Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Souborný katalog: reálný, či virtuální?

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Souborný katalog: reálný, či virtuální?

2 comments

Článek Gabriely Krčmařové a Ilony Trtíkové uveřejněný ve dvou částech v prosincovém a lednovém čísle Ikara CASLIN - Souborný katalog ČR na konferenci v Tallinnu obsahuje řadu nepravdivých tvrzení o konkrétních rozhodnutích a stylu řízení v Národní knihovně ČR i mnoho přinejmenším nepřesností v oblasti věcné. Článek je zřetelně osobním a osobně motivovaným stanoviskem autorky, která již řadu měsíců v Národní knihovně nepracuje, proto se k němu jako k takovému nehodláme (tj. tolikrát v článku zmiňované "vedení NK") vyjadřovat. Co se správnosti volby programové platformy pro souborný katalog týče, domníváme se, že nejlepší a zcela věcnou odpovědí bude příspěvek o fungujícím souborném katalogu pod ALEPH, který bychom rádi zveřejnili v časopise Ikaros v nejbližších měsících, ale samozřejmě a především reálné zprovoznění souborného katalogu pod ALEPH (s využitím dávkových komponent CUBUS). Verdikt o tom, zda rozhodnutí o změně programové platformy bylo či nebylo správné, nemůže po porovnání fungovaní souborného katalogu pod CUBUS a pod ALEPH koneckonců vynést nikdo jiný, než jeho uživatelé.

Jiné je to se závěrem uvedeného článku G. Krčmařové, kde opět nastoluje dnes už téměř věčné dilema "reálný či virtuální?": tady jde o otázku pro uživatelskou komunitu podstatnou, proto je naše okamžitá a zřetelná reakce určitě na místě. Cituji: "Neexistují žádné signály, že by se ve světě přestaly používat reálné souborné katalogy. Dokonce ani v těch zemích, jejichž informační technologie jsou na vysokém stupni vývoje a budování virtuálních souborných katalogů je pro ně relativně snadnou záležitostí. Reálné souborné katalogy jsou jedinečným nástrojem z hlediska poskytování služeb s přidanou hodnotou, které od nich uživatelé i knihovníci očekávají. Virtuální souborné katalogy některé jejich funkce (především lokační) vhodně doplňují. Národní knihovna ČR nepřistoupila k budování virtuálního souborného katalogu, tj. Jednotné informační brány, jako k doplňkové službě pro uživatele, ale jako k preferované formě souborného katalogu, důkazem toho je rozhodnutí zastavit vývoj systému CUBUS jako systému reálného souborného katalogu. Tím de facto omezila schopnost souborného katalogu rovnocenně sloužit všem uživatelům a především knihovnám s různými knihovnickými systémy." Podle toho tedy Národní knihovna údajně už nehodlá dále podporovat rozvoj reálného souborného katalogu a chce ho nahradit katalogem virtuálním.

Na téže konferenci v Tallinnu (kde mimochodem příspěvek G. Krčmařové odezněl zcela bez částí kritizujících omezené možnosti systému ALEPH a manažerské postupy v NK ČR) prezentovala Bohdana Stoklasová ve svém příspěvku stanovisko Národní knihovny ke vztahu reálných a virtuálních katalogů. Rozhodně se zde nejedná o konfrontaci obou variant nebo dokonce o snahu nahradit jednu variantu variantou druhou. Naopak, hovoří se zde o spolupráci a účelném doplňování obou variant.

Stejné stanovisko bylo v loňském roce představeno i na všech významných domácích konferencích: INFORUM 2002 (ve formátu DOC), RUFIS a Knihovny současnosti (ve formátu DOC)

Z obou autorek určitě G. Krčmařová byla na všech uvedených konferencích přítomna, proto je překvapivé, že dochází k uvedeným závěrům. Svědčí to o její tendenci velmi subjektivně interpretovat určité objektivní skutečnosti a vidět konfrontaci i tam, kde se naopak nabízí spolupráce.

Zřetelně zopakuje Národní knihovna své stanovisko opět např. v právě chystaném novém čísle časopisu Národní knihovna.

