Shodou okolností tomu bylo v den vydání tohoto čísla časopisu Ikaros právě 89 let, co se 2.2.1915 v Podolí u Bělé pod Bezdězem (dnes součást Bělé) rodičům Václavu a Marii Medonosovým narodil syn Sáva. Tehdy ovšem dostal po otci jméno Václav, přezdívku Sáva získal až později [1] na základě zážitků svého otce, který se za 1. světové války účastnil bojů na srbské frontě na řece Sávě [2] (Medonos, 2003). Jméno Sáva se pak dostalo i do další generace Medonosů [3].

Ing. Sáva Medonos, jehož život a dílo dnes blíže zná pouze několik pamětníků a o němž novější odborná literatura až na výjimky mlčí, se výrazně zapsal do historie dvou relativně vzdálených oborů: technické dokumentace a jaderné energetiky. Jeho role byla v obou případech bez nadsázky zakladatelská; v 2. polovině 40. let 20. století stál při zrodu Technického dokumentačního střediska, které mělo velký význam pro poválečný vznik a rozvoj československé soustavy vědeckých, technických a ekonomických informací (VTEI), na konci 50. let a v 60. letech se v různých výzkumných a jiných státních institucích podílel na rozvoji nového oboru, jaderné energetiky. Nás bude zajímat především první etapa profesního života S. Medonose. Tento článek je pokusem splatit určitý informační dluh, který česká oborová historiografie má nejen k tomuto muži, ale i k době, ve které působil.

Sáva Medonos byl původním vzděláním strojní inženýr, po absolvování sedmi tříd reálného gymnázia a složení maturity v r. 1932 vystudoval v letech 1932-1938 ČVUT na tehdejší Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství, obor strojní [4]. Během studia se angažoval ve Spolku posluchačů a absolventů strojního a elektrotechnického inženýrství (SPASEI), ve kterém působila řada levicově a komunisticky orientovaných studentů (blíže viz Mostecký, Medonos, Hlávka a Vaněk, 1963). To byl zřejmě jeden z důležitých vlivů, který S. Medonose později přivedl k členství v Komunistické straně Československa (KSČ). S. Medonos byl společensky aktivní i za 2. světové války, kdy jej od 23. března do 1. října 1943 vyšetřovalo Gestapo za protistátní činnost (odběr a četbu tehdy ilegálního Rudého práva); ve vyšetřovací vazbě byl držen nejdříve v Praze na Pankráci, později v Drážďanech, ale pro nedostatek důkazů byl propuštěn (Medonos, 2004; Sošková, 2004c; Záznam, 196?).

Za války začala i Medonosova profesní kariéra, která byla dobovou politickou situací ovlivněna i ve své specializaci - S. Medonos měl omezené možnosti uplatnění a proto začal působit v dokumentaci (Sošková, 2004b). Nejdříve, ještě před ukončením studia od května 1938, začal pracovat jako asistent Ústavu textilní technologie a papírenství na ČVUT. Od května 1940 do 26.3.1943 pracoval na generálním ředitelství Škodových závodů v Praze ve funkci literárního inženýra, po šestiměsíčním pobytu ve vazebních věznicích Gestapa pracoval od listopadu 1943 do května 1945 v dokumentačním oddělení Báňské a hutní, a. s., ve funkci plánovacího inženýra (Záznam, 196?). Byl činný v profesních inženýrských organizacích (Spolek českých inženýrů) a v odborných periodicích, kde se od počátku věnoval problematice technické dokumentace; od r. 1942 připravoval pro časopis Strojnický obzor (v letech 1943-1950 byl členem redakce [5]) bibliografickou přílohu "Přehled technické literatury", která vycházela až do r. 1947 [6]. Na tuto přílohu bezprostředně navazoval referátový časopis Přehled technické literatury (později Přehled technické a hospodářské literatury), který začalo jako dvouměsíčník od ledna 1947 za Medonosovy redakce vydávat Technické dokumentační středisko (viz níže).

Klíčovým rokem nejen pro další odborné Medonosovo směřování, ale i pro vývoj československé dokumentace se stal válečný rok 1944, konkrétně leden 1944, kdy Masarykova akademie práce (MAP) [7], za protektorátu působící pod názvem Česká akademie technická, vypsala na základě podnětu ing. Roberta Nejepsy [8] literární soutěž na téma "Návrh na vybudování organisace dokumentačního střediska pro výzkum technické literatury". V zadání bylo uloženo "propracovati návrh organisace technického dokumentačního střediska, jeho event. přičlenění k některé dosavadní instituci, jeho začlenění do budoucího národního dokumentačního ústředí [a dále] způsob jeho činnosti s hlediska služby našemu průmyslu a technikům a s hlediska uplatnění vlivu na organisaci našeho technického písemnictví" a pro vítěze byla určena částka 5000 korun (Vypsání, 1943:5). Vyhlášení tématu je třeba chápat v kontextu předchozího prvorepublikového vývoje, kdy byla technická dokumentační činnost rozvíjena některými velkými průmyslovými podniky a dalšími institucemi a docházelo také k prvním pokusům o systematickou organizaci technické dokumentace (blíže viz Königová a Hánová, 1988:4-11). Soutěží chtěla MAP podpořit řešení právě tohoto úkolu v poválečném Československu.

Vítěznou prací se stala - ze sedmi návrhů zaslaných do data uzávěrky soutěže dne 31.10.1944 [9] - práce Sávy Medonose (Medonos, 1944) [10], která uspěla především svou komplexností, erudovaností a progresivními a systematickými návrhy řešení většiny problémů spojených s budoucím technickým dokumentačním střediskem [11]. Medonos v ní vymezil pojem "dokumentace", stanovil úkoly technické dokumentace a srovnal funkce speciálního a všeobecného technického dokumentačního střediska. U vlastního návrhu činnosti, funkcí a organizace střediska vycházel ze svých poznatků o stavu technické dokumentace u nás i v zahraničí a ze zkušeností s informačními potřebami českých techniků. Hlavní zásady, na jejichž základě stanovil Medonos úkoly a organizaci technického dokumentačního střediska, zněly takto:

Z těchto zásad vyplynuly nejen hlavní úkoly technického dokumentačního střediska - centrální bibliografické (dokumentační) zpracování především zahraniční technické literatury a vydávání záznamů v lístcích i formou referátového časopisu, provádění rešerší, propagace české technické literatury v zahraničí, ovlivňování a plánování produkce odborné literatury, informační ("literární") vzdělávání techniků za účelem efektivnější práce s odbornou literaturou - ale i návrhy na centrální organizaci veškeré technické dokumentační činnosti. Celá dokumentační soustava tak má podle Medonose zahrnovat dokumentační ústředí, samostatné technické dokumentační středisko, specializovaná střediska a dokumentační komisi v roli odborného poradního orgánu celého systému. Nezbytnou součástí soustavy jsou také dobře organizované technické knihovny, které tvoří celek s dokumentačními středisky, Medonos proto mj. navrhl přebudování tehdejší Knihovny vysokých škol technických v Praze (KVŠT, od r. 1960 Státní technická knihovna) na celostátní ústřední technickou knihovnu (Klika, 1965a:139-140).

Podrobný popis realizace Medonosova projektu, vzniku Technického dokumentačního střediska při KVŠT a vývoje celé dokumentační soustavy v druhé polovině čtyřicátých a na začátku padesátých let - tedy v době, kdy S. Medonos v technické dokumentaci působil - je nad možnosti tohoto biografického článku. V tomto ohledu odkazujeme na literaturu (zejména Medonos, 1947i; Herz, 1956; Klika, 1965a, 1965b; Podzimek, 1975, 1980; Königová a Hánová, 1988) a v dalším textu se pokusíme přiblížit pouze ty skutečnosti, které se bezprostředně týkaly činnosti S. Medonose.

Masarykova akademie práce v podstatě bezodkladně po výběru vítězného návrhu začala pracovat na uskutečnění Medonosova projektu, když ještě na konci roku 1944 zřídila při svém IV. (strojním a elektrotechnickém) odboru Dokumentační komisi, jejíž ustavující porada se konala 2.3.1945. Výsledkem jednání komise byla specifikace a propracování Medonosova návrhu. Další vývoj již probíhal v osvobozeném Československu.

Dne 22.5.1945 (nebo 20.5.1945 – podle Záznam, 196?) byl S. Medonos přijat do KVŠT, která se již před r. 1945 zabývala záměrem zřízení nového dokumentačního oddělení, takže S. Medonos byl pověřen zajištěním přípravných prací pro vznik tohoto dokumentačního oddělení, resp. - v návaznosti na svůj návrh z r. 1944 - Technického dokumentačního střediska. Kromě toho měl zpracovávat rešerše a zodpovídat dotazy uživatelů z průmyslu (Sošková, 2000:52).

