Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Profesor Křemík a květinový zákon

Čas nutný k přečtení
4 minut
Již přečteno

Profesor Křemík a květinový zákon

1 comments

Ptali jsme se Si

Křemík byl náš profesor chemie na gymnáziu. Nejmenoval se Křemík, ale profesor Svoboda, nicméně mezi studenty byl "od nepaměti" znám jako Křemík. Toto krycí jméno bylo tak populární, že se tradovala historka o tom, jak kdysi na třídních schůzkách někdo z rodičů sháněl profesora Křemíka. Ve školním časopise měl dokonce rubriku "Ptali jsme se Si" (jakože Si = silicium = křemík), kde studentská redakční rada uváděla jeho různé výroky.

Na první hodině chemie se nám Křemík představil, sdělil, že nás bude učit chemii a že "v učebnici je učivo povinné, učivo doplňující a spousta chyb. Na ty vás budu průběžně upozorňovat." I dnes je všude (nejen v učebnicích) spousta chyb. Jenom tady už není žádný Křemík, který by na ně upozorňoval. A tak se na některé podíváme my.

Kmetský věk

Copyright © 2011 by Michael Scott and Colette Freedman
Translation © Lucie Šavlíková 2001
Toto najdete na rubu titulního listu knihy "Třináct relikvií" (autoři Michael Scott a Colette Freedman, Praha, Euromedia Group, k.s. - Knižní klub 2012, ISBN 978-80-242-3603-2). Pokud jsem to správně pochopila, překladatelka přeložila v roce 2001 neexistující knihu. Překlad neexistující knihy byl zřejmě natolik úspěšný, že inspiroval autory, kteří knihu o deset let později napsali. No není to úžasné?

Zajímavé věci se člověk dočte i v průvodcích. "Svého vrcholu dosáhla Polonnawura za vlády krále Parákramabáhua I. (vládl v letech 1153-1986). ... Následníkem krále Parákramabáhua I. byl král Niššanka Malla (vládl v letech 1187-1996),..." (Srí Lanka, Svojtka & Co. 2012, ISBN 978-80-256-0797-8, str. 194). Jak je vidět, staří cejlonští králové se dožívali přímo věku biblických patriarchů. Nebo že by to byli takoví ti hrdinové k neumlácení? Tento průvodce však skrývá ještě další úskalí. Pokud si náhodou myslíte, že budete lokality v knize vyhledávat podle obsahu, jste na omylu. Nakladatel (nebo překladatel?) evidentně opsal obsah podle originálu bez ohledu na český překlad. Výsledkem je systém "Azore, hledej!".

Čísla stránek uvedená v obsahu neodpovídají textu. Příslušné kapitoly/památky začínají tak nějak okolo, plus mínus stránka nebo dvě. Podobně se se stránkami "nepárali" v knize "Skryté srdce Afriky" (autorka Ilona Maria Hilleges, Frýdek-Místek, Alpress 2012, ISBN 978-80-7362-990-8). Ani tam začátky všech kapitol neodpovídají obsahu. Zpočátku ještě jakžtakž, ale potom už to "lítá" někde až o pět stránek…

Překlepy také stojí za to

"Rosemary a Stephen měli vzorně posekaný trávník s úzkým květinovým zákonem a nízkým živým plotem..." (B. Erskinová: Řeka osudu, Praha, Brána 2013, překlad Eva Křístková, ISBN 978-80-7243-630-9, str. 36). Nejsem právník a o "květinovém zákonu" jsem nikdy neslyšela. Nebo že by mi něco uniklo? Nevymysleli ho náhodou v Bruselu?

"Zastánci Muckovy teorie se však nevzdávali snadno; museli se ale také vypořádat s nepřítomností komického materiálu v Carolina Bays." (J. A. Novák: Záhady bible. Zázraky, nevysvětlitelné jevy, tajné církevní archivy. Frýdek-Místek, Alpress 2013, ISBN 978-80-7466-093-1, str. 126). Tak vida, z kosmu nám sem padá komický materiál. A jak asi takový komický materiál vypadá? Jako smajlík? Rozchechtaný na celé kolo? Nebo naopak zachovává kamennou tvář, protože při průletu atmosférou hrůzou zkameněl?

Vlaky na Hradec

Dalším nešvarem, ale už staršího data, je zbytečné používání předložky "na". Z velké části vytlačuje ostatní předložky, a když se to domyslí do důsledku, vyjdou z toho pěkné nesmysly. S tím se setkávám jak v knihách, tak v běžné řeči. Krásným příkladem je zážitek z nádraží v Pardubicích. Před několika lety jsem tam stála na nástupišti a nějaká paní se ptala železničáře, zda odtud jezdí vlaky na Hradec (rozuměj Hradec Králové). Ten dobrý muž měl zřejmě jisté ponětí o jazykových nuancích a svou odpovědí paní naprosto zmátl. "Né. Vodcuď to jezdí vodjakživa na elektřinu." Měl pravdu. Hradec Králové nepatří mezi pohonné hmoty.

Doufám, že vás, čtenáře, toto čistě vědecké bádání zaujalo a pobavilo. Slibuji, že pokud budu na podobné "perly" narážet i nadále, ohlásím se zase za rok. Snad je to i trochu nakažlivé, neboť občas dostanu tip na "šotky" od kolegů. Tak o příštím Silvestru snad na shledanou.

Hodnocení: 
Průměr: 3 (hlasů: 2)
BUREŠOVÁ, Irena. Profesor Křemík a květinový zákon. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 13 [cit. 2024-10-10]. urn:nbn:cz:ik-17646. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17646

automaticky generované reklamy

Máme zde 1 komentář

... odposťte nám ty moravismy! My jsme si také museli zvyknout na to, že říkáte slovo dýl misto později (či nejdýl místo nejpozději - je (nebo bylo) to i v zákoně - prý přestávka je stanovena nejdélé po 4 hodinách... a nikdo na Moravě nechápal, jak to s tou přestávkou je. Tady zákonodárci bohužel jen "zespisovněli" svůj čechismus místo, aby použili skutečně spisovný výraz). Takže se omlouvám, že jsem přišla s komentářem dýl, ale čtu silvestrovské číslo až teď později, skoro až na Tři krále. A je konec mé pracovní doby, takže sednu na trolejbus (ne do trolejbusu!), zatímco kolegyně půjde na autobus, protože jezdí až na Vsetín.....