Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Studijní zájezd po jihotyrolských knihovnách

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Studijní zájezd po jihotyrolských knihovnách

0 comments

Ve dnech 6. – 9. června 2011 se uskutečnil studijní zájezd SDRUK po knihovnách Jižního Tyrolska. Na programu bylo celkem pět knihoven: dvě klášterní knihovny (Admont, Neustift), dvě univerzitní (Bolzano, Brixen) a jedná zemská (Bolzano).

Dne 6. června jsme se brzy ráno shromáždili před Vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích, nastoupili do připraveného autobusu a vydali se k rakouským hranicím.

První zastávkou byl Admont v rakouském Štýrsku. Počátky tohoto benediktinského kláštera sahají až do 11. století a dodnes se jedná o spirituální, kulturní a ekonomické centrum celé přilehlé oblasti.

Účastníci zájezdu Nádherné okolí Admontu

Vlevo: účastníci zájezdu, vpravo: nádherné okolí Admontu

Pokud jde o samotnou knihovnu – zázračně uchráněnou od zničujícího požáru v roce 1865 – ta je skutečně úchvatná.[1] Se svými 70 metry na délku, šířkou 14 metrů a výškou 12 metrů je označována za největší klášterní knihovnu na světě. Vstoupíte dovnitř a dech vám vyrazí nádherná štuková výzdoba, šachovnicová podlaha a kožené hřbety 70 000 svazků seskládaných do úhledných řad. Kdysi se říkávalo, že klášter bez knih, je jako pevnost beze zbraní. O Admontu to platí bezezbytku, protože celková sbírka čítá asi 200 000 knih, včetně půl druhé tisícovky manuskript, pěti stovky inkunábulí a pěti set vzácných tisků z let 1501 – 1530. Některé z nich jsme měli možnost zhlédnout v expozici klášterního muzea a stálo to za to.[2]

Po povinné zastávce v malém sklářském městečku Rattenberg[3] na řece Inn jsme pokračovali dále k Innsbrucku a krátce poté překročili Brennerským průsmykem Alpy. To už jsme se ocitli v Jižním Tyrolsku (Itálie) a kolem sedmé hodiny večerní jsme dorazili do Sterzingu.[4] Zde jsme byli po celou dobu zájezdu ubytováni a odtud jsme také podnikali výjezdy do tyrolských knihoven.

Na den 7. června byla naplánována exkurze do jihotyrolského centra Bolzana.[5] Toto stotisícové město obklopené svahy s vysázenými vinicemi uchvátí svými kouzelnými uličkami a smíšenou italsko-německou atmosférou. Nejznámější z celého Bolzana je však mumie ledového muže ze similaunského sedla. Ötzi, jak se „nalezenci“ přezdívá, dnes odpočívá v Jihotyrolském archeologickém muzeu a nám pochopitelně neunikla letošní jubilejní výstava.[6]

Ještě před tím jsme však navštívili Knihovnu Svobodné univerzity Bolzano.[7] Bolzanská univerzita je zajímavá svým mezinárodním charakterem – výuka zde probíhá ve třech jazycích (anglicky, německy a italsky) a působí zde pedagogové a lektoři z celé Evropy. A to se samozřejmě odráží i v samotné knihovně. Kupříkladu veškeré informační materiály, cedulky a sdělení jsou vyhotoveny ve všech třech zmíněných jazycích. Jak univerzitu, tak i knihovnu nám představil Paolo Buoso, který nás provázel po jednotlivých odděleních a zodpovídal veškeré naše dotazy. Samotná knihovna na návštěvníka působí příjemným dojmem. Atrium obložené dřevem, květiny, pohodlný nábytek; to vše evokuje téměř domácké prostředí. Použitím pohledového betonu v interiérech poněkud připomíná Národní technickou knihovnu v Praze, ovšem oproti ní je podle mého názoru uvnitř přívětivější. Stručně řečeno: umím si představit, že tady bych trávil spoustu času a rád. A zdálo se, že příjemné prostředí svědčí i samotným studentům, kterých tady posedávalo poměrně velké množství.[8]

Dóm v Bolzanu Výpůjční oddělení knihovny Pohled do interiéru knihovny Prostor pro relaxaci

Exteriér i interiér Knihovny Svobodné univerzity Bolzano

Rád bych zmínil také některé služby na webových stránkách bolzanské univerzitní knihovny, konkrétně MuSiL (počítačový systém vyhledávající záznamy ve třech jazycích najednou) a BOB (aplikace „chytrý knihovník“ schopná uživateli okamžitě podat základní informace).[9] Tyto aplikace stejně jako mnoho dalších aktivit (výukové kurzy, spolupráce se studentskými spolky) svědčí o příkladném a obdivuhodném vztahu k uživatelům.[10]

Druhou navštívenou knihovnou v Bolzanu byla Zemská knihovna Dr. Friedricha Tessmanna,[11] po které nás provedly knihovnice Evelin Moschèn a Ulrike Kofler.

