Současný rozvoj elektronické komunikace informací a elektronického publikování vědeckých a odborných poznatků zasahuje stále více do oblasti informační vědy a knihovnictví (LIS) a také do činností dalších institucí a osob, které se účastní procesu vydávání časopisů a knih. Jedná se především o vydavatele, editory, vědecko-výzkumné pracovníky, resp. autory, kteří vystupují v roli samotných účastníků procesu publikování, ale rovněž se podílejí na vzniku konečného zveřejněného dokumentu, který je pak k dispozici knihovníkům, informačním pracovníkům, uživatelům a čtenářům. Výsledkem elektronického publikování dokumentů je na jedné straně zvyšující se rychlost rozptylu a pronikání jednotlivých informací v rámci komunikačního procesu, na druhé straně podstatně snadnější dosažitelnost obsahu. Pod vlivem elektronického publikování zákonitě dochází i ke změnám v distribuci (či elektronické distribuci) dokumentu mezi účastníky celého komunikačního řetězce, tj. v počáteční autorské, redakční a preprintové fázi až po fázi závěrečného doručování hotových dokumentů za účasti komerčních služeb typu „document delivery“.

V poslední době je pro zabezpečení badatelských a publikačních potřeb v knihovnicko-informační i individuální informační praxi prokazatelný zcela zřetelný vzestup odděleného vyžadování a pak i dodávání jednotlivých časopiseckých článků či částí publikací cestou jak meziknihovní výpůjční služby (MVS) či dokonce mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS), tak „document delivery service“ (DDS).

Moderní informační společnost je charakterizována neustálým nárůstem nových informací a vědeckých poznatků. Jejich zpracování, zprostředkování a především přímé zpřístupnění uživatelům je jednou z hlavních náplní většiny knihovnicko-informačních institucí na celém světě. Všechny požadavky uživatelů nemohly být nikdy v minulosti uspokojeny pouze z vlastních knihovních zdrojů, a proto vznikly dokumentové dodavatelské služby, jejichž vývoj lze sledovat až do středověku.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem se budeme v novém seriálu zabývat problematikou služeb dodávání dokumentů. V rámci jednotlivých článků bude pojednáno o vývoji daného typu služeb od tradičních metod užití knihovních zdrojů, až k samotnému zrodu a principům DDS a EDD. Nedílnou součástí seriálu bude pojednání o terminologických aspektech „dodávání dokumentů“, s příklonem k typu EDD, a to jak z pohledu české, tak i zahraniční terminologie. V samostatné části pak poukážeme na technické a technologické aspekty služeb dodávání dokumentů a zmíníme se o základních standardech a metodice práce v rámci DDS.

Na základě široké škály nabízených služeb jednotlivých provozovatelů bude představena třístupňová kategorizace EDD, s uvedením praktických příkladů. Závěrem se budeme věnovat charakteristice a představení nejpodstatnějších fungujících systémů a služeb DDS, jak v České republice, tak v zahraničí.

Každý článek bude obsahovat odkazy na nejaktuálnější tištěné i elektronické prameny, popř. bude odkazovat na příslušné webové prezentace systémů a služeb. Čtenáři tak budou mít možnost získat další potřebné informace k rozšíření každého probíraného hlediska služeb dodávání dokumentů.

Jako první se budeme věnovat „Obecným aspektům vzniku služeb dodávání dokumentů“, které jsou velmi zajímavé a v mnohém i paradoxní z hlediska dalšího praktického uplatnění. Jaká východiska formovala vznik DDS a co vše ovlivnilo další vývoj směrem k elektronickému dodávání dokumentů, se dozvíme v příštím, říjnovém čísle.