Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Představení LIBER – Asociace evropských vědeckých knihoven

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Představení LIBER – Asociace evropských vědeckých knihoven

5 comments
Anglicky
English title: 
LIBER Introduction – Association of European Research Libriaries
English abstract: 
This article introduces LIBER association and its main objectives and mission. It also describes recent, current and future EU project, in which LIBER is involved.
Autoři: 

Úvod

V rámci časopisu Ikaros se čtenáři mohli setkat např. s reportáží z Výroční konference asociace LIBER, nikoliv ovšem s představením této organizace jako takové. V souvislosti s autorovou cestou do nizozemských Delft a Haagu na konferenci EGOV 2011 vznikl i tento článek, jelikož došlo zároveň k setkání se zástupci LIBER.

Asociace LIBER (Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche - Association of European Research Libraries) je největší evropskou sítí vědeckých knihoven. Sdružuje více než 420 národních, univerzitních a jiných knihoven z více než 40 evropských států – tedy nejen ze zemí EU, ale i jiných evropských zemí (těch je v současné době 49, včetně Běloruska a Vatikánu).

Asociace LIBER byla na základě švýcarského práva založena již v roce 1971, pod patronátem Rady Evropy[1]. Sekretariát organizace sídlil původně v Královské knihovně v Kodani, dne 30. září 2008 byl přesunut do nizozemského Haagu, kde sídlí dodnes. Po přesunu došlo k rozpuštění původní organizace (v Toulouse dne 3. července 2009), čemuž předcházelo založení staronové asociace, tentokrát již ve formě nadace dle nizozemského práva (Stichting LIBER).

Logo asociace LIBER

Co se týče organizační struktury, je poměrně komplexní. Nejvyšším orgánem je tzv. Výkonná rada. Celkem pět vědeckých výborů se pak skládá z různých tematických pracovních skupin[2], jejichž členové jsou zástupci organizací sdružených v asociaci.

Obecným cílem LIBER je reprezentace zájmů vědeckých knihoven, včetně univerzit a vědců, v evropských zemích. Jde o rozvoj především těchto oblastí:

  • Výkonné informační služby
  • Přístup k vědeckým informacím v jakékoliv formě
  • Inovativní služby z oblasti vzdělávání a výzkumu, zaměřené na koncového uživatele
  • Ochrana kulturního dědictví
  • Efektivní a výkonné řízení vědeckých knihoven

Z České republiky je členem celkem 14 knihoven,[3] vesměs univerzitních či státních vědeckých (dlužno poznamenat, že ke členům nepatří např. Ústřední knihovna Univerzity Karlovy, členem je pak např. knihovna AV).

Hlavní současné aktivity

Aktivity asociace jsou v současnosti podloženy tzv. Strategickým plánem[4] LIBER 2009 – 2012, který pro dané období určil následující priority, tematicky shodné se zaměřením vědeckých výborů asociace:

  • Komunikace ve vědeckém/akademickém prostředí
  • Nové objevy v oblasti digitalizace informačních zdrojů
  • Tvorba a ochrana sbírek kulturního dědictví
  • Organizace a lidské zdroje
  • Služby LIBER

Tyto priority jsou naplňovány pomocí standardních nástrojů, jako jsou konference, workshopy, metodické dokumenty a jiných, inovativních metod komunikace znalostí napříč celou sítí asociace.

Komunikace ve vědeckém/akademickém prostředí je v tomto období rozvíjena především podporou mechanismů „Open Access“ a standardizace informačních toků v evropském vědeckém prostředí (e-science, primární data, inovativní řešení apod.). V rámci další priority je rozvíjena především podpora jednotné digitalizační strategie evropských knihoven, kde je hlavním expertním orgánem Spojená Expertní Skupina LIBER-EBLIDA[5] pro digitalizaci a on-line zpřístupnění.

V rámci priority zaměřené na kulturní dědictví jsou expertní skupinou řešeny především oblasti zakládání a rozvoje sbírek kulturního dědictví a jejich ochrana a digitalizace. Čtvrtou, velice důležitou prioritou, je rozvoj řízení organizace jako celku a rozvoj lidských zdrojů v knihovnách, především ve smyslu propagace a implementace moderních metod, jako např. hodnocení kvality, benchmarking, evaluace dopadů elektronizace na řízení organizace apod. V rámci poslední páté priority se LIBER pokouší o rozvoj panevropských služeb v oblasti projektování vědeckých knihoven, jejich zabezpečení, a jednotné identifikace členů vědecké a akademické obce v evropských knihovnách (Library Passport).

Velkou pozornost plánuje LIBER v tomto období věnovat rozvoji inovační komunikační a marketingové strategie, která zahrnuje spolupráci s obdobnými organizacemi (SPARC Europe, CERL apod.), rozvoj webových stránek asociace, zprovoznění nových komunikačních kanálů, rozšíření jazykových mutací propagačních materiálů, ustanovení národních ambasadorů organizace či sepsání dějin organizace LIBER.