Zřízení TDS předcházel téměř rok příprav a jednání. Bezprostředně po osvobození začala Dokumentační komise MAP široce propagovat Medonosův projekt. Již 12.6.1945 byla IV. odborem MAP uspořádána přednáška, kde S. Medonos přiblížil úkoly české technické dokumentace a načrtl program práce českého technického dokumentačního střediska (viz Medonos, 1945c). Zřízení TDS propagoval S. Medonos i v dalších článcích z r. 1945 (Medonos, 1945b, 1945d [12]) Administrativní procedury rozhýbalo v létě 1945 ministerstvo průmyslu, které na základě popudu Technického sboru Ústřední rady odborů (jmenovitě zřejmě z iniciativy Jaroslava Kliky, vedoucího knihovny Báňské a hutní, a.s. - viz Sošková, 2000:52) navrhlo ministerstvu školství, aby si od MAP vyžádalo návrh na zřízení TDS. Ministerstvo školství oslovilo MAP v září 1945 a MAP ministerstvu školství a osvěty předložilo oficiální návrh na zřízení TDS 12.2.1946 poté, co byl vypracován Dokumentační komisí MAP, schválen plenární radou IV. odboru MAP dne 30.10.1945 a projednán Vědeckou radou MAP. Ke zřízení Technického dokumentačního střediska (TDS), prozatím coby oddělení KVŠT, pak došlo dne 31.5.1946 [13] výnosem ministerstva školství a osvěty (MŠO) č. B 33.919/46-I/1 (Medonos, 1947i).

S. Medonos byl uvedeným výnosem MŠO pověřen vedením TDS a do listopadu 1946 vlastně zůstal jediným odborným pracovníkem TDS, od 1. října 1946 do konce února 1947, v době své nepřítomnosti, navíc zastupovaný Ing. Roubíčkem, t.č. asistentem Ústavu ocelových konstrukcí (ČVUT). Situace se změnila až poté, co Ústřední ředitelství Československých závodů kovodělných a strojírenských (ČZKS) rozhodlo od 1.12.1946 zřídit Dokumentační středisko Československých závodů kovodělných a strojírenských (DSK - dokumentační středisko kovoprůmyslu). DSK vzniklo integrací dokumentačních (literárních) oddělení tří velkých strojírenských národních podniků (Škodovy závody, Zbrojovka Brno a Českomoravské strojírny), vedením DSK byl pověřen S. Medonos. 4.12.1946 byla uzavřena dohoda mezi ČZKS a KVŠT, resp. MŠO, na základě které došlo k úzké spolupráci TDS a DSK a od začátku prosince 1946 tak bylo možné "započít s prací naplno" (Medonos, 1947d:317). Prakticky však k tomu došlo již od 1.11.1946, kdy do TDS byly přeneseny kartotéky Škodových závodů a rovněž již budoucí zaměstnanci DSK prováděli v TDS první rešerše. Zaměstnanci DSK pracovali v prostorách TDS v Klementinu a využívali knižní a časopisecké fondy a fotografické dílny KVŠT, nicméně DSK zůstalo až do konce roku 1950 samostatnou hospodářskou jednotkou financovanou ČZKS a později Ústředním svazem československého průmyslu (Medonos, 1947i).

Podrobné informace o činnosti TDS za první rok činnosti (tj. za období 31.5.1946 až 31.5.1947) podává výroční zpráva S. Medonose (Medonos, 1947i; v témže roce informují o činnosti TDS též dílčí články Medonos, 1947b, 1947d-h). Největší problém počáteční činnosti TDS nespatřoval S. Medonos v koordinaci existujících dokumentačních pracovišť, "jako spíše [v problému] veřejně přístupnou technickou dokumentační službu teprve vytvořit" (Medonos, 1947d:316). To by se však nestalo bez rozhodnutí generálního ředitele ČZKS zřídit DSK, bez něhož "neměli bychom pravděpodobně ještě dodnes veřejnou technickou dokumentační službu, která by stála za zmínku" (Medonos, 1947d:317). Jádro TDS tak bylo vybudováno na hodnotách, které vznikly za první republiky; TDS převzalo nejen kartotéky a příruční knihovny a část personálu z literárních oddělení výše tří uvedených podniků, ale i jejich pracovní metody, které byly modifikovány i na základě některých zahraničních zkušeností.

Ve výroční zprávě za první rok činnosti TDS považuje S. Medonos za nejdůležitější složku práce TDS rešerše [14], kterých bylo provedeno v uvedeném období celkem 169. Z dnešního hlediska však bylo podstatně významnějším krokem vydávání referátového časopisu Přehled technické literatury (PTL), který za redakce S. Medonose začal vycházet dvakrát měsíčně od ledna 1947. Časopis bezprostředně navazoval na stejnojmennou přílohu, kterou pro časopis Strojnický obzor připravoval rovněž S. Medonos (viz výše). Od července 1947 vycházely dílčí řady Strojnictví, Elektrotechnika, Mechanická technologie, po roce 1950 byl časopis přejmenován na Přehled technické a hospodářské literatury (PTHL) a vycházelo pět tematických řad. Z další činnosti TDS lze uvést zodpovídání informačních dotazů, provádění překladů a fotokopií, vydávání Zpráv TDS a publikací v rámci edice Dokumentační aktuality.

Komunistický převrat v únoru 1948 znamenal pro Sávu Medonose významnou profesní změnu. Jeho zkušenosti, odborná iniciativa a členství v KSČ mu umožnilo, aby v křesle ředitele Knihovny vysokých škol technických nahradil nekomunistického dr. Jiřího Ježka. Na základě pověření akčního výboru KSČ v KVŠT S. Medonos působil na místě ředitele do konce roku 1949, nicméně ve funkci nebyl ministerstvem školství, nadřízeným orgánem KVŠT, nikdy potvrzen (Sošková, 2000, 2004a). V této době, tedy od konce února 1948 do 31.12.1949, zastupoval S. Medonose ve vedení TDS ing. Karel Havlíček. TDS pokračovalo po dílčí organizační změně v září 1949 [15] ve své činnosti, od r. 1948 vydávalo další dvě řady PTL (Energetika, Plynárenství). Rok 1948 je pro tehdejší vývoj dokumentace významný také tím, že vedle snah o centralizaci dokumentační činnosti, reprezentovaných TDS a dalšími oborovými dokumentačními středisky, která s TDS více či méně spolupracovala nebo s ním byla postupně slučována [16], se i za podpory TDS začaly zakládat a rozvíjet závodní technické knihovny (v té době označované jako odborné závodní knihovny - OZK) (Kofnovec, 1979:30).

Na tomto vývoji se významně podílel i S. Medonos, přičemž řadu aktivit přímo inicioval. Již v r. 1946 [17] vznikla Československá dokumentační společnost (ČsDS), jejímž hlavním cílem bylo "přispívat k rozvoji a podpoře dokumentační činnosti na celém území ČSR, být prostředkem kolektivní spolupráce středisek, míst i jednotlivců, kteří si na její půdě a s její podporou vyměňují své odborné zkušenosti, dále se vzdělávají, pěstují dokumentační theorii a starají se o to, aby [...] každá poptávka po dokumentačních službách byla kryta činností některého dokumentačního střediska, místa nebo jednotlivce" (Medonos, 1949i). Přestože ČsDS byla spolkem, tedy nestátní organizací, fakticky plnila funkci odborného ústředí československé dokumentace. K tomu přispělo i to, že v dubnu 1949 začala ČsDS, jejímž předsedou v té době S. Medonos byl, vydávat pro podporu rozvoje dokumentace časopis Dokumentace a desetinné třídění. S. Medonos byl zřejmě hlavním iniciátorem vzniku časopisu a až do konce r. 1950 jeho jediným odpovědným redaktorem. Od r. 1951 převzala řízení časopisu redakční rada (vedoucí redakce Eva Sošková), jejímž členem S. Medonos byl až do zastavení časopisu na konci roku 1952 [18].

Přirozeným vyústěním úsilí S. Medonose o centrální organizaci dokumentační činnosti v Československu byla jeho snaha o vybudování ústřední plánovací, koordinační a řídící organizace pro dokumentaci. Výsledkem této Medonosovy snahy bylo založení Dokumentačního ústředí, které fungovalo jako odbor v r. 1950 zřízeného Ústředí vědeckého výzkumu (ÚVV, od r. 1951 Ústředí výzkumu a technického rozvoje (ÚVTR) [19]. Aby se mohl S. Medonos plně věnovat přípravě a rozvoji Dokumentačního ústředí (jehož se stal vedoucím), odešel proto 5. května 1950 ze své funkce vedoucího TDS (ředitelem KVŠT byl pouze do konce roku 1949). Za necelé dva roky (květen 1950 až konec roku 1951) činnosti Dokumentačního ústředí rozvinul S. Medonos řadu aktivit, z nichž nejdůležitější byla podpora rozvoje odborných závodních knihoven (OZK), zřízení jejich sítě a koordinace jejich činnosti. V červnu 1950 byla v Praze Dokumentačním ústředím uspořádána konference dokumentalistů a knihovníků výzkumných ústavů a vývojových oddělení národních podniků, ze které mj. vzešel návrh na zřízení Komise pro odborné knihovny. Komise pak byla skutečně zřízena jako poradní orgán Dokumentačního ústředí, S. Medonos byl 25.2.1951 zvolen jejím členem jako zástupce ÚVTR [20]. I Medonosovým úspěchem bylo v té době také podpoření důležitosti OZK příkazy ministrů těžkého a lehkého průmyslu ze dne 30.4.1951, kterými bylo uloženo povinné budování OZK ve všech základních podnicích obou resortů (Kofnovec, 1979; Podzimek, 1975). Začalo tak být naplňováno heslo konference OZK z prosince 1949: "v každém základním závodě odborná knihovna a dokumentační služba".

