Seminář Digitalizací k ochraně kulturního dědictví
12. července 2016 se v Národní technické knihovně (dále NTK) uskutečnil seminář k problematice digitalizace. Formou byl laděn do podoby diskuzního workshopu. Organizaci akce zajistil spolek Omnium z.s., Iva Horová a Filip Šír.
Seminář zahájila Iva Horová z NTK, která ocenila účast odborníků z různorodých institucí. V nadpolovičním zastoupení byli pracovníci knihoven; pracovníků archivů, muzeí a firem byla menšina. Pravidelná setkávání lze považovat za předpoklad úspěšné spolupráce a efektivního řešení problémů. Takto je třeba propojit odlišné instituce, resorty a zřizovatele; vyměňovat si zkušenosti z praxe, navázat dialog. V České republice lze za “setkávací platformu” považovat konference. Na nich však zpravidla bývá méně prostoru k diskuzi a řada polytematických příspěvků ani neumožňuje zaměření na užší problematiku. K tomuto účelu se zdá být vhodnější setkávání v menších počtech osob (se zájmem o konkrétní otázky), konané několikrát za rok.
"Situace v digitalizaci nebude nikdy ideální" - Iva Horová promlouvá k účastníkům semináře
Knihovny, archivy, muzea i firmy spojuje zájem o “kvalifikovanou ochranu kulturního dědictví”. Její realizaci by mělo podpořit konání podobných akcí jako byl tento seminář (již druhý v tomto roce). K diskuzi a na otázky účastníků byli připraveni odpovídat pozvaní zástupci institucí s významným podílem na digitalizační činnosti: Andrea Miranda z Univerzity Karlovy, Michal Indrák z Moravské zemské knihovny v Brně a Zuzana Kvašová z Národní knihovny v Praze.
Po nastínění problému či situace, kterou je třeba uchopit, následovalo vyjádření příslušného zástupce instituce. Poté se mohli zapojit posluchači. Mezi diskutovaná témata patřila:
- význam stanovení centralizované digitalizační strategie, než je tato zahájena
- stanovení priorit, co digitalizovat (nejprve skutečně ohrožené materiály)
- problematika zpřístupnění jako hlavní cíl digitalizace v paměťových institucích
- dokumenty spojené s digitalizací jako znalostní východisko (chybějící portál, sdružující na jedno místo tyto dokumenty) a jako zdroj argumentace pro zřizovatele, pokud není digitalizaci nakloněn
- stav jednání s Ministerstvem kultury (odklon od řešení sektorových agregátorů ke strategii digitalizace)
- nezbytnost správného postupu činností (nelze řešit zpřístupnění, jestliže nejsou ošetřeny základní předpoklady digitalizace)
- význam zpracování sbírek (katalogizace) před vlastní digitalizací
- problematika dotací (finance na vybavení, na personální zabezpečení je to problém)
- digitalizace jako jediná možnost zpřístupnění uživatelům (na rozdíl od investic do restaurování původních nosičů)
- (ne)prezentace obsahu paměťových institucí
- chybějící nebo neobratná propagační činnost paměťových institucí
- lobbying v politice jako nástroj prosazení aktivní ochrany kulturního dědictví
- situace ve vzdělávacím sektoru a potřeba nových profesí, které ochrana kulturního dědictví vyžaduje (např. digitální kurátor)
- zahraniční pojetí problematiky ochrany kulturního dědictví a propagace (nejen) digitálního obsahu
- edukační činnost, spolupráce se studenty
Seminář byl zakončen konstatováním, že situace k digitalizaci nebude ideální nikdy. I tak je třeba začít jednat a snažit se byť s omezenými prostředky zachovat naše kulturní dědictví dalším generacím, a nečekat např. na příznivé změny v autorském zákoně. Jako první krok vedoucí ke zlepšení je nepochybně uvědomění si a pojmenování problémů, následované konstruktivní diskusí. Tuto bude možné opět navázat na dalším setkání nebo na konferenci DIGI 2016, která se uskuteční v říjnu tohoto roku.
V učebně Národní technické knihovny měli kromě panelistů prostor také samotní účastníci semináře. Na snímku PhDr. Adam Kretschmer.