Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Reforma Mezinárodního patentového třídění

Čas nutný k přečtení
19 minut
Již přečteno

Reforma Mezinárodního patentového třídění

0 comments

0. Úvod

S vytvořením Mezinárodního patentového třídění (MPT) vznikl v oblasti pořádání a vyhledávání patentových dokumentů a informací internacionálně použitelný, jednotný třídící systém. Od roku 1968, kdy bylo do užívání zavedeno jeho první vydání, do roku 2000, kdy vyšlo jeho sedmé vydání, prošel tento klasifikační systém - z důvodu jeho udržení v souladu s rozvojem techniky - celkem šesti revizními cykly v pravidelných pětiletých intervalech. 1. ledna 2006 byla ukončena platnost sedmé edice MPT a zároveň vstoupila v platnost osmá edice MPT. Osmé vydání Mezinárodního patentového třídění není výsledkem standardního revizního procesu, jako byly edice předchozí. Inovace, která byla v klasifikačním systému provedena, značně přesahuje rámec předchozích změn. Článek seznamuje s hlavními důvody, které podnítily rozhodnutí Mezinárodní patentové třídění radikálně inovovat, s cíli, které byly stanoveny jako výsledek reformních prací, a s výsledky první etapy reformy.

1. Mezinárodní patentové třídění

Dostupnost informačního obsahu přihlášek vynálezů, patentů na vynálezy, dodatkových patentů, ochranných osvědčení užitných vzorů a ostatních dokumentů průmyslově-právní ochrany technických řešení je podmíněna přístupem k těmto dokumentům, které jsou bezesporu jedním z hlavních zdrojů technických, technologických i právních informací, a snadností jejich využití, čemuž napomáhá mj. unifikovaná struktura patentových dokumentů různých zemí.

Vedle zabezpečení vlastního přístupu k publikovaným a zveřejněným průmyslově-právním dokumentům, který garantují jednotlivé úřady průmyslového vlastnictví a nabízejí i další zpřístupňovatelé (producenti, poskytovatelé) průmyslově-právních informací, je pro rychlost a spolehlivost získání těchto informací závažný i zvolený způsob jejich pořádání a uchovávání.

Základní nástroj k určení, vyhledání, získání konkrétních patentových či jiných průmyslově-právních dokumentů vztahujících se k určité oblasti techniky dnes reprezentují klasifikační třídící systémy (systematické selekční jazyky), které nahradily dříve užívaná třídění formální (třídění na základě přírůstkových čísel spisů), které neumožňovaly pořádání a následnou selekci patentových dokumentů podle věcných hledisek. Systematické selekční jazyky jsou schopny vyjádřit na straně jedné shodnost, na straně druhé rozdílnost obsahu jednotlivých průmyslově-právních spisů; nadto jde o jazykově nezávislé systémy.

Za milníky ve vývoji klasifikačních systémů pro oblast průmyslově-právních, především patentových informací, lze pokládat:

  • Rok 1968, kdy vstoupilo v platnost 1. vydání Mezinárodního patentového třídění [1].
  • Rok 1971, kdy byla přijata Štrasburská dohoda o Mezinárodním patentovém třídění [2], která ukládá smluvním státům povinnost používat Mezinárodní patentové třídění pro klasifikaci vynálezů a technických řešení a uvádět jeho klasifikační znaky na všech patentových dokumentech.

Mezinárodní patentové třídění jako mezinárodně jednotně (minimálně smluvními stranami Štrasburské dohody) používaný systém pro klasifikaci vynálezů a technických řešenípřineslo podstatný pokrok v šíření informací souvisejících s průmyslově-právními instituty ochrany technických řešení mezi jednotlivými zeměmi. Patentovým úřadům, žadatelům o udělení patentové ochrany a uživatelům patentových informací byla poprvé nabídnuta možnost využití jednotného klasifikačního systému pro organizaci a vyhledávání světové patentové literatury. Před zavedením MPT byla k dispozici pouze vybraná národní klasifikační schémata, např. americké patentové třídění, popř. britské nebo německé třídící systémy, všechna s odlišnou strukturou a filozofií. MPT usnadnilo zařazování patentových dokumentů cizí provenience do věcně tříděných národních sbírek, rešerše v zahraničních kolekcích patentových dokumentů a celkově tak zvýšilo pravděpodobnost získání co nejucelenějšího obrazu o aktuálním světovém stavu techniky v určitém oboru či odvětví.

