Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Studijní cesta českých knihovníků do Německa

Čas nutný k přečtení
9 minut
Již přečteno

Studijní cesta českých knihovníků do Německa

0 comments
Autoři: 

Ve dnech 18. až 21. března 2003 zorganizovalo Sdružení knihoven České republiky studijní cestu do Spolkové republiky Německa, při níž byly navštíveny čtyři instituce. Možná vás zaujmou některé mé postřehy.

Bayerische Staatsbibliothek v Mnichově

Bavorská státní knihovna byla založena vévodou Albrechtem V. v roce 1558, v letech 1832-1843 nechal král Ludwig I. postavit současnou budovu knihovny, v roce 1919 byla Královská dvorní knihovna přejmenována na Bavorskou státní knihovnu. Během válečných let 1939-1945 byla budova z 85 % poškozena, zničeno bylo půl miliónu svazků.

V současnosti má knihovna 8 miliónů svazků, 250 km regálů, 50 000 registrovaných uživatelů, 700 pracovníků. Odebírá 40 000 titulů seriálů, na jejich nákup vydá ročně 5 mil. EUR. Přírůstek monografií za rok 2002 činil 160 000 svazků, na doplňování fondů bylo vynaloženo 13 mil. EUR, na provoz knihovny celkem 35 mil. EUR. V hlavní budově je 13 pater skladů, v nich jsme viděli tradiční kovové regály se 7 policemi (zaujalo mne, že knihy řadí na policích zezdola nahoru), složitý systém signatur, ve skladech je dopravníkový pás (přepravují se po něm plastové bedny na knihy s nosností 40 kg) - jeho instalace do památkově chráněné budovy trvala tři roky. Vyřízení objednávky ze skladu trvá tři dny.

Hlavní studovna má 500 čtenářských míst, 40 počítačů s přístupem na internet (k použití jen pro studijní a vědecké účely, pro rešerše), ve volném výběru je 80 000 svazků (encyklopedie, příručky, bibliografie - ne beletrie), otevřeno má od pondělí do pátku od 9 do 21 hodin, v sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin. Ke konzultacím jsou zde k dispozici odborní pracovníci.

Knihovna půjčuje fondy i absenčně (maximum dosáhli 4 000 výpůjček za den), připravené knihy si čtenář sám najde ve vymezeném prostoru.

Ve studovně časopisů je ve volném výběru (věcně uspořádaném) přístupno 20 000 titulů, za rok se ztratí jenom 700 čísel, což považují za zanedbatelné. Z 28 PC je přístup k elektronickým periodikům. V knihovně je několik specializovaných studoven: pro země východní Evropy, pro země Orientu, pro země Dálného Východu, pro mapy a obrazové materiály, pro hudebniny, pro rukopisy. Ve studovnách je vždy základní příručková, encyklopedická, bibliografická literatura; ostatní fondy příslušné specializace jsou v hlavních skladištích (speciální sbírka týkající se východní Evropy čítá na 850 000 svazků, sbírka map obsahuje 400 000 položek a 2 milióny fotografií (fotoarchiv Třetí říše), fond hudebnin 130 000 sv.) Knihovna uchovává třetinu světového fondu prvotisků.

V elektronickém katalogu OPAC jsou knihy z let 1501-1840 a od roku 1953; generální katalog z období 1841-1952 představuje 2 milióny ručně psaných lístků velikosti cca A5, v současnosti se dokončuje jeho skenování. Předmětové katalogy z let 1911-1981 a 1982-1999 jsou k dispozici na mikrofiších.

Oddělení doplňování a zpracování fondů je umístěno ve velkokapacitní kancelářské hale pro 100 zaměstnanců (prostor je rozčleněn nábytkovými sestavami do výše cca dvou metrů, po stranách jsou kovové šatnové skříňky a vybavená kuchyňka) - byli jsme zde až po pracovní době, takže jsme nezískali představu, jak to vypadá za provozu. Knihovna má povinný výtisk z území Bavorska, pro doplňování mají stanoveno 30 základních témat (východní Evropa, Řecko, Byzanc, historie atd.) plus "vše, co by mohlo mít nějakou hodnotu pro budoucí generace". Knihovna řídí kooperativní projekt na katalogizaci německých knih 17. století, ve speciálním oddělení se tyto knihy katalogizují, resp. digitalizují. Díky soustavnému budování specializovaných sbírek mají např. ve fondu 1 167 japonských starých tisků, které se na území Japonska nedochovaly, podobně ruské knihy z let 1900-1930. Bohatá je výstavní činnost.

Ve všech studovnách jsou samoobslužné kopírovací přístroje (knižní skenery Bookeye), cena za 1 stranu A4 je 10 centů (stejná cena je za tisk z PC tiskáren). V budově působí soukromá firma Industria Print Service, která zhotovuje na objednávky kopie z periodik.