Tato vědecká knihovna založená v roce 1958 se specializuje na německou a ladinskou regionální literaturu. Oproti mohutné univerzitní knihovně disponuje Landesbibliothek pouze menší studovnou s neustále aktualizovaným příručním fondem.[12] Více než 30 000 uživatelů si totiž knihy většinou půjčuje domů. Nás při prohlídce zaujal zejména Digitales Zeitungsarchiv,[13] což je digitalizovaný archiv novin, a dále program Biblio24 – internetová služba poskytující uživatelům služby 24 hodin denně.[14]

Zemská knihovna Dr. Friedricha Tessmanna Knihovnice Evelin Moschèn a Ulrike Kofler

Zemská knihovna Dr. Friedricha Tessmanna a knihovnice Evelin Moschèn a Ulrike Kofler

Ráno 8. června nás uvítalo nevlídné deštivé počasí, v Jižním Tyrolsku velmi vzácné, a my jsme zamířili na prohlídku kláštera Neustift.[15] Tento augustiniánský klášter ležící v blízkosti Brixenu byl založen už v roce 1142 a záhy nabyl značné proslulosti. Podle jednoho komentáře z 15. století bylo dokonce možné v Neustiftu slyšet ty nejpreciznější a nejkrásnější chorály vůbec.

Klášter Neustift

Klášter Neustift

My jsme se pochopitelně kromě prohlídky samotného kláštera zaměřili na knihovnu, která čítá v hlavní studovně 25 000 svazků (celkově v Neustiftu 95 000 knih). Nejskvostnější knihy jsou vystaveny ve vitrínách, včetně obrovitých zpěvníků, z nichž mohlo najednou zpívat údajně až šest zpěváků! Modlitba a hudba v Neustiftu kráčely ruku v ruce…

Po prohlídce Neustiftu jsme se přesunuli do Brixenu, který je nejstarším a možná i nejkrásnějším jihotyrolským městem.[16] Nás zajímaly především doklady pobytu Karla Havlíčka Borovského, a tak jsme zamířili k domku, v němž bydlel se svou rodinou, a nahlédli jsme i do Hotelu Elephant, kde se stravoval.[17]

Malebný Brixen Malebný Brixen Dům Karla Havlíčka Borovského

Malebný Brixen a dům Karla Havlíčka Borovského

Následovala exkurze do pětipatrové Univerzitní knihovny v Brixenu.[18] Zde jsme absolvovali přednášku Evy Moser a Edith Plaickner a poté jsme si prohlédli i samotnou knihovnu. Brixenská knihovna vypadá hezky, ovšem trpí některými problémy, kterých si při zběžném pohledu nevšimnete. Především je to poměrně stísněné prostředí, takže studenti zde prý pobývají neradi a preferují domácí studium (knihovna disponuje 200 studijními místy). Vliv má na to i skutečnost, že kvůli velkým proskleným plochám je v knihovně celoročně příliš horko. Tyto nedostatky zainteresovaného člověka zabolí zejména s ohledem na fakt, že brixenská knihovna je úplně nová a její výstavbu předcházela velká očekávání.[19]

Co se vlastních služeb týče, platí zde to samé jako v Bolzanu. Příkladná spolupráce s fakultami a studenty; knihovna se podílí na přípravě některých seminářů (školení ve vyhledávání, práce s databázemi), pořádá řadu vlastních výukových kurzů, mimo jiné i pro žáky středních škol apod.

Univerzitní knihovna v Brixenu Univerzitní knihovna v Brixenu

Univerzitní knihovna v Brixenu

Po prohlídce Brixenu jsme se navrátili do Sterzingu a následujícího dne se vydali na zpáteční cestu domů.

Zpětně můžeme studijní zájezd SDRUK po knihovnách Jižního Tyrolska hodnotit jako velice povedený a přínosný. Podrobně jsme se seznámili s nejvýznamnějšími knihovnami v Jižním Tyrolsku a získali řadu poznatků, zkušeností a inspirativních podnětů, které můžeme uplatnit i ve svých domovských pracovištích.

Po organizační stránce byl zájezd perfektně připraven, za což patří velké poděkování hlavně Martině Bílkovské, zajišťující dopravu a ubytování, a pánům Aleši a Ivo Brožkům, kteří dojednali návštěvy knihoven.