Vedle své základní funkce coby rešeršního nástroje pro vyhledávání patentových a dalších druhů průmyslově-právních dokumentů rešeršéry patentových úřadů a dalšími uživateli slouží MPT například i jako podklad pro výzkum stavu techniky, pro výzkumy směřující k prognózování technického rozvoje v různých oborech apod.

2. Mezinárodní patentové třídění: důvody revize

Od doby svého vzniku MPT prošlo řadou revizí prováděných v pravidelných pětiletých intervalech. Účelem revizí bylo průběžného zdokonalování systému a jeho udržení v souladu s aktuálním rozvojem jednotlivých oblastí techniky; revize spočívaly v připojování nových znaků reflektujících vznik nových technologií, rozdělování, eventuálně rušení znaků stávajících v návaznosti na rozsah patentové aktivity v jednotlivých technických okruzích apod. Žádný z předchozích revizních cyklů nicméně nepřinesl takový rozsah modifikací MPT s tak dalekosáhlými důsledky (jak pro uživatele, tak pro poskytovatele patentových informací), jaké jsou výsledkem novelizačních prací uskutečňovaných z popudu Výboru expertů Unie MPT od roku 1999. Prvním z hmatatelných výsledků je 8. verze Mezinárodního patentového třídění, zavedená do užívání 1. ledna 2006. Mnohem vhodnějším je hovořit v této souvislosti spíše než o revizi MPT o reformě MPT.

Mezi základní důvody, které vyvolaly potřebu radikální transformace tohoto mezinárodního klasifikačního systému, který byl svým způsobem, mj. i dobou svého vzniku, určen pro zpracování tradičních papírových nosičů informací, náleží:

  • Rozvoj informační techniky a informačních technologií
    Rozvoj informační techniky a informačních technologií, počítaje v to stále širší využití internetu, vnesl, zhruba od poloviny 90. let 20. století, do procesů zpřístupňování a zpracování informací a informačních zdrojů výrazné změny, které se nevyhnuly ani zpřístupňování a zpracování patentových informací a dokumentů. Úřady průmyslového vlastnictví i další poskytovatelé tohoto druhu informací postupně přecházejí od konvenčních nosičů patentových informací (papír, mikroformy) k elektronickým nosičům (CD-ROM, DVD-ROM, online databáze), narůstá počet strojových rešerší, zvyšují se požadavky na stále rychlejší a dokonalejší přístup k informacím a dokumentům.
  • Dynamika vědecko-technického pokroku
    Vzhledem k příliš dlouhé periodě jednotlivých aktualizací bylo MPT v podstatě statickým systémem. Tato skutečnost stála v opozici k dynamice soudobého vědecko-technického pokroku. MPT nedokázalo na tento vývoj dostatečně pružně reagovat, problematickým bylo zejména podchycení rapidně se rozvíjející oblasti technologií se zásadním významem pro soudobou společnost, tzv. "technologií budoucnosti": informační technologie, biotechnologie, nanotechnologie. To problematizovalo jak klasifikaci nových technických řešení (nejistota ohledně správného zatřídění předmětu přihlášky vynálezu, vícenásobná klasifikace), tak zpětné vyhledávání dokumentů.
    Kromě toho, významné třídící systémy [3] využívané v současnosti vedle MPT umožňují provádět mnohem efektivnější patentové rešerše, neboť obsahují v porovnání s MPT větší počet klasifikačních znaků a jejich revizní cykly jsou kratší. Jde zejména o systém ECLA Evropského patentového úřadu, systém US CLASS Patentového a známkového úřadu Spojených států amerických a FI/F-TERM Japonského patentového úřadu.
  • Nárůst každoročně publikovaných patentových dokumentů
    Při provádění rešerší v úplné retrospektivě období platnosti MPT bylo zapotřebí využívat znaků třídění podle období, ve kterém byly patentové dokumenty vydány, tedy konzultovat všechna předchozí vydání klasifikace. Tento fakt spolu s prudkým nárůstem každoročně publikovaných patentových dokumentů činil ze systému stále větší zátěž pro patentové rešeršéry.
  • Uživatelské nároky
    MPT slouží uživatelům s rozdílnými nároky na třídící systém. Jednotlivé kategorie uživatelů vyžadovaly od systému obtížně slučitelné kvality. Pro malé a středně velké úřady průmyslového vlastnictví bylo MPT zbytečně komplikované. Příliš sofistikovaným bylo i pro laickou veřejnost (laickou vzhledem k oblasti práva průmyslového vlastnictví a k oblasti vyhledávání informací), která má stále rozsáhlejší možnosti nezprostředkovaného přístupu ke kolekcím patentových dokumentů. Naopak pro velké úřady průmyslového vlastnictví, které spravují rozsáhlé průmyslově-právní sbírky, realizují značný počet řízení o udělení průmyslově-právní ochrany technických řešení a velké množství rešerší, nebylo MPT dostatečně podrobné.

