S koncem letošního školního roku odešla z naší táborské střední školy teprve druhá třída knihovníků, přesněji studentů oboru knihovnické a informační systémy a služby. Snad je to způsobeno zaměřením studia, atmosférou, která mezi studenty panuje, každopádně právě knihovnické třídy se s chutí pouštějí do projektové práce a nezaleknou se ani projektů mezinárodních!

První dva ročníky se zapojily do projektu, který jsme zdokumentovali na webových stránkách www.ssjs-tabor.wz.cz/norsko/, společně s norskou partnerskou školou. Přestože projekt vyhodnotila Národní agentura jako jeden z šesti nejlepších projektů toho roku, rozhodli jsme se s dalšími dvěma třídami vyzkoušet jiné projektové schéma. S překvapivě velkým úspěchem se totiž setkala původně doprovodná aktivita, a to návštěvy norských knihoven v Trondheimu, Steinkjeru a Straumen.

Současný tříletý projekt, který můžeme uskutečnit díky podpoře Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, jsme nazvali Studenti knihovnictví knihovnám. Při samotné realizaci jsme jej ale brzy pod vlivem našich lehce zaujatých webových stránek o knihách a knihovnách www.knihovnici-tabor.cz přejmenovali na Knihožrouta. Zatím máme za sebou první čtyři projektové měsíce, během kterých studenti uspořádali několik akcí na podporu čtenářství, jako například besedu o žánrech sci-fi a fantasy nebo soutěž Jak vypadá knihožrout?, vydali první dvě čísla časopisu a natočili čtyři originální videospoty.

Na konci června jsme se rozjeli na týdenní exkurzi do britských knihoven. Protože projekt není primárně jazykový, vybírali jsme účastníky podle jejich dosavadní aktivity při knihovnických akcích. Jednotlivé body programu museli studenti předem připravit pro ostatní, takže někdo sestavoval anglicko-český slovníček knihovnických výrazů, jiný dohledával aktuální výstavy v Britské knihovně. A ono to zafungovalo! Studenty původně nervózní z komunikace v angličtině opustil v navštívených knihovnách ostych a začali se sami ptát, vyprávět, srovnávat! Dokonce se zdálo, že pro britské knihovníky byl zase pozitivní šok vidět středoškoláky, kteří se zajímají o knihy, práci knihovníků či způsoby výpůjček.

Než se začtete do anglických zápisků táborských studentů knihovnictví, dovolím si jen malý přehled. Během pěti dnů jsme navštívili dvě knihovny v jižním Londýně: knihovnu v Peckhamu (Peckham Library), ve které nám byla skvělou průvodkyní Linda Fosterová, a knihovnu v Downhamu (Downham Library), kde nás provedla Glenys Englertová a její kolegyně Joanne Moultonová nás seznámila s akcemi na podporu dětského čtenářství, včetně celostátních programů. Dále jsme strávili den v Birminghamu, kde měli studenti možnost načerpat informace jednak ze zajímavého výkladu Janet Brislandové z Ústřední knihovny (Central Library), jednak z fascinující návštěvy místní pobočky organizace Opening the Book a přednášky Rachel Van Rielové. Nenechali jsme si ujít ani dvě prohlídky Britské knihovny (British Library) a návštěvu Britského muzea (British Museum).

Mgr. Klára Smolíková, projektová koordinátora, Střední škola obchodu, služeb a řemesel v Táboře

Následující část příspěvku nabízí zápisky tří studentů, kteří se zúčastnili exkurze, a dále komentovanou fotodokumentaci exkurze.

Výprava za anglickými knihovnami (Martina Valová, studentka 2. ročníku)

V rámci knihovnického projektu podpořeného grantem z programu Vzdělání pro konkurenceschopnost se v neděli 21. června 2009 vydala naše 27členná výprava studentů a učitelů z Tábora směrem k anglickým břehům, kde na nás čekalo mnoho práce a bádání.

