Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb

Čas nutný k přečtení
13 minut
Již přečteno

Standard veřejných knihovnických a informačních služeb

1 comments
Autoři: 

1. Úvodem

O možnosti standardizovat veřejné knihovnické a informační služby (dále jen VKIS) se v oblasti veřejných knihoven diskutuje již delší čas, zejména s vazbou na iniciativu vlády zpracovat standardy vybraných veřejných služeb. Na podzim roku 2001 zahájil odbor knihovnictví Národní knihovny ČR přípravu na zpracování standardu VKIS. Součástí této přípravy byla také zjištění, jaké standardy knihovnických služeb jsou používány v zahraničí. Průzkum zahraniční praxe ukázal velkou různorodost a odlišnost přístupů, které vyplývají z rozdílného ekonomické a politického vývoje i dosažené úrovně rozvoje knihoven v jednotlivých zemích. Dalším krokem byla podrobná analýza a zobecnění statistických dat a dalších informací, které podrobně charakterizují současný stav a úroveň poskytování VKIS v České republice. Protože dosavadní statistika knihoven zatím neumožňuje analyzovat data podle velikostních kategorií knihoven, respektive obcí, byl iniciován průzkum, který proběhl v průběhu května 2002. Prostřednictvím konference REGION byly osloveny krajské knihovny a knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí. Celkem se podařilo získat údaje z 2283 knihoven. Výsledky průzkumu http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Informacni_materialy.htm byly prezentovány na konference Knihovny současnosti 2002 a na jejich základě byl zpracován návrh na základní standardizované parametry VKIS. V prosinci 2002 uspořádala Národní knihovna na toto téma diskusní seminář za účasti pracovníků Ministerstva vnitra a tehdejšího ÚVIS. Navržené minimální parametry VKIS byly využity i při přípravě stávající novely knihovního zákona.

Po delším období příprav zpracovalo Ministerstvo kultury věcný záměr zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Na zpracování věcného záměry novely spolupracovala skupina členů Ústřední knihovnické rady ve složení: Zdena Riedlová, Šárka Kašpárková, Libuše Nivnická, Jan Pěta, Vít Richter a dále Ladislava Zemánková z Národní knihovny. Navrhovaná právní úprava je zpracována na základě usnesení vlády ze dne 20. února 2002 č. 164 k návrhu věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb. Předpokládá se, že navrhovaný zákon by mohl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Poskytování VKIS je vymezeno knihovním zákonem, který upravuje systém knihoven, jejich evidenci, podporu a některá práva a povinnosti související s nakládáním s knihovním fondem. Režimu tohoto zákona podléhají pouze ta zařízení poskytující VKIS, která nejsou provozována na základě živnostenského oprávnění a jsou zapsána v evidenci Ministerstva kultury. Knihovní zákon věnuje zvláštní ustanovení službám (§ 4), které knihovny poskytují. Následující VKIS uvedené v § 4 odst. 1 je knihovna povinna poskytovat bezplatně:

  1. půjčování (zpřístupňování) knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny a poskytování meziknihovních služeb,
  2. poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
  3. zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
  4. umožnění přístupu k vnějším informačním zdrojům, ke kterým má knihovna bezplatný přístup, pomocí internetu.

Další služby uvedené v § 4 odst. 2 a 3 jsou charakterizovány příkladným výčtem, přičemž knihovny mohou podle situace poskytovat další služby, za jejichž poskytování jsou oprávněny požadovat úhradu skutečně vynaložených nákladů. Povinností provozovatele knihovny je též zpracování knihovního řádu, který podrobně specifikuje podmínky poskytování VKIS. Zvlášť je zdůrazněno, že VKIS se poskytují na základě rovného principu všem bez rozdílu.

Jedním z podstatných rysů knihovního zákona je, že provozování knihovny a tedy též poskytování VKIS je dobrovolné, tzn. že není stanovena povinnost zřizovat pro určité území knihovnu nebo zajišťovat poskytování VKIS občanům. Nejsou také stanoveny žádné kvantitativní a kvalitativní parametry nabízených služeb, které by garantovaly jejich časovou a místní dostupnost v určité kvalitě.

