Když se v roce 2000 dostal do skupiny grantových programů VISK, vyhlašovaných každoročně Ministerstvem kultury ČR, také program VISK6 Memoriae Mundi Series Bohemica umožňující formou digitalizace záchranu ohrožených a zároveň nejcennějších dokumentů z fondů českých knihoven, otevřela se nabídka možností především pro muzejní knihovny. Protože kromě Národní knihovny jsou to právě tyto ústavy, jež systematicky a soustředěně vytvářejí sbírkové fondy historických dokumentů již od doby svého vzniku, což většinou představuje druhou polovinu 19. století.

Rovněž naše knihovna se do grantového programu VISK 6 zapojila již v počátcích jeho existence. Dnes můžeme bilancovat s dobrým pocitem, že za uplynulou dobu jsme dokázali do grantového programu úspěšně přihlásit a následně zpracovat přes dvě desítky rukopisných svazků, několik stovek rukopisných zlomků [1] a v poslední době také jednoho prvotisku. Všechny digitalizované objekty jsou součástí projektu Manuscriptorium, kde jsou zpřístupněny široké veřejnosti a zároveň samozřejmě jsou plně k dispozici našim čtenářům ve studovně knihovny Západočeského muzea v Plzni. Postupovali jsme podle plánu se seznamem dalších důležitých titulů rukopisů a připraven je podobný pro sekci prvotisků a starých tisků.

Zhruba v této situaci jsme se v roce 2005 začali zamýšlet nad blížícím se 130. výročím založení Západočeského muzea. Předpokládali jsme, že pracovníci knihovny se budou podílet na výstavách a dalších akcích, které budou k tomuto výročí pořádány. Také se od počátku počítalo s vydáním jubilejní publikace, v níž by byla nějakým způsobem shrnuta práce našeho muzea [2] a do níž by naši pracovníci rovněž přispěli. Přesto jsme však stále uvažovali o nějaké akci, která by byla vkladem naší knihovny k tomuto výročí. Zřejmé byly dva předpoklady – je nutné, aby šlo o prezentaci na síti a zároveň, aby akce byla schopna zaujmout co nejširší spektrum veřejnosti. A v neposlední řadě, jelikož se jednalo o výročí instituce spjaté od svého vzniku s Plzní, měla by ta spojitost být patrná i zde. Bylo nám jasné, že latinskými rukopisy [3] veřejnost neohromíme.

Pak šlo již jen o šťastnou souhru náhod, kdy byl vysloven ten spásný nápad – mapy Plzně. Ano, představit veřejnosti sbírku, přesněji prozatím část sbírky, rukopisných i tištěných map Plzně a Plzeňska se nám jevil jako nápad vhodný k tomu, abychom jím přispěli k oslavě slavného výročí. A začala běžná rutinní práce – průzkum sbírky, třídění, rozhodování a vybírání, příprava a zpracovávání grantových projektů. Při podávání prvního jsme měli obavy z rozhodnutí grantové komise. Jak se zachová, vždyť dosud se řešily jen rukopisy a nyní přicházíme s materiálem, byť částečně rukopisným, ale přece hodnotově rozdílným. Grantová komise však náš záměr uznala a projekt doporučila k řešení.

Kromě všech přípravných prací a následných úkonů spojených s popisem a podrobným zpracováním jednotlivých map nás trochu zaskočila náročnost restaurátorských zásahů. Drobné opravy natržených míst, čištění skvrn různého druhu i srovnání letitých nepatřičných záhybů představovaly výrazné časové zdržení v předpokládaném plánu.

Podstatně nám v této situaci pomohla mimořádná finanční pomoc odboru kultury krajského úřadu Plzeňského kraje, který nám z rozhodnutí jejího představitele Mgr. Martina Baxy přidělil zvláštní dotaci na pokračování našeho projektu. To nám umožnilo realizovat další sérii map, které byly po dokončení akce samozřejmě zahrnuty do digitální knihovny Manuscriptorium.

Tak jsme na podzim roku začali připravovat webovou prezentaci našeho projektu. Toto byla práce především pro našeho správce sítě pana Tomáše Hejduka. On připravil webovou prezentaci našich digitalizovaných map a naší starostí bylo jen doplnit a opravit správné popisy a signatury. Po všech korekcích jsme mohli slavnostně 15. prosince 2008 zprovoznit webové stránky Plzeň a Plzeňsko na starých mapách, které veřejnosti umožňují prohlížet prozatím 30 digitalizovaných rukopisných i tištěných map.

Již krátce po zveřejnění jsme zaznamenali celou řadu pozitivních ohlasů, nejen od kolegů z knihoven, ale i řad uživatelů. Máme připraveny další projekty, jimiž chceme naší prezentaci rozšiřovat a zkvalitňovat. Rádi bychom tyto staré mapy provázali s aktuálním zaměřením, spojili významné památky se starým označením, doplnili popisné údaje o základní literaturu. Vedle grantové komise, kam směřují naše další projekty, se chceme obrátit i na město Plzeň, které rovněž svými prostředky podporuje různé kulturní aktivity.

Doufáme, že naše digitální knihovna je jen malým počátkem, který se brzy rozvine do bohatého informačního pramenu. Sbírky muzeí jsou nepřeberným zdrojem, jehož zpřístupnění by mělo být základní snahou všech tzv. paměťových institucí.