Tento ve své době progresivní trend, tedy systematické vytváření a metodické řízení soustavy OZK v čele s jejím ústředím (v té době neformálním, protože Dokumentační ústředí tyto kompetence nemělo), byl přerušen usnesením vlády ze dne 7.11.1951 o zrušení ÚVTR (a tedy i Dokumentačního ústředí) a přenesením jeho kompetencí na Československý ústav pro technickou a hospodářskou dokumentaci (ČsÚTHD), který byl nástupcem TDS. V době Medonosova působení v Dokumentačním ústředí totiž na začátku r. 1951 došlo v souvislosti se zrušením Ústředního svazu československého průmyslu k transformaci TDS, organizačně závislého na KVŠT, na samostatnou organizaci ČsÚTHD (Havlíček, 1952), která vznikla sloučením TDS a Hospodářského dokumentačního střediska a byla v r. 1951 podřízena ÚVTR, od r. 1952 po jeho zrušení přímo Státnímu úřadu plánovacímu.

S. Medonos se tedy po zrušení ÚVTR a Dokumentačního ústředí vrátil na začátku r. 1952 do bývalého TDS, tehdy již transformovaného na ČsÚTHD. Přestože na ČsÚTHD byly ze zrušeného ÚVTR přeneseny kompetence Dokumentačního ústředí [21], podmínky na pracovišti, komplikované také vztahy s ředitelem ČsÚTHD, ing. Karlem Havlíčkem (S. Medonos byl jeho podřízeným, ale zároveň z hlediska plnění funkcí dokumentačního metodického centra stál nad ním), neumožňovaly S. Medonosovi plnit dostatečně efektivně své předsevzetí - budování sítě odborných závodních knihoven a dokumentačních pracovišť. To byl zřejmě jeden z hlavních důvodů, proč v ČsÚTHD (na začátku roku 1954 reorganizovaném a přejmenovaném na Ústav pro technické a ekonomické informace – ÚTEIN) zůstal již pouze do konce dubna 1954 a poté odešel do nového a dynamicky se rozvíjejícího oboru jaderné energetiky, kde dostal příležitost uplatnit svoje výjimečné organizační a manažerské schopnosti i znalosti z dokumentační činnosti (Sošková, 2004a, 2004d; Medonos, 2004; Záznam, 196?).

Přestože Medonosovo působení v československé dokumentaci skončilo až dubnem 1954, zlomovým rokem byl pro S. Medonose rok 1952 (Medonos, 2004). V r. 1953 mu sice ještě vycházejí dva články okrajového významu (Medonos, 1953a, 1953b) a také ještě zůstává v redakcích časopisů Technická kniha [22] a Strojírenství [23], ale to již byly pouze dozvuky předchozí činnosti. V roce 1952 se navíc i v oboru dokumentace projevily naplno důsledky politizace a ideologizace společenského života i odborné činnosti. 7.1.1952 proběhla likvidační valná schůze ČsDS, která se jednomyslně usnesla, že ČsDS se rozchází (Sošková, 1952). Zapříčinil to zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, kterým komunistická moc chtěla dosáhnout zrušení všech spolků a dalších dobrovolných nestátních organizací (v dnešním smyslu občanských sdružení) nebo jejich podřízení organizacím, které byly pod kontrolou státní moci (ROH, ČSM apod.).

Dalším "zásahem" dokumentaci byla Celostátní ideologická konference studijních knihoven konaná 27.-28.6.1952 v Praze (Drtina a Konvalinka, 1952), která navazovala na předcházející 1. ideologickou konferenci vědeckých pracovníků vědeckých škol konanou 27.2.-1.3.1952 v Brně (Šíma, 1952). Tehdejší situaci přiléhavě charakterizuje Kratochvílová (2003:211, 215): "Protože rok 1952 byl rokem tažení proti objektivismu a kosmopolitismu, musel se najít i v řadách knihovníků nějaký nepřítel, který by byl veřejně podroben ostré kritice. Tímto nepřítelem číslo jedna se stala dokumentalistika a dokumentalisté. [...] Své sehrály i ekonomické důvody. V průmyslu, kde se dokumentace prosadila, byly totiž všeobecně vyšší platy než v knihovnách." Kromě toho byly dokumentační útvary organizačně nadřazovány knihovnám, což způsobovalo nespokojenost knihoven a jejich rivalitu až nepřátelství vůči dokumentaci. To vše byly plody i v mezinárodním měřítku výjimečné dvojkolejnosti knihovní a dokumentační činnosti a organizace v Československu.

Hlavní referáty na pražské ideologické konferenci přednesli Jaroslav Lipovský, Jaroslav Drtina a Miloň Konvalinka, který byl "duchovním otcem" celé akce. S. Medonos jako jeden z pracovníků ČsÚTHD proti ideologicky zaměřené kritice dokumentace aktivně vystoupil, čímž si vysloužil velmi odmítavou reakci J. Drtiny, který označil S. Medonose za "předního ideologa naší dokumentace" (Drtina, 1952:188) a dále trval na své kritice objektivismu a kosmopolitismu dokumentace, přestože se mu na dodatečné diskusi ke konferenci, která se konala 1.9.1952 na mimořádném zasedání Komise pro literární službu (poradní orgán ČsÚTHD), nepodařilo o správnosti těchto svých názorů přítomné dokumentalisty, mezi jinými i S. Medonose, přesvědčit (Diskuse, 1952). K závěrům pražské ideologické konference patřilo mj. odstranění reakční a škodlivé literatury z veřejných katalogů, zásadní přebudování ČsÚTHD, převedení činnosti dokumentačních středisek do bibliografických oddělení příslušných knihoven a splynutí časopisu Literární služba s časopisem Knihovna [24].

Posouzení obecného vlivu a významu ideologické konference přesahuje možnosti tohoto článku, skutečností zůstává, že rok 1952 byl pro S. Medonose z různých příčin velmi náročný (Medonos, 2004) a zřejmě také do určité míry ovlivnil i Medonosovo rozhodnutí o odchodu z dokumentace.

Na závěr Medonosovy kariéry v dokumentaci je třeba se zmínit o jeho dalších aktivitách, které hrály důležitou úlohu při propagaci dokumentace na různých úrovních. S. Medonos uspořádal řadu kursů, přednášek a školení pro pracovníky knihoven a dokumentačních středisek, na kterých obvykle hovořil o technické literatuře, dokumentaci a Mezinárodním desetinném třídění. Externě také přednášel na Státní knihovnické škole, odkud byl v rámci reorganizace knihovnického vzdělávání převeden v zimním semestru 1948/49 na pedagogickou fakultu, kde vyučoval předměty "Odborná literatura" a "Dokumentace a desetinné třídění" (Kratochvílová, 2003:135-136). Po založení lektorátu knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zajišťoval v akademickém roce 1950/51 externí přednášku na téma "Dokumentace" (Kratochvílová, 2003:139), která však byla v r. 1952 zrušena, protože neodpovídala "sovětským osnovám" výuky (Drtina, 1952:193).

Publikační činnost S. Medonose související s dokumentací lze v zásadě rozdělit do tří skupin. První z nich zahrnuje texty věnované Technickému dokumentačnímu středisku, druhá práce týkající se obecně technické literatury a dokumentace, do třetí skupiny patří texty, které se zabývají Mezinárodním desetinným tříděním v dílčích technických disciplinách (propagaci MDT jako vhodného selekčního jazyka pro technické obory věnoval S. Medonos velké úsilí). Dodnes zůstává inspirativní jeho práce vymezující oblast dokumentace ve vztahu ke knihovnictví z r. 1946 Dokumentace a knihovny (Medonos, 1946b) a v podstatě jediná Medonosova odborná monografie Podniková dokumentace a desetinné třídění, ve které v r. 1950 shrnuje svoje poznatky o metodice "zřízení a vedení dokumentačního místa v podniku" (Medonos, 1950c:5).