Další významnou aktivitou asociace je aktivní lobbing v institucích EU za zájmy evropských vědeckých knihoven. Mezi ostatní pravidelné aktivity patří např. organizování tematických konferencí a workshopů, vydávání odborného čtvrtletníku LIBER Quarterly[6] či účast v projektech financovaných Evropskou Unií.   

Účast v projektech EU

Asociace LIBER se již delší čas aktivně podílí na vědeckých projektech financovaných EU, především v oblastech výměny a sdílení vědeckých informací, digitalizace zdrojů, rozvoje metadatových standardů apod.[7] Susan Reilly, projektová manažerka LIBER, k této problematice exkluzivně pro Ikaros sdělila: „Prvním projektem, ve kterém byla LIBER zapojena (ale ne formálně jako partner) byl projekt Europeana Travel[8], který úspěšně skončil v květnu tohoto roku. Projekt přinesl mnoho poznatků z hodnotné spolupráce mezi vědeckými a národními knihovnami a jeho hlavním výsledkem je více než 1 milion nově digitalizovaných a volně zpřístupněných dokumentů (m.j. mapy, rukopisy, fotografie, filmy, knihy, pohlednice aj.). Následující projekt Europeana Libriaries[9]tuto spolupráci dále rozšířil, a do konce roku 2013 se předpokládá digitalizace a zpřístupnění více než 5 miliónů dokumentů (do konce roku 2011 jich bude 1,5 miliónů).“ 

Asociace LIBER je podle Reilly v současné době zapojena do dalších dvou projektů financovaných z EU – APARSEN (Alliance Permanent Access to the Records of Science in Europe Network) a ODE (Opportunities for Data Exchange), k čemuž poznamenává: „Na výroční konferenci LIBER v Barceloně jsme letos v rámci doprovodného programu představili všechny naše současné EU projekty a příslušné workshopy měly vždy značný úspěch u obecenstva. V rámci projektu ODE připravila LIBER studii o integraci dat a publikací z pohledu 3 skupin: vědců, vydavatelů a knihoven. Tato studie bude publikována v rámci nadcházející APA konference v Londýně, která se bude konat 8. – 9. Listopadu 2011. V návaznosti bude realizován průzkum za účelem identifikace současné role knihoven ve smyslu výměny a sdílení dat, jehož výsledky budou zveřejněny v průběhu následujícího roku 2012.

Dále byl schválen zcela nový projekt MEDOANET, jehož hlavním cílem je identifikace a zmapování existujících strategií, rámců a politik v oblasti „Open Access“ v 6 zemích Středomoří (Řecko, Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko a Turecko) s výstupem v podobě online „Středomořského Open Access Trackeru“. Projekt bude zahájen v prosinci roku 2011.

Závěrem

Asociace LIBER představuje užitečnou aktivitu, která při aktivní účasti může značně napomoci evropským vědeckým a jiným knihovnám v organizaci jejich činnosti a zavádění nových inovativních řešení, zaměřených na návštěvníka – klienta – knihovny. Informace o členství v asociaci jsou dostupné na webových stránkách LIBER. Z letmého pohledu na členství v asociaci dle jednotlivých evropských států je patrné, že ČR není příliš hojně zastoupena, v čemž zřejmě hrají roli finance, jak nepřímo vyplývá z článku Zdeňka Matušíka[10]: „Zúčastnil jsem se setkání členů Expertní skupiny pro informační právo. Podílet se na práci této skupiny průběžně by bylo zajímavé a nepochybně i přínosné. Pro SKIP je ovšem možnost takovou účast zajistit mimo reálné možnosti - skupina se setkává několikrát ročně v různých koutech Evropy.“ Vynaložené finanční prostředky by se ovšem v takovémto případě jistě časem vrátily v podobě hodnotného know-how a kontaktů, které následně mohou generovat další finanční prostředky, např. v rámci účasti na projektech, studiích apod. Ve výsledku jde ovšem především o zkvalitňování a rozvoj služeb, které vědecké knihovny současnosti nabízejí (a mohou nabízet) svému návštěvníkovi.

O aktivitách asociace LIBER budeme čtenáře Ikara i nadále informovat.

Použité zdroje:
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
PEKÁREK, Aleš. Představení LIBER – Asociace evropských vědeckých knihoven. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 10 [cit. 2019-09-21]. urn:nbn:cz:ik-13761. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13761

automaticky generované reklamy

Jsou zde 5 komentáře

Prepsane propagacni materialy.. Tezka slabota. :(

toto je odborný článek na úrovni doktoranda ÚISKu, tak si toho nechte!

čtenář

registration login password