Nejprve jsme zavítali do Britského muzea, kde se v minulosti nacházela národní knihovna, než se v roce 1997 přestěhovala do blízkosti nádraží King’s Cross. Teď v muzeu zůstala již jen knihovna muzejní a obrovský sál čítárny slouží jako výstavní síň.

Moderní budova Britské knihovny se podobá obrovské arše, která má zachránit všechny knihy Anglie. O to, jak má knihovna vypadat, se vedly vleklé spory. Jak architekt John Wilson se svojí vizí nakonec uspěl, jsme spatřili na vlastní oči. Je to stavba unikátní, která se navíc pyšní nejhlubším podzemím v Anglii, dosahujícím až na hranici metra. V tomto podzemí jsou knihy uloženy ne abecedně, jak jsme zvyklí, ale hezky podle velikosti, aby se šetřilo místem. Vyhledávání knih má potom na starosti počítačový systém. Knihovna slouží hlavně k uchovávání knih a je dokonce čtvrtou největší na světě. Když si chce někdo knihu půjčit, musí uvést důvody svého výzkumu.

Neopomněli jsme samozřejmě navštívit knihovnu v Peckhamu, která zaujme hned na první pohled. Má tvar obráceného písmene „L“, které podpírají tenoučké sloupy, a je celá z barevného skla. Uvnitř se skrývají dřevem obložené kukaně, které slouží jako čítárny. Budovu navrhl vynikající architekt William Alsop, který si své nevšední nápady umí velice dobře prosadit. Knihovna se nachází v jižním Londýně, kde žijí převážně přistěhovalci a výstřely z pistole zde prý nikoho zas tak nepřekvapí. Knihovna je proto záměrně projektována tak, aby se stala centrem dění, stmelila komunitu a pomáhala lidem coby pojítko s domovem, který v nové vlasti postrádají.

V blízkosti Peckhamu se nachází čtvrť Lewisham, kde nedávno vystavěli Centrum zdraví a volného času v Downhamu (Downham Health and Leisure Centre) a umístili do něj i knihovnu. Takové spojení byste v Čechách hledali těžko. Nachází se v něm totiž také bazén, fitness nebo kavárna. Díky tomu se místo stává oázou odpočinku. Projektování zdejší knihovny se ujala firma Opening the Book, která se zaměřuje nejen na knihovnický design, ale také na propagaci čtenářství a knihovnických služeb.

Když jsme následující den mluvili přímo s ředitelkou Opening the Book, Rachel Van Rielovou, seznámila nás s výzkumy zaměřenými na psychiku čtenářů, které při navrhování knihoven, nábytku, ale i webových stránek či plakátů zohledňují. Díky tomu, že je to nevládní organizace, pracuje po svém a rychle, byť se jejich názory na uspořádání knihoven mohou jevit jako revoluční.

V Knihovně v Downhamu třeba potěší mnoho zákoutí s pohodlnými křesly, kde si může čtenář s knihou posedět. Knihy do regálu často ukládají titulní stránkou ke čtenáři a v třídění upřednostňují tematické rozdělení knih podle zájmů cílových skupin. Regály jsou barevné a hravé. V knihovně se překvapivě nachází i televize, a tak mohou čtenáři třeba v oddělení pro mládež sledovat vysílání hudební stanice. Díky systému RFID si čtenář v této knihovně může sám knihu půjčit a vrátit, a to do pozdních večerních hodin, funkce knihovníka pak spočívá v neformální komunikace se čtenáři. Není to krásná představa?!

Nesmím opomenout návštěvu Knihovny v Birminghamu, kde se všichni těší, až jim nedaleko současné budovy vyroste zbrusu nové působiště. Termínem dokončení je rok 2013. Ve městě jen o málo menším, než je Praha, vlastní průkazku do knihovny polovina města. Kdo chce v této knihovně pracovat, musí být podle Janet Brislandové, manažerky knihovny, hlavně nadšený a kreativní.