3. Mezinárodní patentové třídění: revize

Na základě těchto skutečností, ještě na sklonku minulého století, Výbor expertů Unie MPT během svého zasedání v roce 1998 rozhodl o nezbytnosti transformace MPT a následně, v roce 1999, doporučil Valnému shromáždění Unie pro MPT schválit zahájení prací na jeho reformě. Navrhované zásadní změny se měly dotknout nejen klasifikace samotné (přehodnocení existující struktury MPT), ale i revizního procesu, tj. postupů uplatňovaných v rámci nezbytných novelizací klasifikačního systému a pravidelnosti revizních period. Doporučení bylo následně odsouhlaseno Valným shromážděním Unie MPT. Záměrem transformace bylo:

  • přizpůsobit klasifikační systém soudobým, neustále se vyvíjejícím metodám ve vyhledávání a získávání patentových informací;
  • zabezpečit jeho efektivní využitelnost v digitálním prostředí;
  • využít informační technologie pro jeho zpřístupňování, používání a udržování s tím, že přechod MPT do digitální formy umožní, aby systém pružněji reagoval na vývoj v jednotlivých vědních a technických oblastech;
  • zachovat, eventuálně zvýšit jeho význam jako celosvětově používaného rešeršního nástroje;
  • optimalizovat jeho použití s ohledem na potřeby různých skupin uživatelů
  • eliminovat nutnost používání předchozí verze klasifikace při provádění rešerší.

V současné době je základní fáze reformy, původně naplánovaná na léta 1999-2002, završena. Osmé vydání Mezinárodního patentového třídění, které reprezentuje jeho inovovanou podobu zahrnující množství nových charakteristik rozpracovaných v průběhu reformy, vstoupilo v platnost 1. ledna roku 2006.

Mezi podstatně inovace MPT patří:

  • rozdělení MPT do dvou úrovní;
  • způsob záznamu klasifikačních znaků MPT;
  • klasifikace a vyhledávání patentových dokumentů podle aktuální verze MPT;
  • vytvoření klasifikační databáze Master Classification Database;
  • klasifikační pravidla;
  • doplňkové informace k patentovému třídění;
  • formy publikování MPT.

A. Dvě úrovně Mezinárodního patentového třídění

Jedním z podstatných rysů osmého vydání MPT je jeho rozdělení do dvou úrovní - základní (CORE LEVEL) a rozšířené (ADVANCED LEVEL). Vytvoření dvou úrovní s různou mírou podrobnosti je v podstatě reakcí na zmíněné diference v uživatelských nárocích.

Základní úroveň MPT obsahuje méně než jednu třetinu obsahu sedmé verze MPT, tj. přibližně 20.000 znaků (skupin) na nejvyšší hierarchické úrovni, a to převážně hlavních skupin a některých vybraných skupin na úrovni jedné až dvou teček. Hierarchická úroveň bude udržována na úrovních: sekce - třída - podtřída - skupina - výjimečně, v některých technických oborech, jedno- nebo dvoutečková podskupina. V případě základní úrovně půjde o relativně stabilní část MPT. Předpokládá se, že do jejího obsahu bude během revizního období vykonán minimální počet pozměňujících zásahů. Revizní proces zůstane pod správou Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO), oproti nynějšímu pětiletému bude mírně zkrácen - aktualizace obsahu bude prováděna jednou za tři roky.