Národní knihovna podává v rámci programu VISK žádost o grant na budování jak fyzického, tak virtuálního souborného katalogu. Strategie dalšího rozvoje v této oblasti se opírá o stále neměnné stanovisko ke vztahu obou variant. Úspěšné zahájení projektu Jednotná informační brána CASLIN (JIB) bylo možné díky výsledkům dosaženým v předcházejících letech pod hlavičkou projektu CASLIN; JIB je jedním z jeho logických vyústění a pokračování, což je deklarováno hned na úvodní obrazovce JIB: "Jednotná informační brána CASLIN umožňuje jednotný a snadný přístup k různým informačním zdrojům včetně plných textů dokumentů. V rámci Jednotné informační brány byly využity a zhodnoceny výsledky projektu CASLIN (především standardizace, automatizace velkých českých a slovenských knihoven a položení základů sítě knihoven)."

Tato nová skutečnost - souběžná existence JIB, která je mj. i virtuálním souborným katalogem, a fyzického souborného katalogu, vyvolává logicky otázky typu: Je lepší fyzický souborný katalog, nebo JIB jako virtuální souborný katalog? Potřebujeme JIB, když už máme fyzický souborný katalog? Nebo naopak: Budeme po plném zprovoznění JIB ještě potřebovat fyzický souborný katalog?

Především je třeba podtrhnout, že v případě JIB a Souborného katalogu ČR nejde o konkurenci či dokonce o snahu vytlačit jedno druhým: Naopak – žádoucím cílem je jejich vzájemné doplňování, proto je na místě a potřebné usilovat o dobré fungování obou systémů. Je jisté, že JIB je vedle mnoha svých dalších funkcí i virtuálním souborným katalogem. Ideálem je návaznost na dobře fungující fyzický národní souborný katalog a další souborné katalogy, včetně zahraničních a mezinárodních. Na jedné straně nabízí JIB více možností než fyzický národní souborný katalog, na druhé straně jsou některé jeho možnosti omezené. V rovině zdrojů umožňuje JIB ve srovnání se Souborným katalogem ČR více díky přímé integraci zahraničních zdrojů a přidaných služeb. Velmi snadno byl vytvořen například česko-slovenský virtuální souborný katalog. Realizace česko-slovenského souborného katalogu v původně plánované fyzické podobě by již dnes po rozdělení obou států nebyla reálná. Méně naopak nabízí virtuální souborný katalog proto, že vzhledem k širokému záběru JIB není jejím cílem kompletní integrace jednotlivých malých českých knihoven, které mohou být naopak v úplnosti zahrnuty v Souborném katalogu ČR. JIB nabídne možnost paralelního vyhledávání a lokalizace dokumentů v českých i zahraničních knihovnách až na úroveň aktuálního stavu knihovních jednotek. Katalogizátoři budou moci stahovat záznamy poté, co si jednorázově či nastálo zvolí jim odpovídající knihovnu či knihovny, včetně knihoven zahraničních – např. Kongresové knihovny a dalších. Jedna instituce může mít pro svá různá pracoviště několik předvolených profilů (pořadí institucí) pro stahování záznamů. Bude i možnost volby mezi formáty (UNIMARC nebo MARC 21), což usnadní našim knihovnám jak využívání zahraničních zdrojů, tak přechod od formátu UNIMARC na formát MARC 21. Na druhé straně JIB neumožňuje a nebude umožňovat on-line katalogizaci do společné báze, neboť právě podstatnou vlastností virtuálního souborného katalogu je, že se nezakládá na společné fyzické bázi bibliografických záznamů. Dále JIB umožňuje pouze základní, tj. velmi jednoduché vyhledávání. Přesnost vyhledávání ve virtuálním katalogu je zpravidla nižší než v katalogu fyzickém.