Viděli jsme na vlastní oči zdejší dětské oddělení, kde si děti třeba mohou s pomocí knihovníků udělat své domácí úkoly. Knihovníci musejí procházet speciálním školením, díky kterému se mohou věnovat neslyšícím, dyslektikům a také autistům. V oddělení se nachází poradenské centrum pro rodiče a děti. Zaujaly nás i takové maličkosti jako speciální dveře, přes které z dětského oddělení neuteče ani ten nejšikovnější capart. Koná se zde spousta akcí pro rodiče s dětmi, a tak nepřekvapí, že právě v této knihovně vznikl program Book Start, který se pak rozšířil do dalších knihoven v Británii. Novorozeňatům se v porodnici daruje taška s knihami a letáky, které rodičům radí, jak od nejútlejšího věku seznamovat děti s knihou. Do tří let věku dostane dítě ještě dva podobné dary.

Všichni knihovníci, kteří se nám věnovali, byli úžasní, milí a vstřícní. V knihovnách nás přímo okouzlili. Byla to velice radostná výprava, ze které jsme si mimo jiné přivezli pět beden materiálů z programu Book Start, takže na podzim uspořádáme nějakou novou akci pro malé táborské čtenáře inspirovanou právě naším pobytem v Anglii.

Studenti knihovnické školy na cestách po britských knihovnách (Karel Matějka, student 3. ročníku)

Díky našemu projektu Studenti knihovnictví knihovnám jsme se my, studenti táborské školy knihovnictví, zúčastnili odborné exkurze po britských, zvláště pak londýnských knihovnách. Měli jsme tu možnost poodhrnout roušku tajemství fungování zahraničních knihoven a získat tak inspiraci pro naše další fungování v knihovnickém oboru. A jak jsme naši cestu prožívali, co jsme zažili a kde jsme všude byli?

Peckham Library

Jako první jsme navštívili knihovnu v peckhamské čtvrti v jižním Londýně. Knihovna je to nepřehlédnutelná, neboť byla postavena britským architektem Williamem Alsopem, který budovu navrhl ve tvaru velkého písmene L se sedmi štíhlými podpěrnými sloupy. Vyniká nejen vzhledem, ale také svým přístupem k nesmírně rozmanité čtenářské obci. Vstřícný a otevřený postoj k veřejnosti třeba nedávno demonstrovali na výtvarném workshopu před budovou knihovny.

Knihovna funguje v nových prostorách teprve od roku 2000 a při pohledu na původní domeček jsme se museli smát, protože vypadal spíše jako větší kůlna. Je skvělé, že město chápe, že právě skrze knihovnu lze pozvednout obávanou přistěhovaleckou čtvrť s pochybnou pověstí.

Downham Health and Leisure Centre

Další nezapomenutelnou zástavkou bylo Centrum zdraví a volného času v londýnské části Lewisham, ve kterém najdete kromě knihovny také třeba posilovnu a plavecký bazén. Knihovna se nachází v přízemí a v prvním patře. Na uživatele v přízemí čekají nejen knihy, ale i kompaktní disky s hudbou a filmy. Tyto dokumenty jsou v rámci tzv. quick choice (rychlého výběru) upřednostněny před ostatními knihami a zvukovými či audiovizuálními dokumenty.

Tento způsob je v českém prostředí neobvyklý. Možná si vybavíte jen zvlášť připravený regál nebo koutek pro nové knihy. Knihovníci tím chtějí zviditelnit knihy, o kterých se domnívají, že jsou momentálně populární a ušetřit čtenářům, kteří pospíchají, složité hledání v regálech. Moderní interiér knihovny navrhovala společnost Opening the Book.

V poschodí se pak nachází většina dokumentů. Najdete tu také koutek pro teenagery vybavený pohodlnými pohovkami a televizí. Knihovna zohledňuje rozdělení na literaturu pro děti, literaturu pro mladistvé a literaturu pro dospělé. Prostředí a knihovní fond je určen pro oddechový čas, proto zde najdeme jen minimum naučné literatury, na rozdíl od českých veřejných knihoven, které jsou všestranné s univerzálním fondem.