Rozšířená úroveň MPT představuje detailní rozvedení úrovně základní. Spolu se skupinami základní úrovně obsahuje množství rozšiřujících (jedno-, dvou- a vícetečkových) podskupin. V současnosti (leden 2006) ji tvoří veškeré existující znaky (skupiny) sedmé verze MPT, tj. přibližně 70.000 znaků na všech hierarchických úrovních. Vzhledem ke skutečnosti, že revizní zásahy (změny, doplňky) v rozšířeném třídění budou uskutečňovány v zásadě nepřetržitě (v pravidelných tříměsíčních cyklech), jeho rozsah bude rapidně narůstat. Výrazně zrychlený proces novelizace zabezpečí, že systém bude nesrovnatelně pružněji sledovat vědecko-technický rozvoj, včetně oblastí se značnou dynamikou vývoje. Zvětšující se počet klasifikačních znaků umožní přesnější třídění vynálezů do stále úžeji vymezených oblastí techniky [4].

Klasifikace dle rozšířené verze bude striktně uplatňováno v případě dokumentů zahrnutých do tzv. "minimální dokumentace MPT" (PCT Minimum Documentation). V ostatních případech je plně v kompetenci jednotlivých úřadů průmyslového vlastnictví, kterou úroveň MPT pro klasifikaci svých patentových dokumentů zvolí. Nicméně se má za to, že relativně jednoduchá základní úroveň bude využívána pro klasifikaci a vyhledávání patentových dokumentů, které tvoří fondy malých a středně velkých úřadů průmyslového vlastnictví. Tyto úřady vydávají relativně malý počet patentových dokumentů a zaměstnávají malý počet patentových expertů, vykonávajících patentový průzkum v širší oblasti techniky. U rozšířené úrovně se předpokládá, že bude aplikována na rozsáhlé kolekce patentových dokumentů, které jsou budovány velkými patentovými úřady, ročně vydávajícími velký počet patentových dokumentů. Detailnější klasifikace rozsáhlých kolekcí patentových dokumentů má napomoci tomu, aby na jeden klasifikační znak nepřipadal příliš velký počet dokumentů. V posledním desetiletí je každým rokem vydáván více než milion patentových dokumentů. Při tak velkém objemu vydávaných a zpřístupňovaných dokumentů ani téměř 70.000 znaků sedmé verze MPT nepostačovalo pro efektivní provádění rešerší; na jednu skupinu připadalo v retrospektivě posledních deseti let průměrně 140 vydaných dokumentů.

Úřadům průmyslového vlastnictví se doporučuje aplikovat klasfikační znaky MPT i na technickou nepatentovou literaturu, pokud tato může podstatně přispět ke kvalitě patentových rešerší, např. rešerší na stav techniky, na novost atp.

Úřad průmyslového vlastnictví ČR využije ke klasifikaci svých spisů rozšířenou úroveň MPT; podle této úrovně budou ovšem klasifikovány až spisy publikované po 1. lednu 2006.

B. Uvádění znaků MPT

Reforma patentového třídění se týká i způsobu, jakým budou zaznamenávány znaky notace na prvních stranách patentových dokumentů, ve věstnících, databázích aj., a to primárně z důvodu rozlišení jednotlivých typů (úrovní) klasifikace. Znaky základní úrovně budou uváděny normálním písmem, znaky rozšířené úrovně kurzívou. Znaky reprezentující zatřídění podstaty vynálezu a informace o předmětu průmyslově-právní ochrany (vynálezu, technickém řešení) budou v obou úrovních uvedeny tučným typem písma. Znaky reprezentující případné doplňkové informace, které nejsou předmětem průmyslově-právní ochrany, se uvedou normálním typem písma. Povinnost uvádět před vlastními klasifikační znaky MPT tzv. "INID kód" pro MPT a zkratku "Int.Cl." se zachovává. Namísto vyjádření příslušného vydání MPT arabskou číslicí bude uváděn pro klasifikační údaj podle Core Level rok zavedení verze třídění, pro klasifikační údaj dle Advanced Level rok a měsíc zavedení verze třídění [5].

C. Klasifikace patentových dokumentů, vykonávání patentových rešerší podle aktuálně platné verze patentového třídění

V souladu se změnami v třídícím systému, vyplývajícími z jednotlivých revizních cyklů, bude docházet k pravidelnému přetřiďování retrospektivy patentových dokumentů. Z důvodu zajištění možnosti vykonávat patentové rešerše za využití pouze platné verze patentového třídění. Přetřiďování se dotkne dokumentů, zatříděných podle znaků klasifikačního schématu MPT, u kterých došlo v průběhu revizního cyklu ke změně: rozdělení na více podskupin, zrušení, přečíslování, přemístění v klasifikačním schématu apod. Z toho vyplývá, že u patentových dokumentů zatříděných za využití základní úrovně, u které bude docházet k minimu změn, bude potřeba přetřiďování nízká. Naopak, u patentových dokumentů klasifikovaných podle rozšířené úrovně bude nezbytností poměrně častá reklasifikace, a to u značného počtu dokumentů. Přetřiďování bude zajišťováno jednotlivými patentovými úřady v rozsahu jimi vydaných dokumentů.

