Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Posluchačská zpráva z První české Wikikonference

Čas nutný k přečtení
5 minut
Již přečteno

Posluchačská zpráva z První české Wikikonference

0 comments

První setkání českých wikipedistů proběhlo v sobotu 5. prosince 2009 v malém sále Městské knihovny v Praze. Program měl dvě části rozdělené obědovou pauzou, přičemž druhá část se mi zdála podle témat mnohem méně zajímavá, takže jsem si ji nechala ujít. Program první části však jasně ukazuje, že čeští wikipedisté evolucí dospěli do stavu informačních profesionálů, kteří jsou si velmi dobře vědomi problému informační hodnoty české Wikipedie. A to nejen v rovině její tvorby (kdo, k čemu, jak), ale také z hlediska jejích uživatelů (kdo, k čemu, jak).

Předpokládám, že všichni čtenáři vědí, jak se Wikipedie tvoří. Pro ty, co si nejsou jistí, krátké shrnutí. Wikipedie je otevřená internetová encyklopedie, kterou tvoří dobrovolníci a do její tvorby se může přidat každý (anonymně nebo pod jménem-nickem). Články mají být psány objektivně, bez vlastních názorů – „já“ nemá vzhledem k anonymitě autora žádnou vypovídací hodnotu. Výjimku z pravidla tvoří názory-citace, které jsou podpořeny externím zdrojem a byly už někde zveřejněny.

Nad správností a aktuálností jednotlivých článků bdí skupina wikipedistů - správců. Zejména je hlídáno, aby se obsah Wikipedie nedostal do konfliktu se zákonem (např. ochrana osobních údajů, hanobení rasy, národa a přesvědčení, autorská práva apod.) a uváděné informace byly podloženy jiným zdrojem. Tito správci mohou články zamykat, aby se nedaly dále editovat, nebo odstraňovat nevhodné editace. Možná jste zaznamenali kauzu z poslední doby, která se dostala i do médií, kdy se tiskový mluvčí starosty Městské části Praha 5 „přetahoval“ s wikipedisty o informace uváděné pod heslem pojednávajícím o Milanu Jančíkovi – starostovi MČ Praha 5. [1]

Wikipedie jako zdroj

Dá se Wikipedie považovat za důvěryhodný zdroj informací, který je možno citovat např. ve studentských seminárních a diplomových pracích? To je otázka, na kterou nemají odpověď ani wikipedisté (i když se podle nich prý dá využít jako akademický zdroj Wikipedie německá, jejíž články jsou opatřeny kvalitními referencemi), ani mediolog a pedagog z fakulty žurnalistiky UK M. Šmíd.

Podle Šmída není ani tak problém v samotných zdrojích, ale spíše v jejích uživatelích a úrovně jejich informační gramotnosti. Zejména tedy umění vyhodnocovat informace a nastavit si vnitřní filtry tak, aby nenastalo informační přehlcení, ale ani informační nedostatek.  Šmíd tvrdí, že současní studenti (a dále pak z pohledu jeho zaměření i novináři) mají problém s prověřováním informací právě z volných zdrojů, včetně Wikipedie, které považují za důvěryhodné. Na rozdíl od poloviny 90. let, kdy bylo potřeba studentům vysvětlovat, co je to internet, je dnes potřeba je naučit, že Google a Wikipedie nejsou vševědoucí.

I když se dá Wikipedie využít jako vhodný rozcestník a základní zdroj informací pro zorientování v tématu, nelze ji uvádět jako zdroj jediný. Zvláště problematická je podle Šmída Wikipedie jako objektivní zdroj zejména v oblasti společenských věd, kde článek může hodně ovlivnit subjektivní názor autora. Také z toho důvodu renomované světové mediální agentury (např. Reuters) Wikipedii jako zdroj neuznávají, ČTK však ano.

Výjimky v oblasti volných zdrojů, kterým lze důvěřovat, tvoří podle Šmída dokumenty a zprávy produkované veřejnou správou, neziskovým sektorem (např. knihovny), ale i komerční sférou (přehledové informace typu jízdní řády, kulturní přehledy a recenze).

Wikipedisté jsou si této slabiny otevřené encyklopedie vědomi a pomocí různých aktivit se snaží o zvýšení důvěryhodnosti článků. Jednou z takových aktivit je Wikiprojekt Kvalita, jehož cílem je označit ty nejlepší (a dobré) články a vytvořit tak vzory pro další tvůrce encyklopedie. Informace o projektu přednesl wikipedista M. Klajban.

Nejlepší články na české Wikipedii poznáte podle toho, že v horním rohu se skví zlatý puzzlík (ano, jeden dílek oblíbené skládačky, ale vyvedený ve zlatě). V současné době je jich asi 80 a kromě puzzlíku jsou také zařazeny do kategorie Nejlepší články. Adepty na označení Nejlepší článek nominuje wiki-komunita, která pak o označení hlasuje.

