Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Světový knihovnický a informační kongres IFLA (Berlín, 1. - 9. srpna 2003)

Čas nutný k přečtení
11 minut
Již přečteno

Světový knihovnický a informační kongres IFLA (Berlín, 1. - 9. srpna 2003)

0 comments

Letošní 69. kongres IFLA se konal v Mezinárodním kongresovém centru v Berlíně. Sešlo se zde více než 4.500 účastníků z celého světa. Blízkost místa konání kongresu zvýšila jeho dostupnost pro pracovníky českých a slovenských knihoven. Sešlo se jich tu zhruba třicet. Bylo příjemné potkávat zde známé tváře mnohem častěji než jindy. Ne vždy se v nich ale zračilo nadšení - a nebylo to jen úmorným vedrem, které v Berlíně panovalo. Mnozí sem zřejmě přijeli s očekáváními, která jejich účast na kongresu nenaplnila. Vzpomněla jsem si tak na svoji první, velmi "rozpačitou" IFLU v roce 1997 v Kodani. Po počátečním zklamání jsem si po několika letech našla cestu, jak z každoroční účasti na kongresu IFLA získat opravdu hodně po stránce odborné i lidské a snad se mi prostřednictvím této organizace podařilo i trochu přispět k rozvoji světového knihovnictví. Můj krátký příspěvek bude mít dvě části - v první nazvané Problematika bibliografie na kongresu IFLA 2003 se budu věnovat odborným aktivitám spojeným s činností Bibliografické sekce, kterou vedu, ve druhé, nazvané IFLA zevnitř, se budu zamýšlet nad tím, čím IFLA je a čím není, pokusím se nastínit její budoucí vývoj i naše možnosti jeho ovlivnění. Kolegové mne nepochybně doplní pohledy z dalších úhlů.

Problematika bibliografie na kongresu IFLA 2003

Problematiku bibliografie zastřešuje v rámci IFLA její Bibliografická sekce, která připravila pro letošní kongres tři veřejné bloky. Na otevřeném fóru Divize bibliografické kontroly byl prezentován stručný přehled o aktivitách sekce a její plány do budoucna. Informativní otevřený program sekce, který velmi pěkně moderoval John Byrum z USA, byl letos věnován problematice elektronických bibliografií, které zde byly představeny z různých úhlů - blok byl zahájen souhrnným pohledem Marcelle Beaudiques z Francie, pokračoval výsledky průzkumu prezentovanými Unni Knutsen z Norska a zamyšlením nad potřebou doporučení pro elektronické bibliografie Maji Žumer ze Slovinska. Závěrečnou tečkou byl příspěvek Juhy Hakaly z Finska, který v závěru nastínil možnosti revolučního dynamického propojování u elektronických zdrojů.

Pro menší počet návštěvníků (s ohledem na potřebu bližšího kontaktu a diskuse) byl plánován společný celodenní workshop celé Divize bibliografické kontroly věnovaný oborovým informačním branám. Jednotlivé sekce tvořící Divizi bibliografické kontroly (Bibliografická sekce, Sekce pro katalogizaci a Sekce pro klasifikaci a indexování) připravily pro workshop příspěvky popisující tvorbu oborových informačních bran z hlediska provozu v zemích s dlouholetou zkušeností, z hlediska metadat, věcného zpracování a návaznosti na bibliografii. Úvodní příspěvek Janine Schmidt z Austrálie shrnul dlouholeté australské zkušenosti s budováním oborových informačních bran, nevyhnul se upozorněním na možná úskalí a vyústil v řadu cenných doporučení. Lynne Howarth z Kanady věnovala svůj příspěvek problematice metadat. Příspěvek Elisabeth Frayre z Francie a Heike Neuroth z Německa o vyhledávání v rámci projektu RENARDUS na IFLANETu nenajdete, protože nebyl dodán včas. Následoval náš příspěvek zamýšlející se nad vztahem oborových informačních bran a bibliografií, končící apelem na dodržování mezinárodních standardů a těsnější spolupráci. S naším příspěvkem a všemi prezentacemi byl obsahově i graficky svázán plakát ilustrující problémy i úkoly bibliografické kontroly v 21. století. Většina plakátů už podle zpráv těch, kteří si je odvezli, visí v nejrůznějších koutech světa, jeden dokonce i v zemi pyramid, které jsou na něm vyobrazeny. Pár posledních exemplářů je k dispozici u mne v kanceláři. Závěrečný příspěvek Tamary Pianos z Německa byl věnován německým zkušenostem. Organizátoři workshopu požadovali místnost pro zhruba sto lidí, workshop byl ale umístěn do sálu pro několik tisíc lidí. Stovka lidí v něm byla roztroušena, což rozhodně nepřispělo k plánovanému blízkému kontaktu. Diskuse však byla i v tomto nevhodném prostředí překvapivě bohatá. K úspěchu workshopu přispěla nemalou měrou svým moderováním i Barbara Tillett z USA.