Co se týče účasti S.Medonose v profesním organizacích, je třeba kromě výše uvedené účasti v Československé dokumentační společnosti uvést jeho členství ve Svazu českých knihovníků (SČK), na jehož činnosti se aktivně účastnil zejména v letech 1945 a 1946. Mj. byl na 4. poradě SČK dne 5.9.1945 zvolen členem bibliografického odboru, který o několik dní později (11.9.1945) informoval o programu bibliografických prací chystaného Technického dokumentačního střediska [25]. V r. 1946 se také podílel na přípravě výstavy české a slovenské knihy v SSSR, kterou byl SČK pověřen ministerstvem školství a osvěty a ministerstvem informací, a pro kterou S. Medonos sestavoval seznam knih pro obory matematika, astronomie, fyzika a chemie.

Po odchodu z ÚTEIN (bývalého ČsÚTHD) na konci dubna 1954 pracoval S. Medonos v nově vzniklém oboru jaderné energetiky v různých institucích; jeho publikační, především článková činnost, ve které často propagoval jadernou energii jako ekonomicky výhodný zdroj energie, byla relativně rozsáhlá. S. Medonos zpočátku od května 1954 do července 1956 pracoval na Úřadu předsednictva vlády, kde dosáhl místa státního sekretáře Vládního výboru pro výzkum a mírové využití atomové energie. Z této pozice se v r. 1955 podílel i na založení Ústavu jaderného výzkumu (ÚJV) ČSAV v Řeži u Prahy, kde od července 1958 do června 1967 také pracoval. Předtím ještě od srpna 1956 do června 1958 působil na ministerstvu energetiky ve funkci vedoucího odboru atomové agentury. Od r. 1962 také externě působil v Československé komisi pro atomovou energii, kam v červenci 1967 přešel z ÚJV (Záznam, 196?). Posledním Medonosovým pracovištěm před jeho odchodem do důchodu (zřejmě v r. 1975) byl Výzkumný ústav energetický (Medonos, 2003). V roce 1970 byl S. Medonos vyškrtnut z KSČ pro svou podporu společenských změn, ke kterým docházelo po lednu 1968 a které podpořil i veřejně (Medonos, 1968a), a pro svůj nesouhlas s okupací Československa vojsky varšavské smlouvy v srpnu 1968.

Pokud bychom měli celkově zhodnotit Medonosův přínos pro obor, nezbývá než konstatovat, že S. Medonos byl výjimečná osobnost československé poválečné dokumentace a dokumentalistiky. Svým progresivním přístupem, vzdělaností a pracovitostí dokázal S. Medonos v poválečné době realizovat myšlenky, které poprvé předložil ve svém projektu v soutěži Masarykovy akademie práce z r. 1944 a které již tehdy byly ucelenou představou, jak by měl fungovat ideální systém technické dokumentace. Své představy se vždy snažil důsledně realizovat a ve své době se mu přes všechny technické a organizační problémy a politickou situaci podařilo zajistit pokrok, který byl srovnatelný s vývojem v zahraničí. Technické dokumentační středisko i Dokumentační ústředí, při jejichž vzniku stál, se staly základem pozdějšího vývoje československé soustavy VTEI.

BIBLIOGRAFIE SÁVY MEDONOSE

Bibliografie obsahuje publikované práce S. Medonose. Výjimkou je jeho soutěžní práce pro Masarykovu akademii práce, která nebyla nikdy publikována (Medonos, 1944). S. Medonos své texty často publikoval článkově a poté v brožurách, obvykle vydávaných Technickým dokumentačním střediskem. V bibliografii jsou proto primárně uvedeny originální články, další otisky téhož textu v jiných periodicích nebo brožurách jsou uvedeny za hlavní položkou v poznámce.

S. Medonos občas publikoval pod autorskými značkami sm, s.m., S.M. (zřídka ms). V těchto případech je u položek bibliografie uvedeno plné jméno v hranatých závorkách. Pod značkami sm a dalšími také S. Medonos publikoval různé noticky, recenze a další krátké texty efemérní povahy, které nejsou v bibliografii zachyceny.

V bibliografii nejsou uvedeny periodické bibliografie, jejichž byl S. Medonos autorem nebo na jejichž vydávání se podílel. Jedná se zejména o bibliografickou přílohu "Přehled technické literatury" časopisu Strojnický obzor, která vycházela v letech 1943-1947, a navazující časopis Přehled technické literatury vydávaný TDS od ledna 1947 a jenž S. Medonos prvních několik let řídil.

S. Medonos je také s největší pravděpodobností autorem všech redakčních textů, které byly publikovány v časopise Dokumentace a desetinné třídění do konce r. 1950. Byl také vedoucím diplomové práce HUŇOVÁ, Alena. Odborné závodní knihovny v ČSR. Praha, 1958. 73 s. Diplomová práce. KVIK FF UK.

Autorství S. Medonose je chybně uváděno u publikace PÍRKO, Zdeněk, MEDONOS, S., HLÁVKA, C. Karel, ROLÍNEK, C. Karel. Studenti a politika. Praha : Fakultní organisace K[omunistické] S[trany] Č[eskoslovenska] Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství, [1946]. 20 s. Přestože tato brožura neobsahuje žádný text S. Medonose, je jeho jméno uvedeno na obálce publikace.

Bibliografie je uspořádána chronologicky vzestupně, na druhé úrovni je řazení provedeno podle názvů dokumentů.

Tematické rozdělení dokumentů je následující:

• Bibliografie - položky 2, 94
  
• Technická dokumentace a literatura - položky č. 10, 12, 14, 23, 25, 28, 31, 33, 35-36, 38, 42-45, 47-48, 50-52, 55
  
• Technické dokumentační středisko - položky č. 3-8, 13, 15-20, 26, 29, 32
  
• Mezinárodní desetinné třídění - položky č. 9, 11, 22, 24, 30, 34, 37, 39, 40-41, 46, 49
  
• Jaderná energetika - položky č. 56, 58-74, 76-87, 89-91, 93-94, 96
  
• Jiná témata - položky č. 1, 21, 27, 53-54, 57, 75, 88, 92

MEDONOS, S. (1943a). Citování v odborné a vědecké literatuře. Věstník SIA, 1943, roč. 11, č. 9, s. 127-133. -- Samostatně vyšlo jako zvláštní otisk pod stejným názvem, Praha, 1943. 5 s.

MEDONOS, S. (1943b). Přehled bibliografií o obráběcích strojích a obrábění. Strojnický obzor SIA, 1943, roč. 23, č. 1, s. 12-26; č. 2, s. 30-32. -- Závěr a doplněk autorovy přednášky o dokumentaci technické literatury v odborné skupině Spolku českých inženýrů "Obráběcí stroje" ze dne 19.10.1942.

MEDONOS, S. (1944). Návrh organisace technického dokumentačního střediska "1944". (Soutěžní práce v Literární soutěži Masarykovy akademie práce na rok 1944. V rukopise). 1944. -- Jinde je název uveden jako: Návrh organisace technického dokumentačního střediska : práce pro literární soutěž České akademie technické. Uloženo v Archivu Akademie věd ČR, fond MAP, karton 148, inv.č. 579.

MEDONOS, S. (1945a). Katalogisační lístky Technického dokumentačního střediska. Praha : Masarykova akademie práce, 1945.

[MEDONOS, S.] (1945b). O české technické dokumentační středisko. Průmyslový věstník, 1945, roč. 32, č. 4, s. 63-65.

MEDONOS, S. (1945b). O české technické dokumentační středisko. Tvorba, 1945, roč. 14, č. 10, s. 154.

MEDONOS, S. (1945c). O technické dokumentaci. Strojnický obzor, 1945, roč. 25, č. 21/24, s. 352-356. -- Přednáška proslovená na poradě IV. odboru Masarykovy akademie práce 12.6.1945. Samostatně vyšlo pod stejným názvem, Praha, 1946.

MEDONOS, S. (1945d). Úsilí Masarykovy akademie práce o organisaci technické dokumentace v Československé republice. Zprávy veřejné služby technické, 1945, roč. 25, č. 5, s. 124-127.

MEDONOS, S. (1946a). Desetinné třídění hutnické literatury. Hutnické listy, 1946, roč. 1, č. 3., s. 70-71. -- Samostatně vyšlo společně s článkem: Výtah z Mezinárodního desetinného třídění pro hutníky. Hutnické listy, 1946, roč. 1, č. 4, s. 90-91, VI-VII; č. 5, s. I, VI-VII jako zvláštní otisk pod názvem Desetinné třídění hutnické literatury. Praha : Svaz českých knihovníků, 1947. 28 s. Knihovnické aktuality, sv. 6.

MEDONOS, S. (1946b). Dokumentace a knihovny. Knihovna, 1945/46, roč. 1, čís. 7/8, s. 216-222. -- Samostatně vyšlo pod stejným názvem, Praha : Svaz českých knihovníků, 1947. 27 s. Knihovnické aktuality, sv. 1.

