Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Seminář IVIG 2008

Čas nutný k přečtení
14 minut
Již přečteno

Seminář IVIG 2008

0 comments

25. září 2008 se v prostorách Univerzity Karlovy v Praze-Jinonicích uskutečnil šestý ročník semináře IVIG – Informační vzdělávání a informační gramotnost v teorii a praxi vzdělávacích institucí. Seminář uspořádala Asociace knihoven vysokých škol ve spolupráci s Ústavem informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze a občanským sdružením SPRIG. Prezentace ze semináře jsou zpřístupněny na adrese http://knihovny.cvut.cz/ivig/ivig2008.html.

Seminář byl rozdělen do dvou bloků. Tento rok se sice nedostavil žádný zahraniční přednášející, přesto byl program nabitý až do pozdního odpoledne. V dopoledním bloku uvedli své příspěvky zástupci knihoven a vysokých škol ČR. Odpolední blok začal řízenou diskusí, která přešla v „pracovní odpoledne“, kde byli do programu zapojeni všichni účastníci semináře.

Zahájení semináře se ujala L. Tichá, předsedkyně Odborné komise pro informační výchovu a informační gramotnost na vysokých školách (komise IVIG). Po ní své úvodní slovo přednesli I. Prochásková za Asociaci knihoven vysokých škol ČR, R. Papík za ÚISK FF UK v Praze a P. Očko za občanské sdružení SPRIG.

Činnost komise IVIG v roce 2008 (L. Tichá, ČVUT)

L. Tichá přednesla příspěvek, ve kterém zhodnotila činnost komise IVIG za rok 2008. Komisi se dařilo úspěšně plnit plán, který si na rok 2008 ustanovila. Komise má nyní své webové stránky i v anglickém jazyce, úspěšně probíhala propagace aktivit vysokoškolských knihoven a uskutečnil se další ročník semináře IVIG. V dubnu byla vydána Koncepce informačního vzdělávání na VŠ a členové komise měli možnost publikovat v knize Information Literacy as the Crossroad of Education and Information Policy in Europe (EnIL). Členové komise se dále podíleli na workshopu Ralpha Cattse na Inforu 2008 a účastnili se dalších zahraničních seminářů a setkání. Jako jeden z příkladů můžeme uvést kurzy TTT (Train The Trainers), pořádaných sekcí Information Literacy IFLA a UNESCO, kurzy pro knihovníky v ČR či pravidelné semináře a přednášky v rámci komise IVIG. L. Tichá dále nastínila myšlenku založení nového pracovního týmu Media Literacy, vytvoření seznamu doporučené literatury (SDL) pro oblast IG (a jeho vystavení na webu) a dále seznamu obhájených kvalifikačních prací (SKP) na téma IG. Více informací naleznete na adrese http://knihovny.cvut.cz/ivig/index.html.

Výsledky průzkumu informačního vzdělávání na VŠ v ČR 2008 (zpracovala H. Landová, ÚISK FF UK v Praze, prezentuje Lenka Bělohoubková, VŠE)

Průzkum z roku 2008 navázal na předchozí průzkum, který proběhl na VŠ v ČR v létě 2006. Oproti předchozímu průzkumu se snížila účast škol ze šestnácti na čtrnáct a data za celou VŠ shromažďovaly knihovny. V rámci dotazníku byly provedeny změny v otázkách, což umožnilo tvůrcům dotazníku následnou sumarizaci za celou VŠ. Přibylo také několik nových otázek a podotázek. Jeden z méně pozitivních výsledků je, že rozvoj IG studentů a zaměstnanců není většinou v dlouhodobém plánu VŠ uveden. Vyvstávají otázky, proč tomu tak je, co nebo kdo a proč tomu brání. Na druhou stranu většina dotazovaných přiznává existenci koordinátora vzdělávacích aktivit na VŠ (případně v knihovně) čím dál častěji. Výsledky šetření dopadlo velmi kladně pro knihovny, respektive knihovníky a knihovnice. Podle průzkumu se většina knihoven zapojuje do informčního vzdělávání uživatelů - účastní se výuky povinných předmětů, vymýšlí nové e-learningové předměty, provádí instruktáže pro studenty prvních ročníků apod. Celkově to tvoří 544 jednorázových akcí pro 16 667 účastníků a 37 kurzů pro 3 468 účastníků. Celkem 1 647 hodin výuky je zajištěno knihovníky, kteří nemají oficiální pedagogické vzdělání (proti tomu se již vyskytly protesty ze strany pedagogů). Knihovníci proto absolvují kurzy tutorství, kurzy lektorských dovedností pro knihovníky, e-learningové kurzy, účastní se odborných akcí, pracovních skupin apod. Poslední otázkou daly autorky dotazníku možnost knihovníkům vyjádřit svůj názor, co více by mohla udělat AKVŠ, respektive odborná komise IVIG v oblasti přípravy knihovníků. Výsledkem byly desítky inspirativních návrhů a tipů, které se snad v budoucnu podaří aplikovat do praxe.

