Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Se skvělými zaměstnanci se můžeme s ledasčím dobře poprat - nejen s následky srpnových povodní

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Se skvělými zaměstnanci se můžeme s ledasčím dobře poprat - nejen s následky srpnových povodní

0 comments
Rubrika: 

Květa Cempírková se narodila v roce 1948, absolvovala Střední knihovnickou školu v letech 1963-1967, v srpnu 1967 nastoupila do krajské knihovny, kde pracovala v její vědecké části, ve skladu, u výpůjčního pultu, v informační službě, v regionálním oddělení a posléze jako ředitelka. Dálkově vystudovala katedru knihovnictví a vědeckých informací UK, kterou absolvovala v r.1981. Sepsala dějiny českobudějovické knihovny a několik článků na různá témata, více se však věnovala otázkám řízení knihovny a jejímu „držení kroku" v zajišťování informačních a čtenářských potřeb uživatelů a čtenářů a s tím související i zlepšování provozních a pracovních podmínek v knihovně pro čtenáře i pro zaměstnance.

Jak jste se dostala k knihovnictví?
Do roku 1957 jsme bydleli v Praze na Proseku, kam pravidelně zajížděl bibliobus Městské knihovny pražské. Tato možnost půjčování si knih v autobuse mě natolik nadchla, že po přestěhování do okrajové části Českých Budějovic jsem v prvních týdnech neustále vyhlížela autobus-knihovnu, ale marně. Tak jsem začala navštěvovat kamennou pobočku českobudějovické krajské knihovny. Tam jsem si nejen vypůjčovala knihy, ale též jsem je balila a někdy zaskakovala při razítkování výpůjček, když si knihovnice chtěla v klidu vypít kávičku. V knihovně jsem tolikrát absolvovala všechny přednášky a zkoušky potřebné k získání odznaku Mladý čtenář a Fučíkův čtenářský odznak, že knihovnici p. Jindřišce Lávičkové nezbylo nic jiného, než mě informovat o existenci střední knihovnické školy. Po ukončení deváté třídy jsem si podala do Prahy přihlášku. Vyšlo to, jelikož v tom roce se otevíraly třídy dvě a tak se dostalo i na zájemce mimopražské. Školu jsem absolvovala s tak skvělýma holkama, že se do dnešních dnů každoročně scházíme tu tam, tu onde.Bez jejich přátelství by můj život osobní i knihovnický byl daleko chudší. A navíc byla to léta šedesátá, léta bigbítu, skvělých divadelních představení, fantastických výstav a bezvadných odpoledních "čajů", fiží a zvonových kalhot.

Můžete nám prosím představit Jihočeskou vědeckou knihovnu? Věřím, že většina našich čtenářů ji zná a nebo navštíví její WWW stránky, každopádně by mě ale zajímalo, čím je podle vás vaše knihovna specifická, výjimečná...
Až do roku 2002 jsme byli zřejmě nejmenší státní (krajskou) vědeckou knihovnou v Čechách, ale nikoliv knihovnou která by svými fondy a službami stála na konci řady. Zajímavé jsou naše regionální fondy a to nejen ty historické do roku 1450-1800. Výhodné je pro čtenáře vlastnictví jedné čtenářské průkazky, která mu umožní návštěvu a využívání služeb ve všech sedmi půjčovnách na území města. Kladný ohlas mají on-line služby, které se snažíme stále rozšiřovat . V roce 1995 jsme byli jedni z prvních, kteří zahájili práci s Internetem. Měli jsme vlastní stránku na gopheru a posléze i jako jedni z prvních státních vědeckých knihoven i stránku WWW. A automatizovaný knihovnický systém T-Series se v naší knihovně velmi rozvinul ku prospěchu i jiných knihoven, kde systém používají. Také zaměstnanci knihovny jsou bezvadní, pracovití a plni různých nápadů.

