Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Postřehy ze zahraničních knihoven I.

Čas nutný k přečtení
7 minut
Již přečteno

Postřehy ze zahraničních knihoven I.

0 comments

Navštívili jste již většinu českých knihoven? Chcete se dozvědět něco nového, co by právě vaši knihovnu mohlo obohatit? Vaši inspiraci mohl obohatit seminář „Postřehy ze zahraničních knihoven I.“, kde byly prezentovány knihovny z různých zemí, a mohli jsme tak nahlédnout do každodenního života.

Akce se konala 11. dubna 2017 v Moravské zemské knihovně v Brně. Jako první přednášející vystoupila paní Kristina Kvapil, která posluchačům představila chorvatské knihovny. Z počátku se věnovala zákonu o knihovnách, kdy v Chorvatsku nabyl platnosti, a jak se liší od toho českého. „Jedna knihovna může mít i více funkcí,“ zdůraznila přednášející. Posluchači se dále dozvěděli, že v Chorvatsku mohou zřídit knihovnu samotná města nebo obce. Ty mimo jiné zřizují i školy, vysoké školy a univerzity.

Přednášející mluvila i o knihovnickém fondu, kde poukázala na počty knihoven: „V porovnání s Českem má Chorvatsko pouze 1594 knihoven.“ Informace byly doplněny o jejich vedení. To se skládá ze správní rady o třech až pěti členech a ředitele. Přednášející dále vysvětlila, že oproti povinnému výtisku v České Republice (5 výtisků) jich je v Chorvatsku povinných devět.

Po krátkém úvodu přednášející pokračovala v představení jednotlivých Chorvatských knihoven; zde se posluchači mohli dozvědět nejen o historii a zajímavostech, ale také o architektuře a vnitřních prostorách knihoven i díky promítaným fotografiím. Byly představeny knihovny: Národní a univerzitní knihovna v Záhřebu, Městská a univerzitní knihovna Osijek, Vědecká knihovna Zadar, Knihovna TGM a další. Zde bylo zajímavé sledovat rozdíly mezi množstvím výpůjček a jejich následným prodloužením (v knihovnách s menším fondem bylo povoleno jen jedno prodloužení a počet výpůjček byl stanoven na čtyři publikace).

Kristina Kvapil z Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu
Kristina Kvapil z Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu

Ke slovu přišly i samotné zajímavé projekty a akce. Přednášející se u pár z nich více pozastavila a pomocí výkladu a fotografií přiblížila dané projekty, které posluchače velice zaujaly. Jeden z nich byl nazván: Čteme všichni v rodině. Tento projekt byl směřován na mladší čtenáře. Dostali batoh plný knih, které byly určeny jak pro dítě, tak i pro jeho rodiče. Ti takto mohou nahlédnout do knih, které by jinak neotevřeli. Děti pak zapisovaly své dojmy do sešitů a ve škole na hodinách se o nich baví se spolužáky.

Druhým příkladem zajímavého projektu, který uskutečnili studenti filozofické fakulty oboru knihovnictví, byl projekt nazvaný Bibliocikliranje. Jeho cílem je rozšířit popularizaci knih, knihoven, a především ochranu prostředí a zdravého životního stylu. Jak už název vypovídal, jednalo se o jízdu na kole z jednoho města do druhého. V prvním roce to bylo ze Záhřebu do Osijek, kde každý den navštívili jiné město a studenti četli dětem.

Zajímavostí také bylo, že celý tento projekt byl sledován médii a je o něm natáčen dokumentární film. Téma přednášky bylo uzavřeno představením knihoven pro národnostní menšiny, kde přednášející zmínila město Daruvar. Právě jejich knihovna byla jednou z prvních, která se zapojila do projektu sesterských knihoven. Sesterskou knihovnou v Daruvar se stala knihovna v Českém Těšíně. Zde díky spolupráci proběhla i známá akce Noc s Andersenem.

Po malé přestávce se jako druhá přednášející představila paní Libuše Nivnická, která otevřela téma knihoven v Columbusu a v Sydney. Pozastavila se také u tématu kongresu federace IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions), ve které je členkou komise.

Posluchači se dozvěděli, že kongres se koná každoročně, pokaždé na jiném místě světa. Každý kongres je pořádán pod určitým mottem a obsahuje velké množství zajímavých přednášek. Pro mě osobně bylo zajímavé dozvědět se o možnostech, jak se do kongresu zapojit: ať již sepsáním příspěvku nebo vytvořením nástěnek, kde lze znázornit své projekty a myšlenky.

Libuše Nivnická představuje nástěnky firem na konferenci IFLA
Libuše Nivnická představuje nástěnky firem na konferenci IFLA

První knihovnu, kterou přednášející představila, byla Columbus Metropolitan Library v americkém státě Ohio. Zajímavé byly doprovodné fotografie, které ilustrovaly neobyčejnou rozlohu veřejných prostor – člověk se zde pomalu ztratil. Kromě výborného přírodního osvětlení prostřednictvím množství oken byla patrná i viditelnost výpůjčního pultu: „...na českých pobočkách není na knihovníky u pultu moc vidět, protože nechceme být vidět. To je ovšem chyba, jelikož být vidět je nejlepší pozvánka.“ Následně představila druhou knihovnu Cuyahoga County Public Library. Posluchače mohlo zaujmout, že knihovna má 27 poboček, avšak žádnou ústřední. Celkem Libuše Nivnická navštívila pět poboček této sítě.

