Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Problematika hodnocení evropského výzkumu

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Problematika hodnocení evropského výzkumu

0 comments
Anglicky
English title: 
Assessing European research
English abstract: 
<p>This article gives an overview of the Dr. Vladimír Albrecht’s (Technology Centre AS CR) lecture on the topic of European research assessment in the course Introduction to Scientometrics organized by the Institute of Information Studies and Librarianship of Charles University in Prague. The participants were informed about the activities of the Technology Centre AS CR, broad issue of the Framework Programmes and possibilities of its assessment. </p>

Úvod

V rámci semináře Úvod do scientometrie a hodnocení vědy, který probíhá v Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přijal pozvání RNDr. Vladimír Albrecht, CSc., z Technologického centra Akademie věd ČR (dále TC).  Svou přednášku nazval „Problematika hodnocení evropského výzkumu“. Vzhledem k tomu, že role a účel TC není na první pohled zcela zřejmá, nejprve účastníky seznámil s jeho činností. Pro úplné pochopení přednášky se obecně též věnoval vysvětlení a historii rámcových programů (dále RP) jako mechanismu EU k financování vědy, výzkumu a inovací. V hlavní části přednášky seznámil publikum se současným stavem hodnocení RP, jeho výsledky a cíli do budoucna.

Technologické centrum AV ČR

Technologické centrum (dále TC) Akademie věd ČR (dále AV ČR) není typickým ústavem AV ČR. Organizačně je to sdružení právnických osob – několika ústavů AV ČR a jedné soukromé společnosti; obecně je sdružení otevřeno i právnickým osobám mimo AV ČR. Jeho činnost je zaměřena do tří hlavních směrů. První oblast vychází z původního vymezení instituce, a to její role jako poradního orgánu pro zapojení nečlenských států do RP, kterou vyžadovala Evropská komise. To zůstalo dodnes a TC provozuje Národní informační centrum pro evropský výzkum, které zprostředkovává informace o RP, hodnotí je a vytváří koordinační a metodickou podporu. Druhou oblastí působnosti TC je tzv. transfer technologií, a to nejen těch, které souvisí s RP EU. Spolupracuje s průmyslovými podniky, provádí inovační audity, pomáhá s mezinárodním transferem technologií a s využitím nových technologií. Třetí oblastí je – vzhledem k velkému záběru činnosti centra na poli vědy a výzkumu – zpracovávání strategických úvah a studií pro ČR; TC zkoumá, jakým způsobem bude stát rozvíjet oblast vědy a výzkumu, pomáhá stanovovat priority, kam a do kterých oborů směrovat finanční podporu.

Mimo tyto tři hlavní činnosti TC provozuje styčnou kancelář CZELO v Bruselu, která zajišťuje komunikaci s patřičnými orgány EU a účastní se přípravy projektů RP. TC se podílí na množství dalších dílčích činností. Z výrazných počinů lze jmenovat např. zřízení inkubátoru pro malé firmy v Praze.

Rámcové programy

RP, v anglickém originále Framework Programmes, je mechanismus podpory vědy a výzkumu, dnes také inovací, v evropském prostoru. Podporu mohou čerpat i subjekty mimo členské státy. Nadneseně lze říci, že se jedná o jakési přibližně plánované pětiletky či víceletky; jde o dlouhodobější plánování vývoje této oblasti. První RP byl vyhlášen již před čtvrt stoletím, v r. 1983. Až do šestého RP se jednalo o cílově orientovanou podporu. Evropská komise, která RP řídí, do té doby jasně určovala, v jakých oblastech a co se bude zkoumat. ČR se zapojila již do čtvrtého RP (začátek r. 1994), a to do cca 250 projektů, v pátém RP to již bylo 730 projektů.

Projekty RP nejsou řešeny samostatnými subjekty, ale formou konsorcií. RP nejsou určeny k nahrazení národního výzkumu, je to komplementární nástroj podpory – každý stát tak do projektu musí přispět svými prostředky. Zaměření RP se stále vyvíjelo a vyvíjí, a to nejen tematicky. Do šestého RP si např. velké firmy prosadily organizaci spíše velkých projektů (projekty třeba i do výše jedné miliardy eur). Šestému rámcovému programu dominovaly nové nástroje – jedním z nich byly tzv. sítě excelence (Nets of Excellence), zaměřené na efektivní propojování a spolupráci výzkumných institucí. Cílem bylo zajistit existenci výkonných virtuálních institucí. Dalším z nástrojů byly integrované projekty.