Poznámky:
  1. V knihovně není povoleno fotografovat, proto alespoň tento odkaz: http://www.stiftadmont.at/english/museum/bibliothek/stiftsbibliothek.php
  2. K Admontu viz http://www.stiftadmont.at/english/
  3. K Rattenbergu viz http://www.rattenberg.at/home.html
  4. Sterzing (italsky Vipiteno) – typické jihotyrolské město s přibližně 6 000 obyvateli a nadmořskou výškou 950 metrů nad mořem. Významu nabyl zejména v 15. a 16. století a to díky těžbě stříbra (působila zde bankéřská rodina Fuggerů). Zajímavostí dnešního Sterzingu (a většiny Jižního Tyrolska) jsou tři skupiny obyvatelstva; kromě Němců a Italů zde totiž žijí i tzv. Ladinové (horské obyvatelstvo z oblasti Dolomit hovořící vlastním rétorománským jazykem). Ke Sterzingu viz http://www.sterzing.eu/, k ladinštině zde http://de.wikipedia.org/wiki/Ladinische_Sprache, http://en.wikipedia.org/wiki/File:Adele_Moroder_Lenert_.ogg
  5. Bolzano (německy Bozen) – centrum Jižního Tyrolska, v minulosti profitovalo především z výhodné polohy na obchodní stezce; jazykové rozdělení obyvatelstva: 73% italsky, 26% německy, 0,7% ladinsky. K Bolzanu srovnej blíže webové stránky http://www.gemeinde.bozen.it/homepage.jsp nebo http://www.bolzano-bozen.it/
  6. Výstava Life, Science, Fiction, Reality – Ötzi20 přibližuje vyčerpávajícím způsobem současné poznatky o mumii nalezené právě před dvaceti lety (1991), viz http://www.iceman.it/. Z literatury dostupné v češtině srovnej například Spindler, Konrad. Muž z ledovce. Praha: Mladá fronta, 1998.
  7. Freie Universität Bozen, http://www.unibz.it/en/public/university/default.html
  8. Roční návštěvnost: 524 000 (2010), počet uživatelů: 6161 (2010). Otevírací doba bolzanské knihovny stojí za zmínku: Po-Pá 8:00 – 24:00, So 9:00 – 17:00. Výpůjční oddělení je během týdne otevřeno do 19:00, poté je možné využít samovýpůjční stroj. Pokud jde o další statistické údaje, knihovna se rozkládá na čtyřech patrech a disponuje 541 místy s 81 počítači. Pokrytí bezdrátovou sítí (Wifi) je samozřejmostí. Ve fondu se nachází 197 000 monografií a 14 000 e-knih. Zdroj: Paolo Buoso – přednáška
  9. Srovnej stránky knihovny: http://www.unibz.it/en/library/welcome/Default.html. MuSiL – Multilingual Search in Libraries, vstup do vyhledávání tady: http://pro.unibz.it/opacdocdigger/index.asp?MLSearch=TRUE&bSWIN=TRUE&Lang=2&STYLE=VERBUND&SEARCHTYPE=True&STICHWORT=

    BOB – „chytrý knihovník“ (Need Help? Ask Bob!), viz http://web.inf.unibz.it/bob/?popup=yes&language=en

  10. To skvělým způsobem vyjádřil Paolo Buoso mottem knihovny: „Jsme partneři pro studenty a fakulty.“
  11. Landesbibliothek Dr. Friedrich Tessmann, viz webové stránky http://www.tessmann.it
  12. Studovna má 40 studijních míst a 23 míst k četbě novin. Příruční fond čítá 8 000 knih (celkový fond čítá 430 000 jednotek). Otevírací doba: Po-Pá 9:00 – 19:00, So 9:00 – 16:00 (v červenci a srpnu 9:00 – 12:30)
  13. Digitales Zeitungsarchiv – od roku 2008 je možné naskenované stránky novin stahovat z internetu: http://dza.tessmann.it/tessmannPortal/Portal.po?lid=de_DE
  14. Biblio24 – digitální knihovna (od roku 2010) zaměřující se na půjčování elektronických médií (e-book, e-audio, e-musik, e-video, e-paper). Sdružuje okolo 7 000 položek. http://www.biblio24.it/bozen/frontend/welcome,51-0-0-100-0-0-1-0-0-0-0.html
  15. Neustift (italsky Novacella) – klášter se středověkou atmosférou, dnes plní roli vzdělávacího a konferenčního centra oblasti. Viz webové stránky http://www.kloster-neustift.it/de/orden-kloster.html
  16. Brixen (italsky Bressanone) – biskupské sídlo z roku 901 s řadou cenných gotických a barokních památek. V současné době zde žije asi 20 000 obyvatel. V letech 1851 – 1855 zde pobýval Karel Havlíček Borovský. K Brixenu viz http://www.brixen.org/de/brixen.html a http://www.brixen.it/
  17. K Havlíčkovu pobytu srovnej Morava, Jiří. Havlíček v Brixenu. Praha: Regulus, 1997. Zejména pro vnímavost k psychologickým aspektům Havlíčkovy internace doporučuji také dokumentární film Pavla Hubenky Tyrolská elegie. Praha: CINEVID, 1994
  18. Jedná se o jedno ze tří pracovišť Knihovny Svobodné univerzity Bolzano. Během zájezdu jsem navštívili oddělení v Bolzanu a Brixenu. Třetím pracovištěm je oddělení v Brunecku (italsky Brunico)
  19. Srovnej Berger, Franz – Kempf, Klaus – Kohlmayer, Regina – Oberst, Jens. Město – univerzita – knihovna a architektura: Univerzitní knihovna v Brixenu/Bressanone, Jižní Tyrolsko, Itálie. In: Lošťáková, Dana – Kocánová, Lenka. Knihovna a architektura 2001 [elektronický zdroj]. Praha: Státní technická knihovna, 2003, s. 21-27
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JURÁŠ, Jindřich. Studijní zájezd po jihotyrolských knihovnách. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 8 [cit. 2019-11-19]. urn:nbn:cz:ik-13744. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13744

automaticky generované reklamy