Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Představení projektu Knihy znovu nalezené

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Představení projektu Knihy znovu nalezené

0 comments
Anglicky
English title: 
Books discovered once again in a virtual exposition
English abstract: 
There were many books found and secured after the WWII in the former Czechoslovakia. A new project of the National Library of the Czech Republic and Norwegian Stiftelsen Arkivet aims to attract attention to these forgotten gems in a physical and on-line exposition. In this article, we introduce the framework of the project and draft the execution based on new approach to presentation of historical materials to public.

V období po 2. světové válce bylo na území Československa zajištěno značné množství knih, které měly původně jiného majitele. Jednalo se o knihovny soukromé, knihovny různých spolků a institucí, určitá část knih byla za války zavlečena Němci na území Protektorátu. Různými cestami se tyto knihy dostaly do depozitářů Národní a universitní knihovny. Pracovníci NK ČR již delší dobu usilovali o hlubší průzkum tohoto souboru knih.

Obsah, cíle a partner projektu

Prvním krokem v průzkumu je projekt Knihy znovu nalezené, který v Národní knihovně ČR realizujeme díky finanční podpoře z grantu EHP a z Norských fondů. Šestnáctiměsíční projekt si klade za cíl zpracovat 12 000 svazků, provést historický výzkum odhalující okolnosti a hlubší souvislosti týkající se knih – a závěry průběžně prezentovat odborné i širší veřejnosti. Následující článek stručně představí projekt a jeho cíle a více se zaměří na prezentaci výsledků projektu formou fyzické a virtuální výstavy.

Knihy znovu nalezené představují velmi rozmanitý soubor tiskovin
Knihy znovu nalezené představují velmi rozmanitý soubor tiskovin

Pro lepší uchopení projektu jeho aktivity dělíme do tří základních rovin. První zahrnuje knihovnickou práci – třídění knih uložených v depozitáři, čištění, jejich katalogizaci, u některých i digitalizaci a finální uložení knih. Knihovnické práce má na starosti šest nových pracovníků, kteří úzce spolupracují se stávajícími zaměstnanci NK ČR, jež jsou zodpovědní za dodržení vysokých standardů.

Knihovnická část projektu je stěžejní
Knihovnická část projektu je stěžejní

Druhou rovinou je historický výzkum, díky kterému odhalujeme souvislosti, mapujeme dějiny institucí a spolků, které s konfiskovanými nebo zavlečenými knihami souvisí. Tuto část projektu má na starosti náš historik, který se na  otázky snaží odpovědět na základě studia dokumentů uložených ve vícero českých archivech.

Třetí rovina navazuje na zařazení projektu do kategorie „Kulturní dědictví a současné umění“. Výstupem projektu je zachování a revitalizace kulturního dědictví. Nedílnou součástí je tudíž kontinuální informování o stavu projektu a plnění cílů. Důležitým výstupem bude závěrečná prezentace výsledků na dvou odborných seminářích a realizace virtuální i fyzické výstavy.

Tyto tři roviny projektu v sobě obsahují mnoho dílčích činností. Jedním z dalších cílů je např. zajištění právní expertízy, která by měla osvětlit majetko-právní souvislosti námi zkoumaných knih. Kvůli mezinárodnímu charakteru projektu bychom se neobešli bez pravidelných tvůrčích setkávání s naším Norským partnerem – s pracovníky organizace Stiftelsen Arkivet.

Stiftelsen Arkivet je řádově menší organizace než NK ČR. Nadace sídlí v bývalém objektu gestapa v přímořském městečku Kristiansand. Jejich odborníci se dlouhodobě zabývají otázkou interpretace a reinterpretace 2. světové války a tím, jak tehdejší události využít pro podporu současného demokratického myšlení. Mají zkušenosti s prací se širokou veřejností, vydali mnoho publikací, pravidelně pořádají osvětové akce a zabývají se i využitím online nástrojů pro komunikaci historických témat.

Výstava v Klementinu

Pro zveřejňování podrobnějších informací o projektu využíváme především naše webové stránky, které průběžně aktualizujeme a doplňujeme. Na webu jsme zařadili rubriku Zajímavosti z projektu, která aktuálně obsahuje již devět článků, ve kterých se čtenáři mohou dozvědět podrobnosti o knihách, o tom, co se s nimi v projektu děje, a rovněž si prohlédnout fotografie.

Pro kontinuální propagaci projektu využíváme webové stránky. V pozadí jsou kolegyně z Norska.
Pro kontinuální propagaci projektu využíváme webové stránky. V pozadí jsou kolegyně z Norska.

Pro širokou veřejnost bude ke konci projektu na jaře roku 2016 uspořádána fyzická výstava, na jejíž realizaci využijeme výstavní prostory NK ČR v Klementinu, a také virtuální výstava, která se uskuteční online. Projekt fyzické výstavy není třeba příliš představovat, neboť bude mít spíše klasickou koncepci – předměty (především knihy a dobové archivní dokumenty) doplníme informačními panely, jež dodají návštěvníkovi potřebný kontext. Usilujeme však o to, aby bylo možné výstavu projít interaktivněji, konkrétně chceme využít principu geolokačních her, které vycházejí z celosvětové aktivity zvané geocaching.