Uživatelé zde mají možnost využívat výpůjční systém nové generace (RFID) – samovýpůjční pult. Stačí se přihlásit ke svému čtenářskému účtu, položit knihy na pult a knihy se jedním stiskem myši samy buď deaktivují, nebo aktivují, podle toho, jestli jsou určené pro vracení, či půjčování. Knihovníci se tak mohou volně pohybovat mezi čtenáři a neformálně s nimi rozmlouvat o knihách.

Část prezentace knihovny se věnovala také způsobu spolupráce s mladými čtenáři. Na výuku počítačů sem do dobře vybavené učebny s novými počítači docházejí žáci z místní základní školy. Jednoznačně nás ohromil program Book Start. Do tohoto celostátního programu jsou zapojeny stovky britských knihoven a spolupracuje na něm řada nakladatelství. Book Startem se rozumí začátek čtenářské gramotnosti u malých děti. Tři balíčky určené pro novorozeně a dítě jednoleté a dvouleté obsahují knihy s říkadly a básničkami, brožury s radami pro rodiče a informacemi o nejbližší knihovně, pastelky a hračky. Vše je dotováno ze státního rozpočtu. Nejprve balíček rodina dostává od sociální pracovnice, poté v mateřské škole.

Central Library Birmingham

Knihovna v Birminghamu je v českém prostředí velikostí a funkcí nejpodobnější Městské knihovně v Praze. Hlavní sídlo v síti birminghamských knihoven se sice nemůže pyšnit svým vzhledem, ale bezesporu svojí profesionalitou. Ve městě velkém jako Praha obsluhuje 500 000 čtenářů, z toho 221 724 aktivních a nabízí neuvěřitelných 2 752 770 svazků knih. Knihovní fond je tak rozsáhlý a univerzální, že vystačí všem uživatelům.

Knihy jsou umístěné v mobilních regálech, které se mohou přeskupovat, což se hodí nejenom při úklidu. Knihovna má sedm pater a nabízí kavárnu, volný přístup na internet nebo třeba poradenskou kancelář pro péči o dítě. Zvláštností je zákaz používání mobilních telefonů v celé budově, kromě 2. patra, které funguje jako mobile phone point.

Jelikož stávající budova nevyhovuje nový požadavkům kladeným na knihovnu, postaví se zanedlouho budova nová. Bude mít 31 000 m² a knihovní fond dostane 20 % volného místa. Její stavba bude dokončena v roce 2013.

Opening the Book

Nevíte, jak zlepšit služby knihovny? Jak přilákat i pasivní čtenáře, kteří moc do knihovny nechodí? Nestátní organizace Opening the Book sídlící v Birminghamu vám pomůže. Věnuje se totiž zkvalitnění služeb v knihovnách, navrhuje speciální nábytek, zkoumá a následně aplikuje psychologii čtenáře a v neposlední řadě pořádá školení pro knihovníky. Jednoduchou technikou a drobnými změnami a instalací nábytku i takovými drobnostmi, jakými je vystavování většího počtu knih obálkou směrem ven z regálu, lze dosáhnout v knihovně divy. Sami jsme se o tom přesvědčili v knihovně v Downhamu a teď jsme měli možnost mluvit přímo s autory mnoha knihovnických interiérů, webových stránek a kampaní.

British Library

O tom, jak vypadá a funguje Britská knihovna, jsme se přesvědčili během dvou odborných prohlídek. Nahlédli jsme i do veřejnosti nepřístupných prostor a zkusili jsme si půjčit knihy pomocí mechanického podavače knih. Národní knihovna plní nejen funkci archivní, ale též výpůjční a výstavní. Je jednou z největších knihoven na světě (každý z průvodců uvedl jiné pořadí, takže ani nyní nevíme, zda je druhou či čtvrtou největší knihovnou světa!) a obsahuje 150 milionů knih, rukopisů a multimediálních dokumentů, které jsou umístěny na téměř 580 kilometrech polic. Knihovna přijímá povinné výtisky, ale také aktivně nakupuje knihy po celém světě.