Co dál s Koncepcí informačního vzdělávání (M. Dombrovská, UK)

S příspěvkem na téma Co dál s Koncepcí informačního vzdělávání vystoupila M. Dombrovská. Navrhla sedm na sebe navazujících kroků, podle kterých by mohla každá instituce postupovat. Důležité je najít tým správných lidí (experti, spolupracovníci, ale i odpůrci, kteří nám budou oponovat, diskutovat s námi). Je důležité zapojit do činnosti lidi z fakulty, vedení, definovat IG a začlenit ji do dlouhodobých záměrů školy. Podstatné je provádění průzkumů – zpětná vazba je velmi důležitá. Poté následuje vznik koncepce, která obsahuje akční plán. Důležité je podání. Nejde o to, že tomu rozumíme my, ale je třeba, aby nám porozuměli ti, kteří o koncepci a plánu budou rozhodovat. Je nezbytné podat výhody, které přináší aplikace Koncepce informačního vzdělávání pro naši školu, instituci. Přijetím či schválením koncepce však práce nekončí. Je třeba dále pracovat s myšlenkou informačního vzdělávání, propagovat ji, spolupracovat se zahraničím, rozšířit ji do celého českého školství.

Ze zahraničí – novinky v informační gramotnosti ve světě a zprávy ze zahraničních konferencí (L. Tichá, ČVUT, M. Dombrovská, UK)

Příspěvek uvedla L. Tichá ukázkou mezinárodního loga informační gramotnosti. Poté už přešla k aktualitám ze zahraničí. Vrátila se k worshopům TTT (Train The Trainers) pořádaných pod záštitou IFLA a UNESCO po celém světě. Zástupci ČR se účastnili workshopů v Tallinu, Québecu a Ankaře. Pro nás z toho plynou výhody možnosti pořádat další školení, a to díky lidem, kteří na těch worshopech získali osvědčení. Další novinka se týká organizace IFLA, která založí portál Infoliftglobal – Information Literacy Resources Directory, který by měl nabízet zejména zprávy o stavu IG, databáze a informace o projektech a akcích. Ze zajímavých informací dále zmínila EnIL – European Network on Information Literacy (školení a vzdělávání) a EFIL – European Forum for Information Literacy. Na závěr L. Tichá zmínila konference (Third Plagiarism Conference ve Velké Británii, Creating Knowledge ve Finsku či World Library and Information Congress v Kanadě).

Úvod k licencím Creative Commons (L. Gruber, NK)

L. Gruber z Národní knihovny ČR přispěl s referátem týkajícím se licencí Creative Commons. Zahrnul posluchače množstvím informací – od základních termínů týkajících se licencí, majetkových práv, veřejných licencí, licencí GNU až po jádro tématu. Creative Commons (CC) jsou typy licencí navazujících na licence GNU. Poprvé byly představeny v roce 2002 společnostií Creative Commons, jejich autorem je profesor Lawrence Lessig. Tento typ licencí je koncipován pro širokou škálu nehmotných statků (literární, hudební, audiovizuální, vizuální díla aj.). Licence vycházejí z konceptu „some rights reserved“, ten však nemá v češtině přesný překlad. Jedná se o díla na půli cesty mezi těmi díly, která jsou chráněna podle autorského zákona, a na druhé straně těmi díly, která jsou již volně publikovatelná (tj. uplynulo 70 let od smrti jejich autora), výjimky z ochrany na veřejném zájmu (§ 3 autorského zákona) atd. Licence CC jsou kombinací dvou tzv. licenčních prvků - jsou to práva nabyvatele licence a povinnosti nabyvatele licence. Na základě kombinace licenčních prvků si autor (nositel autorských práv) volí mezi šesti licencemi CC. Licence CC přinášejí nový přístup k autorským dílům. Podporují legální sdílení autorských děl a jejich následné (znovu)využití. Citace se stanou běžnou praxí, jelikož jsou povinnou součástí díla. ČR prozatím nemá vytvořeny národní verze licencí CC, ale již je realizován projekt na jejich vytvoření. Účastní se ho Iuridicum Remedium ve spolupráci s PF UK, Národní knihovna ČR a Společnost pro informační technologie autorského práva. První pracovní verze je k dispozici na stránkách http://www.creativecommons.cz/.

