Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Seminář Knihovny a muzea a jejich možnosti při využívání strukturálních fondů

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Seminář Knihovny a muzea a jejich možnosti při využívání strukturálních fondů

0 comments
Autoři: 

Knihovny a muzea a jejich možnosti při využívání strukturálních fondů - tak zněl název semináře pořádaného občanským sdružením ZAHRADA ve spolupráci s Nadací Open Society Fund Praha dne 17. června 2004 v prostorách Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Dle organizátorů se jednalo o první seminář na toto téma pro pracovníky knihoven a muzeí na celorepublikové úrovni, další semináře by měly následovat.

Alexandra Brabcová z Nadace Open Society Fund (OSF) Praha v úvodu stručně zmínila projekt Brána muzea otevřená, který probíhal v letech 1997-2001 s cílem položit základy pro systémové změny a vytvořit model spolupráce muzea a místního společenství, se zvláštním důrazem na spolupráci muzeí se školou. Účastníci semináře si mohli prohlédnout rozsáhlou knihu, která se průběhu projektu věnuje.

Dále A. Berková představila program Nadace OSF nazvaný Neziskové organizace na cestě do Evropské unie, do kterého bylo hodnotící komisí vybráno 16 projektů organizací z celé ČR (seznam vybraných projektů/organizací a další informace naleznete na stránkách Nadace OSF). Jednotlivé organizace získaly grant ve výši do 450 000 Kč na přípravu a zpracování svého projektu tak, aby získaly potřebné znalosti pro kvalifikované zpracování projektu do strukturálních fondů. K tomu mají účastníkům programu napomáhat vzdělávací semináře, odborné konzultace, stáže, pomoc při zajištění PR aktivit a při hodnocení projektů. Projekty se týkají tří tematických okruhů: rozvoje lidských zdrojů, rozvoje venkova a rozvoje cestovního ruchu. Pilotního projektu Neziskové organizace na cestě do Evropské unie se mj. účastní také dvě knihovny (Knihovna Kroměřížska s projektem Celoživotní učení, Masarykova veřejná knihovna Vsetín s projektem Cesta knihovny ke komunitnímu a vzdělávacímu centru regionu) a čtyři muzea. Publikaci obsahující anotace všech šestnácti projektů a kontakty na zúčastněné instituce si zájemci mohou stáhnout ve formátu PDF na stránkách Nadace OSF.

Hana Vlčková z občanského sdružení ZAHRADA zmínila strukturální fondy (SF) jako finanční nástroje regionální a strukturální politiky Evropské unie. Regionální a strukturální politika EU má za cíl omezit rozdíly v podmínkách pro rozvoj mezi různými regiony a různými členskými státy EU a tím podpořit hospodářskou a sociální soudržnost.
Jednotlivými strukturálními fondy jsou Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský záruční a podpůrný fond (EAGGF) a Finanční nástroj na podporu rybolovu (FIFG). Pro knihovny a muzea jsou určeny finanční prostředky z prvních dvou uvedených fondů, zejména z Evropského sociálního fondu. Prioritami ESF je aktivní politika zaměstnanosti, sociální integrace a rovnost příležitostí, adaptibilita a podnikání. V oblasti rozvoje celoživotního vzdělávání je v ČR garantem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které by na podzim 2004 mělo vyhlásit první grantová témata pro tuto sféru.

Dále H. Vlčková charakterizovala jednotlivé tzv. operační programy vytvořené na úrovni ministerstev v České republice, jejichž prostřednictvím mohou instituce získat finanční podporu ze strukturálních fondů EU v roce 2004 až 2006 (tj. poslední dva roky běžícího šestiletého programového období ve všech členských státech EU na roky 2000 až 2006):

A. Brabcová v této souvislosti uvedla šokující informaci, že odpovědní pracovníci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ani Ministerstva kultury ČR nespecifikovali v rámci předvstupních jednání o vstupu ČR do EU žádné potřeby na pomoc při financování v oblasti celoživotního vzdělávání, resp. ochrany kulturního dědictví, proto nebylo ze SF pro Českou republiku vyčleněno více finančních prostředků a nebyly specifikovány operační programy pro tyto oblasti. Knihovny a muzea (a další kulturní, resp. vzdělávací instituce) se proto se svými projekty musejí "vejít" do grantových témat vypsaných v rámci výše uvedených operačních programů. Další šanci bude mít náš stát po skončení běžícího šestiletého programového období, kdy bude opět třeba specifikovat požadavky pro jednotlivé oblasti.