Pro poskytování VKIS a jejich dostupnost je rozhodující, zda se současní provozovatelé knihoven nechají zapsat do evidence knihoven a zaváží se tak k poskytování VKIS v režimu knihovního zákona. Termín pro zápis knihoven do evidence knihoven, kterou vede Ministerstvo kultury, stanovil knihovní zákon do 31. 12. 2002. Podle současných údajů z evidence knihoven bylo zjištěno, že do evidence knihoven bylo ke dni 22. 5. 2003 zapsáno 3999 knihoven, které zřizují obce. Podle statistiky rezortu kultury však bylo v roce 2001 vykázáno 6081 knihoven zřizovaných obcemi. Z uvedeného vyplývá, že v průběhu let 2002-2003 se pouze 65 % statisticky vykázaných knihoven zaevidovalo dle knihovního zákona. Nelze proto vyloučit situaci, kdy řada občanů nebude mít zajištěn rovný přístup k VKIS.

2. Předmět a cíl navrhované úpravy

Navrhovaná právní úprava vymezuje některé kvantitativní a kvalitativní parametry VKIS v rozsahu § 4 odst. 1 knihovního zákona tak, aby tyto služby byly poskytované za standardizovaných podmínek a byly dostupné občanům na území celé České republiky (dále jen "standardizované VKIS").

2.1 Předmětem právní úpravy je stanovení:

  • standardu dostupnosti a kvality VKIS, tj. vymezení těchto služeb věcně, kvantitativně, kvalitativně, místně a časově,
  • poskytovatelů standardizovaných VKIS,
  • garantů za poskytování standardizovaných VKIS,
  • způsobu podávání informací o plnění standardů VKIS,
  • způsobu kontroly poskytování standardizovaných VKIS,
  • postihu za porušení povinností podle navrhované úpravy.

2.2 Cílem navrhované právní úpravy je:

  1. zajistit dostupnost a kvalitu standardizovaných VKIS v rozsahu § 4 odst. 1 knihovního zákona prostřednictvím základních knihoven s univerzálním knihovním fondem (viz § 12 odst. 1 a § 11 odst. 4 knihovního zákona ) pro občany na celém území státu,
  2. stanovit kvantitativní a kvalitativní parametry poskytování VKIS v závislosti na počtu obyvatel obce.

Navrhovaná právní úprava se nezabývá standardizací VKIS, které poskytují jiné knihovny než základní knihovny s univerzálním knihovním fondem zřizované obcemi a krajské knihovny, pokud plní v místě sídla též funkce základní knihovny. Důvodem je skutečnost, že knihovnické a informační služby těchto ostatních knihoven jsou výrazně specializovány a jsou primárně určeny omezenému okruhu uživatelů (např. vysokoškolským studentům, uživatelům z oblasti výzkumu a vývoje apod.). Z hlediska jejich celkové koncepce mají pouze doplňkový charakter a není účelné je standardizovat.

3. Vymezení standardu dostupnosti a kvality VKIS

Standard dostupnosti a kvality VKIS je vymezen pomocí následujících parametrů:

3.1 Provozní doba knihovny
Parametr: počet provozních hodin pro veřejnost

3.2 Personální zajištění provozu knihovny
Parametr: zajištění provozu knihovny osobou s kvalifikací podle katalogu prací; údaj uvedený u tohoto parametru v následující tabulce se odvozuje od pracovní doby v rozsahu 40 hod. týdně

3.3 Objem doplňování knihovního fondu
Parametr: počet knihovních jednotek doplněných do knihovního fondu za jeden kalendářní rok

3.4 Počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu
Parametr: počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu

3.5 Studijní místa pro uživatele knihovny
Parametr: počet studijních míst, popřípadě provozování specializované studovny ve vyšších velikostních kategoriích obcí.

Parametr 3.1 určuje časovou dostupnost VKIS, parametry 3.2 – 3.5 charakterizují kvalitativní dostupnost. Místní dostupnost je zaručena tak, že všem poskytovatelům standardizovaných VKIS bude uložena povinnost tyto služby zajistit.