Služby knihovny jsou pro uživatele bezplatné (pochopitelně s výjimkou poplatků z prodlení nebo náhrady škod). V knihovně působí i známá služba SUBITO, institut pro restaurování knih, knihovnická škola.

ekz.bibliotheksservice GmbH v Reutlingenu

Jedná se o firmu zaměřenou na vývoj a nabídku produktů a služeb pro knihovny (slogan: Všechno pro knihovny na jednom místě). Vznikla jako společnost s ručením omezeným v roce 1947 (Einkaufzentrale für öffentliche Bibliotheken), dnes má 73 majitelů - obce, spolkové země, nadace - tedy zřizovatelé nebo podporovatelé knihoven. Firma má 260 zaměstnanců (z nichž je 10 % knihovníků), 7 000 dodavatelů. Roční obrat činil 37,5 mil. EUR (rok 2001).

Nabídka firmy pro knihovny je zaměřena třemi směry:
1. Média - tj. knižní i neknižní dokumenty, úpravy (laminování, odolnější vazby), lektorské služby pro budování fondu, katalogizační služby, dodávky knih podle stálých i jednorázových objednávek.
2. Vybavení - speciální knihovnický nábytek, poradenství a plánování, materiály a pomůcky pro organizaci a prezentaci (1 600 položek v katalogu), knihovnická technika, speciální produkty.
3. Služby - poradenství při projektech, vzdělávání, vybudování knihovny "na klíč" (viz poznámka). Jak sami uvádějí, dodávají vysokou kvalitu za vysoké ceny. V České republice je jejich partnerem firma DYTEC, s.r.o. Praha a jejich nábytkem byla vybavena Krajská vědecká knihovna v Liberci.

Po úvodní prezentaci jsme si prohlédli vzorkovnu s bohatým výběrem regálů (s různými nástavci, zarážkami, držáky, boxy na časopisy, na zvukové dokumenty, poličkami atd.), výpůjčních pultů, nábytku pro dětská oddělení, orientačních systémů, pomůcek atd.

Jako novinku nám předvedli systém pro radiofrekvenční identifikaci výpůjček EasyCheck, jehož podstatou jsou "inteligentní" etikety v knihách, obsahující integrovaný čip a anténu. To potom umožňuje, aby si čtenář sám knihy půjčoval nebo je vracel (přístroj obsahuje pracovní plochu - snímač (na něj čtenář položí hromádku knih), monitor a řídící jednotku) a existuje propojení s ochrannou brankou při východu z knihovny (jako výhodu uváděli, že tento systém umožňuje týdně či měsíčně vytisknout seznam knih, které byly vyneseny bez řádné registrace, aby knihovna věděla, co má zakoupit jako náhradu). Samoobslužné pracoviště pro evidenci výpůjček stojí cca 22 000 EUR, 1 etiketa 1,40 EUR (speciální kulatá etiketa pro CD stojí 2,50 EUR) - za jeden a půl roku systémem vybavili 8 knihoven, např. městské knihovny ve Vídni a ve Stuttgartu.

V knihařské dílně jsou knihy zpevňovány, aby vydržely namáhání při půjčování (vázané knihy jsou opatřeny fólií, brožované knihy jsou prošity u hřbetu a laminovány v tvrdém PVC).

Zentrum für Bucherhaltung GmbH v Lipsku

Firma působící v moderní budově na okraji Lipska vznikla v roce 1998 ze stejnojmenného pracoviště pro ochranu knih lipské Německé knihovny, jež působilo téměř 35 let. Má 45 zaměstnanců a je údajně největším restaurátorským centrem v Evropě. Pomocí moderních přístrojů nabízí restaurátorské a záchranné služby pro knihovny, archivy a další instituce, například:

  • hromadné odkyselování knih (komora s kapacitou 800 kg knih, proces trvá 2,5 dne, pak následuje 4-6 týdnů rekondiční fáze (větráním se dosáhne přirozené vlhkosti), roční kapacita je 80 tun materiálu, cena (16,80 EUR za 1 kg) je třetinou ceny záchranného mikrofilmování, desetinou ceny digitalizace);
  • vysoušení materiálů postižených povodněmi (dvě vysoušecí komory se 400 metry regálových prostor, dokumenty se šokem zmrazí na -20 o C, vlhkost pak sublimuje 8-10 týdnů - po loňských záplavách ošetřovali 70 tun materiálů, z nich 80 % je již hotovo);
  • restaurování papíru (zpevňování, doplňování);
  • odstraňování plísní, mikrobů (gamazářením, čištěním);
  • konzervování a opravy vazeb;
  • mikrofilmování, digitalizace;
  • zhotovování reprintů;
  • zhotovování ochranných obalů;
  • odstraňování následků katastrof (pohotovost 24 hodin denně).

Pracovníci firmy se zajímali, jaká je situace v českých knihovnách, jejichž knihovní fondy byly postiženy loňskými povodněmi, a vyjadřovali snahu se podílet na odstraňování škod (ať již konzultacemi, či přímo nabídnutím svých kapacit).

Leipziger Buchmesse

Tradiční lipský knižní veletrh se konal v halách 2 a 3 lipského výstaviště. Podle oficiálních údajů jej za čtyři dny navštívilo 88 000 návštěvníků, prezentovalo se 1 998 vystavovatelů z 28 zemí.

