Dosud se setkáme se dvěma generacemi webových stránek – statických (vytvářených „ručně“ nebo pomocí specializovaných editorů) nebo dynamických (generování obsahu na základě dotazu z databáze, přičemž se ve stále větší míře uplatňuje XML). Vyhledávače nerozumí přirozenému jazyku (porovnávají řetězce znaků). Sémantický web neslouží pouze k vyhledávání, ale i pro rozličné aplikace, v nichž je žádoucí podrobně strukturovat informace z hlediska obsahového. Otázkou zůstává, jak učinit data „chytrá“, jak jim dát význam? Řešením by mohlo být znalostní inženýrství, značkování dat a prostředky pro fungování toho všeho. Podle otce sémantického webu Tima Bernerse-Lee je sémantický web přidanou hodnotou tradičního webu, umožňuje kooperaci lidí a software. Nezbytným základem sémantického webu je formát XML, který umožňuje vyjádřit strukturu, RDF slouží k vyjádření sémantiky. Byl vysvětlen pojem ontologie (= formální, explicitní specifikace sdílené konceptualizace), nastíněna jejich typologie (obecné, metaontologie, aplikační) a ukázán příklad různých značkovacích jazyků (HTML, XML, DAML). Od sémantického webu si slibujeme vyhledávání pojmového namísto vyhledávání klíčových slov, sémantické rozšiřování/zužování dotazů, zodpovídání dotazů z více dokumentů atp. Budoucí vývoj se předpokládá evoluční cestou.

(fv, kp)