Čtenářem Britské knihovny se může stát kterýkoli obyčejný člověk, pokud je současně motivován nějakým výzkumem, byť jen v rovině osobní záliby. Knihy si sice může půjčit, ale předtím musí být jeho požadavek odsouhlasen kurátorem. Pak už nezbývá než čekat, než dlouhou cestou z podzemních skladů přes mechanický podavač dorazí konkrétní kniha.

Knihovna dlouhodobě vystavuje skvělou expozici v galerii nazvané Poklady Britské knihovny, která mimo jiné obsahuje sbírky a rukopisy buddhistického a hinduistického náboženství, rukopisy slavných hudebních skladatelů, rukopisy písní od Beatles nebo zápisník Leonarda da Vinciho, první vydání Alenky v říši divů, Listinu práv a svobod, Diamantovou sútru, která je první tištěnou knihou světa, nebo Gutenbergovu bibli. Knihovna také připravuje výstavy s různým tematickým zaměřením za účelem zpřístupnění svých sbírek.

Anglická inspirace: Čtenář knihovny ocení nové nápady (Petr Bobek, student 2. ročníku)

Poslední týden v červnu se čtyřiadvaceti vybraným studentům z druhého a třetího ročníku táborského knihovnického oboru poštěstilo nahlédnout do několika britských knihoven v Londýně a Birminghamu. V čem jsme, my studenti, viděli největší rozdíl mezi situací u nás a v Anglii?

Na úvod bych vyzdvihl rozzářené výrazy a úsměvy ve tvářích anglických knihovníků a knihovnic, se kterými jsme se setkali. Být knihovníkem jako by nebylo pouze povoláním, ale posláním, nakažlivou radostí, štěstím, že mohou spoluvytvářet knihovny, ve kterých bude dobře všem – bez rozdílu věku, rasy, jazyka či zaměstnání. Vždyť ani v Britské knihovně se při registraci neplatí vstupní poplatek!

Pro mě osobně nebyl tou největší zkušeností moderní systém samoobslužného vypůjčování a vracení knih (RFID), který čtenář hravě zvládne bez pomoci knihovníka jen ovládáním dotykové obrazovky a který se začíná zavádět i u nás. Více mě zaujala nová role knihovníka, který už nemusí pracně snímat čárové kódy a může se věnovat samotným čtenářům.

Velký dojem na nás zanechala Downham Library v jižním Londýně, jejíž provoz byl zahájen teprve nedávno - 12. března 2007 společně s otevřením celého zdravotního a relaxačního centra, jehož je součástí. V Downham Health and Leisure Centre si bezděky vzpomenete na starověké řecké knihovny, které byly zcela přirozeně propojeny s lázněmi. Zapomeňte na typickou knihovnu a pojďte se porozhlédnout!

Vcházíte hlavním vchodem do tohoto novodobého střediska pro volný čas a první, co uvidíte, je knihovna. Návštěvníka čekají vzdušné prostory plné světla, moderní vybavení, pohodlná křesílka, herna pro děti. Ať míří do kavárny, posilovny, bazénu či na hodinu tance, knihovnu, tedy její vstupní část, nepřehlédne. Když zvolíte knihovnu, máte možnost vybrat si knihu z tzv. rychlého výběru v přízemí nebo pokračovat do patra. Zajímavé je, že otevírací hodiny knihovny kopírují otevírací dobu celého centra. Když jdou knihovníci a knihovnice domů, na knihovnu dohlíží jen ochranka vyškolená tak, aby pomohla čtenářům při případných nesnázích se samoobslužným půjčování knih.

