Dne 2. června 2016 pořádal Etnologický ústav AV ČR a Ústřední knihovna Univerzity Karlovy konferenci na téma Parazitické vztahy v akademickém publikování.

Hlavními hosty této konference byli americký knihovník Jeffrey Beall z University of Colorado a socioložka vědy Katja Mayer z University of Vienna, kteří přijali pozvání do České republiky.

Predátoři útočí

V oblasti vědeckého publikování se v posledních letech začaly vyskytovat tzv. predátorské časopisy. První takový časopis byl jako predátorský označen Jeffreym Beallem v roce 2009. Predátorský časopis je takový titul, který zneužívá myšlenku otevřeného přístupu ve svůj prospěch. Takové časopisy vznikají primárně s cílem vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk, nikoliv podporovat a rozvíjet vědeckou komunikaci. Predátorský časopis nemá žádné recenzní řízení nebo řízení pouze fiktivní. Dalšími znaky takového časopisu jsou např.:

• téměř žádné překážky pro publikování (přijímají vše, za co zaplatíte)
• nedodržování publikačních standardů
• minimální přínos pro sdílení vědeckých poznatků
• vtíravé až agresivní praktiky získávání příspěvků
• zneužívání názvů prestižních časopisů a konferencí (mírně pozmění název časopisů či konferencí)
• název a obsah časopisů mohou být příliš obecné (nezačlenění do konkrétního oboru)
• parazitování na známých jménech (uvedení známých vědců v redakčních radách bez jejich vědomí)
• zcela stejná redakční rada pro více než jeden časopis stejného vydavatelství
• uvádění impact factoru, který časopis ve skutečnosti nemá

Beallův seznam predátorských časopisů

Jeffrey Beall před osmi lety zveřejnil seznam potenciálních, možných nebo pravděpodobných predátorských vědeckých časopisů s otevřeným přístupem na svém blogu. Počet časopisů na tomto seznamu se zvyšoval a dnes je na něm tisíce titulů, přičemž počet titulů stále vzrůstá. Jeffrey Beall je jedinou osobou, která tento seznam udržuje a prověřováním časopisů stráví řádově hodiny každý den. Denně také dostává mnoho e-mailů s podněty k prověření.

Tento seznam podněcuje mnoho emocí. Na jedné straně sporu o kvalitu vědecké komunikace jsou vydavatelé časopisů, kteří se ocitnou na Beallově seznamu. Na straně druhé jsou to I samotní autoři, kteří vědomě či nevědomě publikovali v takovém časopise. Ke zvýšení pozornosti tomuto seznamu v České republice pomohlo také Fórum Věda žije, které zveřejnilo databázi Akademický antipredátor, kde se nacházejí publikace v časopisech z Beallova seznamu, které byly vykázány do Rejstříku informací o výsledcích (RIVu).

Beallův seznam využívá také Univerzita Karlova ve svém interním systému pro sběr publikační činnosti, aby se vyvarovala vykazování takových článků do RIV.

Konference Parazitické vztahy v akademickém publikování

Konference na půdě Akademie věd probíhala v angličtině a hlavními řečníky byli výše zmínění zahraniční hosté. Setkání zahájil předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.

Po úvodním slovu Luďka Brože: Introduction: Predatory, Symbiotic and Parasitic Relations in Publishing Ecosystems, vystoupil jako první Jeaffrey Beall s příspěvkem Predatory Publishers are Corrupting Scholarly Communication. Následovala Katja Mayer s příspěvkem Research Parasites, Freeriders, Predatory Publishers, Gatekeepers, Full Service Providers – lessons from academic publishing in turmoil. Abstrakty těchto příspěvků si můžete přečíst v závěru tohoto článku.

Po přestávce následoval druhý blok ve kterém virtuálně vystoupil Michael Komm, který natočil krátké video s představením nástroje Antipredátor. Druhým příspěvkem Unbearable Lightness of Academic Publishing: a case study of a predatory journal v tomto bloku představili svůj experiment studenti Jaroslav Švelch, Jan Švelch a Tereza Krobová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kteří publikovali falešnou studii v jednom z časopisů z Beallova seznamu (http://technet.idnes.cz/predatorske-casopisy-scopus-experiment-bealluv-seznam-pjl-/veda.aspx?c=A160603_140135_veda_pka). Následoval příspěvek Terezy Stöcklové nazvaný Towards an Ethics of Whistleblowing in Academia a na závěr konference byl představen krátký příspěvek The Way Out? Lucie Korhoňové a Jitky Feberové z Ústřední knihovny Univerzity Karlovy v Praze. Příspěvky konference budou publikovány.

Po druhém bloku konference následovala panelová diskuze.