Kromě veřejných akcí měla Stálá komise Bibliografické sekce dvě hlavní jednání, kde se letos sešli členové, jimž skončil mandát, se svými nástupci. Hlavními body jednání byly kromě volby vedení, které bylo jednomyslně opětovně zvoleno pro příští dva roky, příprava programu sekce pro kongresy IFLA v letech 2004 a 2005 a modifikace stávajícího Strategického plánu sekce. Hlavní programovou linií pro příští dva roky bude příprava doporučení, která pomohou národním bibliografickým agenturám při zahájení tvorby a/nebo při zlepšení národní bibliografie. Tento úkol bude vyžadovat koordinaci s dalšími sekcemi IFLA. Připravit doporučení, která pokryjí jak potřeby zemí, které nemají žádnou národní bibliografii a tištěná verze je pro ně vzdáleným cílem na obzoru, i zemí, které mají národní bibliografii již pouze na internetu a uvažují o jejím zdokonalení, nebude vůbec jednoduché. Tímto se dostávám plynule k další části příspěvku…

IFLA zevnitř

Na úvodní webové stránce IFLA nalezneme následující informaci:

IFLA (The International Federation of Library Associations and Institutions) is the leading international body representing the interests of library and information services and their users. It is the global voice of the library and information profession.
Founded in Edinburgh, Scotland, in 1927 at an international conference, we celebrated our 75th birthday at our conference in Glasgow, Scotland in August 2002. We now have over 1700 Members in more than 150 countries around the world. IFLA was registered in the Netherlands in 1971. The Royal Library, the national library of the Netherlands, in The Hague, generously provides the facilities for our headquarters.

K údajům o 1700 členech z více než 150 zemí zopakujme údaj o více než 4.500 účastnících berlínského kongresu, 8 divizích a 45 sekcích, v jejichž rámci probíhá většina odborných aktivit, které musejí pokrýt potřeby zemí nejvyspělejších stejně jako těch méně či nejméně vyspělých. Dostaneme tak obraz obrovské organizace a složitých výročních konferencí. Kromě nich IFLA samozřejmě pořádá i řadu mnohem drobnějších odborných akcí orientovaných na konkrétní témata nebo regiony. Vraťme se ale k výroční konferenci IFLA. Není jednoduché si vybrat z pestré nabídky programů různých sekcí, z nichž mnohé se časově překrývají. Kvalita programů různých sekcí je velmi odlišná. Do určité míry to souvisí s intenzitou práce určité sekce během roku. Vedle sekcí a divizí, které pracují prakticky celoročně, což je případ Divize bibliografické kontroly a všech jejích sekcí, existuje řada sekcí, které se scházejí jen během konference a během roku zde neexistuje prakticky žádný kontakt, program pro konferenci sestavují obtížně, mívají problémy s jeho naplněním. Vyplývá to zcela jasně z různých průzkumů aktivit sekcí, které vedení IFLA provádí v souvislosti se snahou o zkrácení a "zhutnění" konference. Řadě sekcí by stačila jedna hodina pro jednání a veřejného odborného programu by se raději vzdaly, pro jiné jsou naopak čtyři hodiny pro interní jednání i plánované čtyři hodiny pro veřejné prezentace žalostně málo. Je tedy přirozené, že na konferenci narazíme jak na bloky "jalové", tak na bloky přehuštěné. Do roku 2007 proběhne velká revize minulých, současných i plánovaných aktivit jednotlivých sekcí, všechny budou muset obhajovat svoji individuální existenci a/nebo uvažovat o sloučení s jinými sekcemi.