Podmínky, za kterých jsou poskytovány standardizované VKIS, jsou diferencovány pro knihovny působící v různých velikostních kategoriích obcí a měst. Jako základní kritérium byl zvolen počet obyvatel v obci, od kterého se přirozeně odvíjí rozsah a podmínky poskytovaných standardizovaných VKIS.

Kategorie počtu obyvatel v obcích a standard dostupnosti a kvality poskytování VKIS jsou navrženy v tomto rozpětí:


Počet obyvatel obce Provozní doba knihovny - počet hodin za týden Personální zajištění provozu knihovny Objem doplňování knihovního fondu – přírůstek počtu knihovních jednotek za rok Počet veřejně přístupných stanic připojených k internetu Počet studijních míst pro uživatele knihovny
1-500 2 0,07 25 1 1
501-1000 5 0,2 65 1 2
1001-3000 11 0,5 180 2 4
3001-5000 20 1 500 3 6
5001-10000 22 2 800 5 8
10001-20000 35 6 2500 10 12
20001-40000 40 13 4000 15 20
více než 4000 53 40 8000 20 40

Všechny kvantitativní údaje, kterými jsou vymezeny jednotlivé podmínky poskytování standardizovaných VKIS, jsou stanoveny jako minimální úroveň.

Standardizované VKIS budou poskytovány tak, aby je mohli s přihlédnutím k technické možnosti řešení ve vztahu k charakteru objektu v maximální možné míře využívat občané se zdravotním postižením (bezbariérový přístup, internet a knihovní fondy pro nevidomé a slabozraké atd.).

Zákon zohlední případy, kdy z objektivních vážných příčin nelze poskytování VKIS v rozsahu a kvalitě stanovené standardem dočasně zajistit (např. stěhování knihovny nebo její rekonstrukce, živelná pohroma apod.). Současně bude navrženo nejméně dvouleté odkladné období pro splnění stanovených parametrů.

4. Vymezení poskytovatelů standardizovaných VKIS

Minimální dostupnost a kvalita standardizovaných VKIS bude zajištěna určením jejich poskytovatelů, tj. obcí a provozovatelů krajských knihoven, pokud v místě svého sídla zároveň plní i funkci základní knihovny. Poskytovatelé standardizovaných VKIS nebudou uvedeni jmenovitě.

Poskytovatelé mohou standardizované VKIS zajistit:

  1. provozováním vlastní knihovny, ať už formou zřízení právnické osoby, která bude provozovatelem knihovny ve smyslu § 2 písm. i) knihovního zákona, nebo formou provozování knihovny jako organizační složky obce,
  2. ve spolupráci s jinými obcemi (svazkem obcí),
  3. ve spolupráci s krajskou knihovnou, nebo
  4. jiným způsobem, například provozováním nebo pronájmem mobilní knihovny.

Povinnost provozovat vlastní knihovnu má obec, která má více než 500 obyvatel. Povinnost zřídit specializovanou studovnu se sbírkou zvukových, zvukově obrazových a multimediálních dokumentů má obec, která má více než 10 000 obyvatel, a provozovatel krajské knihovny, která v místě svého sídla plní funkci základní knihovny.

V případě zajištění standardizovaných VKIS ve spolupráci s jinými obcemi nebo s krajskou knihovnou zabezpečují poskytovatelé výdaje na zajištění těchto služeb poměrně podle počtu obyvatel majících bydliště v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi nimi k jiné dohodě. Smlouva o společném zajištění standardizovaných VKIS musí mít písemnou formu. V případě, že služby jsou zajištěny v kooperaci několika subjektů podle výše uvedených písmen b) nebo c), platí pro ně standard v kategorii, která odpovídá součtu obyvatel všech zúčastněných obcí.