Kolektivní stánek České republiky na ploše 80 m2 tradičně pro Ministerstvo kultury ČR organizovala firma Svět knihy, mj. v něm byla zastoupena Národní knihovna ČR, Albertina icome Beroun, Divadelní ústav, Vydavatelství Knihovny Jana Drdy v Příbrami. V několika termínech byla připravena autorská čtení Kateřiny Rudčenkové, Petra Borkovce, Zbyňka Hejdy, Soni Červené, Josefa Nesvadby, Emila Hakla a Jaroslava Rudiše.

Velké národní expozice mělo Rusko, Rakousko, Švýcarsko a Francie. Převahu měli pochopitelně němečtí nakladatelé, vedle vědeckých nakladatelství převažovaly firmy zaměřené na beletrii, populární literaturu, literaturu pro děti a mládež.

Součástí veletrhu bylo mnoho dalších akcí:

  • 9. lipský antikvární veletrh s 68 vystavovateli (mj. v nabídce kniha Praha panoramatická / Josef Sudek. - Praha 1959 za 750 EUR; u jiného stánku "nejmenší kniha na světě" - ale prázdný panel s rukopisnou poznámkou "bohužel ukradena");
  • mezinárodní výstava uměleckých knih a ručních tisků;
  • přehlídka knih "Nejkrásnější knihy z celého světa 2003", pořádaná nadací Buchkunst (z České republiky nebyla oceněna žádná kniha); akce "Lipsko čte";
  • téma "mluvené knihy" (Hörbücher);
  • téma komiksy;
  • téma cestování;
  • besedy se spisovateli, nakladateli atd.

Zaujal mne mj. rozsáhlý stánek Bundeswehru (zřejmě forma budování image a náboru budoucích vojáků - hodně návštěvníků tvořila mládež). Na stánku Deutsche Bibliothek jsem si prohlédl vítězný návrh ze soutěže na přístavbu budovy Německé knihovny v Lipsku. Jako obvykle jsem na stáncích sbíral nejnovější nakladatelské prospekty (11 kg).

Ve volném čase...

...jsem navštívil muzeum tiskařství Werkstätten und Museum für Druckkunst Leipzig ve čtvrti Plagwitz. Jedná se o ojedinělou expozici ve čtyřech podlažích staré tiskárenské budovy, kde jsou sázecí a odlévací stroje, tiskařské stroje, knihařské stroje, a to nejen jako exponáty, ale mnohé z nich v provozu. (Např. sad písem všech možných tvarů, řezů a velikostí (včetně hieroglyfů, hebrejského, arabského, čínského, runového aj. písma) je zde 40 000.) Otevřeno pondělí-pátek 9-17 hod., sobota 10-15 hod. Vstupné 3 EUR. Doporučuji k návštěvě.

Dále moderně pojatou expozici dějin Německé demokratické republiky, umístěnou ve Stiftung Haus der Geschichte der Bundesrepublik Deutschland, Zeitgeschichtliches Forum Leipzig. Otevřeno úterý-pátek 9-18 hod., sobota-neděle 10-18 hod. Vstup volný. Opravdu poučné.

Jenom krátce jsem nahlédl do budovy lipské městské knihovny Leipziger Stadtbibliothek, kde mne zaujal jednoduchý nápad - na pultíku umístěné datumovky a nařezané lístečky papíru, na něž si čtenáři při odchodu mohou narazit datum, do kdy musí vrátit právě vypůjčené materiály.

Z časových důvodů jsem již nestihl plánovanou návštěvu v muzeu knihy a písma Německé knihovny Deutsches Buch- und Schriftmuseum. Otevřeno pondělí-sobota 9-16 hod. Doufám, že ho shlédnu někdy při příštím pobytu v Lipsku.

Poznámky:
Přitom se mi vybavila šestá knihovnická pohádka Jiřího Mahena:
Byla jednou jedna firma a ta měla sklad opravdu nejpraktičtějšího a nejideálnějšího nábytku pro knihovny. - Založil jsi knihovní radu a zakládal jsi knihovnu: i poslal jsi oné formě prostý vzkaz: "Pošlete všechno potřebné pro knihovnu o 25 000 svazcích!" (Menší knihovny se nezakládaly). A hle! Obratem ruky měl jsi tu regály, které se daly mžikem složit a rozložit, obratem měl jsi tu kartotéky s jedinečným materiálem ze dřeva i z tvrdého papíru. Lístkový materiál byl na milimetr přesný, všade plno roztřiďovačů, znamének, značek a jiných důležitých pomůcek. Kolmé registratury skrývaly úžasně jednoduchý, ale geniálně vymyšlený inventář a místní seznam. I byla radost zakládati knihovnu, neboť i popis knih byl vytištěn - v knihách na zadní straně a prostě se přilepoval na kopie!
Jenom v Čechách na západě patlali se pořád v nemožném materiálu. Z kartoték sypala se mračna prachu od červotočů a v inventářích hnízdily myši.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BROŽEK, Ivo. Studijní cesta českých knihovníků do Německa. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 4 [cit. 2019-11-15]. urn:nbn:cz:ik-11250. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11250

automaticky generované reklamy
registration login password