Umožnit vykonávání patentových rešerší na základě aktuální verze patentového třídění pochopitelně znamená i nutnost přetřídit patentové dokumenty zatříděné podle předchozích verzí MPT, eventuálně na základě národních patentových klasifikačních systémů. I zde se předpokládá, že zajištění reklasifikace bude věcí jednotlivých patentových úřadů v rozsahu dokumentů jimi publikovaných. Přetřídění retrospektivy dokumentů, z nichž sestává minimální dokumentace MPT, bude záležitostí členů speciální subkomise pro dohled nad MPT a trojice největších patentových úřadů: Evropského patentového úřadu, Patentového a známkového úřadu USA a Japonského patentového úřadu. Patentové dokumenty, které náležejí k patentové rodině, z níž alespoň jeden člen patří mezi dokumenty minimální dokumentace MPT, budou v případě patentových úřadů, které se prací na reklasifikaci minima MPT aktivně neúčastní, reklasifikovány automatickým přenosem klasifikačních znaků z reklasifikovaných patentových spisů tvořících minimum MPT.

D. Vytvoření, údržba a zpřístupnění hlavní klasifikační databáze patentových dokumentů

Přístup ke kolekcím patentových dokumentů a nepatentové technické literatury z celého světa, včetně minimální dokumentace MPT, bude poskytován prostřednictvím bibliografické databáze Master Classification Database (MCD) [6]. Databáze bude obsahovat veškeré bibliografické údaje uváděné v patentových dokumentech (resp. úplný bibliografický popis nepatentové literatury), včetně klasifikačních znaků a informací týkajících se patentových rodin. Obsah patentových spisů zahrnutých do MCD bude vyjádřen znaky momentálně platné verze MPT základní úrovně i souvisle aktualizované verze rozšířené. Databáze tak umožní vykonávat patentové rešerše podle aktuálních verzí obou úrovní reformovaného třídění. Výstupy budou omezeny na reprezentativního člena patentové rodiny, čímž by se mělo předejít duplicitnímu studiu téhož vynálezu publikovaného v různých zemích a různých jazycích. Databáze bude provozována Evropským patentovým úřadem, údaje z ní by měly být pro veřejnost dostupné mj. prostřednictvím internetové služby esp@cenet. Úřady průmyslového vlastnictví, které budou využívat MCD poměrně často, mají možnost instalace kopie této databáze interně s pravidelnou dodávkou provedených aktualizací.

D. Klasifikační pravidla

Základní principy a pravidla klasifikace předmětů patentové (průmyslově-právní) ochrany nebyly v průběhu reformy MPT změněny. Bylo ovšem zavedeno několik modifikací, které budou mít dopad na klasifikační praxi úřadů průmyslového vlastnictví. Jedna z podstatných úprav se týká pojetí vynálezecké informace. Vynálezecká informace je nově vymezena jako technická informace, představující podstatný přínos k současnému stavu techniky, v úplnosti vyjádřená v patentovém spise, a to jak v patentových nárocích, určujících rozsah a obsah právní ochrany, tak v popisu vynálezu a v nákresech. Záměrem pozměněné definice vynálezecké informace bylo přispět ke komplexnějšímu, do kontextu dosaženého rozvoje určité oblasti techniky zasazeného vyjádření podstaty předmětu průmyslově-právní ochrany (vynálezu či technického řešení).

F. Doplňkové informace k patentovému třídění (v jeho elektrické formě)

Elektronická verze třídění bude obohacena doplňkovými informacemi, které nmají napomoci pochopení a přehlednější orientaci v klasifikačním schématu. Půjde o grafické vyjádření určitých položek MPT: chemických vzorců, schémat a dalších grafických informací. Tento typ informací bude doprovázet především předměty patentové ochrany z chemické oblasti (více než 3 000 chemických vzorců). Dále půjde například o definice třídění, poskytující podrobnější vysvětlení obsahu jednotlivých položek MPT než poskytuje jejich pouhý seznam (plánováno vypracování definic ke všem více než 600 podtřídám klasifikačního schématu), definice technických termínů, referenční informace.

