Rodinka v Městské knihovně Chodov

0 comments

Autoři:

Valentová, Marie

Vydání:

2009, ročník 13, číslo 6

Rubrika:

Zprávy, reportáže a glosy

Vždy první čtvrtek v měsíci si knihovnice dětského oddělení Městské knihovny Chodov připraví pásmo básniček, písniček a pohádek pro nejmenší čtenáře od dvou do pěti let a jejich maminky, tatínky, babičky, dědečky s názvem Rodinka. Ta, která proběhla ve čtvrtek 7. května 2009, měla název Srdíčko pro maminku. Chtěly jsme tak trochu netradičně s maminkami oslavit jejich nedělní svátek. Když jsem se tak rozhlížela po maminkách a dětech, které se tu v tento den sešly, nedalo mi, abych nezavzpomínala na začátek Rodinky. Tenkrát jsem coby maminka na rodičovské dovolené s povděkem vítala každou akci, díky níž jsme se synem dostali mezi lidi. Musím přiznat, že co se toho týká, nebyla to v Chodově žádná sláva. Navštěvovali jsme cvičení pro maminky s dětmi v místním Domě dětí a mládeže, čímž byla veškerá aktivita pro maminky s malými dětmi vyčerpaná. Jsem velká čtenářka a k lásce ke knížkám vedu i syna, proto když mu bylo asi 20 měsíců, přihlásila jsem ho do dětském oddělení. Nezapomenu, jak hrdě svíral svojí průkazku a těšil se, jak si bude „brát“ knížky. Díky tomu, že jsme se stali pravidelnými čtenáři, dozvěděli jsme se o tom, že se bude každý první čtvrtek v měsíci konat setkání dětí a maminek v našem věku ještě dříve, než se po městě objevily plakátky. Zmínila jsem se o tom kamarádkám, kterým stejně jako já chyběly akce pro děti, a těšily jsme se na první Rodinku, která se konala 6. března 2008. Musím říct, že předčila naše očekávání. Jejím tématem bylo Vítání jara. Knihovnice připravily pásmo básniček, písniček a pohádek o jaru. Předvedly dětem, jak se z housenky stane motýl. Pověděly jim o jarních kytičkách a o jaru vůbec. Na některé říkanky si děti i zacvičily. Byla radost pozorovat ty malé človíčky, jak je to baví. Na závěr jsme si spolu s dětmi z barevných papírů vyrobily housenku. Hotové výrobky byly vystaveny na dětském oddělení. Tak se začala psát historie chodovské Rodinky. V dubnu 2008 jsme „Cestovali do Afriky“, v květnu 2008 jsme „Poznávali naše tělo“, v červnu 2008 proběhlo „Soutěžní klání“ plné her pro malé sportovce, po prázdninách jsme si v září 2008 řekli „Co rádi jíme a mlsáme“, v říjnu 2008 to byl „Veselý podzim“, v listopadu 2008 si děti vyzkoušely různé hudební nástroje při Rodince “My jsme muzikanti“. V prosinci 2008 proběhlo „Čekání na Vánoce“. S novým rokem se změnila i moje pozice. Místo maminky, která si přišla pohrát, jsem se stala knihovnicí, která Rodinku pomáhá realizovat. Také se vyměnily maminky s dětmi, odešly maminky, které se vrátily do práce a děti začaly chodit do školky. Ale k naší radosti k nám začaly chodit nové maminky s batolátky. Leden 2009 jsme si zpříjemnily povídáním a písničkami na téma „Máme rádi zvířata“, v únoru 2009 jsme povídání o povoláních nazvaly „Ten dělá to a ten zas tohle“. Než jsme se nadály, byl tu březen 2009 a tím i rok existence Rodinky, což jsme nemohly opomenout, a tak se tématem března 2009 stala oslava prvních narozenin s názvem „Krok za krokem prvním rokem“. Připravily jsme si výběr básniček a písniček, které jsme děti během toho uplynulého roku učily. A protože ke každé pořádné oslavě patří dort, tak i my jsme spolu s dětmi a maminkami sfoukly jednu svíčku na krásném dortu, který na tuto oslavu upekla naše paní knihovnice Věrka Čalounová. Další ročník Rodinky jsme zahájily v dubnu 2009 - jak jinak po dlouhé zimě - zvoláním „Hurá, je tu jaro“. Měly jsme štěstí, že nám za okny krásně svítilo sluníčko, takže vyprávění o jaru, kytičkách a zvířátkách mělo i správnou kulisu. A tím moje vzpomínání končí.

Ale to není úplně vše, naše Rodinka, ke které nás inspirovala podobná akce v knihovně v Praze, by nemohla vzniknout bez přispění všech pracovníků knihovny v čele s paní ředitelkou. Skrývá se za ní nadšení a zápal pracovníků knihovny a také chuť si hrát, i když už jsme vyrostly z dětských střevíčků. Odměnou nám je nejenom úsměv dětí a maminek a poděkování ve formě pravidelných návštěv. Rodinka stála také u rozvoje dalších aktivit pro maminky s dětmi. V Chodově přibližně v té době začal působit klub pro maminky s dětmi Světlušky. Maminky se scházely na místní faře, kde jim byly poskytnuty prostory. Díky tomu, že knihovna začala podporovat aktivity pro maminky s dětmi tím, že vznikla Rodinka, požádaly maminky, které Světlušky vedly, pana starostu a vedení knihovny o poskytnutí půdních prostor Městské knihovny, které slouží pro různé akce konající se v knihovně. Domluvily se, že je budou využívat každé úterý dopoledne. Díky přesídlení do těchto prostor se začaly řady Světlušek rozšiřovat, protože se o nich dozvěděly maminky, které chodily do knihovny, a to díky plakátku umístěnému v dětském oddělení. Světlušky také oslavily na jaře rok svého působení. Byla to velká oslava, na níž nechyběl dort a kterou si maminky s dětmi užily, jako každou správnou narozeninovou oslavu.

Letos v dubnu, tedy skoro přesně po roce od vzniku Rodinky a Světlušek, bylo v Chodově otevřeno skutečné Mateřské centrum Pavouček. Mimoto se stala Rodinka i inspirací pro knihovnu v Nové Roli. Tam místní paní knihovnice pořádá tuto akci každou první středu v měsíci. Když je potřeba, jezdíme si navzájem pomáhat. Buď některá z nás jede do Nové Role, nebo naopak paní knihovnice z Nové Role přijede pomoci nám. Spolupracujeme i tak, že si navzájem půjčujeme materiály a pomůcky na jednotlivé Rodinky. Také v Nové Roli začaly po pár setkáních maminek v knihovně fungovat Hry s batolátky, které probíhají v místním DDM. Díky tomu, že maminky s dětmi přicházejí pravidelně každý měsíc do knihovny, stoupá nám počet nejmenších čtenářů. Maminky se tak totiž dozvědí, že máme pro batolátka na dětském oddělení krásný Dětský koutek plný hraček a leporel. Tady si mohou kdykoliv během výpůjčních hodin děti pohrát a prohlížet si vystavená leporela, které paní ředitelka právě pro ně stále přikupuje. Mohou si je samozřejmě půjčit i domů. Tato leporela a i knihy pro nejmenší nám také slouží jako inspirace a pomůcky při přípravě Rodinek.

A co říct závěrem? Přejeme Rodince v Chodově i v Nové Roli a všem podobným aktivitám spoustu spokojených maminek a dětí. Vždyť co je krásnější než upřímný dětský úsměv a rozzářená očička dětí, kterým se takto snažíme přiblížit svět kolem nás.