MEDONOS, S. (1946c). Výtah z Mezinárodního desetinného třídění pro hutníky. Hutnické listy, 1946, roč. 1, č. 4, s. 90-91, VI-VII; č. 5, s. I, VI-VII. -- Samostatně vyšlo společně s článkem: Desetinné třídění hutnické literatury. Hutnické listy, 1946, roč. 1, č. 3., s. 70-71 jako zvláštní otisk pod názvem Desetinné třídění hutnické literatury. Praha : Svaz českých knihovníků, 1947. 28 s. Knihovnické aktuality, sv. 6.

MEDONOS, S. (1947a). Technická dokumentace. Praha, 1947. 11 s. -- Přednáška v Kursu pro podnikové archiváře a kronikáře Čs. dolů a Čs. hutí, 13.3.1947 v Praze.

MEDONOS, S. (1947b). Technická literární služba kovodělného a strojírenského průmyslu : (dokumentační středisko). Kovodělný průmysl, 1947, roč. 1, č. 4, s. 74-76. -- Samostatně vyšlo jako: Technická literární služba kovodělného a strojírenského průmyslu. Praha : Technické dokumentační středisko, 1947. 9 s. Dokumentační aktuality, sv. 18.

MEDONOS, S. (1947c). Technická literatura. Praha, 1947. 17 s. -- Strojopis pro Kurs pro správce závodních knihoven Báňské a hutní společnosti, n.p., 25.-27.9.1946, Praha. Nepatrně upravená verze byla rozmnožena pod stejným názvem, Praha : Knihovna Vysokých škol technických, 1949. 18 s. Knižnice posluchačů Státní jednoleté knihovnické školy, sv. 1.

MEDONOS, S. (1947d). Technické dokumentační středisko. Strojnický obzor, 1947, roč. 27, č. 17, s. 315-319. -- Referát ze Sjezdu SIA (Skupina inženýrů strojních a z průmyslu) v Ostravě 14.6.1947. Vyšlo samostatně po stejným názvem, Praha : Technické dokumentační středisko, 1947. 23 s.

MEDONOS, S. (1947e). Technické dokumentační středisko. Průmyslový věstník, 1947, roč. 34, č. 13, s. 232-234.

[MEDONOS, S.] (1947f). Technické dokumentační středisko. Technika a život, 1947, roč. 2, č. 2, s. 21.

[MEDONOS, S.] (1947g). Technické dokumentační středisko. Strojnický obzor, 1947, roč. 27, č. 10, s. 217.

MEDONOS, S. (1947h). Technické dokumentační středisko (TDS). Československý průmysl, 1947, roč. 3, č. 10, s. 352-354.

MEDONOS, S. (1947i). Výroční zpráva za první rok činnosti Technického dokumentačního střediska 31.5.1946-31.5.1947. Praha : Technické dokumentační středisko, 1947, 21 s. + příl.Dokumentační aktuality, sv. 2.

MEDONOS, S. (1948a). [Projev při znovuotevření ČVUT po 2. světové válce dne 4.6.1945]. In MILBAUER, Jar. (ed.). České vysoké učení technické v Praze 1938-1945. Praha, 1948, s. 139-141.

HERZ, Hanuš, MEDONOS, S. (1948). Sbírka firemní literatury v Technickém dokumentačním středisku : použití desetinného třídění pro uspořádání sbírky firemní literatury. Kovodělný průmysl, 1948, roč. 2, č. 11, s. 223-227; č. 12, s. 241-245. -- Samostatně vyšlo jako zvláštní otisk pod stejným názvem, Praha : Technické dokumentační středisko, 1949. 7 s. Dokumentační aktuality, sv. 8.

HAVLÍČKOVÁ, Anna, MEDONOS, S. (eds.) (1948). Soupis zahraničních technických časopisů z let 1928-1947 v knihovnách ČSR ... : [Návod k vyplnění dotazníku]. Knihovna, 1948, roč. 3, č. 3, s. 114-116. -- Samostatně vyšlo pod stejným názvem, Praha : Technické dokumentační středisko, 1948. 7 s. Dokumentační aktuality, sv. 6.

MEDONOS, S. (1948b). Systematický katalog Státní technické knihovny (Knihovny vysoké školy technické) v Brně : volba třídění pro systematický katalog Knihovny vysokých škol technických v Praze. Praha : Technické dokumentační středisko při Knihovně vysokých škol technických, 1948. 23 s. Práce TDS, sv. 1. -- Výtah z práce vyšel pod stejným názvem na různých místech . viz Medonos, 1949f.

MEDONOS, S. (1949a). Dokumentační služba francouzského ústředí pro výzkumnictví. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 4/5, s. 68-70.

MEDONOS, S. (1949b). Ještě o práci Technického dokumentačního střediska. Průmyslový věstník, 1949, roč. 36, č. 45, s. 914-916. -- Samostatně vyšlo společně s článkem: Práce Technického dokumentačního střediska pro československý průmysl, Průmyslový věstník, 1949, roč. 36, č. 45, s. 884-886 jako zvláštní otisk pod názvem Práce Technického dokumentačního střediska pro československý průmysl. Praha : Technické dokumentační středisko, [1950]. 4 s. Dokumentační aktuality, sv. 13. V této podobě vydáno i v časopise Dokumentace a desetinné třídění, 1949, roč. 1, č. 6/9, s. 103-106.

MEDONOS, S. (1949c). Normalisace zkratek názvů časopisů. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 3, s. 37-43..

MEDONOS, S. (ed.) (1949d). Odborné závodní knihovny pomáhají plnit pětiletku : sborník referátů, předložených na konferenci knihovníků odborných závodních knihoven ... 16. až 18. prosince 1949. Praha : Tisk. podn.-Prům. služba, organ. a vydav. podn. Ústř. svazu čs. prům., 1949. 55 s.

MEDONOS, S. (1949e). Práce Technického dokumentačního střediska pro československý průmysl. Průmyslový věstník, 1949, roč. 36, č. 43/44, s. 884-886. -- Samostatně vyšlo společně s článkem: Ještě o práci Technického dokumentačního střediska, Průmyslový věstník, 1949, roč. 36, č. 43/44, s. 884-886 jako zvláštní otisk pod názvem Práce Technického dokumentačního střediska pro československý průmysl. Praha : Technické dokumentační středisko, [1950]. 4 s. Dokumentační aktuality, sv. 13. V této podobě vydáno i v časopise Dokumentace a desetinné třídění, 1949, roč. 1, č. 6/9, s. 103-106.

MEDONOS, S. (1949f). Systematický katalog Státní technické knihovny (Knihovny vysoké školy technické) v Brně : volba třídění pro systematický katalog Knihovny vysokých škol technických v PrazeDokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 2, s. 24-27. -- Jedná se o výtah z práce téhož názvu, Praha : Technické dokumentační středisko, 1948. 23 s. Článek vyšel samostatně jako zvláštní otisk: In MAYERHÖFER, Heřman, MEDONOS, Sáva. Desetinný katalog Státní technické knihovny v Brně. Praha : Technické dokumentační středisko, 1949, s. 6-9. Dokumentační aktuality, sv. 9. Překlad do maďarštiny rozmnožen pod názvem: A Brno-i Állami Műszaki Kőnyvtár (Műszaki Főiskola Kőnyvtár) rendszeres katalógusa = Systematicky katalog Státni technické knihovny (knihovny skola echnické [sic!]) v Brné [sic!]. [Budapest] : Orszagos Dokumentaciós, 1950. 11 s.

MEDONOS, S. (1949g). Technické bibliografie a referátové časopisy. In TEYSSLER, Vladimír, KOTYŠKA, Václav (eds.). Technický slovník naučný : ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XVII. Dodatkový svazek II. Praha : Borský a Šulc, 1949, s. 1074-1077.

MEDONOS, S. (1949h). Technické dokumentační středisko. In TEYSSLER, Vladimír, KOTYŠKA, Václav (eds.). Technický slovník naučný : ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XVII. Dodatkový svazek II. Praha : Borský a Šulc, 1949, s. 1077-1078.

MEDONOS, S. (1949i). Výroční zpráva Československé dokumentační společnosti. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 4/5, s. 49-51.

MEDONOS, S. (1949j). Výtah z DT pro závodní knihovny. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 4/5, s. 65-66+3.strana obálky.

[KLIKA, Jaroslav, MEDONOS, S.] (1950). Konference knihovníků odborných závodních knihoven v Praze ve dnech 16.-18. prosince 1949. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 10, s. 129-130.

MEDONOS, S. (1950a). Náplň činnosti literární služby v průmyslovém podniku. Podniková organizace, 1950, roč. 4, č. 9, s. ??..

MEDONOS, S. (1950b). Plán thematického doplňování odborných knihoven : (směrnice pro vypracování). Dokumentace a desetinné třídění, 1950/51, roč. 2, č. 7, s. 100-102..

MEDONOS, S. (1950c). Podniková dokumentace a desetinné třídění. Praha : Tiskové podniky Ústředního svazu československého průmyslu, 1950. 89 s. Dokumentační příručky, sv. 1.