Kde plagiátorství začíná (J. Nejezchlebová, MZK)

Následujícího tématu se ujala J. Nejezchlebová z Moravské zemské knihovny v Brně. Její přednes byl jiný než ostatní, které dosud proběhly. Zavedla téma plagiátorství na sociální rovinu. Zmínila vliv výchovy rodiny a vliv okolí, způsob, jak se vytvářejí hodnoty člověka, jeho úcta k práci ostatních, jak vznikají slušnost a morálka. Sdělila svůj názor na to, že citování by se mělo praktikovat nejen na středních či vysokých školách, ale už i na školách základních. Vždyť každá škola má svůj časopis, žáci zpracovávají referáty, tak proč by pod každým z nich nemohli uvést zdroje, z nichž čerpali? Nejde tak ani o správnou citaci, ale o to, aby získali podvědomí o tom, že nemohou vydávat výsledky duševní činnosti někoho jiného za své. Podle J. Nejezchlebové by se mohlo přistoupit i na nižších stupních k určitému typu sankcí, jako jsou výtky, pokárání či poukázání na podvod. Základem všeho by měla být práce se žáky, se studenty. Je potřeba se jim odborně věnovat, poukázat na to, že mají právo na informace, ale že také musí dodržovat určitá pravidla při práci s nimi. Velmi záleží na pedagogovi, na tom, jakou pozornost věnuje zpracování úkolu, skutečnost, jestli sám využívá školních knihoven či jiných informačních zdrojů. Pokud jen to je možné, měl by se i pedagog sám zajímat o danou problematiku. V současnosti existují knihovnické kurzy pro učitele (velký důraz na citování) či kurz práce s informacemi pro učitele. Záleží jen na nich, jak se k danému problému postaví. Plagiátorství není jen problém výchovy, rodiny, učitelů. Měly by se jim zabývat i knihovny a knihovníci. Veřejné i školní knihovny by měly více vzájemně spolupracovat a pomáhat v boji proti plagiátorství. Knihovníci by se daným tématem měli více zabývat z pohledu informační výchovy a působení na učitele. Otázkou opravdu zůstává, kdy je třeba s výchovou začít a kdo s tím skutečně začne (http://www.spomocnik.cz/).

Plagiátorství v českých zemích (P. Kociánová, VŠE)

P. Kociánová začala svou prezentaci citátem G. Moorea: „Vzít někomu nápad a udělat to hůř – to je plagiátorství.“ Jednotná definice však neexistuje a tím začíná problém - jedná se o plagiátorství či jen o neetickou práci se zdroji? Můžeme zmínit self-plagirism (vykrádání vlastních myšlenek, čtenáře neupozorníme na to, že se nejedná o kompletně originální verzi), double-dipping (prezentace stejné práce ve více kurzech), fragmentaci dat, překlady z cizojazyčných zdrojů apod. V současnosti můžeme využívat i nových možností webu, jako jsou databáze různých druhů prací (placených či volně přístupných) nebo si přímo objednat práci „na míru“ podle našich požadavků. České zákony na plagiátorství pamatují např. povinným zveřejňováním obhájených prací. Dále je tu autorský zákon; každá VŠ má také své interní předpisy, které upravují zveřejňování kvalifikačních prací. Jenže jsou tu proti sobě předpisy na straně jedné a je jejich dodržování na straně druhé – vždyť v české legislativě neexistuje možnost odebrat akademický titul. Kde je legislativní rámec pro boj s firmami, které plagiátorství podporují? Základem by měla být prevence, vytvoření takového prostředí, kdy by iniciativa a vlastní tvorba byly ceněny, vhodné je problémem se zabývat již na středních školách a stále se věnovat studentům. Jak ale přijít na plagiát? Je třeba si všímat odlišností v textu, střídání stylů jazyka, různých velikostí a typu písma, užití starších zdrojů, nekonzistence práce apod. Důležitá je znalost potenciálních zdrojů a kontrola pomocí vyhledávačů či využívání softwaru pro detekci plagiátů. Proti tomu ale stále stojí malá znalost problému plagiátorství a malá podpora boje proti němu.