Jeffrey Beall přednáší na konferenci Parazitické vztahy v akademickém publikování

Jeffrey Beall

Jeffrey Beall pracuje jako knihovník v Auraria Library na University of Colorado v Denveru ve státě Corado a po náročné konferenci jsem měla možnost se s ním setkat poprvé osobně.

Překvapil mě svou otevřeností. Moje představa o člověku, který bojuje proti neetickému publikování a sám čelí mnoha „predátorům” byla odlišná, a překvapilo mě, že Jeffrey Beall je velmi skromný knihovník, který je i přes svou popularitu velmi přátelský.

Večer po konferenci i druhý den jsme spolu rozebírali různá knihovnická témata a obsah jeho práce. Prověřování potenciálních predátorských časopisů je jakýmsi jeho koníčkem; na své univerzitě se především zaměřuje na proces vědeckého publikování akademiků a studentů. Díky své popularitě je často zván na nejrůznější vědecké konference pořádané ať už výzkumnými organizacemi, veřejnou správou či vydavatelstvími. Jeffrey Beall dostává denně až 200 e-mailů s podněty, dotazy a bohužel i výhružkami. S úsměvem vyprávěl, že se spřátelil s univerzitním právníkem, který mu pomáhá řešit různé spory vázané k jeho osobě.

Druhý den po konferenci jsme společně s kolegy vzali Jeffreyho Bealla na komentovanou prohlídku Klementina. V barokní knihovně Jeffrey prohlásil, že v takové nádherné knihovně by člověk mohl už jen umřít a jít přímo do nebe. V takové chvíli jsem se cítila dvojnásobně hrdá na krásu a genius loci této instituce.Odpoledne Jeffreyho čekala ještě prohlídka Národní technické knihovny .  A po ní ho čekalo ještě setkání s českými novináři.

Na fotografii z Astronomické věže Klementina je Lucie Korhoňová, Jeffrey Beall a Jitka Feberová z Ústřední knihovny Univerzity Karlovy

Závěr

Pozvání Jeffreyho Bealla do Prahy a uspořádání konference na téma Parazitické vztahy v akademickém publikování mělo upozornit na tuto problematiku v českém vědeckém prostředí. Na konferenci byli pozváni prorektoři a proděkani pro vědu a výzkum z vysokých škol ČR, osoby odpovědné za hodnocení vědy v České republice z Úřadu vlády a knihovníci. Sál akademie věd byl zaplněn a Jeffrey Beall odcházel z konference s mnoha navázanými kontakty a pozvánkami k účasti na konferencích o vědeckém publikování. O predátorských časopisech bylo nápsáno několik článků ve veřejných denících, a tak jeho návštěva zanechala důležitou stopu, která snad pomůže v boji proti predátorům ve vědeckém prostředí České republiky.

Příloha:

Abstracts of keynote lectures:

J. Beall: Predatory Publishers are Corrupting Scholarly Communication

Predatory journals and publishers are those that exploit the gold (author-pays) model of open-access publishing. While the goals of scholarly open-access publishing are positive and noble, many fake and exploitative publishers have appeared that aim only to make easy profit, destroying the successful implementation of open access. These publishers pretend to operate as legitimate publishers, but they fail to offer the services legitimate publishers offer, such as managing a rigorous peer review. Accordingly, they exploit scholarly authors and pollute science with the almost-immediate publishing of low-quality and unverified research. This presentation will provide an overview of predatory publishers and journals and will help researchers learn how to avoid becoming the victims of these publishers.

K. Mayer: Parasites, freeriders, predatory publishers, gatekeepers: Lessons from academic publishing in turmoil

In my talk I will engage with ongoing debates on the hegemonic structures of academic publishing in the broader context of scientific knowledge production, evaluation, and scholarly communication. The evaluation and measuring of scientific quality and productivity is a key element in this regard. I will first introduce relevant historical fragments of computer assisted scientometric analysis, such as the development of citation indices and Journal Impact Factor. Then I will argue that in recent years, the scene has changed substantially: from once being developed as descriptive methods, we nowadays deal with a multitude of theoretical and empirical approaches designed for normative intervention. The performativity of impact measuring is an apt example of how intervention strategies might conform to a regime's inner logic to the point of subverting it.

Science policy and administration increasingly seek to evaluate research productivity and the effects of academic science on innovation and economic competitiveness. Individual researchers are required to constantly consider their position within certain information markets and meritocracies. The omnipresent pressure to publish or perish leads to strategies of optimization in which new evaluation criteria and alternative metrics are used to game the system. At the same time new business models and markets – like the gold route to open access - are fostering traditional systems of communication and reward. The current public attention to large scale implementations of Open Science creates an opportunity to change our habitual ways of scholarly communication and evaluation. My presentation will feature selected campaigns and recommendations for institutional and national transitions to open scholarship. I will conclude that by learning from the lessons in academic publishing we can create conditions where engaged research can flourish while developing capacity and skills for openness in knowledge production.