MEDONOS, S. (1950d). Třídění pro systematické katalogy státních studijních knihoven. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 10, s. 137-138.

MEDONOS, S. (1950e). Třídění thematického plánu československé knižní produkce. Dokumentace a desetinné třídění, 1950/51, roč. 2, č. 1/2, s. 19-27. -- Samostatně vyšlo pod stejným názvem, Praha : Průmyslové vydavatelství, 1951. 27 s. Dokumentační aktuality, sv. 18. Vydalo Dokumentační ústředí - Československá dokumentační společnost.

HAVLÍČEK, Karel, MEDONOS, S., KOŠVANEC, Jaromír (eds.) (1951). Mezinárodní desetinné třídění : zkrácené vydání pro techniky s úplnou elektrotechnikou. 2. vyd. Praha : Technicko-vědecké vydavatelství, 1951. 105 s.

MEDONOS, S. (ed.) (1951). Směrnice pro správu odborných závodních knihoven. Praha : Průmyslové vydavatelství, 1951. 26 s. Dokumentační aktuality, sv. 20.

[KLIKA, Jaroslav, MEDONOS, S.] (1951a). Směrnice pro správu odborných závodních knihoven (OZK). Dokumentace a desetinné třídění, 1950/51, roč. 2, č. 7, s. 97-98. -- Návrh textu zpracoval J. Klika, konečné znění dokumentu redigoval S. Medonos. Vyšlo též v brožuře: MEDONOS, Sáva (ed.). Směrnice pro správu odborných závodních knihoven. Praha : Průmyslové nakladatelství, 1951. 25 s. Dokumentační aktuality, sv. 20.

[KLIKA, Jaroslav, MEDONOS, S.] (1951b). Výpůjční řád odborné závodní knihovny. Dokumentace a desetinné třídění, 1950/51, roč. 2, č. 7, s. 99. -- Návrh textu zpracoval J. Klika, konečné znění dokumentu redigoval S. Medonos. Vyšlo též v brožuře: MEDONOS, Sáva (ed.). Směrnice pro správu odborných závodních knihoven. Praha : Průmyslové nakladatelství, 1951. 25 s. Dokumentační aktuality, sv. 20.

MEDONOS, S. (1952a). Dokumentace v Sovětském svazu. Literární služba, 1952, roč. 3, č. 4, s. 51-57.

MEDONOS, S., KRATOCHVÍL, G. (1952). K otázce třídění plynárenské literatury. Literární služba, 1952, roč. 3, č. 6/7, s. 106-107.

MEDONOS, S. (1952b). Lépe a tvůrčím způsobem využívat sovětských zkušeností. Technická kniha, 1952, roč. 1, s. 481-488.

MEDONOS, S. (1952c). O sovětské technické literatuře. Praha : Technicko-vědecké vydavatelství, 1952. 15 s. -- Předneseno na 30. valném shromáždění Masarykovy akademie práce.

MEDONOS, S. (ed.) (1952d). Směrnice pro správu odborných závodních knihoven. Část 2. Jednotný katalogisační předpis pro literární službu. Praha : Průmyslové vydavatelství, 1952. 23 s. Dokumentační aktuality, sv. 23.

SOŠKOVÁ, Eva, MEDONOS, S. (1952). Úkoly odborné literární služby v roce 1952. Literární služba, 1952, roč. 3, č. 1, s. 4-6.

MEDONOS, S. (1952e). Významný dar sovětské techniky našemu strojírenství. Technická kniha, 1952, roč. 1, č. 5, s. 193-195.

MEDONOS, S. (1952f). Za větší ideovost v literární službě. Literární služba, 1952, roč. 3, č. 3, s. 33-34.

MEDONOS, S. (1953a). "Uvolnit cestu novému pokrokovému". Strojírenství, 1953, roč. 3, č. 4, s. 243-244.

MEDONOS, S. (1953b). Kritické poznámky k soutěži o nejlepší kritiky technických knih. Technická kniha, 1953, roč. 2, č. 10, s. 355-356.

MEDONOS, S. (1956). Ústav pro vědecké informace Akademie věd SSSR (INI a ITEIN). Sovětská věda - Strojírenství, 1956, roč. 6, č. 4, s. 583-593.

MEDONOS, S. (1957a). Francouzský program jaderné energetiky. Jaderná energie, 1957, roč. 3, č. 5, s. 160.

MEDONOS, S. (1957b). Vědec - inženýr - komunista : 85 let akademika Gleba Maximilianoviče Kržižanovského. Rudé právo, 24.1.1957.

MEDONOS, S. (1959a). Plovoucí jaderná elektrárna : sovětský atomový ledoborec "Lenin". Rudé právo, 16.9.1959, s. 4.

MEDONOS, S. (1959b). Výsledky první celostátní konference o jaderné technice. Strojírenství, 1959, roč. 9, č. 4, s. 312-313.

MEDONOS, S. (1960a). Atomový ledoborec "Lenin". Výroba a škola, 1960, roč. 5, č. 3, s. 130-136.

MEDONOS, S. (1960b). Jak věda pomáhá zabezpečit úkoly energetiky ve třetí pětiletce. Jaderná energie, 1960, roč. 6, č. 4, s. 129-130.

MEDONOS, S. (1960c). Plán elektrifikace - páteř programu komunistické výstavby. Rudé právo, 11.2.1960, s. 5. -- Ve slovenské mutaci RP vyšlo pod názvem: Plán elektrifikácie - základ programu komunistickej výstavby.

MEDONOS, S. (1960d). Stav a perspektivy vývoje jaderné energetiky. Technická práca, 1960, roč. 12, č. 7, s. 547-554.

MEDONOS, S. (1961a). Energetika Sovětského svazu na předělu mezi socialismem a komunismem. Energetika, 1961, roč. 11, č. 5, s. 211-213, 215.

MEDONOS, S. (1961b). Konference o malých a středních energetických reaktorech. Jaderná energie, 1961, roč. 7, č. 1, s. 33-34.

MEDONOS, S. (1961c). Lenin, socialistické plánování a elektrizace. Technická práca, 1961, roč. 13, č. 4, s. 293-294.

MEDONOS, S. (1963a). Ekonomicky efektivní jaderné elektrárny v USA. Jaderná energie, 1963, roč. 9, č. 8, s. 270-271.

MEDONOS, S. (1963b). Fyzika včerejška technikou zítřka. Technický týdeník, 1963, roč. 11, č. 8, s. 1.

MEDONOS, S. (1963c). Jaderná fyzika včerejška a dneška se stává i u nás energetikou zítřka. Technická práca, 1963, roč. 15, č. 2, s. 147-151.

MEDONOS, S. (1963d). Jaderné elektrárny - nový vydatný a progresivní zdroj levné elektřiny. Rudé právo, 14.9.1963, s. 4. -- Ve slovenské mutaci RP vyšlo pod názvem: Jadrové elektrárne - nový výdatný a progresívny zdroj lacnej elektriny.

MEDONOS, S. (1963e). Konference o výstavbě první čs. jaderné elektrárny. Technická práca, 1963, roč. 15, č. 8, s. 634.

MEDONOS, S. (1963f). Přínos jaderné energetiky ke krytí očekávaného schodku energetické bilance v ČSSR. Jaderná energie, 1963, roč. 9, č. 2, s. 71-72.

MEDONOS, S. (1963g). Úloha jaderné energetiky v rozvoji našeho hospodářství. Rudé právo, 12.10.1963, s. 4. -- Ve slovenské mutaci RP vyšlo pod názvem: Úloha jadrovej energetiky v rozvoji nášho hospodárstva.

MEDONOS, S. (1963h). Vyhlídky do budoucnosti těžkovodních energetických reaktorů. Jaderná energie, 1963, roč. 9, č. 1, s. 27-28.

MOSTECKÝ, Vladimír, MEDONOS, S., HLÁVKA, Karel, VANĚK, Josef (1963). Výchova budoucích inženýrů - komunistů a sympatizujících. In Za lepší svět : sborník statí a vzpomínek na studentské pokrokové hnutí třicátých let. Praha : SPN, 1963, s. 124-129.

[MEDONOS, S.] (1964a). Jadrové elektrárne nahradzujú uhlie. Rudé právo, 24.5.1964. Příl..

MEDONOS, S. (1964b). Poučení ze Ženevy. Jaderná energie, 1964, roč. 10, č. 10, s. 355-356.

MEDONOS, S. (1964c). Romaška mění teplo reaktoru v elektřinu. Technický týdeník, 1964, roč. 12, č. 41, s. 1-2.

MEDONOS, S. (1964d). Třetí jaderně energetická Ženeva. Nová mysl, 1964, č. 11, s. 1397-1405.

MEDONOS, S. (1965a). 3. celostátní konference o jaderné energetice. Jaderná energie, 1965, roč. 11, č. 3, s. 116-118.

