Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Střípky z Berlína

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Střípky z Berlína

0 comments

První listopadový víkend jsem měla možnost strávit v Athénách na Sprévě, jak Berlíňané občas své hlavní město nazývají, jednak podle Braniborské brány, jež je napodobeninou propylejí Akropole, a jednak možná proto, že donedávna v něm bylo k vidění víc trosek, než v kterékoli jiné evropské metropoli.

Na město tak bohaté historií a památkami by byl týden málo, natož pouhé dva dny. Z toho, co se mi podařilo uvidět, projít, přečíst, vnímat smysly a vtisknout do paměti, složila jsem si pro sebe obraz, z něhož opět vyjmu to, co dokážu zformulovat.

Ještě v Praze u p. Růžičky jsem se vybavila praktickou mapou ve formě kroužkového zápisníku (vyd. Michelin et Cie 2002). Dalo se jí vytknout jediné, a sice vměstnání plánu berlínské MHD na formát A5 – to bylo pro mne již za hranicí čitelnosti.

V pátek už za šera jsem se vydala k Braniborské bráně. Osvětlená, se zářící kvadrigou na vrcholu působila impozantněji než za bílého dne. Byla dokončena roku 1791 C. G. Langhansem jako součást městského opevnění, rok 1962 pak znamenal ústup ze slávy. Na podzim r. 1989 jí projíždějí ověnčení trabanti a valí se davy na obě strany. V plné kráse byla obnovena letos a spolu s všudypřítomným medvědem a vyhlídkovou televizní věží je symbolem tohoto kdysi pruského města.

V její těsné blízkosti byl na pěší zóně ulice Unter den Linden, umístěn obrovský kopací míč z kovu a plastu, jakýsi putovní památník na mistrovství světa ve fotbale 2002. Uvnitř nebylo nic jiného než černý prostor, kde fanoušci přes den sledovali fotbalová utkání z obrazovek, a večery byly vyhrazeny kulturním událostem. Měla jsem štěstí, ten večer začínaly 14. berlínské pohádkové dny a v tomto neobvyklém prostředí mladá dvojice - herečka místní divadelní scény a učitel hudby – velmi působivě vyprávěla řecké a italské pohádky, jimž byl letošní festival zasvěcen. Bylo větrno, míč se jemně kolébal a zvuk větru rezonoval uvnitř koule, vytvářelo to tajemnou kulisu a nejen děti, ale i dospělí ani nedutali.

Tento pohádkový festival www.berliner-maerchentage.de probíhá v různých kulturních scénách v rozmanitých formách – čtení, happeningy, výstavy, divadelní a filmová představení, medailonky autorů, soutěže a jiné zábavné akce pro malé děti s rodiči. Na závěr jsme dostali brožurku s detailním programem včetně abecedního rejstříku míst konání akcí, kde jsem napočítala devadesát dvě knihovny. Předsevzala jsem si tedy, že navštívím během sobotního odpoledne alespoň některou. První pokus nevyšel. Stará knihovna - Alte Bibliothek - se měla nacházet podle mapy na Bebelově náměstí, které jsem však nalezla ve stavu připomínající kráter po právě spadlém tunguzském meteoritu. V budově, jejíž vchod v kruhovém portálu vypouklém směrem do nitra byl obtížně přístupný po zbytku chodníku, sídlila právnická fakulta a právě vybíhající student na můj dotaz pokrčil rameny a zamumlal cosi o knihovně právnické literatury. Nebudu ctěné čtenáře a čtenářky déle napínat, podle plánu na internetu je knihovna zřejmě v téže budově, přístupná však z ulice na druhé straně, a sice z čísla 11, Unter den Linden.

Náměstí Augusta Bebela se stalo dějištěm jedné z temných kapitol moderní německé historie. 10. května 1933 zde studenti zfanatizovaní národními socialisty spálili na 20 tisíc svazků knih, převážně židovských autorů. Po válce zde byl vybudován originální památník "Potopená knihovna" - v prostoru pod náměstím bylo do regálů umístěno na 20 tisíc knih viditelných skleněnou deskou v dlažbě. Bude tedy jistě zajímavé zajít na náměstí po nynější rekonstrukci.

Státní knihovnu jsem našla bez problému. Její fond je spravován ve dvou sídlech – v historické budově na ulici Unter den Linden a na Postupimském náměstí. Na dalších dvou místech je ještě oddělení časopisů a obrazový archív. Jádro sbírek tvoří knihovna knížete Bedřicha Viléma založená r. 1661. Budova na ulici Unter den Linden z r. 1914 patřila původně celá Akademii věd. Za 2. svět. války bylo okolo 3 milionů dokumentů převezeno do krakovské univerzity, odkud se do této budovy ve východní zóně vrátila jen část. Od sjednocení Německa jsou sbírky opět pod jednou správou.

V široké vstupní bráně mne zaujal velký panel, na němž jsem mohla sledovat multimediální dokument s funkcí hypertextu, sama si brouzdat a nacházet informace o knihovně, jejích službách a sbírkách, i o jednotlivých dokumentech včetně biografických údajů o autorech.

