GRUBER, David. Rychločtení, rychlostudium, info management. 7. uprav. vyd. Praha : Management Press, 2008. 326 s. ISBN 978-80-7261-184-3.

Jak se dovídáme z textu na záložce obálky, autor je průkopníkem a u nás prvním člověkem, který se celou svou odbornou kapacitou věnoval uplatnění a dalšímu vyvíjení metod rychločtení a racionálního čtení. Postupně, zejména po roce 1990, rozšířil paletu své působnosti na další techniky duševní práce, jako jsou komunikační dovednosti, vyjednávání, time management aj. V současné době by Gruberova metoda inteligentního zpracování textu očima měla mít spíše název „rychlomyšlení“ nebo „turbomyšlení“. Protože však na starší termíny „rychločtení“ a „racionální čtení“ byly D. Gruberovi uděleny v r. 1996 Úřadem průmyslového vlastnictví ochranné známky pro třídu 41 – služby v oblasti vzdělávání, jsou tyto termíny stále v platnosti.

Obsah publikace se člení do jedenácti částí, v nichž se čtenář dozví mnoho o předmětu, kterému je publikace věnována. Nejobsáhlejší částí je část čtvrtá (cca 90 stran), nazvaná Osvojování si zbraní školeného čtenáře. Po úvodním vysvětlení, proč autor používá výraz „zbraň“ a nikoliv např. schopnost, dovednost, návyk, následuje popis třiceti zbraní, které se člení na „mozkové“, tj. zaměřené na myšlenkové zpracování textu, „očně technické“, zaměření na techniku čtení, a „smíšené“.

V popisu každé zbraně autor nejprve definuje skutečnosti, které může čtenář pociťovat jako rušivé při vnímání čteného textu, v dalším pak popisuje zbraň, kterou lze danému problému čelit. Popis obsahuje jak teoretické vysvětlení problému a praktický návod, jak ho řešit, tak řadu příkladů ze života i z historie, které sice text někdy dost prodlužují, ale na druhou stranu jej činí čtivějším a srozumitelnějším.

Pro tuto část publikace v plné míře platí autorovo sdělení „komu přinese tato kniha užitek“ (s. 29). Odpověď zní: „Manažerům, jak jinak“, s dalším vysvětlením, že jde též o studenty a všeobecně o osoby pracující duševně. Domnívám se, že text o zbraních by mohl být publikován jako samostatná práce, aby byl svým menším rozsahem atraktivnější a dostupnější než objemná publikace právě pro široký okruh duševně pracujících (z názvu by mohla být vypuštěna částice „si“, kterou čeština u podstatných jmen slovesných nemá ráda). Nebo by to vyřešilo publikování na internetu?

Většinu částí publikace představují materiály pro výuku racionálního čtení, začínající částí 2 „Kurz racionálního čtení“ a obsahující v částech 3, 7, 8, 9, 10 a 11 též testy a návody ke cvičením. Zda výuka rychločtení a racionálního čtení přinesla absolventům kurzů užitek při studiu nebo v praxi zkrácením času potřebného pro čtení a vnímání různých odborných textů, by měli posoudit a zhodnotit právě tito absolventi. Tyto informace však publikace neobsahuje. Zajímavým kritériem by mohlo být porovnání smysluplného využití ušetřeného času s náklady na osvojení metod rychločtení a racionálního čtení (vynaložený čas, úsilí, náklady).

V závěru publikace v části 12 je uvedena literatura, a to jedenáct položek prací zahraničních i domácích autorů a dále „Literatura Davida Grubera o české metodě rychločtení a racionálního čtení“ (50 položek) a „Rozsáhlejší publikace Davida Grubera – knihy, brožury, delší časopisecké série – úplný přehled“ (54 položky).

O tom, že problematika, kterou se ing. David Gruber v této své publikaci i v řadě dalších zabývá, je uživatelsky zajímavá a žádoucí, svědčí jak to, že jde o sedmé vydání (šest předchozích je zřejmě rozebráno), tak také např. skutečnost, že publikace autora uvedené na konci knihy jako dostupné v době jejího vydání (tj. 2008) alespoň ve dvou případech začátkem roku 2009 již dostupné nebyly. K takovému uživatelskému zájmu lze autorovi blahopřát.