Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Rybí šupiny v hodnocení informačních zdrojů: inspirace ze zahraničí

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Rybí šupiny v hodnocení informačních zdrojů: inspirace ze zahraničí

0 comments
Anglicky
English title: 
The Fishscale in the evaluation of information sources: inspiration from abroad
English abstract: 
This article focuses on the method of questioning the provenance of information sources through the Fishscale concept. It includes basic information about the development of the concept and the possibilities for its use in practice.

Úvod

Ve dnech 8. až 10. dubna se na půdě University Newcastle konal již jedenáctý ročník konference LILAC (Librarians´Information Literacy Annual Conference). Tuto konferenci již tradičně pořádá CILIP´s Information Literacy Group. Jedním z hlavních témat konference byly kreativní přístupy k informační gramotnosti (Creative approaches to IL).  K tomuto tématu bylo na konferenci představeno mnoho zajímavých nápadů, jak přistupovat k výuce informační gramotnosti. V jednom z příspěvků byl představen koncept tzv. rybích šupin v akademickém prostředí (The Fishscale of Academicness), dále jen rybí šupiny.

Tento koncept představil Geoff Walton v příspěvku nazvaném The Fishscale of Academicness: the use of visual metaphor for evaluating information.Cílem konceptu je naučit vysokoškolské studenty zpochybňovat původ informačních zdrojů vizualizací, a pomoci tak ke zvýšení jejich informační gramotnosti. Ústřední myšlenkou je vizuální metafora, kde se snažíme pohlížet na sekundární zdroje jako na mořské tvory pohybující se v různé hloubce.

Ukázka z knihy přirovnávající informační zdroje k více či méně přitažlivým mořským tvorům
Ukázka z knihy přirovnávající informační zdroje k více či méně přitažlivým mořským tvorům. Zdroj: kniha The Fishscale of Academicness.

Vznik a rozvoj konceptu

Koncept rybích šupin vychází z několika různých výzkumů, které se zabývaly chováním jednotlivců při hledání informací. Autoři konceptu však uvádí jako hlavní inspiraci práci doktorky Claire Penkethové (Gröppel-Wegener a Walton, 2013) s myšlenkou zapojení vysokoškolských studentů do zpochybňování původu informačních zdrojů. Následovně byl koncept rozšířen doktorkou Alke Gröppel-Wegener o činnosti, jejichž cílem je snížit potřebu studentů spoléhat na nerecenzované zdroje při tvorbě literárních rešerší. Práce původně sloužila pro studenty umění, médií a designu, kteří jsou zaměřeni především vizuálně, ale autoři myšlenky věří, že tento způsob může být užit i pro studenty jiných oborů. (Gröppel-Wegener a Walton, 2013)

Ověření v praxi

Do průzkumu, který měl koncept rybích šupin ověřit v praxi, se zapojily tři univerzity (Northumbria University, Staffordshire University a Plymouth University). Průzkumu se účastnilo celkem 216 studentů.

Vyučující nejdříve seznámili studenty s konceptem rozlišování informací na lekci vysvětlující tuto myšlenku. Studenti pak byli požádáni, aby analyzovali části poskytnutých zdrojů a určili, které mořské stvoření představují. Během průzkumu byly použity dotazníky zjišťující případnou změnu ve vztahu studentů k informacím. Studenti také k popisu informačních zdrojů vytvářeli vlastní metafory a byli vyzváni, aby tuto strategii použili na každý zdroj, který uvedou do svých písemných prací.

Výsledky ukázaly, že studenti, kteří prošli úvodní lekcí, použili zdroje ve vyšší kvalitě než v předchozích letech a všechny skupiny studentů byly po úvodní lekci schopny chápat pojem informační rozlišování.

Celkově pozitivně byly hodnoceny vzdělávací aktivity spojené  s navrhováním svých vlastních mořských tvorů. (Walton, Gröppel-Wegener a Raven, 2015)

Učební pomůcka

Na podporu výuky podle konceptu rybích šupin byla vytvořena ilustrovaná brožura The Fishscale of Academicness, ve které jsou sekundární zdroje přirovnány k mořským tvorům pohybujícím se v oceánu informací. Směrem k hladině směřují „mělčí“ zdroje a směrem do hloubky „hlubší“, více teoretické zdroje. Pomocí vizualizace lze totiž studentům lépe vysvětlit váhu informací různé úrovně.

V úvodu brožury, jejíž text je stavěný na metaforách, se dozvíme, že existují různé způsoby, jak prozkoumat oceán informací. Prvním popsaným způsobem je surfování na webu, což může být stejně vzrušující, jako jízda na vlně. Tímto způsobem se podle autora budeme neustále klouzat jen na povrchu nebo se můžeme utopit v tsunami informací. To znamená, že je třeba vzít si šnorchl a podívat se zblízka pod hladinu. (Gröppel-Wegener, 2013)

Vyhledávání na Google například autor přirovnává k lovení do vlečné sítě, protože se tam zachytí různé druhy zdrojů, tedy mořských tvorů. Zdroje jsou totiž seřazeny podle popularity a každý si musí sám rozhodnout, který zdroj je pro něj dobrý. (Gröppel-Wegener, 2013)

Další využití metafor se týká práce se sekundárními zdroji. Je potřeba se zeptat zda zdroj by byl:

  • šedý s nebezpečnými zuby, protože nemá žádné ilustrace a používá neznámá slova?
  • tučný, protože podává mnoho informací o velmi specifických tématech?
  • plochý, protože zmiňuje hodně oblastí, ale žádnou z nich do hloubky?
  • pyšný, protože je trochu pompézní bez skutečného záměru?
  • rovný, protože informace jsou uvedeny jasně a případně chronologicky?
  • stočený, protože jsou informace uvedeny oklikou?

(Gröppel-Wegener a Walton, 2013)

Celý tento text je doprovázen obrázky příslušných mořských tvorů. Dále následují popisy a obrázky mořských tvorů, které můžeme ulovit. Dětské knihy jsou například popsány jako přátelské a tučné a plavou u hladiny, naopak akademické texty mají zuby, je s nimi trochu boj, ale definitivně se s nimi vypořádat bude stát za to, protože obsahují důležité důkazy. Brožura končí několika závěrečnými radami čeho se vyvarovat při psaní odborného textu a že i ten by mohl být viděn jako mořský tvor.

Aktivita studentů je důležitá

Studenti by při posuzování zdrojů měli opravdu zapomenout na obsah zdroje a podívat se na něj jen z pohledu mořského tvora a akademické hloubky. K tomu účelu byly v rámci testování konceptu vytvořeny pracovní listy pro určení mořského tvora a zjištění akademické hloubky, kam studenti zakreslovali své výsledky.

Uvedené pracovní listy a řada dalších praktických výukových a studijních materiálů je pod licencí Creative Commons ke stažení na webu Tactile Academia, který se zaměřuje na hledání nových cest výuky ve vysokoškolském vzdělávání.

Literatura:

Závěrečná poznámka:

Koncept rybích šupin byl také zmíněn na konferenci Bibliotheca academica 2015 v příspěvku Rybí šupiny ve vyhodnocování informací aneb inspirace ze zahraničí autorek Heleny Vorlové a Hany Landové. Tento příspěvek byl věnován i dalším tématům z oblasti informační gramotnosti a informačního vzdělávání.

Hodnocení: 
Průměr: 4 (hlasů: 5)
VORLOVÁ, Helena. Rybí šupiny v hodnocení informačních zdrojů: inspirace ze zahraničí. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 10 [cit. 2019-06-16]. urn:nbn:cz:ik-17603. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17603

automaticky generované reklamy