Projekt Infogram aneb P.I.V.O. žije (E. Svobodová, ČZU)

Posledním příspěvkem dopoledního bloku byla prezentace E. Svobodové. Předchůdcem projektu Infogram byl projekt P.I.V.O. neboli Podpora Informačního Vzdělávání Online, jehož koncepce vycházela ze stávajících systémů ve světě a jehož cílem mělo být shromažďování, organizace a zpřístupňování výukových, studijních a informačních materiálů pro informační vzdělávání na webu (prezentace proběhla na semináři IVIG 2005). Nyní ale již k současnému projektu Infogram, který pod záštitou MŠMT vytváří ČZU v Praze, ČVUT v Praze a ZČU v Plzni. Cílem projektu je vytvořit rozcestník s tématikou práce s informacemi a informačními zdroji pro studenty,vytvoření nástrojů a pomůcek pro knihovníky a pedagogy, zabývající se problematikou informačního vzdělávání. Další z částí projektu se věnuje podrobné analýze plagiátorství a přípravě informačních materiálů a stránek s danou problematikou. Najdeme zde i odkazy např. na výukové programy pro studenty, možnost dalšího vzdělávání informačních pracovníků apod. V celém kontextu by měl tento projekt přispět k rozvoji vzdělávání na vysokých školách v ČR.

Moderovaná diskuse na téma Plagiátorství a jak mu předcházet

Součástí semináře byla diskuse na téma Plagiátorství a jak mu předcházet. Moderování se ujal P. Očko a diskuse se zúčastnili za pedagogy Z. Kuliš (ČVUT) a M. Šorm (MZLU) a za studenty L. Skolková (ÚISK FF UK v Praze) a V. Šubrta (VŠE).

Diskuse byla zaměřena na hledání odpovědí na následující otázky: Souvisí plagiátorství s větší dostupnosti textů, informačních zdrojů či je to otázka širší, např. morálky, výchovy apod.? Je možno obrátit špatně směřovanou energii studentů (např. tvorba taháků) k tvůrčí činnosti? Víte o plagiátorství ve svém okolí a proč tomu tak asi je? Řešili jste někdy plagiátorství na své univerzitě? Kdy a jakou formou by mělo začít informační vzdělávání?

Z řad profesorů razantněji vystupoval M. Šorm, který se často s úsměvem na tváři sobě vlastním dostával do rozporu s názory ostatních diskutujících. Z jeho slov podle našeho názoru vyplynulo, že IT napomáhá plagiátorství neúplně, že vhodnější by bylo se na celý problém podívat z širšího pohledu – z pohledu morálky společnosti, výchovy – a zaměřit se na rodinu, učitele, masmédia. Velmi kritický postoj M. Šorm zastával ke školskému systému ČR a jeho nastavení na kvantitu místo kvality. Zjednodušeně řečeno, čím víc studentů musíme vykázat, tím úměrně se sníží kvalita jejich vzdělání. V kvalitě viděl mírný „náskok“ technických škol proti netechnickým, ale je velmi těžké hodnotit jinou než vlastní školu. Výchova, vzdělávání, kurzy by měly být prevencí činností souvisejících s plagiátorstvím. Důležitý je tlak vedení školy, odborných firem či asociací na učitele, kteří studenty provádějí studentským životem. Během života se setkal jen s drobným plagiátorstvím, ale ne s problémem týkajícím se bakalářských, či diplomových prací.

Podle Z. Kuliše můžeme říct, že není úplně zřejmé, jestli problém plagiátorství souvisí s větší dostupností textů, s nástupem informačních technologií apod. Technický pokrok nelze zastavit, je potřeba ho naopak využít – vždyť díky těmto novým technologiím se odhalí mnohem více plagiátorů než v minulosti. Je třeba se na problém také podívat ze strany etiky a morálky. Nejlépe by bylo začít s výchovou od početí – co se nemá dělat, proč to nedělat, jak to udělat, aby to nebyl plagiát apod. Ve své dlouholeté praxi prozatím nemusel řešit problém plagiátorství.