Design Downham Library projektovala firma Opening the Book, kterou jsme navštívili v jejím birminghamském působišti. Tato nevládní organizace si dala za cíl pomáhat knihovnám a knihovníkům v popularizaci literatury a služeb knihoven. Pracovníci Opening the Book pořádají školení pro zaměstnance knihoven, radí s dispozičním řešením místností, navrhují hravý nábytek i webové portály pro čtenáře. Návštěvníka z České republiky překvapí, že inspiraci si berou nejen z psychologických výzkumů chování čtenářů, ale i z osvědčené strategie prodeje knih v knihkupectví a z postupů, které využívají reklamní agentury.

Rachel Van Rielová, ředitelka společnosti Opening the Book, nám během poutavé přednášky předvedla obrovskou škálu možností, jak úspěšně zrežírovat setkání čtenáře s knihou. Mnohé z nich nejsou vůbec finančně náročné. Co takhle přerovnat knihy na regále tak, aby se ty, o kterých si knihovníci myslí, že by mohly zaujmout, dostaly do výše očí, nejlépe je ještě otočit ke čtenáři obálkou a ne hřbetem? Toto uspořádání čtenáře přitáhne k regálu a posléze i k dalším titulům zde uloženým. A jak lákavé je, když čtenář po dočtení knihy do ní vloží záložku, která vyjadřuje jeho spokojenost či nespokojenost? Nesmírně oblíbené jsou i do knihy vložené lístečky, na které čtenáři připisují své postřehy a názory!

Z britských knihoven jsme odjížděli s vědomím, že ke změně atmosféry v knihovně někdy pomohou i velmi jednoduché fígle. Přivést nové čtenáře do knihoven a udržet jejich zájem o knihy potřebujeme přece i v České republice!

Fotodokumentace exkurze

Obcházení Kruhové čítárny v Britském muzeu

Prohlídku muzea jsme zahájili u legendární Kruhové čítárny. Protože byla kvůli přípravě výstavy veřejnosti uzavřená, alespoň jsme ji obešli. Z nádvoří fenomenálně zastřešeném architektem Normanem Fosterem se studenti již samostatně rozprchli do expozice, kde měli vyhledat co nejvíce artefaktů z historie komunikace. První kroky tedy vedly k Rosettské desce.

Knihovna v Peckhamu

Do jižního Londýna jsme vyráželi se smíšenými pocity, protože nás mnozí od návštěvy Peckhamu odrazovali. Už první pohled na knihovnu nás však úplně ohromil.

Studovny v Knihovně v Peckhamu

Na místo jsme dorazili kvůli dopravní zácpě s hodinovým zpožděním, takže knihovna se již mezitím otevřela a my si nebyli jisti, zda-li nám bude umožněno se po neobvyklé stavbě porozhlédnout. Prohlídka však dopadla podle plánu.

Studenti z Tábora v Knihovně v Peckhamu

Architekt Will Alsop dokázal v Knihovně v Peckhamu skloubit velkorysé vize s funkčním řešením interiéru knihovny. Podle Lindy Fosterové však přece jen k jedné změně přistoupili – ve vyvýšených prostorách zrušili regály a ponechali tam pouze stolky ke studiu. Občas jim tam totiž někdo usnul.

Knihožroutská výprava s Lindou Fosterovou (zcela vlevo) z Knihovny v Peckhamu

Multikulturní knihovna uprostřed multikulturní čtvrti – tak Linda Fosterová popisovala knihovnu a kolem nás se proplétaly rozesmáté maminky s kočárky mířící do patra na pravidelné sezení s knížkami pro nejmenší a lidé spěchající na úřad, sídlící v přízemí knihovny. Přestože jsme si připadali jako vetřelci s bílými tvářemi, nikdo se na nás nemračil.

Vstup do knihovny v Downhamu

Knihovna v Downhamu patří do sítě knihoven v Lewishamu, ale v mnohém se od ostatních poboček odlišuje. Knihovna, jejíž design navrhovala firma Opening the Book, sídlí v komplexu volnočasových služeb vystavěném v roce 2007.