Kromě výše uvedených tendencí se stále zřetelněji prosazuje další trend: pokud se kongres IFLA koná v určité oblasti, mají být akcentovány především její problémy a potřeby. Znamená to volbu příspěvků především z dané oblasti nebo se vztahem k ní. Toto bude platit pro Buenos Aires v roce 2004, kde navíc bude většina příspěvků přednesena ve španělštině, která patří k oficiálním IFLA jazykům, dále pak pro Soul v roce 2006 a Durban v roce 2007. Pokud někdo bude hledat špičkové příspěvky z určité oblasti přínosné pro náš region, měl by zvolit raději Oslo v roce 2005 nebo Quebec v roce 2008, které jsou v této oblasti "bez limitů". Limity jsem zmínila záměrně a chvíli se u nich zdržím. Jsou odborné oblasti, kde jsme na vysoké odborné úrovni a v této úzce odborné rovině nemůžeme čekat od některých výše uvedených konferencí nic převratného. Mohou však přinést převratnou změnu našeho pohledu na profesi, ve které působíme, zasadit ji do širšího, skutečně mezinárodního kontextu (protože mezinárodní kontext daleko přesahuje naše mnohdy omezené poznání situace v Evropě, USA, Austrálii a Kanadě, kam snadno dosáhneme svými kořeny i jazykem) a být tak v jistém smyslu cennější než konference v Oslo nebo Quebecu. Otázkou samozřejmě je, kolik jsme za toto poznání schopni a ochotni zaplatit. Před každým kongresem IFLA je vhodné prostudovat si předem plány jednotlivých sekcí a konkrétních odborných akcí, ve značném předstihu zde lze mnohdy najít i jednotlivé příspěvky. To je cenný podklad pro rozhodování. Ať se ale kongres koná kdekoli, jistě bude výhodnou investicí pro toho, kdo se potřebuje na jednom místě setkat s mnoha zahraničními kolegy a/nebo shlédnout na jednom místě prezentace a stav vývoje knihovnických systémů. Podobnou koncentraci totiž nalezne málokde.

Od pasivní účasti přejděme nyní k aktivní účasti nejen na konferencích, ale i v sekcích a dalších orgánech IFLA. Několik kolegů se mne ptalo, co je třeba udělat, chtějí-li na konferenci IFLA prezentovat referát, nebo chtějí-li pracovat ve stálé komisi určité sekce a také na to, zda a jak se lze dostat do "nejvyšších struktur" IFLA. Budu se snažit na tyto otázky odpovědět.

Co je třeba udělat pro prezentaci referátu na kongresu IFLA?

Především je třeba zaměřit se na plánovaný program sekce, do jejíchž aktivit by plánovaný referát tematicky zapadal, seznámit se s jejím strategickým plánem a plánem pro příští konference. Ideální je navštívit jednání sekce na předcházející konferenci, kde se program projednává. Jednání sekcí jsou veřejná, jako observer se může zúčastnit kdokoli. Téma referátu musí zapadat do obsahového plánu sekce pro příští konference. Nenechte se proto deprimovat případným odmítnutím příspěvku, nemá žádnou souvislost s nedůvěrou v jeho kvalitu nebo ve vaše odborné kvality. Pokud tematicky nezapadá do plánu, zařadit ho prostě nelze. Pokud zjistíte na internetu, že máte zajímavý příspěvek k již vyhlášenému tématu, neváhejte oslovit vedoucího sekce v průběhu mezi konferencemi, mnohdy již slíbený příspěvek vypadne, ostatní příspěvky mohou být v případě skutečného přínosu vašeho příspěvku zkráceny (udělali jsme například letos v případě dodatečně zařazeného australského příspěvku na workshopu). Pokud vaše tematika spadá do některé z oblastí, která má chronický nedostatek příspěvků, bude zařazení jednodušší. Musíte ovšem počítat s tím, že půjde o pell-mell příspěvků, které nemusí být konzistentní tematicky, ani kvalitativně. Pokud váš příspěvek bude přijat, respektujte termín dodání, i když se vám zdá, že je příliš blízký. Čas mezi tímto termínem a konferencí potřebují překladatelé pro překlad vašeho příspěvku do všech IFLA jazyků. Pamatujte, že ne každý umí anglicky.

Jak je možné stát se členem stále komise určité sekce a co práce obnáší?

