Ve dnech 28. až 29. března 2000 uspořádala Národní knihovna ČR ve spolupráci s firmou Albertina icome Praha seminář na téma digitalizace historických knihovních fondů. Na rozdíl od setkání určených pro odborníky z knihovědné oblasti (např. konference Problematika historických a vzácných knižních fondů) či setkání, které jsou primárně zaměřeny na informační technologie (Inforum) či knihovnicko-informační služby (Knihovny současnosti), kde mohou zaznít jen dílčí příspěvky, šlo tentokrát o akci, která se v podstatě poprvé od roku 1992, kdy byla zahájena práce na projektu Memoriae Mundi Series Bohemica, komplexně zabývala využítím této technologie. Tento projekt, který realizují NK ČR a AiP, dnes již překračuje původní institucionální rámec a postupně se stává základem národního programu, který by měl přispět k ochraně historických fondů a snazšímu přístupu k nim.

Program byl rozdělen do několika tematických okruhů s cílem poskytnout účastníkům, pracovníkům knihoven a archivů a historikům, přehled o jednotlivých aspektech digitalizace, kterým je třeba věnovat pozornost při plánování jejího účelného uplatnění. Mgr. Adolf Knoll z NK ČR se soustředil na výklad pojmu digitální dokument jako základního produktu procesu digitalizace, jehož funkcí je evokovat na straně uživatele podobné vjemy jako v případě originálního dokumentu. Digitální dokument nelze považovat za pouhou kopii, neboť má jiné vlastnosti ve srovnání s předlohou, které jsou dány rozdílným kódovacím systémem. Za kritické faktory digitalizace označil stabilitu nosiče digitálního záznamu, přístupový software, datové a metadatové formáty a závislost na softwarové a hardwarové platformě.

A. Knoll dále vysvětlil principy metadatového formátu DOBM, který je jedním z výsledků vývoje v rámci projektu MMSB. DOBM byl v loňském roce akceptován subkomisí pro technologii jako metadatový standard určený pro využití v programu Memory of the World. V navazujícím bloku si mohli účastníci semináře ověřit jeho možnosti při popisu hudebniny z 19. století s pomocí speciálních softwarových nástrojů: GenTEMP pro generování masky na úrovni celého dokumentu a na úrovni jednotlivých stran a GenHTML, který zajišťuje vytvoření složeného dokumentu z metadatových a datových souborů.

A. Knoll rovněž hovořil o nových trendech v oblasti grafických formátů, zejména těch, jejichž kompresní algoritmy jsou založeny na technologii wavelet (DjVu, MrSID a LWF). Tyto formáty jsou vhodné zejména pro účely síťového přenosu, neboť dosahují vysokého stupně komprimace, aniž by výrazně klesla kvalita obrazu.

PhDr. Zdeněk Uhlíř z NK ČR stručně rekapituloval milníky dosavadního vývoje realizace projektu MMSB především z metodického a metodologického hlediska. Poukázal přitom na význam analytického bibliografického popisu, který umožňuje vytvořit vazby mezi jednotlivými dokumenty na základě jejich vnitřních znaků, v hybridní knihovně, k jejímuž budování by mělo elektronicko-digitální zpracování směřovat.

Ing. S. Psohlavec z AiP shrnul zkušenosti z realizace projektu MMSB z technického a technologického hlediska. V souvislosti s přednostmi a omezeními digitální kopie zdůraznil, že vnímání originálu zprostředkované digitální kopií, které se principiálně liší od přímého vnímání originálu, je ovlivněno zejména parametry vstupních a výstupních technických zařízení. V další části, která probíhala na digitlazačním pracovišti, vysvětlil rozdíly mezi digitálními fotoaparáty a kamerovými scannery jako základním hardwarovým vybavením využívaným při procesu snímání.

Referát PhDr. Jiřího Polišenského z NK ČR se týkala tzv. hybridní technologie ochranného mikrofilmování, tj. digitalizace matriční, příp. archivní generace mikrofilmů s cílem usnadnit jejich zpřístupnění. Tato technologie, která je považována v celosvětovém měřítku za progresivní, tak spojuje přednosti digitalizace a mikrofilmování.

Ing. Jan Mottl z AiP Safe představil stejnojmenný systém, který slouží pro efektivní zhotovování, popis, správu, distribuci a registraci digitálních reprodukcí, přičemž poukázal mj. na autorskoprávní aspekty této problematiky.