V Praze byla v září letošního roku otevřena Mezinárodní škola urozených géniů (MEŠUGE), kterou navštěvují výrazně nadané děti od 3 do 18 let. Z pohledu běžného typu škol jsou na této škole zřízeny v podstatě čtyři stupně (úrovně): mateřská škola, první a druhý stupeň základní školy a střední škola. Děti, které MEŠUGE navštěvují, však nelze klasicky rozškatulkovat dle věku do jednotlivých stupňů škol, uplatňuje se zde individuální přístup MEŠUGE učitelů ke každému žákovi. Velký význam ve vzdělávání zde má samostatné studium žáků, s využitím služeb zejména velkých a specializovaných pražských knihoven.

Právě zde však nastal zpočátku problém, jelikož tyto knihovny většinou umožňují přístup do knihovny uživatelům až od určitého věku (Národní knihovna ČR od 18 let, knihovna Akademie věd ČR od 15 let, knihovny Právnické fakulty UK či Vysoké školy ekonomické vyžadují předložení občanského průkazu), což vedení MEŠUGE bralo ve vztahu ke svým žákům jako nežádoucí, až diskriminační. Jak řekl ředitel školy Karel Ujetý: "Naši žáci s nadprůměrnými schopnostmi a inteligencí potřebují mít přístup k odborné literatuře a informacím, nestačí jim možnost navštěvovat pouze městskou knihovnu s jejím dětským oddělením. Naši malí géniové si potřebují hrát se stavebnicí či "malým chemikem" v inspirativním prostředí významné knihovny, naši větší géniové si potřebují pohovořit s fundovanými vědci a profesory, kteří navštěvují akademické knihovny."

Postupně tak došlo k výjimečné dohodě mezi MEŠUGE a některými knihovnami, podle které je žákům této školy umožněn přístup do knihoven bez omezení věku. L. Piherová z oddělení pro vztahy s veřejností Národní knihovny ČR k tomu říká: "V každou denní dobu můžete několik žáků MEŠUGE najít v našich studovnách či v referenčním oddělení. Většina zaměstnanců i "řádných" uživatelů knihovny považuje tuto výjimku za přínosnou. Jedno z těch nejmenších dětí, pětiletý Vítek Soudil, si knihovnu tak zamiloval, že kolegům pomáhá s některými knihovnickými činnostmi a začíná se i vyjadřovat k organizačním otázkám. Nazýváme ho mezi sebou knihovnický Mozart."