V tomto elektronickém časopise se budeme v letošním roce setkávat s elektronickými časopisy. Nepůjde však o nějakou reklamu různým elektronickým periodikům, ale o jakýsi výlet do světa těchto typů dokumentů z pohledu knihovnického. Elektronické seriály či elektronické časopisy se stávají stále běžnější součástí knihovních fondů, resp. patří do nabídky knihovních služeb. Zavádění výpočetní techniky i do menších knihoven stále rozšiřuje možnost přístupu k těmto typům zdrojů.

V tomto a následujících sloupcích bych se chtěla věnovat elektronickým seriálů z různých úhlů pohledu. Nechci se pasovat na nějakého odborníka, ráda bych tu jen zmínila několik postřehů, které se objevují především v zahraničních pramenech.

Co si tedy pod elektronickými seriály představit? Jako první se vybaví především elektronické verze tištěných časopisů. Jinou podobou mohou být časopisy výhradně elektronické. Ovšem s rozmachem internetu se dají vysledovat také různé další způsoby prezentace informací v tomto prostředí, především se jedná o systémy webovských stránek, anglicky nazvané web site, česky webovské sídlo. Základním znakem seriálu z hlediska knihovnického je průběžné vydávání často v daných intervalech. Pro začátek se budeme věnovat elektronickým časopisům, které buď mají svůj tištěný ekvivalent, či nikoli, ale splňují určité požadavky od periodicity až po strukturu. Budou nás také zajímat články z časopisů v elektronické podobě, které lze nalézt v různých plnotextových databázích.

V rámci přípravy na tento sloupek jsem se probírala řadou článků o elektronických seriálech a hledala v nich ty, které by mi nabídly nějakou zajímavou myšlenku na úvod. Do oka mi padl titulek z časopisu, ve kterém se knihovnická témata obvykle neobjevují, časopisu Nature"¹. Ráda bych tu tedy uvedla několik myšlenek, které jsou v tomto článku zmíněny a které se především orientují na téma uvedené v nadpise tohoto sloupku: časopisy a vědecká komunikace.

Časopisy mají ve vědě svou nepopiratelnou roli. Publikování v odborných časopisech je prestižní záležitostí, informace v nich uvedené jsou základem pro další vědeckou činnost. Proto se není až tak čemu divit, že Nature, jeden z nejvýznamnějších vědeckých časopisů, otiskl článek věnovaný tomuto tématu.

Autoři článku se problematice seriálové produkce ve vztahu k vědecké činnosti věnují zhruba od 60. let 20. století. Mapují ji z různých pohledů; od autorského, přes nakladatelský, knihovnický až po čtenářský. Ve zmiňovaném článku hovoří o všech těchto skupinách z různých hledisek, která byla sledována v průběhu let 1960 - 2001. Studie jsou zaměřeny na americké prostředí, na americké vědecké časopisy.

Prvním zajímavým zjištěním byl fakt, že celý systém spojený s časopisy je relativně stejný, tj. určitou měrou se na něm stále podílejí všechny výše uvedené složky od autorů až po čtenáře. A to i přesto, že se jejich přístup během času poněkud změnil. Nejviditelnější změny jsou spojeny s technickým a technologickým pokrokem.

Není bez zajímavosti, že všechny hlavní prvky zapojené do systému elektronických seriálů existují už od 70. let. V této době dochází totiž k obecnému rozmachu techniky a technologií: data jsou ukládána na magnetických páskách, vznikají první automatizované knihovnické systémy, v řadě bibliografických databázích lze vyhledávat online a uživatelé, např. v akademických institucích si zvykají na počítače.

Elektronické časopisy v dnešním slova smyslu se objevují od začátku 90. let. V počátcích šlo především o vznik elektronické verze časopisu jako další varianty titulu tištěného. V současné době mají více než 2/3 vědeckých časopisů svou elektronickou i tištěnou podobu (v článku je uveden odkaz na seznam 1000 vědeckých recenzovaných časopisů).

Ze studií dále vyplývá, že za posledních deset let vědci přečetli třetinu pramenů v elektronické podobě. S tím souvisí i tvrzení, že badatelé obecně považují informace z odborných časopiseckých článků za hodnotné, a to ať jsou v tištěné či elektronické formě.
K dalším zjištěním patří to, že jsou častěji čteny jednotlivé konkrétní články než celá čísla časopisů. Vědci také při hledání relevantních článků více spoléhají na různé online vyhledávací nástroje.

Elektronické prostředí samozřejmě nabízí řadu podpůrných nástrojů, které dále zhodnocují a svým způsobem zkvalitňují zpracované informace. Zde mám na mysli různé bibliografické či plnotextové databáze článků, jejichž součástí jsou často například již zmíněné vyhledávací nástroje. Konkrétním databázím bude věnován některý z dalších sloupků.

To jsme tedy krátce zmínili, jak se s elektronickými časopisy sžili čtenáři, konkrétně z americké vědecké komunity. V procesu tvorby a distribuce elektronických časopisů se však objevují ještě další zmíněné složky. Jednou z nich jsou nakladatelé. Ti samozřejmě jako podnikatelské subjekty sledují i jiné cíle, především zisk. A s tím je spojena tvorba ceny časopisů. Tomuto tématu se budeme věnovat příště.