Berlíňané svou státní knihovnu nazývají něžně "Stabi" (vyslov "štábi"). Je vědeckou univerzální knihovnou s více než 10 milióny knih a časopisů, uchovává staré tisky, hudebniny, mapy a mikrofiše. Nabízí služby, které jsou u tak významné knihovny již standardní. Povšimla jsem si několika zajímavostí:

  • průkaz čtenáře s právem výpůjčky dostane osoba starší 18 let
  • roční nebo týdenní čtenářské průkazy a tzv. denní vstupné ve výši 0,50 EUR, ale OPAC http://stabikat.de je přístupný již v šatně
  • denní vstupné zahrnuje vstup do čítáren pro osobu starší 16ti let
  • při absenčních výpůjčkách musí mít občané EU bydliště v SRN
  • občané jiných států musí předložit platný pas, ohlášení na policii o pobytu a povolení k pobytu platné ještě 3 měsíce nebo potvrzení německé university o studiu
  • fondy volně přístupné slouží pouze prezenčně
  • přístup k internetu možný s alespoň týdenním průkazem
  • v budově na Postupimském náměstí najdeme oddělení dokumentů z tzv. východní Evropy www.osteuropa.staatsbibliothek-berlin.de – dokumenty jsou jednak v jazyku dané země, jednak v jiných jazycích o zemích východní Evropy, převážně z humanitních oborů, roční přírůstek činí cca 10 tisíc svazků, je odebíráno na 4 tis. časopisů
  • jsou poskytovány referátové služby.

Má další pouť vedla do ulice Breite str. 35, kde je dnes v Ribbeckově domě umístěna Městská knihovna (Berliner Stadtbibliothek). Spolu s knihovnou nazvanou Amerika-Gedenkbibliothek tvoří tzv. Zentral- und Landesbibliothek Berlin – ZLB. Součástí městské knihovny je Centrum pro berlínská studia. Jde o fond zaměřený na historii města, obsahuje novinové a časopisecké výstřižky, mapy a plány, historické pohlednice, dokumenty o osobnostech se vztahem k Berlínu, berlínské noviny od roku 1740. Fond je určen pouze k prezenčnímu studiu.

Aby toho nebylo málo, tak asi 100 veřejných knihoven a 10 pojízdných knihoven tvoří tzv. Svaz veřejných knihoven Berlína – VÖBB. Díky tomuto virtuálnímu komplexu má uživatel přístup k více než 8 miliónům dokumentů se všemi běžnými službami.

Vchod do Centra berlínských studií tvoří starobylý pozdně renesanční portál. Do městské knihovny ve vedlejším popisném čísle je vchod jinak originální. Stojíte před kovovou mříží tvořící síť plechových destiček, do nichž je vyraženo písmeno "a" ve všech možných abecedách. Pohledem pátráte, jak projít touto sítí, až objevíte nenápadnou kliku. Dveře jsou totiž součástí oné mříže, takže potřebujete jistou dávku informační gramotnosti, abyste se dostali dovnitř.

V hale vidím 12 počítačových terminálů volně k dispozici, sic plně obsazených, ale nápis nad nimi ("Bitte, Internet max. halbe Stunde nutzen") mi dává naději, že je-li nyní 17.15, stihnu snad vybrat poštu a odeslat pozdrav do Prahy. Je to trochu dobrodružné, na terminálu nacházím pouze Mozillu, s kterou běžně nepracuji, nastavení klávesnice je jiné a myš je nahrazena "trackballem" s dvěma tlačítky.

Nicméně stihla jsem do zavírací doby ještě "prolétnout" OPAC, a sice Register der Schlagwörter. Vlastenecky se zaměřuji na bohemika, nacházím 24 hesel pod "tschech". Pro zajímavost uvádím počet dokumentů na následující klíčová slova:
tschechisch – 234
Tschechische Republik – 203
Tschechoslowakei – 340
Tschechoslowakei/Benes Dekrete – 1
Tschechisch/Sprachkurs – 7
Tschechische Flüchtlinge – 5
Tschechische Einwandere – 1

Všimla jsem si také postrachu knihovníků, a sice půvabného překlepu "Tschecholslowakei". Ale to už jedna z knihovnic asi potřetí bere do ruky mikrofon a ohlašuje, že za pět minut knihovna zavírá a abychom ukončili veškeré práce.

Vycházím do ztemnělé ulice, je sobota večer. Z posbíraných letáčků se ještě dovídám, že pohádkovému festivalu předcházely 12. berlínsko-braniborské knižní týdny (19. 10.-9. 11. 2003), které pořádal svaz nakladatelů a knihkupců pod záštitou státních institucí. Konaly se různé výstavy a autorská čtení, nejen v Berlíně, ale i v dalších městech v této části Německa.

Berlín letos také hostil 69. mezinárodní oborovou konferenci - IFLA 2003 na téma: "Knihovna jako portál: média – informace – kultura".

Berlín již téměř pozbyl své schizofrenní podoby, jen na několika málo místech uhadujeme, kudy se vinula zeď, která rozdělila rodiny a svět na západní a východní část. Toto město je evropskou metropolí, kterou stojí za to navštívit, a pro knihovníky a fandy oboru je pravým rájem.

Další zajímavé odkazy:
www.science.berlin.de/5_info/inhalt/bibliotheken.htm
www.berlinonline.de/bibliotheken

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
KOTRLOVÁ, Jindřiška. Střípky z Berlína. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 1 [cit. 2019-10-22]. urn:nbn:cz:ik-11478. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11478

automaticky generované reklamy
registration login password