Je třeba nalézt sekci, která nejlépe odpovídá vašemu odbornému zaměření. Volby do stálých výborů sekcí bývají jednou za dva roky. Právě letošní rok byl rokem volebním, další šanci máte v roce 2005. Již v několikaměsíčním předstihu je ale třeba zajistit si nominaci. Nominovat vás může instituce, která je členem příslušné sekce (lze zjistit na IFLANETu). Může to být instituce domácí i zahraniční. Pokud je nominací více než volných míst ve stálé komisi, která má celkem 20 členů, probíhá volba členů. Je-li kandidátů shodný nebo menší počet než je počet volných míst, jste zařazeni automaticky. Funkční období je čtyřleté s možností jednoho opakování, čili maximálně osm let. Při nominaci do komise je třeba přijmout závazek, že se člen bude účastnit jednání komise. Dosud bylo toto ustanovení formální, podle nových pravidel dvojí neúčast znamená automatický zánik členství. Náročnost práce v komisi závisí na vás i na vedoucím komise. Jak jsem již napsala, existují komise aktivnější a pasivnější, uvnitř aktivnější a pasivnější členové. Vedoucí a sekretář sekce jsou voleni každé dva roky členy stálé komise příslušné sekce. Mohou být zvoleni celkem dvakrát, funkční období je tedy čtyři roky. Pravidla funkčních období jsou neúprosná. Při mém nástupu do komise, kdy v plné síle odcházela světová kapacita v oboru bibliografie Ross Bourne a posléze komisi opouštěli mnohé její "pilíře" a já jsem byla jako vedoucí nucena vychovávat nováčky od začátku, se mi zdálo toto opatření nespravedlivé a krátkozraké. Dnes již vím, že je správné, více lidí tak dostane šanci. Při práci v komisi navážete cenné profesní i osobní kontakty s kolegy z celého světa. Nahlédnete do celosvětového kontextu své profese. Pro vedení sekce platí totéž, co pro členství. Můžete ji vést s plným nasazením a naopak. Naučíte se řídit mezinárodní tým. Mnohdy si sáhnete "na dno", když po celodenním řízení komise, veřejné prezentace nebo jiné akce usednete při pracovní večeři ke kulatému stolu se samými rodilými mluvčími a zjistíte, že už nejste schopni vnímat informace, které musíte další den někde tlumočit. Budete velmi rádi, když se budete moci v klidu navečeřet a chvíli hovořit česky nebo slovensky. Přes tento handicap můžete být pro komisi velkým přínosem. Sice neumíme dokonale anglicky (navzdory všem oficiálním jazykům IFLA většina jednání probíhá v angličtině), ale náš odborný rozhled a zkušenosti, které jsme získali tím, že si mnohé prostě musíme udělat a osahat sami, je unikátní. Stejně jako kombinace nedávných začátků od nuly se špičkovými výsledky v mnoha oblastech. Dokážeme se tak orientovat v problémech nejvyspělejších zemí a přitom nepodceňovat a chápat i ty na opačném konci.

Má odpověď na otázku Zda a jak se lze dostat do nejvyšších struktur IFLA? je jednoduchá: Pro nás prozatím asi nelze. Je ale zároveň velmi subjektivní, neboť se týká mé osobní zkušenosti. Věřím, že za pár let dá někdo na tuto otázku odpověď pozitivní. V letošním roce byly volby nejen do vedení sekcí, ale i do vedení divizí. Někteří kolegové mne chtěli nominovat na místo vedoucí Divize bibliografické kontroly. S tímto místem souvisí automaticky členství v Professional Committee and Governing Board, čili "nejvyšších strukturách" IFLA. Nabídka mne sice potěšila, ale hned se ozvaly pochybnosti: Zvládnu to jazykově? Bude Národní knihovna schopna financovat mé cesty na jednání do Haagu? Zvládnu to časově? Samozřejmě jsem si předem udělala analýzu, co vše by tato funkce znamenala. Především z časového hlediska by se jednalo o vytížení, které by nebylo slučitelné s mojí současnou prací v NK ČR a na grantech, proto jsem nakonec nekandidovala. Zahraniční kolegové jsou pro tyto funkce částečně vyvázáni ze svých povinností, to u nás nelze. Odpověď tedy zní, že teoreticky jsou i pro nás dveře otevřené, za nimi ale již končí prostor, v němž lze dělat věci prostě navíc, ve volném čase, jako přídavek ke stávajícím povinnostem.

Na závěr se podívejte na několik záběrů ze současného Berlína.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
STOKLASOVÁ, Bohdana. Světový knihovnický a informační kongres IFLA (Berlín, 1. - 9. srpna 2003). Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 9 [cit. 2019-11-12]. urn:nbn:cz:ik-11401. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11401

automaticky generované reklamy