5. Určení garantů standardizovaných VKIS

Garanty dostupnosti a kvality standardizovaných VKIS jsou kraje. Zajištění dostupnosti a kvality VKIS na území celé ČR úzce souvisí s výkonem regionálních funkcí knihoven, kdy cílem je mj. vyrovnat rozdíly v poskytování VKIS obyvatelům měst a malých obcí. Teprve na základě účelné dělby práce a koordinace odborných činností knihoven mohou být vytvořeny kvalitní podmínky pro fungování základních knihoven zřizovaných či provozovaných obcemi. Vzhledem k tomu, že od roku 2004 bude výkon regionálních funkcí financován převážně z rozpočtů krajů, kraje budou moci ovlivňovat dostupnost a kvalitu standardizovaných VKIS na vlastním území. Bude jim uložena povinnost průběžně plnění dostupnosti a kvality VKIS kontrolovat.

6. Podávání informací o plnění standardu, kontrola a sankce

Informace o plnění standardu vycházejí ze statistického šetření a jsou vykazovány ve statistickém výkazu pro veřejné knihovny ve formuláři KULT-V-12.01. Z tohoto důvodu není potřeba přikročit k úpravě statistického výkazu. Nově stanovenou podmínkou bude, aby vybrané údaje ze statistického výkazu byly zveřejněny prostřednictvím internetu. Zpracování a zveřejnění informace o plnění standardu bude povinností garanta (tzn. kraje).

Navrhuje se doplnění knihovního zákona o ustanovení, které umožní Ministerstvu kultury uložit poskytovateli sankci za neplnění povinnosti zajišťovat standardizované VKIS až do výše 50 tis. Kč, a to i opakovaně.

Navrhuje se doplnění knihovního zákona o ustanovení, které umožní Ministerstvu kultury uložit garantovi sankci za neplnění povinnosti kontrolovat poskytování standardizovaných VKIS a neplnění povinnosti zveřejnit informaci o plnění standardu až do výše 50 tis. Kč, a to i opakovaně.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad

Navrhovaná právní úprava nezavádí v oblasti knihovnických a informačních služeb nové služby, pouze stanoví standardizovaný rámec pro činnosti knihovnami již vykonávané. Většina nákladů spojených s uplatněním standardu při poskytování VKIS bude hrazena z rozpočtů obcí a krajů (zejména parametry uvedené pod body 3.1, 3.2, 3.5).

Pokud zůstane zachována alespoň výše dosavadních příspěvků z rozpočtů územních samosprávných celků na provoz a činnost knihoven a tyto příspěvky budou valorizovány, nepředpokládá se, že by s uplatněním standardu došlo k výraznému finančnímu dopadu na rozpočty obcí a krajů. Pouze v těch případech, kde obce činnost svých knihoven v posledním období podstatně omezily nebo knihovnu zrušily a finanční prostředky určené na tuto oblast převedly na jiné aktivity, bude mít uplatnění standardu VKIS v praxi za důsledek větší nároky na rozpočet obce.

Významným finančním zdrojem pro zajištění standardizovaných VKIS (v rozsahu uvedených parametrů) budou peněžní prostředky převedené s účinností od r. 2004 z programu Podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven do rozpočtů krajů. Za další zdroj financování standardu VKIS lze považovat i prostředky z programu rozvoje územního obvodu kraje (§ 9 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje).

Navržená standardizace VKIS je v souladu se stávajícími programy podpory knihoven. V současné době Ministerstvo kultury poskytuje dotace na základě ustanovení § 15 knihovního zákona a nařízení vlády č. 288/2002 Sb. na některé činnosti – zejména jde o zavádění nových technologií v oblasti zajištění VKIS, propojení knihoven v síti, doplňování knihovního fondu a zpřístupňování knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením. Finanční prostředky, které byly Ministerstvem kultury nárokovány, a které vláda schválila řadou dokumentů,[1] však ve skutečnosti nebyly nikdy na programy pro knihovny vynaloženy. Například pro rok 2003 byly na zavádění nových technologií a propojení knihoven v síti požadovány finanční prostředky ve výši 110 tis. Kč, v programu Veřejné informační služby knihoven však bylo rozděleno pouze 21.903 tis. Kč. Finanční prostředky na doplnění knihovního fondu – např. program Česká knihovna – byly oproti skutečnosti roku 2000 sníženy o polovinu (z 3.600 tis. Kč na 1.800 tis. Kč v roce 2003). V oblasti zpřístupnění knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením je v současnosti dotován pouze nákup fondu a zpřístupnění internetu pro nevidomé a slabozraké, ovšem nařízení vlády č. 288/2002 Sb. předpokládá dále vyhlášení nového programu na poskytování dotací na nákup a instalaci technických zařízení pro občany se zdravotním postižením, umožňujících přístup do knihovny.