Dobré články jsou předstupněm Nejlepších, ale k dokonalosti jim ještě něco málo chybí. Odpadá také nominační proces a hlasování - Dobrý článek může za dobrý označit třeba zasloužilý wikipedista. Takových článků je na české Wiki asi 160 a poznáte je podle stříbrného puzzlíku v horním rohu.

Kritéria, která musí Nejlepší (Dobré) články splňovat jsou, kromě kvalitně zpracovaného obsahu, zejména:

  • ověřitelnost uváděných informací – reference a citace, kvalitně provedené a ze snadno dostupných a renomovaných zdrojů
  • věrohodnost a kvalitu použitých zdrojů – nezávislost, „výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy“, nutnost posoudit kvalitu zdrojů zejména u kontroverzích témat

Jak sám Klajban řekl, je potřeba naučit wikipedisty řádně uvádět zdroje, a to nejen ty, které se dají dohledat online. Kritici projektu pak této aktivitě vyčítají, že její účastníci stejně nemohou stoprocentně posoudit kvalitu článků – nejsou odborníky.

Wikipedie a autorské právo

Každý tvůrce Wikipedie je hned při první editaci „natvrdo“ upozorněn na to, že jeho vklad může být dále upravován a volně šířen („Tento příspěvek bude nemilosrdně upravován a volně šířen“). V praxi to znamená, že každý autor (přispěvatel) dává souhlas k tomu, že dílo bude dále volně užíváno. A s tím se pojí i některá omezení – článek musí být opravdu vaším dílem nebo dílem cizím, ale také volně šiřitelným (nutno ocitovat), a je také potřeba dávat pozor na licence, která jsou k dílu vázána jinde (např. předchozí publikování stejného textu).

Texty z Wikipedie se dají používat i ke komerčnímu užití podle hesla „když svoboda, tak pro všechny“ (např. vydat knižně nebo na DVD), ale je nutné uvádět jako zdroj Wikipedii. A to nejen tím oblíbeným „novinářským“ Zdroj: XYZ, ale kvalitní citací s linkem na původní text a uvedením licence (uveď autora, zachovej licenci). Mnohem složitější situace je u obrázků, kde jsem se, přiznávám, ztratila. Pokud se někdo v tématu orientujete, neváhejte a doplňte.  

Wikizdroje

Wikiprojekt, který funguje jako otevřená knihovna nabízející ke čtení texty, které jsou volné nebo se svobodnou licencí. Čtenáři tam najdou díla literární, folklor, ale také texty úřední, zákony, vyhlášky (např. Ústava, Benešovy dekrety, některá rozhodnutí a nálezy Ústavního soudu atp.). Není  tam vlastní tvorba uživatelů Wiki (k jejímu publikování slouží jiný projekt s názvem Wikiknihy), úryvky, ukázky, zdrojové kódy programů.

Texty se buď ručně přepisují, skenují (úprava OCR) nebo přebírají z jiných digitalizačních projektů (i knihovnických). Výhodou i nevýhodou je formát a struktura wiki-dokumentu. Výhodou tohoto formátu je možnost listování, vkládání linků, provázání s Wikipedií a dalšími jazykovými mutacemi tohoto projektu (využití např. při výuce cizích jazyků). Nevýhodou pak omezené možnosti využití/stahování textu. Přímý link: http://cs.wikisource.org.

Mé zápisky z první půle První české Wikikonference, kterou jsem si vyslechla, tímto končí. Více se o akci dozvíte na www.wikikonference.cz a pokud bude dobře, můžeme se příští rok těšit na ročník druhý.  Doufám, že se podaří do programu vpašovat i příspěvek o využívání Wikipedie z pohledu knihoven, myslím, že by mohl být pro wikipedisty v mnohém osvěžující.

Poznámky:
  1. O kauze např. zde:

    In: i-dnes.cz, čtvrtek 30. 12. 2009, on-line. Dostupný z www: http://zpravy.idnes.cz/skandaly-starosty-jancika-zmizely-z-wikipedie-vymazal-je-mluvci-ph3-/domaci.asp?c=A091229_211906_domaci_vel . [cit. 5. 1. 2010]

    In: novinky.cz, čtvrtek 30. 12. 2009, on-line. Dostupný z www: http://www.novinky.cz/domaci/188011-jancikuv-mluvci-chtel-vymazat-z-wikipedie-starostovy-afery.html. [cit. 5. 1. 2010]

Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
HANZLÍKOVÁ, Lenka. Posluchačská zpráva z První české Wikikonference. Ikaros [online]. 2010, ročník 14, číslo 1 [cit. 2019-02-24]. urn:nbn:cz:ik-13356. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13356

automaticky generované reklamy