G. Publikace 8. verze MPT a verzí následujících

Oficiální text osmé verze třídění bude vydán, stejně jako v případě předchozích verzí, Světovou organizací duševního vlastnictví v jazyce anglickém a francouzském (oba texty mají totožnou platnost). Další jazykové verze - německou, španělskou, ruskou, případně i další - bude obsahovat CD-ROM "IPC:CLASS"; jeho vydání je plánováno na září 2006. Základní úroveň třídění bude publikována v elektronické formě a s ohledem na poměrnou neměnnost této verze i v tištěné podobě (čtyři svazky po dvou sekcích + návod k MPT). Rozšířená verze bude k dispozici pouze ve formě elektronické. Elektronická podoba MPT dostupná prostřednictvím internetu bude základní formou publikování MPT. Zahrne obě úrovně MPT a poskytne uživateli veškeré výhody elektronického prostředí: hypertextové odkazy, vyhledávání podle klíčových slov, doplňkové informace k třídění, převodník mezi úrovněmi 8. verze MPT a mezi verzemi staršími.

Světová organizace duševního vlastnictví připravuje v září 2006 k vydání další publikace související s MPT: heslář výrazů třídění, převodník mezi úrovněmi a mezi verzemi MPT, příručku pro klasifikaci podle MPT apod.



Poznámky:

1. Mezinárodní patentové třídění (International Patent Classification, IPC; v českém prostředí běžně označované zkratkou MPT) je mezinárodně jednotným systémem třídění technických řešení. Zahrnuje celou oblast poznání, kde je možné předpokládat vznik vynálezů, rozčleněnou do osmi základních oddílů (sekcí). Notace MPT je kombinovaná, alfanumerická. Hierarchie struktury třídění je dána rozdělením celé techniky do jednotlivých úrovní (v sestupném sledu hierarchie): sekce (velké písmeno A-H), třída (znak sekce následovaný dvojčíslím), podtřída (znak třídy následován velkým písmenem), skupina (znak podtřídy následovaný dvěmi čísly oddělenými šikmou čarou). Oddíly nazvané "skupiny" mohou být buď skupinami hlavními nebo podskupinami, které jsou částmi hlavních skupin.

2. Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění byla přijata v březnu roku 1971, účinnosti nabyla roku 1975. Je multilaterální dohodou, spravovanou Mezinárodní organizací duševního vlastnictví. Smluvní státy dohody, která je otevřena pro všechny účastnické státy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, vytvářejí tzv. Unii IPC (IPC Union). Každý členský stát Unie IPC je členem valného shromáždění, které kromě jiných úkolů schvaluje dvouletý program a rozpočet Unie. Mezi základní ustanovení dohody patří povinnost členských států klasifikovat patentové dokumenty s využitím znaků MPT a uvádět toto třídění na patentových dokumentech a úředních věstnících. V lednu 2004 měla Štrasburská dohoda 54 oficiálních členských států; nicméně národních a regionálních úřadů průmyslového vlastnictví, které MPT používají ve své praxi, je více než sto.

3. Současné nejvýznamnější patentové třídící systémy:
International Patent Classification (IPC) (7) - 69.000 skupin
IPC (8) AL - 70. 000 skupin / IPC (8) CL - 20. 000 skupin
European Classification system (ECLA) - 130. 000 skupin
US Patent Classification - 160.000 skupin
Japan FI (File Index) classification system - 180. 000 skupin
Japan F-term (File-forming term) system - 300.000 skupin

4. Podstatné zvýšení úplnosti rešerše na předměty zatříděné podle notace MPT(8) lze zajistit s využitím skupin (klasifikačních znaků) jak základní, tak rozšířené úrovně. Vyhledávání podle skupin (klasifikačních znaků) rozšířené úrovně může omezit výsledek rešerše pouze na dokumenty, publikované těmi patentovými úřady, které pro klasifikaci svých spisů využijí tuto úroveň. Pro ilustraci lze uvažovat rešerši na vynálezy, týkající se skládacích brýlí (foldable spectacles). Relevantní podtřída pro tuto technologii je G02C.