Nijak zde neoddělují prostory pro dospělé a děti, generace tak využívají služeb knihovny ve společném prostoru. Samozřejmě nechybí místa jak pro učení, tak pro odpočinek. Posluchače dále zaujal rozsah technologií, které knihovna poskytovala svým návštěvníkům, ať již to byla nahrávací studia, nebo možnost 3D tisku. „Není dobré se ohromovat pouze digitálními zpracováními, je důležité myslet i na to mechanické," zdůraznila Libuše Nivická. Zmínila se i o tom, že zde chybí bezpečnostní brány. Nejedná se však o nějaký výraz otevřenosti: knihovně by se jejich zavedení nevyplatilo.

Dále došlo na představení tváře australské Sydney, aby posluchači mohli nasát její atmosféru a vstřebat dojmy z navštívených knihoven. Jako první byla představena knihovna Woollahra Library at Double Bay v Novém Jižním Walesu, kde přednášející vyzdvihla informace týkajících se dobrovolníků, kteří tvoří velkou část pracovníků. Tito dobrovolníci mají vlastní program, kde jsou určena pravidla, jak se dobrovolníkem stát a co vše je s dobrovolnictvím spojeno. Druhým bodem byly technologie, kde veškerá činnost je ve velké míře zautomatizovaná a samoobslužná, tudíž se o ně nemusí starat knihovník.

Poslední představenou knihovnou byla City of Canada Bay Libraries – The Learning Space, která je zajímavá tím, že nemá žádné knihy; je založena na elektronických službách a technologiích. „Knihovny by neměly zaměřit jen na rozvoj čtenářství, ale také na technologie,“ vysvětlila přednášející a dále již dala prostor pro dotazy posluchačů. „Jaké jsou registrační poplatky?" Zeptala se jedna z posluchaček, která následně získala odpověď, že poplatky nejsou žádné.

Prezentace věnovaná knihovně Woolahra Library at Double Bay
Prezentace věnovaná knihovně Woolahra Library at Double Bay

Poslední vystoupila paní Adéla Dilfhofová, která zakončila seminář tématem: Veřejné knihovny v Itálii. Přednášející měla možnost knihovny v Itálii navštívit prostřednictvím studijní cesty SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků). Cílem bylo poznat fungování knihovnictví v Itálii, metodiky práce s uživateli, způsobu propagace, služeb a vybavení knihoven. Posluchači se dále mohli dozvědět, že knihovny jsou buď financovány ministerstvem kultury Itálie, nebo vysoce vyvinutým sponzoringem firem.

Přednášející představila několik knihoven, řeč doplnila fotografiemi, a posluchači tak mohli vidět zajímavou architekturu, která byla častokrát výsledkem přeměny z továrních prostor. Jedním takovým příkladem byla veřejná knihovna v městě Prato, kde původní budova sloužila jako továrna na textil: „město potřebovalo nejen knihovnu, ale také místo, kde by se daly promítat filmy a konat různé výstavy.

Všechny tyto požadavky dokázali architekti vměstnat do jednoho prostoru, a vzniklo tak něco jedinečného. Zajímavostí bylo, že některé knihovní police byly vedle míst, kde byl prostor pro semináře a další akce knihovny: v průběhu akcí či seminářů tak mohli kolem účinkujících chodit běžní čtenáři, kteří si vyhledávali knihy. Místním to údajně vůbec nevadí.

Adéla Dilfhofová hovoří o veřejné knihovně ve městě Prato
Adéla Dilfhofová hovoří o veřejné knihovně ve městě Prato

Další zajímavou zmíněnou knihovnou byla Univerzitní knihovna v Bologni, která je rozdělena na křídlo novodobé a původní historické – ve druhém jmenovaném je dokonce zachován lístkový katalog. Zazněl zde i zajímavý příklad dobrého sponzoringu. Přednášející ukázala veliký stroj, který se staral o automatické vyhledávání a vyjmutí svazků. Energii pro stroj dotovala jedna firma, zatímco samotný stroj jiná.

Přednášející se následně přesunula k veřejné knihovně ve Florencii, která byla zasazena do starého kláštera, přičemž architekti se zde snažili o zabudování nových architektonických prvků. Nejvíce návštěvníků se zde údajně zajímá o vyhledávání informací na internetu.

Přísně se zakazuje fotit děti, pokud se o to někdo snaží, jeho matka ihned zakročí,“ zdůraznila Adéla Dilfhofová téma s prezentací fotek dětských koutků, kde samozřejmě nebyly v ten daný okamžik děti… Na závěr byl položen dotaz jedním z posluchačů na řešení situace s bezdomovci v Sydney. Odpovědí bylo, že ty v knihovně vůbec neřeší, pokud tedy nedělají nic, co by narušilo klidný chod zařízení.

Celá akce působila velice vydařeně. Jako posluchači mi nabídla nové pohledy na věci, které jsou v našem státě aktuální. Bylo příjemné poslouchat a sledovat služby a architektonické rozdíly, které určité problémy příjemně a neotřele řešily.

Hodnocení: 
Průměr: 4 (hlasů: 3)
KONEČNÝ, Lukáš. Postřehy ze zahraničních knihoven I.. Ikaros [online]. 2017, ročník 21, číslo 5 [cit. 2017-08-17]. urn:nbn:cz:ik-18048. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/18048

automaticky generované reklamy
registration login password