V další části semináře byly účastníkům předány některé zásadní informace týkající se způsobu vyhlášení a účasti na grantech vypsaných v rámci operačních programů:

  • Každá knihovna (a další příspěvková organizace) by se měla podrobně seznámit s tzv. programem rozvoje svého zřizovatele (kraj/město) a usilovat o to, aby byla v tomto dokumentu uvedena. Jedině tak bude zajištěno její zapojení do možností financování projektů v rámci strukturálních fondů.
  • Zřizovací listina knihovny (přísp. organizace) musí vždy umožňovat činnost, na kterou žádá knihovna finanční podporu ze strukturálních fondů (pokud toto zřizovací listina neobsahuje, je třeba činnost uvést v dodatku k listině).
  • Znevýhodněné regiony (např. s vysokou nezaměstnaností) budou vždy dostávat větší finanční podporu ze SF tak, aby bylo umožněno jejich dorovnání s ostatními regiony (v ČR např. Ústecký kraj znevýhodněn oproti Praze). Organizace z takových regionů by proto určitě neměly váhat se svým zapojením do čerpání financí ze SF.
  • Řada aktivit, na které by organizace chtěly získat finanční podporu, není v podmínkách a pravidlech strukturálních fondů definována, proto na ně podporu zdánlivě nelze získat. Je proto třeba, aby se žadatelé dívali na daný problém z jiného úhlu a popsali jej v žádosti o grant v mezích stanovených pravidly SF.
  • Knihovny by se měly v rámci svých podávaných projektů zaměřit na svou jedinečnou pozici v místním společenství - nezávislost svého prostředí, kde se lidé mohou setkávat s ostatními sobě "rovnými", kam se lidé mohou vracet; místo, kde lze pořádat širokou škálu kulturních a vzdělávacích akcí apod.
  • Po vyhlášení výzvy (státní zakázka, výzva vypsaná krajem) vždy následuje lhůta 60 dnů na podání projektů na čerpání ze SF.
  • V letech 2005 a 2006, kdy se ČR účastní běžícího programového období, se předpokládá, že každý rok budou jednotlivými ministerstvy vypsány 3 výzvy.
  • Pro čerpání financí ze SF prostřednictvím operačních programů musí žádající instituce mít k dispozici 10 % z požadované částky jako spoluúčast. Většinových 90 % pak dostává instituce postupně vždy po 25 procentech. Funguje zde takový mechanismus, kdy po vyčerpání 20 procent z přidělených 25 procent musí instituce doložit ministerstvu financí doklady o čerpání, ministerstvo tyto doklady schválí a požádá o uvolnění dalších 25 procent ze strukturálních fondů. Knihovny a jejich zřizovatelé by se měli připravit na to, že toto administrativní "kolečko", tj. doba, kdy budou instituci "z Bruselu" přiděleny další finanční prostředky, může trvat v důsledku nedostatku zkušeností našeho ministerstva financí i 60 dnů (i když je stanovena max. lhůta 30 dnů).

Vše o evropských fondech, možnostech spolufinancování projektů z prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti lze získat na oficiálních stránkách budovaných Ministerstvem pro místní rozvoj ČR www.strukturalni-fondy.cz.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
CELBOVÁ, Iva. Seminář Knihovny a muzea a jejich možnosti při využívání strukturálních fondů. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 7 [cit. 2020-12-01]. urn:nbn:cz:ik-11644. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11644

automaticky generované reklamy
registration login password