Jak si představujete podobu JVK za, řekněme, pět deset let?
Tištěné dokumenty stále budou existovat, ale zřejmě větší zájem bude ze strany uživatelů o jiné formy zjišťování informací, a tak se budou rozšiřovat (nebo zmenšovat) prostory s novými komunikačními technologiemi a knihovníci budou muset nově vznikající situace hbitě a kvalitně vyvažovat. V každém případě musíme postavit další sklad na knihy a periodika a snažit se i o výstavbu nové budovy vědecké knihovny sloužící od rána do večera potřebám čtenářů.

Předpokládám, že některé vaše plány a vaši práci významně narušily loňské povodně. Jak jste se s jejich následky vyrovnali?
S následky povodní jsme se vyrovnali a vyrovnáváme jako všichni postižení. Dobře i špatně. Potkají-li se minimálně dva Jihočeši, ještě stále se jejich hovory stáčejí k vodě. Když jdeme kolem Vltavy nebo Malše neustále pro sebe nebo pro okolí komentujeme výšku vody... Těsně po povodni byli lidé skvělí, jak zaměstnanci, tak i brigádníci. A zůstali takovými až do dnešních dnů. Takže spolupráce, tolerance a asertivní myšlení v knihovně zůstává. A s takovým vkladem se můžeme s ledasčím dobře poprat, nejen s následky srpnových povodní.

Kdyby se - čistě hypoteticky, doufejme - do stejné situace dostala vaše nebo jiná knihovna, co byste radili, jak postupovat, čeho se vyvarovat, co případně udělat jinak?
Když přijde voda rychle, nezbývá než utéci a zajistit, aby do bezpečí utekli všichni! Když se o tom dozvíme s dobrým časovým předstihem, pak doporučuji vystěhovat knihy z nejnižších pater regálů zcela mimo sklad. V žádném případě neskládat tyto knihy na knihy ve vyšších patrech regálů, neboť voda s regály zakvedlá a knihy smete. Odstěhovat je nutno i další inventář do vyšších pater. Vhodné je vysadit dveře, vyčistit kanály, vyjet s výtahy do nejvyšších pater a tam je zabezpečit proti sjetí dolů, vypnout hlavní jističe elektřiny a případně vypnout hlavní přívod plynu, zamknout knihovnu a jít domů. Cestou si koupit pár baterií do rádia a baterek, balenou pitnou vodu a chleba. V drogerii objednat k dodání po povodni dostatek rukavic, holinek a desinfekčních prostředků pro zaměstnance a brigádníky. Doma přemýšlet, jakým způsobem zajistit sepsání inventárních čísel, nebo signatur knih, které budou poškozené a budou určené k vyhození.A při řešení úklidových prací určit jednoho člověka, který bude akce řídit, případně komunikovat s krizovými štáby apod. A nepřehánět délku pracovní doby těm, kteří se podílejí na přímém odklízení následků povodní, zvláště když je jasné, že práce nemůžete zvládnout v dohledné době.

Připravujete do budoucna nějaká zvláštní opatření jako formu prevence proti případným povodním a jiným živelným katastrofám?
Nyní opravíme sklepy sanačními omítkami, knihy budeme (pokud bude dostatek místa) vracet pouze na nejvyšší patra regálů a připravíme návrh na výstavbu odlehčovacího skladu, kde budou knihy skladovány až od prvního nadzemního patra. Kde to půjde nainstalujeme kanalizační zpětné klapky, koupíme čerpadla (nikoliv na elektřinu), případně agregátor na výrobu elektrického proudu.

Co byste na závěr vzkázala našim čtenářům?
Pevně doufám, že knihovnictví jako obor ještě pár let zůstane zajímavým studijním oborem i skvělou a smysluplnou prací řady skvělých žen a mužů.

Děkuji za rozhovor.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Průměr: 5 (hlasů: 2)
JEDLIČKOVÁ, Petra a CEMPÍRKOVÁ, Květa. Se skvělými zaměstnanci se můžeme s ledasčím dobře poprat - nejen s následky srpnových povodní. Ikaros [online]. 2003, ročník 7, číslo 2 [cit. 2020-05-25]. urn:nbn:cz:ik-11219. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11219

automaticky generované reklamy