MEDONOS, S. (ed.) (1965b). 3. celostátní konference o jaderné energetice v Praze, 8. a 9. prosince 1964 : referáty a usnesení. Praha : ČSVTS - komise pro jadernou techniku, 1965. 213 s.

MEDONOS, S. (1965c). K otázce ekonomické efektivnosti výstavby jaderné energetiky v ČSSR : měrné investiční náklady jaderných elektráren a dovoz uhlí pro konvenční elektrárny. Řež u Prahy : Ústav jaderného výzkumu ČSAV , 1965. 5 s.

MEDONOS, S. (1965d). Přínos jaderné energie pro čs. energetiku. Nová mysl, 1965, č. 8, s. 929-944.

MEDONOS, S. (1966a). 12 let jaderné energetiky. Technický týdeník, 1966, roč. 14, č. 16, s. 1,4-5.

MEDONOS, S. (1966b). K některým otázkám ekonomiky těžkovodních konventorů. Řež u Prahy : Ústav jaderného výzkumu ČSAV, 1966. 12 s.

MEDONOS, S. (1966c). Předstih francouzské jaderné energetiky. Vesmír, 1966, roč. 45, č. 10, s. 310-312.

MEDONOS, S. (1966d). Rozvíjet jadernou energetiku pomalu nebo rychle? Rudé právo, 24.5.1966, s. 3.

MEDONOS, S. (1966e). Socialismus a věda patří k sobě : úkoly strany v rozvoji vědecké, technické a průmyslové revoluce. Rudé právo, 23.8.1966, s. 3.

MEDONOS, S. (1967a). Bilance rozvoje jaderné energetiky v r. 1966. Rudé právo, 28.3.1967, s. 5. -- Ve slovenské mutaci RP vyšlo pod názvem: Biláncia rozvoja jadrovej energetiky v roku 1966.

MEDONOS, S. (1967b). Jaderné elektrárny ekonomicky předstihují klasické tepelné elektrárny. Energetika, 1967, roč. 17, č. 3, s. 133-134.

MEDONOS, S. (1967c). Sovětská jaderná energetika koncem roku 1967. Rudé právo, 13.12.1967, s. 5.

MEDONOS, S. (1968a). Aby se slova nerozcházela s činy. Svoboda, 13.3.1968, s. 1.

MEDONOS, S. (1968b). Perspektivy rozvoje jaderné energetiky v ČSSR. Jaderná energie, 1968, roč. 14, č. 8, s. 325-327.

[MEDONOS, S.] (1970). 5. celostátní konference o jaderné energetice. Jaderná energie, 1970, roč. 16, č. 9, s. 321.

MEDONOS, S., MEDONOS, Irena (eds.) (1970). Heavy-water reactors [bibliografie]. Vienna : International Atomic Energy Agency, 1970. 525 s.

MEDONOS, S. (1973). Značný přírůstek výroby jaderných elektráren v r. 1971. Energetika, 1973, roč. 23, č. 2, s. 82-83.

Diskuse o ideologických otázkách knihovnictví a dokumentace (1952). Literární služba, 1952, roč. 3, č. 10, s. 147-151.

DRTINA, Jaroslav (1952). Ještě o té dokumentaci. Knihovna, 1952, roč. 5, č. 4, s. 189-195.

DRTINA, Jaroslav, KONVALINKA, Miloň (eds.) (1952). Za zvýšení ideovosti v knihovnictví a bibliografii : [materiál z celostátní ideologické konference studijních knihoven ČSR 27. a 28. června 1952 v Praze]. Praha : Průmyslové vydavatelství, 1952. 55 s.

HAVLÍČEK, Karel (1952). O úkolech a práci Československého ústavu pro technickou a hospodářskou dokumentaci. Technická kniha, 1952, roč. 1, č. 4, s. 154-157.

HERZ, Hanuš (1956). 10 let Technického dokumentačního střediska. In 150. výročí Knihovny vysokých škol technických a 10. výročí Technického dokumentačního střediska v Praze. Praha : Knihovna vysokých škol technických, 1956, s. 20-28.

KLIKA, J. (1965a). Cestou dvacíti let. Technická knihovna, 1965, roč. 9, č. 5, s. 134141.

KLIKA, Jaroslav (1965b). Hlavní etapy rozvoje československé informační soustavy. Technická knihovna, 1965, roč. 9, č. 12, s. 356-373.

KOFNOVEC, Ladislav (1979). Vývoj organizace a řízení čs. soustavy VTEI v údobí 1945-1969. Knihovna : vědeckoteoretický sborník. Svazek II. Praha : SPN, 1979, s. 29-49.

KÖNIGOVÁ, Marie, HÁNOVÁ, Eva (1988). Vznik a vývoj informačních institucí v ČSR : (dočasná vysokoškolská učebnice). Praha : Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR, 1988.

KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela. Jaroslav Drtina a jeho vliv na vývoj studijního oboru knihovnictví na pozadí historických událostí. Praha, 2003. 890 s. Rigorózní práce. FF UK.

KUBÍK, Ladislav (1950). Literární soutěže Masarykovy akademie práce v uplynulých třiceti letech. [Praha : MAP], 1950. 69 s. Nepublikovaný materiál. Archiv Akademie věd ČR, fond MAP, karton 112, inv.č. 576.

MASNEROVÁ, Jiřina (2004). Osobní komunikace. E-mail ze dne 28.1.2004.

MEDONOS, Sáva jr. (2003). Osobní komunikace. E-mail ze dne 2.12.2003.

MEDONOS, Sáva jr. (2004). Osobní komunikace. Text ze dne 1.2.2004.

PODZIMEK, Jaroslav (1975). Kalendář 30 let vývoje čs. informatiky. Československá informatika, 1975, roč. 17, č. 5, s. 137-142.

PODZIMEK, Jaroslav (1980). 35 let vývoje čs. informatiky. Československá informatika, 1980, roč. 22, č. 5, s. 132-137.

[SOŠKOVÁ, Eva] (1952). Čs. dokumentační společnost zanikla. Literární služba, 1952, roč. 3, č. 1, s. 15-16.

SOŠKOVÁ, Eva (2000). Kapitoly z dějin Státní technické knihovny v Praze. Praha, 2000. Nepublikovaný materiál.

SOŠKOVÁ, Eva (2004a). Osobní komunikace. Rozhovor ze dne 26.1.2004.

SOŠKOVÁ, Eva (2004b). Osobní komunikace. Telefonát ze dne 29.1.2004.

SOŠKOVÁ, Eva (2004c). Osobní komunikace. E-mail ze dne 27.1.2004.

SOŠKOVÁ, Eva (2004d). Osobní komunikace. Text ze dne 2.2.2004.

ŠÍMA, Jaroslav (1952). Brněnská ideologická konference vědeckých pracovníků. Knihovna, 1952, roč. 5, č. 2, s. 69-70.

Vypsání literárních soutěží České akademie technické v roce 1944 (1943). Praha : ČAT, 1943. 8 s.

[Záznam o zaměstnání S. Medonose ze 60. let]. 196?. Nepublikovaný dokument. Uložen v osobním oddělení Ústavu jaderného výzkumu Řež, a.s.

V r. 1932, když začal studovat ČVUT, se zapsal jako Václav Sáva Medonos, ke konci studia v r. 1938 je uváděn jako Václav, veškerá odborná literatura počínaje rokem 1942 je však již publikována pod jménem Sáva.

Otec Sávy Medonose, Václav Medonos (25.7.1888 Valdštejn u Bělé pod Bezdězem - 28.3.1962 Praha) narukoval do 1. světové války v červenci 1914. Bojoval nejdříve na srbské a později na ruské frontě. V únoru 1915, když se narodil jeho syn, se V. Medonos dostal do ruského zajetí a z války se vrátil domů až po sedmileté anabázi v roce 1921. Své zážitky zpracoval do válečného deníku, jehož originál je chován v Muzeu J. A Komenského a výtah z něhož V. Medonos vydal v časopise Pojizerské hlasy (resp. Pojizerské listy) v r. 1928 (roč. 22, č. 38). V. Medonos byl pedagog, zabýval se zejména didaktikou českého jazyka. Po 2. světové válce byl zemským a později ústředním školním inspektorem národních škol. Po odchodu do důchodu působil ještě v Učitelských novinách a ve Státním pedagogickém nakladatelství (Medonos, 2003).

Jméno Sáva zdědil jeden ze synů Sávy Medonose, který dnes žije ve Velké Británii. Druhý jeho syn, Jiří, žije v Praze, stejně jako bratr Sávy Medonose, ing. Vladimír Medonos.

S. Medonos začal studovat ve školním roce 1932/33, I. státní zkoušku složil 8.1.1935, II. státní zkoušku složil a titul inženýra získal 16.12.1938 (Masnerová, 2004). Za posluchače ještě promluvil 4.6.1945 při znovuotevření ČVUT po 2. světové válce (viz Medonos, 1948a).