Základní zatřídění:
G02C SPECTACLES
5/00 Constructions of non-optical parts
5/14 . Side-members
5/22 . Hinges (pivotal connection in
general F 16 C 11/00)

Rozšířené zatřídění:
G02C SPECTACLES
5/00 Constructions of non-optical parts
5/02 . Bridges; Browbars; Intermediate bars
(nose-engaging surfaces 5/12)
5/08 . . foldable

Pro obdržení kompletních výsledků rešerše na vynálezy, vztahující se k tomuto konkrétnímu předmětu, tj. skládacím brýlím, bude zapotřebí provést vyhledávání za využití znaků hlavní skupiny základní úrovně G02C-005/00, tedy nejen podle rozšiřujícího třídění MPT, kde bude tento předmět zařazen do podskupiny G02C-005/08. Výsledkem budou ovšem vedle relevantního materiálu i nerelevantní dokumenty, zatříděné do skupiny G02C-005/00.

5. Příklady zápisu notace Mezinárodního patentového třídění:

Základní zatřídění ("CORE")
(51) Int. Cl. (2006)
A01B 3/00 klasifikační znak CL reprezentující informaci o vynálezu ("vynálezecká informace")
A01B 15/00 klasifikační znak CL reprezentující přídavnou informaci o vynálezu

Rozšířené zatřídění ("ADVANCED")
(51) Int. Cl.
G01N 21/39 (2006.01) klasifikační znaky AL reprezentující informaci o vynálezu ("vynálezecká informace")
H01S 3/042 (2007.03)
F25B 21/02 (2006.01) klasifikační znak AL reprezentující přídavnou informaci o vynálezu

Základní a rozšířené zatřídění ("CORE" & "ADVANCED")
(51) Int. Cl. (2006)
C04B 32/00 klasifikační znaky CL reprezentující informaci o vynálezu ("vynálezecká informace")
B28B 5/20
B28B 1/29 (2007.03) klasifikační znak AL reprezentující informaci o vynálezu ("vynálezecká informace")
H05B 3/18 (2008.06) klasifikační znak AL reprezentující přídavnou informaci o vynálezu
C04B 111/10 (2006.01) klasifikační znak reprezentující přídavnou informaci o vynálezu

6. Master Classification Databaze, centrální repozitář patentové literatury, obsahuje bibliografické záznamy 54 milionů patentových dokumentů. Evropský patentový úřad zajistil konkordanci mezi jím využívaným patentovými tříděním (ECLA) a 8. verzí MPT a pomocí ní již provedl reklasifikaci. 23 milionů dokumentů, které byly původně zatříděny na bázi klasifikace ECLA, bylo opatřeno ekvivalentem klasifikačního schématu MPT(8).
Reklasifikace zbývajících dokumentů stále pokračuje, jde o 15 milionů dokumentů, kde je zapotřebí nahradit notaci MPT verze 7 notací verze 8, a 9 milionů dokumentů Japonského a Německého patentového úřadu, které budou reklasifikovány za využití konkordance mezi jejich národními patentovými klasifikačními schématy a MPT(8).

Při očekávaném zapojení dalších národních patentových úřadů, které jsou vybízeny k reklasifikaci svých národních kolekcí, by se měl počet dokumentů opatřených notací MPT(8) navýšit zhruba o 3 miliony. 95 % záznamů patentové literatury v databázi MCD by mělo byt opatřeno klasifikačním znakem MPT(8) v polovině roku 2006.

Použitá literatura:

1. IPC Reform [online]. Ženeva : World Intellectual Property Organization, 2005. [cit. 2005-11-28]. Dostupný z WWW: <http://www.wipo.int/classifications/ipc/en/reform/ipc_reform.html>.

2. PIČMAN, Dobroslav. Reforma mezinárodního patentového třídění [online]. Praha : Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, c2002 [cit. 2005-11-28]. Dostupný z WWW: <http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/docs/FOLDER/AKTUALITY/REFORMA_IPC_INFORMACE.PDF>.

3. STEMBRIDGE, BOB. Impact of IPC Reform on Patent Information Users and Providers. Knowledgelink Newsletter [online]. 2005, April [cit. 2005-11-28]. Dostupný z WWW: <http://scientific.thomson.com/news/newsletter/2005-04/8272781/>.
Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
EXELOVÁ, Brigita. Reforma Mezinárodního patentového třídění. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2019-10-22]. urn:nbn:cz:ik-11996. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11996

automaticky generované reklamy