Z řad studentů začneme u L. Skolkové, která vidí problém ve stále rostoucím množství uveřejňovaného textu. Množství textu roste, ale samotný text mnohdy nenese žádnou další informační hodnotu. To vede k problému citace nedůvěryhodných zdrojů. Je těžké hledat oporu v zákonech, vyvstávají otázky spojené s copyrightem, resp. autorským právem (kolik textu mohu použít, aby výsledná práce už nebyla plagiát?). Ve skutečnosti tento problém tady byl již dříve, ale začíná se o něm výrazněji mluvit až nyní. Určitě souvisí s vyšším počtem studentů, tím narůstá i počet odevzdávaných prací. Souvisí to i s množstvím času, někteří studenti musejí chodit do práce, mají své zájmy, koníčky, na zpracování úkolů jim nezbývá dostatek času. Vzniká tady i problém, jak správně citovat, existují rozdíly mezi způsoby citování upřednostňovanými v zahraničí a v ČR i v ČR na jednotlivých školách. Vše by usnadnila dohoda o citačních stylech na škole, fakultě či více školách.

Podle V. Šubrty nesouvisí rozvoj plagiátorství s rozvojem IT, vždyť problémy, které IT produkují, umí tyto technologie i řešit. Velký problém souvisí s objemem publikace textu. Mnoho toho už bylo napsáno a je těžké někomu „nevykrádat“ myšlenky. Je třeba ve škole zadávat taková témata, která studenta zaujmou, témata, která budou po studentovi vyžadovat nastudování látky, ale hlavně práci jeho šedé kůry mozkové, témata, na která je možno napsat esej, aplikovat konkrétní postup na daný problém apod. S výchovou je to obtížné. Nejúčelnější by bylo dát studentům plné informace v době, kdy to právě potřebují. Ne v době, kdy ještě neví, na co jim to je. Do doby, než to začnou používat, to mnohokrát zapomenou.

Obsah diskuse by bylo možné shrnout takto: Plagiátorství tady bylo, je a bude. Přímou souvislost nehledejme v nárůstu počtu zdrojů ani v rozvoji informačních technologií. Je třeba se tématu věnovat, vytvořit relevantní legislativu, pravidla, začít s výchovou, teprve potom můžeme čekat zlepšení. Bude to ještě běh na dlouhou trať, do něhož se budeme muset zapojit všichni.

Pracovní odpoledne (B. Jankovská, UPa)

Pracovní odpoledne probíhalo v uvolněné atmosféře. Účastníci semináře byli rozděleni na tři stejně velké skupiny: 1. studenti, 2. nakladatelé, 3. učitelé. Každá ze skupin formou diskuse (resp. brainstormingu) hledala odpovědi na otázky ze tří tematických okruhů. Členové skupiny měli za úkol vžít se do postoje, myšlení příslušné osoby a tvrdě hájit její názory a postoje. Každá ze skupin poté na své postery přenesla své myšlenky, ve kterých se zabývala odpověďmi na otázky: Kde hledat a jaké jsou příčiny plagiátorství? Jakými cestami by se měla ubírat prevence plagiátorství? Poslední část se týkala řešení tří reálných kauz týkajících se plagiátorství. Po přenesení myšlenek na postery měla každá skupina možnost myšlenky prezentovat.

V závěru semináře L. Tichá pozvala účastníky semináře na další ročník akce.

L. Tichá

L. Tichá

I. Prochásková

I. Prochásková

R. Papík

R. Papík

P. Očko

P. Očko

L. Bělohoubková

L. Bělohoubková

M. Dombrovská

M. Dombrovská

L. Gruber

L. Gruber

J. Nejezchlebová

J. Nejezchlebová

P. Kociánová

P. Kociánová

E. Svobodová

E. Svobodová

B. Jankovská

B. Jankovská

Z prezentace výsledků pracovního odpoledne

Z prezentace výsledků pracovního odpoledne

Autorkou fotografií je Linda Skolková.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
JURČA, Josef a SOUČEK, Petr. Seminář IVIG 2008. Ikaros [online]. 2008, ročník 12, číslo 10 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-12943. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12943

automaticky generované reklamy