Ve vztahu ke státnímu rozpočtu se proto navrhuje navýšení rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury o 25.000 tis. Kč na programy pro knihovny (specifikované zejména v § 7, 8, 10 a 12 nařízení vlády č. 288/2002 Sb.), které jsou zaměřeny na dosažení minimální žádoucí úrovně stanovené parametry, příp. dalšího rozvoje VKIS (zejm. u parametrů uvedených pod body 2.3 a 2.4):

  • zavádění nových technologií v oblasti zajištění VKIS – 6000 tis. Kč,
  • podpora propojení knihoven v síti - 5000 tis. Kč,
  • doplnění knihovního fondu – 2000 tis. Kč,
  • zpřístupnění knihovních fondů pro občany se zdravotním postižením – 12 000 tis. Kč.

Výše požadovaných částek se opírá o data statistických šetření a údaje zjištěné pravidelnými průzkumy a vychází z reálných potřeb. Pouze v případě dotací na nákup a instalaci technických zařízení pro občany se zdravotním postižením umožňujících přístup do knihovny se jedná o skutečně nový požadavek na státní rozpočet.

8. Otázky na závěr

Stanovení povinnosti obcí při zajištění dostupnosti VKIS zásadním způsobem mění pojetí stávajícího knihovního zákona a do určité míry se vrací k některým myšlenkám zákona z roku 1919. Na rozdíl od zákon o knihovnách obecních z roku 1919 však již není požadováno zřízení knihovny v každé obci, ale otevírá se možnost provozovat knihovnu ve spolupráci s jinou obcí nebo zajistit dostupnost VKIS jiným způsobem. Současně je stanoven limit počtu obyvatel obce (500 obyvatel a více), kdy by již měla být provozována knihovna. Standardizace VKIS může výrazně přispět k jejich zkvalitnění i větší dostupnosti, ale může vyvolat i některé protichůdné reakce. Například stanovení minimálních parametrů může některé obce iniciovat k redukci výdajů na knihovnu právě na úroveň minimálního standardu. Také jednotlivé parametry mohou dobře fungujícím knihovnám připadat směšně nízké, zatímco pro některé knihovny se mohou stát nepřekonatelnou bariérou.

V první polovině června 2003 proběhne k návrhu věcného záměru novely meziresortní připomínkové řízení a do konce června musí být návrh předložen vládě. V nejbližším období je nezbytné, aby knihovny velmi pečlivě prověřily stanovené parametry a posoudily jejich reálnost. Připomínky k návrhu je možno zaslat nejpozději do 13. června 2003 na adresu vit.richter@nkp.cz.

Příspěvek byl zpracován na základě podkladu Ministerstva kultury ČR.



Poznámka:
Např. usnesení vlády ze dne 31. 5. 1999 č. 525 k návrhu státní informační politiky, usnesení vlády ze dne 10. dubna 2000 č. 351 o Koncepci státní informační politiky ve vzdělávání, usnesení vlády ze dne 31. května 2000 č. 527 o Akčním plánu realizace státní informační politiky pro období do konce roku 2002 a usnesení vlády ze dne 12. září 2001 č. 904 k aktualizaci Plánu II. etapy Realizace státní informační politiky ve vzdělávání.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
RICHTER, Vít. Standard veřejných knihovnických a informačních služeb. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 6 [cit. 2019-04-23]. urn:nbn:cz:ik-11357. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11357

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

Článek a celé zpracování je velmi zdařilý,vychází z praxe a již nabytých zkušeností. Návrh novely Knihovního zákona obsahuje potřeby veřejných knihoven a je třeba tyto potřeby ověřené odborníky v knihovnické praxi zákonně ošetřit.