Návštěvník by tak mohl výstavu projít pomocí plnění jednotlivých úkolů, které by souvisely s tématem konfiskovaných či zavlečených knih a postupně by odkrýval jejich příběh. Tento princip procházení výstavními prostory zajistí větší aktivitu návštěvníka; ten, pokud nebude chtít, nebude muset jen stát a číst informační panely, ale bude moci samostatněji objevovat zajímavé a mnohovrstevnaté téma, jakým se projekt zabývá.

Virtuální výstava

Druhým výstavnickým výstupem bude virtuální výstava, kterou má v kompetenci především partnerská organizace Stiftelsen Arkivet. Naše část týmu je zodpovědná primárně za obsah a formu; technické zázemí řeší norský tým. V České republice se jedná o nepříliš využívanou formu prezentace. K tomuto médiu jsme se přiklonili zejména proto, že virtuální výstava v online prostředí nám umožní zaujmout jinou cílovou skupinu než u fyzické výstavy, kterou pravděpodobně navštíví pravidelní návštěvníci NK ČR a odborníci, kteří se dozvěděli o projektu v jeho průběhu.

Výhodou virtuální výstavy je zejména to, že je dostupná odkudkoli. Naše vize počítá s tím, že výstava bude odpovídat standardům responzivního designu, tudíž bude přístupná nejen z desktopu, ale i z mobilních zařízení.

Mezinárodní tým projektu Knihy znovu nalezené na workshopu v N orsku. Zleva: Idunn Sem, Gro Kvanvig, Tomáš Foltýn, Marcela Strouhalová, Mirjam Kristensen, Nina Seyčková, Tor Johannessen, Jana Rumanová. Foto: Christian Salvesen.
Mezinárodní tým projektu Knihy znovu nalezené na workshopu v N orsku. Zleva: Idunn Sem, Gro Kvanvig, Tomáš Foltýn, Marcela Strouhalová, Mirjam Kristensen, Nina Seyčková, Tor Johannessen, Jana Rumanová. Foto: Christian Salvesen.

Na nedávném workshopu, který proběhl v půlce května 2015 v Kristiansandu, jsme zahájili diskusi o tom, jaká by výstava měla být. Zastáváme názor, že nejprve je třeba si přesně definovat, jak má virtuální výstava působit na uživatele, jaké dojmy má vzbuzovat a jaký je její účel. Shodli jsme se, že ze 70 % by virtuální výstava měla vzbuzovat v návštěvníkovi o téma zájem, a to vizuální stránkou, neotřelou a moderní formou. Faktické informace by měla předávat „jen“ ze 30 %. Poté jsme rozdělili obsah do tří úrovní – makro, mikro a meta-úroveň – a v současné chvíli začínáme vytipovávat obsah a konkrétní příběhy do všech těchto úrovní. To, jak výstava bude vypadat, a jak bude na webové stránce koncipována,  vyřešíme později. První verzi výstavy plánujeme testovat na podzim 2015.

Inspirace pro virtuální výstavu

Inspirací nám je virtuální výstava s názvem „Classless Society“, kde tvůrci využili animovaný úvod a následně umožnili téma sociálních tříd procházet skrze texty, statistiky či názory veřejnosti[1]. Výstava rovněž odkazuje na externí zdroje. Nedíváme se však pouze na muzejní projekty, ale inspirujeme se různými nejmodernějšími formami online prezentace. Například i neotřelým rozhraním prezentujícím firmu na výrobu hodinek.

Obracíme se i k projektům, které se zabývaly prezentací dějinných událostí pomocí časové osy, což je jedním ze zamýšlených způsobů vyprávění příběhu Knih znovu nalezených. Takový způsob prezentace zvolili tvůrci při odhalování příčin 1. světové války v projektu BBC „37 days: Countdown to World War One“nebo studenti oboru Studia nových médií FF UK při prezentaci časové osy vývoje Univerzity Karlovy.

Již z uvedených příkladů je zřejmé, že virtuální výstava není pouhou kopií fyzické výstavy, ale samostatným a unikátním mediálním počinem.

Závěr

Doufáme, že realizace fyzické a virtuální výstavy se navzájem efektivně doplní a díky oběma počinům se nám podaří uceleně prezentovat téma nakládání s kulturním dědictvím během komplikovaného období kolem konce 2. světové války. V České republice je podobný knihovnicko-historický projekt unikátní a možná se stane inspirací i pro obdobné projekty v budoucnu.

Poznámky:
  1. Tento projekt byl oceněn a informace o něm můžete získat i z podrobnějšího článku: http://mw2014.museumsandtheweb.com/bow/tang-museum-classless-society-exhibition-website/
Poznámka: Autorka pracuje v Národní knihovně ČR a je doktorandkou na ÚISK FF UK.
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 hlasování)
SEYČKOVÁ, Nina. Představení projektu Knihy znovu nalezené. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 7 [cit. 2017-11-18]. urn:nbn:cz:ik-17546. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17546

automaticky generované reklamy
registration login password