Aktuální sedmý RP zaznamenal skokový nárůst rozpočtu. Je vymezen na léta 2006-2013 a je mu přiděleno 52,5 miliard eur. Novinkou jsou specifické programy nazvané Kooperace, Myšlenky, Lidé a Kapacity. Program Kooperace je zaměřen zejména na to, co je zjevně potřeba (demand driven research). Je rozdělen na deset témat; největší část rozpočtu je určena tématům informační a komunikační technologie, zdraví, doprava včetně letectví a nanovědám. Mezi deset vybraných témat jsou zařazeny i sociální, ekonomické a humanitní vědy nebo životní prostředí a klimatické změny. Program Myšlenky je určen pro průlomový výzkum ve všech vědeckých a technických oborech, tzv. „investigator driven research“. V programu Lidé se jedná o rozvoj vědecké kariéry a posílení vazeb mezi národními systémy; konkrétní nástroj se nazývá Marie Curie Fellowship. Program Kapacity má podpořit výzkumné infrastruktury, malé a střední podniky, vytvoření regionálních klastrů pro výzkum. Posledním specifickým programem, který je vyčleněn ze čtyřech uvedených, jsou tzv. nejaderné aktivity.

Hodnocení evropského výzkumu

U hodnocení výzkumu jsou dnes směšovány dva pojmy. Tak, jak bychom si hodnocení představovali, hovoříme o hodnocení výsledků výzkumu, tedy evaluaci dosaženého ve smyslu kvalitativního hodnocení. Při hodnocení RP konkrétně se však tímto pojmem dosud míní spíše statistické zpracování zapojení států do projektů aj. O prvním jmenovaném se i v rámci Evropské komise začalo hovořit až v posledním roce. S tím začíná vyvstávat velmi ožehavá otázka: jak vůbec hodnotit, zejména při složitosti struktury podpory vědy? Složitost struktury je vůbec i vstupní překážkou. Ukazuje se, že nové členské státy jsou jednoznačně znevýhodněny proti starým, zároveň je tak jasně zřejmá tzv. dvourychlostnost Evropy, tj. výkon a vývoj jednotlivých částí Evropy.

Ale zpět k hodnocení. Co se týče ČR, máme poměrně dobrou pozici. Jako jedna z výjimek v rámci evropských států máme k dispozici systematický registr o výzkumu a vývoji – rejstřík informací o výsledcích (RIV), který obsahuje informace od r. 1993. Tento registr zaznamenává vědecké výsledky, které byly pořízeny z prostředků státního rozpočtu nebo přiděleny skrze grantové agentury či jinak prostřednictvím orgánů státní správy.

Co se týče hodnocení RP, dostáváme se však zejména množstevně do zcela jiné kategorie. Jak tyto programy hodnotit, když bylo připraveno cca 60 000 projektů, úspěšně jich v současné chvíli běží k 10 000 - zejména, je-li potřeba více než jen sumární hodnocení. Programy vyžadují několik typů hodnocení. „Ex ante“ hodnocení má za cíl zhodnotit přípravu programu a zjistit, zda byla struktura programu adekvátní, jakých bude potřeba do budoucna změn, aby následující programy byly lépe navrženy. Dále se hodnotí implementace programu, a to formou monitorování, průběžnými evaluacemi atd. Existuje snaha vyvinout patřičné indikátory. Po ukončení programu by mělo dojít k „ex-post“ evaluaci a zhodnocení dopadu, jak program ovlivnil oblast výzkumu a vývoje, čeho projekt dosáhl, měla by být provedena analýza těchto výsledků. Měly by být rovněž zapojeny bibliometrické a ekonometrické metody analýz. To vše jsou požadavky na hodnocení RP, což se bohužel v praxi v současné době příliš neděje. Hodnocení si zpravidla každý stát zpracovává sám a často se jedná právě jen o ony výsledky účasti, statistiky aj. Není dostatek dat o projektech, ať už základních či dotazníkových. Plánem do budoucna či možná spíše úvahou je provedení metaevaluace všech evaluací a stanovení jasných pravidel hodnocení.