Prohlídka Centra zdraví a volného času v Downhamu

Nejen knihovnou, ale i celým Centrem zdraví a volného času v Downhamu nás provedla milá knihovnice Glenys Englertová. Její kolegyně Joanne Moultonová, která koordinuje programy pro dětské čtenáře v celém Lewishamu, nás seznámila s akcemi na podporu dětského čtenářství. České studenty nejvíce zaujal celostátní program Book Start.

Táborští studenti před Ústřední knihovnou v Birminghamu

Budova městské knihovny stojí přímo v centru Birminghamu a pohodu, kterou do okolí sálá, ještě v létě umocňuje mořská pláž, ve kterou se změní přilehlá část náměstí. Birminghamští knihovníci však již žijí projektem knihovny nové, o které prohlašují, že bude nejlepší knihovnou světa.

Janet Brislandová (zcela vpravo) z Centra pro dítě (Centre for Child) birminghamské Ústřední knihovny

Přestože budovu vystavěnou v 70. letech vnímají všichni jako zastaralou, dětské oddělení bylo kvůli požáru, který tuto část knihovny před časem poškodil, přestavěno. Na otázku českých studentů, podle čeho jsou zaměstnanci dětského oddělení vybíráni, odpověděla Janet, že nejdůležitější je nadšení a ochota se stále učit.

Rachel Van Rielová (zcela vlevo) v birminghamské pobočce Opening the Book

Rachel jsem oslovila před rokem prostřednictvím e-mailu a bez jakýchkoli doporučení, pouze s odkazem na svou účast na její přednášce před třemi roky v Praze, jsem ji poprosila o pomoc při sestavování programu naší exkurze. Souhlasila a ochotně naší výpravu doporučila kolegyním v Lewishamu a Birminghamu.

Rachel Van Rielová obklopena Míšou Pexovou (vlevo) a Šárkou Studenou

Opening the Book doslova chrlí nápady, jak ozvláštnit a zatraktivnit knihovny pro čtenáře. Přednáška Rachel studenty doslova nadchla a již plánovali, co z načerpané inspirace by mohlo zaujmout v jihočeských knihovnách, kam naši studenti docházej na praxi.

Táborští studenti před rozlehlou Britskou knihovnou

Britskou knihovnu jsme si nechali na poslední den a byla to dobrá volba. Studenti již vpluli do komunikace v angličtině, aklimatizovali se v novém prostředí a velmi soustředěně prošli veřejnosti otevřené prostory knihovny včetně expozice vzácných písemností Poklady Britské knihovny.

Vyhlídková galerie nad studovnami v Britské knihovně

V Britské knihovně jsme využili také nabídky specializovaných prohlídkových tras. Dopoledne se část studentů zúčastnila asi hodinové prohlídky vyhlídkové galerie (Viewing Gallery Tour), druhou část výpravy čekala odpoledne už podrobnější prohlídka Britské knihovny (British Library Tour). Prvotní rezervovaný přístup zdejších knihovníků a jejich obavy, zda jsou tyto prohlídky pro středoškoláky vhodné, byly brzy zažehnány nefalšovaným zájmem našich studentů.

Na cestě do Bradavic

I doprovodný program byl hodně poznamenán zájmem o knihy. Nádraží King’s Cross si nenechal nikdo ujít. Právě série knih o Harrym Potterovi totiž přivedla mnohé naše studenty ke čtení a posléze ke studiu knihovnického oboru.

Společná fotografie táborských knihožroutů kolem sochy Petra Pana v Hyde Parku

Na exkurzi po britských knihovnách jsme si nechali natisknout trika s nápisem BOOK EATERS, naším oblíbeným knihožroutem a sloganem LIFE IS SHORT. READ FAST! Úspěch měly převeliký. Dokonce nás zastavil opřed Britskou knihovnou jeden pán, který chtěl triko také koupit, ale uvnitř mu řekli, že nic takového neprodávají!

Foto: projektový archiv táborských knihožroutů