbývá než uvolnit místo svému agresivnímu bratříčkovi - world wide webu. Aspoň v některých oblastech. Poslední baštou - pokud jde o Filozofickou fakultu - zůstává elektronická pošta, i když leckdo by dal přednost přívětivějšímu software než elm/pine. Sotva některé knihovny otevřely všem internetím uživatelům on-line přístup ke svým katalogům prostřednictvím telnetu, ukáže se, jak se vývoj na Síti mezitím nemilosrdně přehnal kolem. Mám-li mluvit za sebe, tedy nikoliv odborníka v UNIX, telnetí pohřeb neprovázejí krokodýlí slzy. Využívání služeb knihoven v tomto režimu, kdy člověk málokdy ví, zda se zadaný příkaz zpracovává nebo zda došlo k přerušení přenosu dat, myš musel nechat odpočívat a dbát všelijakých pravidel technického charakteru, pozitivní emoce nevyvolávala, naopak neúměrně zvedala hladinu adrenalinu.

Webovská rozhraní katalogů, která nabízejí všechny výhody prostředí Windows, resp. WWW prohlížečů, aniž by bylo třeba zvláštních klientských programů, se v experimentální nebo ostré verzi množí - v českých zemích zaplaťpánbu rovněž. Jejich soupis, byť neúplný, najdete jakožto rozšíření seznamu telnetích adres knihoven (Hytelnet) pod názvem WebCats. Jinak doporučuji zabrowsat (promiň, Pavlo). Do Library of Congress ve Washingtonu, D. C., British Library, patrioti mohou navštívit táborskou knihovnu nebo starou známou Státní technickou knihovnu. Pokud si nastavíte konfiguraci telnetu v browseru - Netscape (menu Options - General Preferences - Apps - Telnet Application - c:/windows/telnet.exe - v případě operačního systému Windows 95), můžete srovnat oba přístupy.