Většina statistických dat je získána z databáze E-Corda, centrálního registru projektů RP, který spravuje Evropská komise. Ze závěrů jednotlivých statistik vyplývá, že čím více je ochoten stát věnovat vlastních prostředků, tím více se z RP daří získat podpory a efektivně ji využít. U ČR, která proti ostatním státům nevydává na výzkum a vývoj velké procento HDP, je pak nasnadě, že RP u ní dosud nedosáhly takové efektivity, jako např. u Švédska, které na tuto oblast spotřebuje 4 % HDP. Vlivem této politiky se Švédsku podařilo např. ovlivnit trh s airbagy, kdy se díky včasnému vývoji a podpoře státu stala firma Volvo dominantní na trhu. Statistiky jsou také zkresleny faktem, že s klesajícím počtem účastníků se zvyšuje úspěšnost (a vice versa). Nejúspěšnějšími se tak jeví Kypr, Malta a Slovinsko, pak Dánsko. To je dáno jejich situací: malé státy zpravidla nemají vlastní grantové agentury, o financování výzkumu pak primárně žádají v RP. V ČR je v současné době málo žadatelů. Počet žadatelů by měl být jednoznačně kontrolován (nejlépe státním orgánem) tak, aby byl optimální.

Hodnocení RP v ČR

TC před časem uspořádalo dotazníkovou akci, která měla za cíl získat datovou základnu k hodnocení dopadu rámcových programů v ČR. Byli obesláni všichni řešitelé pátého a šestého RP, získat zpět se podařilo pouze 240 odpovědí, což je cca 15% návratnost. Byla provedena bibliometrická analýza výstupů, které jsou k dispozici v rámci databáze Web of Science, a tyto výstupy byly porovnány s výstupy autorů projektů financovaných z GA ČR. Toto srovnání nepřineslo žádná průlomová zjištění, nicméně ukázalo, že obecně se do RP zapojují výkonnější vědci, kteří mají kvalitnější (resp. citovanější) výstupy. Toto zjištění vede k otázce, zda by ČR neměla zamezit odčerpávání svých nejlepších vědců a odborníků a nezlepšit podmínky výzkumu v ČR. Závěr výzkumu prokázal také pozitivní přínos, a to obecně přínos znalostí do českého vědeckého prostoru.

Vybraná statistická data z hodnocení RP

6. RP

V rámci šestého rámcového programu bylo vypsáno 213 výzev, bylo připraveno 56 000 návrhů se zapojením 390 000 týmů. K dnešnímu datu je 74 400 účastníků. Nejúspěšnější státy co do počtu žadatelů jsou převážně státy staré Evropy – Francie, Německo, Velká Británie, Norsko, Švédsko a další. ČR se účastnila 1068krát v 876 projektech, výše žádané částky je 131 mil. eur. Prostředky, které jsou do výzkumu a vývoje investovány v ČR ze státních zdrojů, jsou vyšší, než ČR získává z RP. Pokud statistiky úspěšnosti převedeme na hlavu (na vědce), ČR dosahuje dobrých výsledků – předčí dokonce i Švédsko, Velkou Británii či Německo.

7. RP

Doposud bylo v sedmém rámcovém programu vypsáno 90 výzev, přihlášeno bezmála 30 000 projektů o 160 000 účastnících. Požadovaná částka se pohybuje ve výši 8 mld eur. Za ČR bylo prozatím podáno přes 1600 projektů, přes 300 z nich bylo přijato k dalšímu řízení. Částka určená pro české týmy je v tuto chvíli cca 65 mil. eur.

Akce pořádané TC

TC každoročně pořádá tzv. České dny pro evropský výzkum. Letošní konference proběhla v říjnu a zabývala se koordinací evropského výzkumu. Hlavními jednanými tématy byl Lublaňský proces, ERA-NET, sítě excelence, společné technologické iniciativy a Evropský inovační a technologický institut.

V únoru 2009 se bude v Praze konat mezinárodní fórum Eufordia 2009 – European Forum on Research and Development Impact Assesment.

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Problematika hodnocení evropského výzkumu. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 1 [cit. 2019-08-18]. urn:nbn:cz:ik-13019. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13019

automaticky generované reklamy