Po převedení fyzického souborného katalogu pod ALEPH budou mít české knihovny k dispozici fyzický i virtuální katalog ve vzájemně velmi dobře korespondujícím programovém vybavení. Je na nás, jak této výhody dokážeme využít. Dobré programové zajištění totiž ještě zdaleka není zárukou úspěšné implementace a hojného využívání souborného katalogu. V oblasti budování i využívání souborného katalogu je třeba pečlivě zvažovat otázky strategicko-koncepční (včetně účelného doplňování virtuálního a fyzického modelu), dále je třeba v jednotlivých knihovnách přehodnotit a mnohde dosti zásadně změnit organizaci pracovních postupů tak, aby do nich bylo budování i využívání souborného katalogu účelně integrováno. Dlouho se zdálo, že hlavní překážkou jsou nedostatečné technické nástroje pro kooperaci v rámci souborného katalogu. Současně s tím, jak se technické nástroje postupně zdokonalují a jsou dostupnější, se však stále zřetelněji ukazuje, že management českých knihoven se bude muset utkat s překážkou daleko těžší, a tou je přirozená lidská rezistence proti jakýmkoli změnám.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
BALÍK, Vojtěch. Souborný katalog: reálný, či virtuální?. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 2 [cit. 2019-12-14]. urn:nbn:cz:ik-11216. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11216

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Zdravim,

uplne uzavreni soucasneho SK Caslin me rovnez prekvapilo. Podle predchozich clanku (G.K.) a zdurazneni nutnosti mit otevreny SK 24 hodin denne bych cekal spise opak. Anebo docasny provoz na zaloznim serveru.

Je pravda, ze SK Caslin se pripravuje na prechod do systemu Aleph. Zatim probiha v Cubusu od cervence 2002 (!) opetovne sebrani dat a priprava na import, protoze se pri analyze stavu SK na jare 2002 ukazalo vzhledem k tehdejsi kvalite dat, ze takovyto import je vice nez zadouci (tedy nikoliv z duvodu prechodu na jiny system). Vlastni import byl zahajen koncem ledna 2003.

Tim spise se ale nase knihovna tesi na zpristupneni SK v Alephu. Konecne budeme moci pouzivat to, co dosud nebylo mozne - z39.50 pro vyhledavani i stahovani zaznamu, overena autoritni zahlavi aj.

Vzhledem ke zkusenosti s Alephem v nasi knihovne vime, ze plany se budou darit v novem SK realizovat rychleji a ze budou data konecne stejne stabilne pristupna jako po dlouhou dobu serialy v bazi KZP.

M. Vojnar

Minulý týden byla do el. konference KNIHOVNA rozeslána zpráva:
"Datum odeslání:Mon, 27 Jan 2003 14:09:31 +0100
Od: Dana Vyoralkova

Souborny katalog CR je docasne uzavren a databaze vyprazdnena. Z duvodu
prechodu do systemu Aleph budou zaznamy importovany znova.
Provoz bude obnoven behem jednoho mesice.
oddeleni soubornych katalogu NK CR"
Obdobné sdělení si lze přečíst při přihlášení do soubornáho katalogu knih a spec. dokumentů:

Ponechám stranou, že kolegyně Vyorálková opomíjí, že se uzavření netýká celého souborného katalogu ČR, ale jen knih (a spec. druhů dokumentů), souborný katalog ČR - zahraniční periodika je v provozu.

Zarážející je, že NAJEDNOU Národní knihovna souborný katalog knih, který je od 1. 1. 2000 zpřístupňován aplikací v systému Oracle prostě UZAVŘE kvůli přechodu na jiný systém (Aleph) a knihovny, knihovníci i čtenáři mají prostě smůlu. (Nevím, zda bylo předem zveřejněno nějaké "varování", které mně uniklo.) Podobný přechod se přece dá udělat tak, že nový systém se připraví na novém stroji a až je vše naimportováno, pak se provede jen přesměrování odkazu. Pokud na to Národní knihovně nestačí hardware, tak proč s touto změnou nepočká do července a srpna, kdy je menší počet přístupů do souborného katalogu??
Nevím, jak se s touto měsíční odstávkou vyrovnávají knihovny, které využívají možnosti editace vlastních záznamů a katalogizace v bázi souborného katalogu, resp. přebírání záznamů z jiných knihoven. Naše knihovna není tak progresívní - a teď vidím, že "naštěstí".

Tedy podle mého názoru je pro uživatele nejlepší souborný katalog "spolehlivě fungující". Jaké jsou názory dalších čtenářů?