Úvod

Konání letošního světového knihovnického kongresu IFLA v Buenos Aires mu propůjčilo zvláštní ráz, na který budou jistě všichni účastníci a zejména pak ti, kteří zde měli cokoli přednášet nebo organizovat, dlouho vzpomínat - v dobrém i zlém. Organizátoři očekávali zhruba 2500 účastníků, nakonec jich přijelo 3385. Důsledkem bylo poddimenzování prakticky ve všech směrech - občas někdo neměl předem zajištěný hotel nebo letadlo (obsazování na doraz s minimální rezervou pro případ, kdy se dostaví téměř všichni, je zde běžným zvykem), skoro všude se stály fronty. Pro nás poněkud zvláštní a nečekané zacházení s časem, kdy čas uvedený na pozvánce není myšlen jako čas zahájení, ale jako čas, kdy se účastníci začnou shromažďovat (při akcích pro několik tisíc lidí může rozdíl činit až hodinu), způsobilo, že občas skutečně "tekly nervy". Na druhé straně je pozitivní, že nejvíce účastníků (618) kongresu bylo z pořádající země. Argentinští kolegové skutečně potřebují přístup k mezinárodním zkušenostem a vytvoření mezinárodních kontaktů.

Problematika bibliografie na kongresu IFLA 2004

Latinská Amerika je v oblasti národních bibliografií (a samozřejmě nejen zde) regionem obrovských kontrastů. Zatímco v Argentině vůbec neexistuje národní bibliografie, sousední Brazílie má národní bibliografii špičkových světových parametrů. Dobré příklady ze sousedních zemí jsou nepochybně užitečnější než příklady ze vzdálených zemí a kontinentů. Při koncipování programu Bibliografické sekce jsme se rozhodli připravit program zaměřený na region, kde se konference koná. Aby byl program pro tento region maximálním přínosem, většina příspěvků i průvodní slovo byly předneseny ve španělštině. Komunikačním jazykem sekce je angličtina, takže toto řešení nebylo pro většinu z nás snadné, ale vyplatilo se - odměnou za komplikace byla vysoká účast právě z Argentiny a okolních zemí na otevřeném programu sekce. Plné znění příspěvků si můžete přečíst díky skvělé práci členů sekce ve svém oblíbeném jazyce, proto zde budou jen stručně charakterizovány.

Program zahájil Dan Hanzen úvodním příspěvkem o národní bibliografii v globalizovaném světě se speciální orientací na Latinskou Ameriku.
Dan Hazen (Harvard University, Cambridge, USA):
National bibliography in a globalized world: the Latin American case
La bibliografía nacional en un mundo globalizado: el caso de América Latina
Nacionalnaja bibliografija v globalnom mire: položenije del v Latinskoj Amerike

Dan Hazen vycházel ve svém příspěvku z průzkumu stavu národní bibliografie v Latinské Americe, který před konferencí provedly Unni Knutsen a Francisca Movilla Lopez.
Unni Knutsen (National Library of Norway) and Francisca Movilla Lopez (National Library of Spain), April 2004:
Survey on the state of national bibliographies in Latin America
Encuesta sobre la situación de las bibliografías nacionales en América Latina

Následoval otevřený a kritický příspěvek Susany Romanos de Tiratel o neexistující národní bibliografii v Argentině. Susana Romanos de Tiratel (Universidad de Buenos Aires, Buenos Aires, Argentina):
La bibliografía nacional de Argentina: una deuda pendiente
Argentina`s national bibliography: an outstanding debt
Argentiniens Nationalbibliografie: eine noch nicht erfüllte Verpflichtung
Nacionalnaja bibliografija Argentiny: neoplačennyj dolg

V ostrém kontrastu s argentinským příspěvkem byl příspěvek, který přednesla Celia Riberio Zaher z Brazílie. Brazilská národní bibliografie bez problémů obstojí ve srovnání s nejlepšími světovými bibliografiemi a v mnoha aspektech je předčí.
Celia Riberio Zaher and Angela Monteiro Bettencourt (National Library Foundation of Brazil, Rio de Janeiro, Brazil):
Electronic Consortium of Libraries: a bibliographical cooperation scheme
Le Consortium de bibliotheques électroniques : un schéma de coopération bibliographique
Elektronisches Konsortium von Bibliotheken: ein bibliografisches Kooperationsmodell
Elektronnyj konsorcium bibliotek: schema bibliografičeskogo sotrudničestva
Consorcio Electrónico de Bibliotecas: un plan de cooperación bibliográfica

Do poslední chvíle nebylo jasné, zda na kongres přijede a bude zde moci vystoupit se svým příspěvkem Araceli García-Carranza z Kuby. Nakonec se jí podařilo na konferenci přijet.
Araceli García-Carranza (Biblioteca Nacional José Martí, Cuba):
La bibliografía nacional como sistema de reportorios bibliográficos para el estudion de la cultura cubana
The national bibliography as a system of bibliographical repertories for the study of the Cuban culture
Die Nationalbibliografie als ein System bibliografischer Nachschlagewerke zum Studium der kubanischen Kultur
Nacionalnaja bibliografija kak sistema bibliografičeskich istočnikov po izučeniju kubinskoj kultury

Organizační zmatky nás přinutily program zkrátit o příspěvek Beachera Wigginse o problematice CIP, který je k dispozici na webu:
Survey of National CIP Programs: Results and Analysis
Prepared by Library of Congress for the 70th IFLA World Library and Information Congress, Buenos Aires, Argentina. John Cello, Chief and CIP Division Staff - Beacher Wiggins, Director for Acquisitions & Bibliographic Access.

Fotografie z otevřeného programu sekce si můžete prohlédnout zde.

Bibliografická sekce byla zastoupena i v otevřeném programu Divize bibliografické kontroly.
Talbott Huey (Michigan State University Libraries, East Lansing, MI USA), Bohdana Stoklasová (National Library of the Czech Republic, Prague, Czech Republic) and Unni Knutsen (National Library of Norway, Oslo, Norway):
Bibliography Section Activities
Section de Bibliographie - Rapport d` activités
Aktivitäten der Bibliografie-Sektion zur IFLA
Dejstvija Sekcii po bibliografii IFLA
Actividades de la Sección de Bibliografía de la IFLA

Během konference IFLA proběhla dvě pracovní jednání Bibliografické sekce, která se soustředila především na přípravu strategie pro další léta, která se promítla do aktualizace strategického plánu sekce a na přípravu programu pro nadcházející kongres v Oslu.
Podrobnosti z jednání zachycuje zápis z jednání.

Na kongresu v Buenos Aires byla vytvořena pracovní skupina pro tvorbu doporučení pro národní bibliografie. Bude se zabývat přípravou doporuční pro země a regiony, které s tvorbou národních bibliografií začínají (strategická linie pro kongresy pořádané v roce 2006 v Soulu a v roce 2007 v jihoafrickém Durbanu), i tvorbou doporučení pro elektronické národní bibliografie, včetně zachycení online zdrojů (strategická linie pro kongres pořádaný v roce 2005 v Oslu). Věřím, že mé členství v této pracovní skupině bude přínosem pro českou národní bibliografii i pro projekty Národní knihovny ČR v rámci výzkumu a vývoje i VISK. Zasedání sekce proběhne v listopadu 2004 v Praze.

Fotografie ze všech akcí Divize bibliografické kontroly a z Buenos Aires naleznete zde.