V r. 1951 byl Strojnický obzor sloučen s dalšími třemi tituly (Kovodělný průmysl, Kuličková ložiska a Svařování) do časopisu Strojnictví. V tomto časopise je S. Medonos uveden jako člen redakce pouze v r. 1953.

Příloha měla začít vycházet již od května 1941, v té době však byl Strojnický obzor i všechny další časopisy SIA zastaveny a příloha mohla vyjít až v lednu 1942 (Medonos, 1947d:319).

"Masarykova akademie práce - československá vrcholová instituce pro technické vědy. Založena s přispěním prezidenta T. G. Masaryka r. 1920 s cílem "organizovat technickou práci k hospodárnému využívání schopností... i přírodního bohatství... státu". Fungovala především jako sbor odborných poradců a znalců a zasloužila se významně o modernizaci československého průmyslu aplikací a popularizací tehdy nejmodernějších metod (např. Psychotechnický ústav). Jako "buržoazní instituce" byla r. 1952 zrušena, přesto se ale většina jejích členů stala členy ČSAV." Universum 3 : všeobecná encyklopedie - multimediální verze. Verze 3.1. Aktualizované vydání. [CD-ROM]. [Praha] : Euromedia Group, 2003.

Viz dochovaná korespondence v Archivu Akademie věd ČR, fond MAP, karton 121, inv.č. 578. Složka 1944. Návrhy soutěžních témat. Vypsání soutěže.

Jednalo se o práce označené hesly: 1944 (Medonosova práce), 001.81, Erka, Exempla trahunt, H 145, Index bibliographicus 13, Komenský (zřejmě práce ing. Ohlídky). Práce Exempla trahunt byla pro svou kvalitu zakoupena ČAT za 1000 korun (Kubík, 1950:49).

Přestože někteří recenzenti (viz následující poznámka) navrhovali vydání textu tiskem, práce zůstala pouze v rukopise a dnes je uložena v Archivu Akademie věd ČR. V době přípravy tohoto článku byla nepřístupná, protože byla poškozena povodněmi v r. 2002. Nejvěrněji obsah práce tlumočí článek Klika (1965a), ze kterého jsou převzaty některé citace pocházející z Medonosovy práce. Medonosovým návrhem se podrobně zabývá také Königová a Hánová (1988).

Soutěžní práce hodnotilo 5 odborníků: Ing. Dr. V. Smolař, Ing. Dr. Jaroslav Vaněček, Prof. Dr. Jaroslav Klika, Ing. Dr. Josef Stránský, Ing. Robert Nejepsa. Všechny posudky se shodly na tom, že Medonosova práce je nejkvalitnější a že autor obdrží hlavní cenu, 5000 korun. Medonosova práce obsahovala 96 stran textu, 37 stran příloh, cca 51 000 slov a 913 (!) bibliografických citací. Z posudků jednotlivých oponentů: "Zvláště práce předložená pod heslem "1944" [tedy práce Medonosova] jeví se jako velmi hodnotná a může jí býti s výhodou použito při organisování zdejší dokumentační služby v oboru techniky. [...] Z práce je patrna též značná vlastní zkušenost autorova v oboru technické bibliografie, což tvoří další pevný základ předloženého pojednání" (V. Smolař). "...jest to [Medonosova práce] z předložených prací nejdůkladnější odpověď na vypsanou soutěž" (J. Klika). "Rozsahem, vyčerpávajícím obsahem, podáním i zpracováním vyniká práce podaná pod heslem "1944"" (J. Vaněček). "Pod heslem "1944" došla ve stávající soutěži práce neobyčejně cenná a obsažná, zřejmě psaná autorem dokonale obeznámeným jak s teorií tak i praksí bibliografickou a dokumentační vůbec." (J. Stránský). "Práce svým pojetím, téměř vědeckým způsobem zpracování je již sama o sobě cenným dokumentem, jehož veřejná registrace udělením ceny dokumentaci prospěje. Dílo stane se jistě praktickou směrnicí při realizaci dokumentačního střediska." (R. Nejepsa). Všechny posudky jsou uloženy v Archivu Akademie věd ČR, fond MAP, karton 121, inv. č. 578, složka 11. Návrh na vybudování organisace dokumentačního střediska pro výzkum technické literatury.

Klika (1965b:136-137) uvádí ještě tituly "Dokumentační středisko na pomoc technickému výzkumnictví", "Vývoj a úsilí Masarykovy akademie práce o organizaci technické dokumentace" a "Přehled činnosti dokumentační komise MAP do konce října 1945", avšak bez bližších bibliografických údajů.

Klika (1965a:137) chybně uvádí datum 31.3.1946, od něj chybu přebírá i Podzimek (1975:137, 1980:132).

Tuto činnost má S. Medonos za nejdůležitější složku práce TDS i později: "V činnosti Technického dokumentačního střediska je v jeho dnešní vývojové fázi stále ještě informační služba rešeršní na prvním místě jako nejdůležitější složka. Proč je tomu tak? Hlavní důvod je ten, že výchova našich inženýrských kádrů si dosud nevšímala dostatečně "literárního" školení. Absolvent průmyslové, ani vysoké školy nemá dosud předpoklady k samostatné práci s literaturou. Chybí mu jak znalosti techniky duševní práce, tak i přehled o existujících pramenech odborných informací. [...] Je třeba základního (knihovnického, bibliografického) školení pro naše techniky v praxi i na odborných a vysokých školách" (Medonos, 1949b:915).

Od 1.9.1949 přešlo DSK, hlavní složka TDS, po zrušení Ústředního ředitelství Československých závodů těžkého strojírenství (dříve Československých závodů kovodělných a strojírenských) pod správu Ústředního svazu československého průmyslu, který pokračoval ve financování DSK.

Např. dokumentační pracoviště bývalého Ústavu lidské práce nebo Hospodářské dokumentační středisko (HDS - sloučením TDS, DSK a HDS vznikl v r. 1951 Československý ústav pro technickou a hospodářskou dokumentaci).

Dne 22.11.1946 vzalo ministerstvo vnitra na vědomí stanovy ČsDS výnosem č. 3111-12/8-1946-7Vb/1 (Stanovy Československé dokumentační společnosti. Dokumentace a desetinné třídění, 1949/50, roč. 1, č. 4/5, s. 53-55). Podzimek (1975, 1980) klade vznik ČsDS chybně do r. 1949.

Časopis Dokumentace a desetinné třídění vycházel takto:
1. ročník: č. 1 (15.4.1949) - č. 10 (15.3.1950). Vydávala ČsDS, podnázev časopis Československé dokumentační společnosti
2. ročník: č. 1/2 (15.8.1950) - č. 8 (15.8.1951). Vydávala ČsDS, podnázev časopis Dokumentačního ústředí a Československé dokumentační společnosti
Je zajímavé že redakce i administrace sídlila v TDS v Klementinu. Po zrušení ČsDS na konci r. 1951 vycházel časopis pod titulem Literární služba, který byl přímým pokračovatelem předchozího časopisu, proto na něj navazoval i svým ročníkováním:
3. ročník: č. 1 (28.1.1952) - č. 12 (28.12.1952). Vydával Československý ústav pro technickou a hospodářskou dokumentaci, podnázev časopis pro dokumentaci a odborné knihovny.
Poté byl časopis zrušen, resp. na základě předchozího nepříznivého vývoje (viz text o ideologické konferenci a jejích dopadech) formálně sloučen s časopisem Knihovna.

Ústředí vědeckého výzkumu (ÚVV) bylo zřízeno při Státním úřadu plánovacím zákonem č. 261/1949 Sb., o organisaci výzkumnictví a dokumentační služby.

Nástupcem této komise byla po zrušení ÚVTR a Dokumentačního ústředí na konci r. 1951 Komise pro literární službu, která působila jako poradní orgán ČsÚTHD.

Stalo se tak výnosem ministra-předsedy státního úřadu plánovacího ze dne 18.1.1952. Viz též Čs. ústav pro technickou a hospodářskou dokumentaci ústředním plánovacím místem pro dokumentaci v ČSR. Literární služba, 1952, roč. 2, č. 1, s. 12-13.

S. Medonos byl členem redakce v letech 1952-1953, časopis vycházel v letech 1952-1954 s podnázvem časopis Československého ústavu pro technickou a hospodářskou dokumentaci při Státním úřadu plánovacím.

Od r. 1951 nástupce časopisu Strojnický obzor, ve kterém byl S. Medonos členem redakce v letech 1943-1950. V redakci Strojnictví byl zřejmě pouze v r. 1953.

K tomu pak skutečně došlo, resp. došlo ke zrušení časopisu Literární služba, poslední číslo vyšlo v prosinci 1952.

Viz Činnost Svazu českých knihovníků od 27. června do 15. listopadu 1945. Knihovna, 1945/46, roč. 1, s. 68.